7 C 31/2024

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Nikolou Reifovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 700 222,33 Kč s příslušenstvím Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 645 023 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 19. 3. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.Žaloba se, co do zaplacení 55 199,33 Kč spolu s příslušenstvím, zamítá.Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 19 703,07 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobou doručenou soudu dne 26. 12. 2023 se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky 700 222,33 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne 20. 2. 2018 uzavřela se žalovanou Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , nedílnou součástí smlouvy byly rovněž obchodní podmínky, na základě rámcové smlouvy byl žalované aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Dne 3. 11. 2022 uzavřela žalovaná s žalobkyní Dodatek č. 37 k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaná požádala o úvěr ve výši 55 330 Kč (smlouva o úvěru , Anonymizováno, ). Jelikož žalovaná splnila všechny předpoklady pro poskytnutí úvěr, byl jí úvěr schválen a dne 3. 11. 2022 vyplacen na běžný účet. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 981 Kč měsíčně, v nichž byla zahrnuta příslušná část úvěru a úroky. Roční úroková sazba byla sjednána na 17,4 %. Žalovaná však porušila povinnost hradit úvěr řádně a včas. Žalobkyně proto úvěr ke dni 17. 10. 2023 zesplatnila a požadovala okamžité zaplacení celé dlužné částky sestávající se z neuhrazené jistiny ve výši 54 312,38 Kč, neuhrazených úroků ke dni zesplatnění ve výši 3 236,42 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že dne 20. 2. 2018 uzavřela se žalovanou Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , nedílnou součástí smlouvy byly rovněž obchodní podmínky, na základě rámcové smlouvy byl žalované aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Dne 3. 11. 2022 uzavřela žalovaná s žalobkyní Dodatek č. 38 k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaná požádala o úvěr ve výši 578 984 Kč (smlouva o úvěru , Anonymizováno, ). Jelikož žalovaná splnila všechny předpoklady pro poskytnutí úvěr, byl jí úvěr schválen a dne 2. 12. 2022 vyplacen na běžný účet. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 9 717 Kč měsíčně, v nichž byla zahrnuta příslušná část úvěru a úroky. Roční úroková sazba byla sjednána na 15,9 %. Žalovaná však porušila povinnost hradit úvěr řádně a včas. Žalobkyně proto úvěr ke dni 17. 10. 2023 zesplatnila a požadovala okamžité zaplacení celé dlužné částky sestávající se z neuhrazené jistiny ve výši 573 382,93 Kč, neuhrazených úroků ke dni zesplatnění ve výši 36 966,71 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že dne 20. 2. 2018 uzavřela se žalovanou Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , nedílnou součástí smlouvy byly rovněž obchodní podmínky, na základě rámcové smlouvy byl žalované aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Dne 1. 2. 2023 uzavřela žalovaná s žalobkyní Dodatek č. 39 k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaná požádala o úvěr ve výši 25 000 Kč (smlouva o úvěru , Anonymizováno, ). Jelikož žalovaná splnila všechny předpoklady pro poskytnutí úvěr, byl jí úvěr schválen a dne 1. 2. 2023 vyplacen na běžný účet. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 495 Kč měsíčně, v nichž byla zahrnuta příslušná část úvěru a úroky. Roční úroková sazba byla sjednána na 17,9 %. Žalovaná však porušila povinnost hradit úvěr řádně a včas. Žalobkyně proto úvěr ke dni 17. 10. 2023 zesplatnila a požadovala okamžité zaplacení celé dlužné částky sestávající se z neuhrazené jistiny ve výši 24 800,84 Kč, neuhrazených úroků ke dni zesplatnění ve výši 1 860,88 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že dne 20. 2. 2018 uzavřela se žalovanou Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , nedílnou součástí smlouvy byly rovněž obchodní podmínky, na základě rámcové smlouvy byl žalované aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Dne 23. 2. 2023 uzavřela žalovaná s žalobkyní Dodatek č. 40 k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaná požádala o úvěr ve výši 20 000 Kč (smlouva o úvěru , Anonymizováno, ). Jelikož žalovaná splnila všechny předpoklady pro poskytnutí úvěr, byl jí úvěr schválen a dne 23. 2. 2023 vyplacen na běžný účet. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 392 Kč měsíčně, v nichž byla zahrnuta příslušná část úvěru a úroky. Roční úroková sazba byla sjednána na 17,9 %. Žalovaná však porušila povinnost hradit úvěr řádně a včas. Žalobkyně proto úvěr ke dni 17. 10. 2023 zesplatnila a požadovala okamžité zaplacení celé dlužné částky sestávající se z neuhrazené jistiny ve výši 19 630,16 Kč, neuhrazených úroků ke dni zesplatnění ve výši 1 472,91 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že dne 20. 2. 2018 uzavřela se žalovanou Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , nedílnou součástí smlouvy byly rovněž obchodní podmínky, na základě rámcové smlouvy byl žalované aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Dne 14. 3. 2023 uzavřela žalovaná s žalobkyní Dodatek č. 41 k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaná požádala o úvěr ve výši 578 984 Kč (smlouva o úvěru , Anonymizováno, ). Jelikož žalovaná splnila všechny předpoklady pro poskytnutí úvěr, byl jí úvěr schválen a dne 14. 3. 2023 vyplacen na běžný účet. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 488 Kč měsíčně, v nichž byla zahrnuta příslušná část úvěru a úroky. Roční úroková sazba byla sjednána na 17,9 %. Žalovaná však porušila povinnost hradit úvěr řádně a včas. Žalobkyně proto úvěr ke dni 17. 10. 2023 zesplatnila a požadovala okamžité zaplacení celé dlužné částky sestávající se z neuhrazené jistiny ve výši 24 598,27 Kč, neuhrazených úroků ke dni zesplatnění ve výši 1 845,68 Kč. Žalovaná však neuhradila ničeho i přes zaslání předžalobní výzvy ze strany žalobkyně.V podání došlém soudu dne 4. 4. 2024 žalobkyně zevrubně popsala postup při prověřování bonity spotřebitele. Při posouzení úvěruschopnosti žalované vzala žalobkyně v úvahu zdroj příjmu žalované (zaměstnána v , právnická osoba, , žalovaná předložila žalobkyni dne 3. 11. 2022 výpis z účtu č. , č. účtu, , prokázala výši svého hlavního příjmu za předchozí období v průměrné výši 31 533 Kč, z potvrzení o příjmu ze dne 7. 6. 2018 žalobkyně zjistila, že žalovaná je od 10. 7. 2017 zaměstnána u zaměstnavatele , právnická osoba, , dále žalovaná předložila žalobkyni dne 2. 12. 2022 výpis z účtu č. , č. účtu, za období 1. 9. 2022 do 30. 11. 2022, kterým prokázala výši příjmu v průměrné výši 32 862 Kč, dále z výpisu z účtu za období 1. 11. 2022 do 31. 1. 2023 žalovaná prokázala výši příjmu 34 819 Kč, a dále z výpisu z účtu za období 1. 12. 2022 do 28. 2. 2023 žalovaná prokázala výši příjmu 34 261 Kč. Dále žalobkyně provedla kontrolu žalované v registru SOLUS, dále v BRKI, NRKI. Žalovaná v žádosti o předmětné úvěry dále uvedla informace o příjmech a výdajích své domácnosti, tyto údaje žalobkyně zohlednila v rámci posouzení příjmů a výdajů domácnosti, žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované nevycházela pouze z informací od žalované, ale informace též ověřovala na základě pohybů na jejím běžném účtu č. , č. účtu, . Na základě uvedených zjištění a též s ohledem na výši úvěrů žalobkyně shledala žalovanou schopnou splácet předmětné úvěry.Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila.Žalobkyně se k jednání soudu nedostavila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu rovněž nedostavila. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.Žalobkyně předložila Rámcovou smlouvu číslo , hodnota, ze dne 20. 2. 2018, dle předmětné smlouvy byl žalované aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Žalobkyně rovněž předložila Dodatek č. 37 k rámcové smlouvě číslo , hodnota, , úvěr číslo , Anonymizováno, . Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru žalované ve výši 55 330 Kč, a to na bankovní účet žalované. Žalovaná se měla zavázat úvěr splácet v měsíčních splátkách po 981 Kč, roční úroková sazba činila 17,40 %. Z dodatku č. 38 k rámcové smlouvě č. , hodnota, , úvěr číslo , Anonymizováno, vyplývá, že předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru žalované ve výši 578 984 Kč, a to na bankovní účet žalované. Žalovaná se měla zavázat úvěr splácet v měsíčních splátkách po 9 717 Kč, měsíční pojistné činilo 846 Kč, roční úroková sazba činila 15,90 %. Z dodatku č. 39 k rámcové smlouvě č. , hodnota, , úvěr číslo , Anonymizováno, vyplývá, že předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru žalované ve výši 25 000 Kč, a to na bankovní účet žalované. Žalovaná se měla zavázat úvěr splácet v měsíčních splátkách po 495 Kč, roční úroková sazba činila 17,90 %. Z dodatku č. 40 k rámcové smlouvě č. , hodnota, , úvěr číslo , Anonymizováno, vyplývá, že předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru žalované ve výši 20 000 Kč, a to na bankovní účet žalované. Žalovaná se měla zavázat úvěr splácet v měsíčních splátkách po 392 Kč, roční úroková sazba činila 17,90 %. Z dodatku č. 41 k rámcové smlouvě č. , hodnota, , úvěr číslo , Anonymizováno, vyplývá, že předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru žalované ve výši 24 798 Kč, a to na bankovní účet žalované. Žalovaná se měla zavázat úvěr splácet v měsíčních splátkách po 488 Kč, roční úroková sazba činila 17,90 %. Součástí dodatku bylo pojištění schopnosti splácet, a dále obchodní podmínky žalobkyně včetně ceníku a rovněž podmínky pro používání úvěru a dále formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Dále z výpisu z běžného účtu , Anonymizováno, za období od 23. 2. 2023 do 23. 2. 2023 vyplývá, že počáteční zůstatek činil 3 600,07 Kč, konečný zůstatek činil 11 386,97 Kč, přičemž na účet byla přijata platba 20 000 Kč (půjčka 30). Dále z výpisu z běžného účtu , Anonymizováno, za období od 14. 3. 2023 do 14. 3. 2023 vyplývá, že počáteční zůstatek činil 10 336,75 Kč, konečný zůstatek činil 11 219,27 Kč, přičemž na účet byla přijata platba 24 798 Kč (půjčka 31). Dále z výpisu z běžného účtu , Anonymizováno, za období od 3. 11. 2022 do 3. 11. 2022 vyplývá, že počáteční zůstatek činil 1 307,10 Kč, konečný zůstatek činil 3 902,82 Kč, přičemž na účet byla přijata platba 55 330 Kč (půjčka 27). Dále z výpisu z běžného účtu , Anonymizováno, za období od 2. 12. 2022 do 2 12. 2022 vyplývá, že počáteční zůstatek činil 3 748,59 Kč, konečný zůstatek činil 60 006,57 Kč, přičemž na účet byla přijata platba 578 984 Kč (půjčka 28). Dále z výpisu z běžného účtu , Anonymizováno, za období od 1. 2. 2023 do 1. 2. 2023 vyplývá, že počáteční zůstatek činil 4 173,80 Kč, konečný zůstatek činil 7 817,80 Kč, přičemž na účet byla přijata platba 25 000 Kč (půjčka 29). Dále z výpisu z běžného účtu , Anonymizováno, za období od 22. 6. 2023 do 13. 12. 2023 vyplývá, že počáteční zůstatek činil 99,25 Kč, konečný zůstatek činil zápornou hodnotu - 3 497,75 Kč.Z výpisu z běžného účtu , Anonymizováno, za období od 1. 8. 2022 do 31. 10. 2022 vyplývá, že počáteční zůstatek činil 2 068,22 Kč, konečný zůstatek činil 6 796,30 Kč, z výpisu z běžného účtu , Anonymizováno, za období od 1. 9. 2022 do 30. 11. 2022 vyplývá, že počáteční zůstatek činil 5 408,52 Kč, konečný zůstatek činil 2 549,59 Kč, z výpisu z běžného účtu , Anonymizováno, za období od 1. 11. 2022 do 31. 1. 2023 vyplývá, že počáteční zůstatek činil 6 796,30 Kč, konečný zůstatek činil 4 173,80 Kč, z výpisu z běžného účtu , Anonymizováno, za období od 1. 12. 2022 do 28. 2. 2023 vyplývá, že počáteční zůstatek činil 2 549,59 Kč, konečný zůstatek činil 2 638,22 Kč. Z potvrzení o výši příjmu ze dne 7. 6. 2018 vyplývá, že žalovaná byla od 10. 7. 2017 zaměstnána jako praktická sestra v , právnická osoba, , kdy v měsíci dubnu 2018 jí byla vyplacena částka 23 758 Kč, v měsíci březnu 2018 částka 35 435 Kč a v měsíci únoru 2018 částka 23 228 Kč. Z přehledu žádostí o úvěr – aplikační data vyplývá, že na interní kartě žalované je uvedeno ohledně žádosti o převedení půjček HU01272542, že žalovaná bydlí v nájmu, má maturitu, splátky činí 14 478 Kč, výdaje domácnosti činí 8 000 Kč (bydlení), léky, jídlo, doprava činí 6 000 Kč, dále je u žádosti o převedení půjček , Anonymizováno, zaznamenáno, že žalovaná bydlí v nájmu, má maturitu, splátky činí 12 785 Kč, výdaje domácnosti činí 7 000 Kč (bydlení), léky, jídlo, doprava činí 6 000 Kč, dále je u žádosti o půjčku , Anonymizováno, zaznamenáno, že žalovaná bydlí v nájmu, má maturitu, splátky činí 12 785 Kč, výdaje domácnosti činí 7 000 Kč (bydlení), léky, jídlo, doprava činí 6 000 Kč, dále je u žádosti o půjčku , Anonymizováno, zaznamenáno, že žalovaná bydlí v nájmu, má maturitu, splátky činí 12 785 Kč, výdaje domácnosti činí 7 000 Kč (bydlení), léky, jídlo, doprava činí 6 000 Kč, dále je u žádosti o půjčku , Anonymizováno, zaznamenáno, že žalovaná bydlí v nájmu, má maturitu, splátky činí 12 785 Kč, výdaje domácnosti činí 7 000 Kč (bydlení), léky, jídlo, doprava činí 6 000 Kč.Dle § 2395 občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvy o úvěrech č. HU01272542, HU01288634, HU01316397, HU01327992, HU01338421 (dle § 2395 občanského zákoníku) shora specifikované, na jejichž základě žalovaná obdržela celkem 704 112 Kč, přičemž na shora uvedené úvěry žalovaná uhradila pouze částku v celkové výši 59 089 Kč. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou, dále se nezabýval jejími ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.K výkladu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-, právnická osoba, . v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je tak nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne 26.2.2019 sp.zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LSP. Ústavní soud tak dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy je dlužník v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.V projednávané věci uzavírala žalobkyně s žalovaným úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatelka úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měla tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný ji uzavíral jako fyzická osoba, která přitom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se o úvěr, který by naplňoval znaky vymezené v § 4 zákona o spotřebitelském úvěru a byl tak vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Předmětný úvěr je proto třeba posuzovat jako úvěr spotřebitelský.Soud se proto zabýval otázkou platnosti smlouvy ve smyslu výše uvedených § 86, 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ve které se ukládá věřiteli povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele a poskytnout mu úvěr jen tehdy, pokud po takovém posouzení bude zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí (na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů). Posouzení úvěruschopnosti nespočívá jen v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale i v odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splacení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Schopnost žalované splácet žalobkyně prověřila na základě prohlášení dlužníka (žádosti o úvěr) a potvrzení o výši příjmu ze dne 7. 6. 2018, z něhož vyplývá, že úprůměrná výše příjmu za období únor až duben 2018 činila 27 474 Kč. Pokud jde o náklady, výdaje a závazky žalované (dle žádosti o úvěr , Anonymizováno, ) činily její celkové výdaje 28 478 Kč (částku 14 478 Kč tvořily jiné splátky, 8 000 Kč činilo nájemné a 6 000 Kč – léky, jídlo, doprava), přičemž z dalších žádostí o úvěr (, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ) činily výdaje žalované celkem 25 785 Kč (12 785 Kč činily jiné splátky, 7 000 Kč tvořilo nájemné a 6 000 Kč – léky, jídlo, doprava). Žádný z dokladů, potvrzující jak výdaje žalované, však soudu předložen nebyl a ani z jakékoliv dokladu nevyplývá, že by je žalovaná předkládala. Žalobkyně neprověřila tvrzení žalované o výši nákladů na bydlení (např. cena energií). Z předložených výpisů z běžného účtu žalované (číslo účtu , č. účtu, ) pak vyplývá, že žalovaná splácela enormní množství půjček (u společnosti , jméno FO, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, .), kdy konečné zůstatky na účtu za jednotlivé měsíce se pohybovaly v minimálních kladných částkách (průměrně kolem 2 500 Kč). Žalobkyně tedy bez bližšího prověření vycházela z nedoložených údajů o výdajích žalované. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalované úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně prověřila schopnost žalované poskytnutý úvěr spolu se zápůjční úrokovou sazbou splatit, kdy ohledně výdajů vycházela pouze z tvrzení žalované, aniž by je relevantním způsobem ověřila. Ze strany žalobkyně tak došlo k porušení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet (srovnej rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21.7.2020 sp.zn. 9 Co 109/2020).Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 občanského zákoníku je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp.zn. I. ÚS 199/11 a sp.zn. III. 4048/12) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům – tedy zejména nebankovním společnostem poskytujícím úvěry spotřebitelům – které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatná a k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku).Pokud pak bylo prokázáno, že žalobkyně uhradila žalované celkem 704 112 Kč, žalovaná vrátila pouze 59 089 Kč, je třeba na rozdíl v obou částkách 645 023 Kč (tj. 704 112 – 59 089 = 645 023 Kč) pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované, neboť jí bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinna takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaná byla tedy povinen bezdůvodné obohacení vydat bezodkladně po výzvě věřitele (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalovaná sice byla dle tvrzení žalobkyně k zaplacení dluhu vyzvána předžalobní výzvou, avšak žalobkyně neprokázala, že tato výzva byla žalované doručena a že ta měla možnost se s ní seznámit. Žalovaná byla tak k vrácení bezdůvodného obohacení poprvé prokazatelně vyzvána až žalobou, která jí byla doručena dne 15. 3. 2024. Bez zbytečného odkladu, tedy nejpozději následujícího pracovního dne, měla žalovaná bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátit, a protože tak neučinila, ocitla se ode dne následujícího (19. 3. 2024) v prodlení. K prvnímu dni prodlení byla dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. sazba úroku z prodlení 14,75 % ročně (výrok I.).Ve výroku II. rozsudku soud žalobu částečně zamítl ve zbytku žalobního nároku, tedy ohledně částky 55 199,33 Kč spolu s příslušenstvím (viz výše).Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle většinového úspěchu žalobkyně, jež zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 35 012 Kč, co se týče náhrady cestovného, žalobkyně požadovala náhradu za cestu z Plzně do Chomutova a zpět v obecně známé adekvátní délce 202 km, k čemuž předložila technický průkaz použitého vozidla, z něhož vyplynulo, že vozidlo má průměrnou spotřebu 4,4 l motorové nafty na 100 km. Dle § 1 písm. b) vyhl. č. 398/2023 Sb. činí náhrada za 1 km 5,60 Kč, dle § 4 písm. c) činí průměrná cena 1 l motorové nafty 38,70 Kč. Za vykonanou cestu tedy advokátu náleží 202 x 5,60 + 4,4 x 38,70 x 202/100, tedy celkem 1 475,17 Kč. Celkem tedy náklady na straně žalobkyně činí 36 487,17 Kč (1 475,17 + 35 012). Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení 645 023 Kč spolu s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na její straně celkem 649 714,87 Kč, žalovaná byla úspěšná ohledně zaplacení 55 199,33 Kč spolu s úrokem a zákonným úrokem z prodlení ve výši k datu vyhlášení rozsudku, kdy jistina s příslušenstvím na její straně činí celkem 195 886,85 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 845 601,72 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 77 %, úspěch žalované 23 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobkyně má právo na úhradu 54 % svých nákladů, z částky 36 487,17 Kč, tedy ve výši 19 703,07 Kč.