7 C 331/2023

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Nikolou Reifovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 11 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 11 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 4. 10. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení úroku z prodlení z částky 11 000 Kč ve výši 15 % ročně od 2. 10. 2022 do 3. 10. 2023 zamítá.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 666,48 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 11 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost právnická osoba, IČO, s žalovanou uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 11 000 Kč. Žalovaná o úvěr zažádala prostřednictvím internetových stránek webová adresa), peněžitá částka byla žalované poskytnuta bankovním převodem na účet žalované č. bankovní účet. Žalovaná však poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 8. 2022 postoupena na právnická osoba corp. s.r.o., následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalované byla dne 21. 9. 2022 zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalobkyně ani žalovaná se, ač řádně a včas předvolány, bez omluvy nedostavily, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.

4. Z výpisu z účtu vyplývá, že dne 22. 6. 2021 byla zaslána na bankovní účet č. bankovní účet pod variabilním symbolem číslo částka 8 000 Kč, následně byla na shora uvedený bankovní účet zaslána částka 3 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 8. 2022 bylo zjištěno, že na základě této smlouvy byla před podáním žaloby mezi žalobkyní jako postupníkem a společností právnická osoba jako postupitelem postoupena pohledávka za žalovanou žalobkyni. Dále žalobkyně předložila listiny vyhotovené právní předchůdkyní žalobkyně, a to Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, tabulku s blíže nespecifikovanými číselnými údaji, Rámcovou smlouvu o úvěru bez uvedení podpisu žalované, Smlouvu o revolvingovém úvěru bez uvedení vlastnoručního podpisu žalované, la dále Smlouvu o uživatelském účtu istinu označenou jako Dále žalobkyně doložila oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 9. 2022 a dále Výzvu k úhradě před podáním žaloby ze dne 21. 9. 2022.

5. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Právní předchůdce žalobkyně (společnost právnická osoba) převedl dne 22. 6. 2021 na účet žalované částku 8 000 Kč a poté dne 12. 8. 2021 částku 3 000 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni.

6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Dle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy.

10. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud vzal za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované na její bankovní účet dne 22. 6. 2021 částku 8 000 Kč a 12. 8. 2021 částku 3 000 Kč. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu smlouvu o revolvingovém úvěru. Žalobkyně však předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2395 a násl. občanského zákoníku a § 1824 a násl. občanského zákoníku), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z ní neplyne vůle žalované smlouvu uzavřít. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy, když se svou neúčastí při jednání soudu vzdala možnosti být vyzvána k doplnění důkazů (§ 118a odst. 3 o. s. ř.). Soud shledal plnění právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalované plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila a je povinna obohacení vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ze strany žalované nebylo nijak tvrzeno a tím méně prokázáno, že by provedla jakoukoli úhradu žalobkyni či jejímu právnímu předchůdci. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobkyně neprokázala, kdy vyzvala žalovanou k plnění. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, která se dostala do sféry dispozice žalované dne 2. 10. 2023, následující den, tj. 3. 10. 2023, tak byla žalovaná povinna bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinila, dostala se dne 4. 10. 2023 do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek (§ 1879 občanského zákoníku).

11. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 11 000 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky jdoucích od 4. 10. 2023 do zaplacení a žalobě v této části výrokem I. rozsudku vyhověl. Povinnost k zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku a jejich výše pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do zbývajícího žalobou uplatněného zákonného úroku z prodlení z částky 11 000 Kč nezbylo soudu než žalobu ve výroku II. tohoto rozsudku zamítnout.

12. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla ve věci pouze částečně úspěšná a má dle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na poměrnou náhradu nákladů řízení vůči žalované. V daném případě náklady spočívají v uhrazeném soudním poplatku ve výši 800 Kč a nákladů na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 2. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a písemné podání ve věci samé – žaloba) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 200 Kč (3 x 300 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o. s. ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 252 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 2 252 Kč (800 + 1 200 + 252). Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení 11 000 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na její straně celkem 11 162,74 Kč, žalovaná byla úspěšná ohledně zaplacení úroků z prodlení specifikovaných ve výroku II. tohoto rozsudku, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí celkem 1 659,04 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 12 821,78 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 87 %, úspěch žalované 13 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobkyně má právo na úhradu 74 % svých nákladů, z částky 2 252 Kč tedy ve výši 1 666,48 Kč (výrok III. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se návrhem domáhat výkonu rozhodnutí.