7 C 339/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Nikolou Reifovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 10 042,08 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 800 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 4. 12. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 5 242,08 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od 27. 5. 2019 do zaplacení a ohledně úroku z prodlení z částky 4 800 Kč ve výši 9,75 % ročně od 27. 5. 2019 do 3. 12. 2021 zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 10 042,08 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], [IČO], s žalovaným uzavřela dne 26. 4. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] [číslo]. Podpis žalovaného ve smlouvě byl nahrazen unikátním SMS kódem. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 4 800 Kč se splatností do 26. 5. 2019. Žalovaný o úvěr zažádal prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]), peněžitá částka byla žalovanému poskytnuta bankovním převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet], a to po prověření platební schopnosti žalovaného. Žalovaný však poskytnuté peněžní prostředky do uvedeného data splatnosti nevrátil. Žalobkyně po žalovaném požaduje kromě nesplacené jistiny úvěru v částce 4 800 Kč i nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 242,08 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovanému byla dne 2. 2. 2021 zaslána předžalobní upomínka prostřednictvím právního zástupce žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný byl usnesením ze dne 15. 11. 2021, č. j. 7 C 339/2021-40, vyzván, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy písemně vyjádřil k připojené žalobě a aby ve vyjádření uvedl, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, dále aby vylíčil rozhodné skutečnosti ve věci a aby označil důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Dále byl žalovaný usnesením vyzván, aby se ve stejné lhůtě vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl zároveň upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Stejná výzva byla zaslána také žalobkyni. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud tak jeho souhlas předpokládal. Žalobkyně se také nevyjádřila a soud tak její souhlas rovněž předpokládal.

4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání.

5. Z potvrzení o provedení transakce vyplývá, že společnost [právnická osoba] zaslala dne 26. 4. 2019 na bankovní účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] částku 4 800 Kč.

6. Ze sdělení od [právnická osoba] ze dne 19. 11. 2021 bylo zjištěno, že majitelem účtu č. [bankovní účet] je žalovaný a dále že dne 26. 4. 2019 byla na tento účet připsána platba 4 800 Kč pod variabilním symbolem [číslo].

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že na základě této smlouvy byla před podáním žaloby mezi žalobkyní jako postupníkem a společností [právnická osoba] jako postupitelem postoupena pohledávka za žalovaným žalobkyni.

8. Z předžalobní výzvy ze dne 2. 2. 2021 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby a téhož dne mu oznámila postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Dále byl ze strany žalobkyně předložen podací lístek z téhož dne.

9. Ze smlouvy o úvěru číslo [anonymizováno] [číslo] ze dne 26. 4. 2019 a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 26. 4. 2019 vyplývá, že tyto dokumenty nebyly žalovaným podepsány, když je na nich pouze uvedeno jméno a příjmení žalovaného a elektronický kód zaslaný pomocí SMS: [anonymizováno].

10. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Právní předchůdce žalobkyně (společnost [právnická osoba]) převedl dne 26. 4. 2019 na účet žalovaného částku 4 800 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni.

11. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Dle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy.

15. Dle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace, lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5. Dle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.

16. Dle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014 (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

17. Dle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

18. Dle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

19. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 občanského zákoníku je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

20. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručnímu, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpis vytvořený kvalifikovaným prostředkem). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis, jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

21. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobkyně zaslal žalovanému na jeho bankovní účet dne 26. 4. 2019 částku 4 800 Kč. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností [právnická osoba]) a žalovaným byla dne 26. 4. 2019 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 26. 5. 2019. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu smlouvu o úvěru ze dne 26. 4. 2019. Žalobkyně však řádně předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2395 a násl. občanského zákoníku a § 1824 a násl. občanského zákoníku), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z nich neplyne vůle žalovaného smlouvu uzavřít. Předložená smlouva o úvěru není opatřena podpisem žalovaného. Za žalovaného byla elektronická smlouva podepsána kódem. Samotná úvěrová smlouva v elektronické podobě neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k němu byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis. Kód měl být žalovaným připojen na smlouvu, ze smlouvy předložené žalobkyní však nevyplývá, kdy a jak k ní byl výše uvedený kód připojen, a že po té, kdy k ní byl tento kód připojen, je možné zjistit jakoukoliv dodatečnou změnu smlouvy. Dále nebylo prokázáno, že by kód byl připojen právě žalovaným, a že by právě žalovaný byl tím, kdo jej na smlouvu připojil. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy. Soud shledal plnění právního předchůdce žalobkyně na účet žalovaného plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil a je povinen obohacení vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ze strany žalovaného nebylo nijak tvrzeno a tím méně prokázáno, že by provedl jakoukoli úhradu žalobkyni či jejímu právnímu předchůdci. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobkyně neprokázala, kdy vyzvala žalovaného k plnění, neboť z podacího lístku nelze dovodit, že by se výzva k plnění dostala do sféry dispozice žalovaného. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, která se dostala do sféry dispozice žalovaného dne 2. 12. 2021, následující den, tj. 3. 12. 2021, tak byl žalovaný povinen bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinil, dostal se dne 4. 12. 2021 do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek (§ 1879 občanského zákoníku).

22. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 4 800 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky jdoucích od 4. 12. 2021 do zaplacení a žalobě v této části výrokem I. rozsudku vyhověl. Povinnost k zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku a jejich výše pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 242,08 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z této částky od 27. 5. 2019 do zaplacení a dále zbytku žalobou uplatněného zákonného úroku z prodlení z částky 4 800 Kč nezbylo soudu než žalobu ve výroku II. tohoto rozsudku zamítnout.

23. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. dle částečného úspěchu žalovaného. Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení 4 800 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na její straně celkem 4 844,71 Kč, žalovaný byl úspěšný ohledně zaplacení 5 242,08 Kč včetně úroků z prodlení specifikovaných ve výroku II. tohoto rozsudku, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina včetně úroků z prodlení na jeho straně celkem 7 771,31 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 12 616,02 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 38,4 %, úspěch žalovaného 61,6 %. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by žalovanému vznikly jakékoliv náklady řízení, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III. tohoto rozsudku).