7 C 339/2024

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Nikolou Reifovou ve věci manžela: Jméno manžela A, narozený dne Datum narození manžela A, bytem Adresa manžela A, zastoupeného Jméno manžela B, advokátem se sídlem adresa, a manželky: Jméno manželky, narozená dne Datum narození manželky, bytem Adresa manželky, o rozvod manželství,

I. Manželství jméno FO a Jméno manželky, rozené rodné přijmení, uzavřené dne datum v Chomutově č.p. Anonymizováno, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manžel se svým návrhem domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud manželství účastníků řízení rozvedl. Manželka se při jednání soudu k tomuto návrhu připojila s tím, že s rozvodem manželství souhlasí. U manžela se jedná o druhé manželství, u manželky o manželství první. Soud zjistil skutkový stav takto: Manželství bylo uzavřeno, jak je ve výroku I. shora uvedeno, účastníci řízení spolu nežijí jako manželé od září roku 2024, po stejnou dobu spolu nežijí ani ve společné domácnosti. Ke dni vyhlášení tohoto rozsudku se nenarodilo z manželství žádné dítě. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud dospěl k závěru, že zákonné podmínky rozvodu manželství stanovené v § 755 odst. 1 občanského zákoníku jsou v daném případě splněny, návrhu tedy vyhověl a manželství účastníků rozvedl, když zároveň shledal, že zde není žádná překážka rozvodu manželství, jíž předpokládá ust. § 755 odst. 2 občanského zákoníku. Z tvrzení manželů při ústním jednání soudu dne 15. 1. 2025 zcela jednoznačně vyplynulo, že manželství je hluboce a trvale rozvráceno, a že není předpoklad obnovení soužití. Jako hlavní příčina rozvratu manželství vyplynula skutečnost, že mezi manžely došlo postupem času k nesouladu v podstatných otázkách partnerského soužití, kdy se neshodli v názorech na život i na společné hospodaření, což následně vedlo k vzájemnému citovému odcizení. Účastníci řízení spolu nežijí jako manželé od září roku 2024 a oba při jednání soudu jednoznačně vyloučili obnovení soužití. Za tohoto stavu je manželství pouze formálním svazkem a neplní svůj společenský účel. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 23 z.ř.s. tak, jak je uvedeno shora, když se oba účastníci výslovně vzdali práva náhrady nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť soud rozhodl na základě společného návrhu manželů (§ 384 z.ř.s.). Účastníci jsou povinni nechat si vyznačit změnu osobního stavu ve svých občanských průkazech ve lhůtě dle příslušných právních předpisů. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit matričnímu úřadu v místě svého trvalého pobytu, že přijímá zpět své dřívější příjmení.