7 C 349/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Nikolou Reifovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 4 809 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3 500 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 8. 12. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 1 309 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 9. 7. 2019 do zaplacení a ohledně úroku z prodlení z částky 3 500 Kč ve výši 10 % ročně od 9. 7. 2019 do 7. 12. 2021 zamítá.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 258,49 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 4 809 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], [IČO], s žalovanou uzavřela dne 13. 6. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru. Podpis žalované ve smlouvě byl nahrazen unikátním SMS kódem. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 3 500 Kč se splatností do 8. 7. 2019. Žalovaná o úvěr zažádala prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]), peněžitá částka byla žalované poskytnuta bankovním převodem na účet žalované č. [bankovní účet], a to po prověření platební schopnosti žalované. Žalovaná však poskytnuté peněžní prostředky do uvedeného data splatnosti nevrátila. Žalobkyně po žalované požaduje kromě nesplacené jistiny úvěru v částce 3 500 Kč i nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 222,70 Kč a úrok ve výši 86,30 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalované byla dne 9. 10. 2020 zaslána předžalobní upomínka prostřednictvím právního zástupce žalobkyně.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalovaná byla usnesením ze dne 15. 11. 2021, č. j. 7 C 349/2021-34, vyzvána, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy písemně vyjádřila k připojené žalobě a aby ve vyjádření uvedla, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, dále aby vylíčila rozhodné skutečnosti ve věci a aby označila důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Dále byla žalovaná usnesením vyzvána, aby se ve stejné lhůtě vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla zároveň upozorněna, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Stejná výzva byla zaslána také žalobkyni. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud tak její souhlas předpokládal. Žalobkyně se také nevyjádřila a soud tak její souhlas rovněž předpokládal.

4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání.

5. Z potvrzení o provedené platbě vyplývá, že [právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o. zaslala dne 13. 6. 2019 na bankovní účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] částku 3 500 Kč.

6. Ze sdělení od [právnická osoba] ze dne 19. 11. 2021 bylo zjištěno, že majitelkou účtu č. [bankovní účet] je žalovaná a dále že dne 13. 6. 2019 byla na tento účet připsána platba 3 500 Kč pod variabilním symbolem [číslo].

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že na základě této smlouvy byla před podáním žaloby mezi žalobkyní jako postupníkem a [právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o. jako postupitelem postoupena pohledávka za žalovanou žalobkyni.

8. Z předžalobní výzvy ze dne 9. 10. 2020 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby a téhož dne jí oznámila postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Dále byl ze strany žalobkyně předložen podací lístek z téhož dne.

9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo [spisová značka] ze dne 13. 6. 2019 vyplývá, že tento dokument nebyl žalovanou podepsán, když je na nich pouze uvedeno jméno a příjmení žalované a elektronický kód zaslaný pomocí SMS: [číslo].

10. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o.) převedl dne 13. 6. 2019 na účet žalované částku 3 500 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni.

11. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Dle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy.

15. Dle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace, lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5. Dle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.

16. Dle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014 (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

17. Dle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

18. Dle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

19. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 občanského zákoníku je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaná připojila svůj podpis. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

20. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručnímu, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpis vytvořený kvalifikovaným prostředkem). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis, jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

21. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobkyně zaslal žalované na její bankovní účet dne 13. 6. 2019 částku 3 500 Kč. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o.) a žalovanou byla dne 13. 6. 2019 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 8. 7. 2019. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu smlouvu o úvěru ze dne 13. 6. 2019. Žalobkyně však řádně předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2395 a násl. občanského zákoníku a § 1824 a násl. občanského zákoníku), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z ní neplyne vůle žalované smlouvu uzavřít. Předložená smlouva o úvěru není opatřena podpisem žalované. Za žalovanou byla elektronická smlouva podepsána kódem. Samotná úvěrová smlouva v elektronické podobě neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k němu byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis. Kód měl být žalovanou připojen na smlouvu, ze smlouvy předložené žalobkyní však nevyplývá, kdy a jak k ní byl výše uvedený kód připojen, a že po té, kdy k ní byl tento kód připojen, je možné zjistit jakoukoliv dodatečnou změnu smlouvy. Dále nebylo prokázáno, že by kód byl připojen právě žalovanou, a že by právě žalovaná byla tou, která jej na smlouvu připojila. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy. Soud shledal plnění právního předchůdce žalobkyně na účet žalované plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila a je povinna obohacení vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ze strany žalované nebylo nijak tvrzeno a tím méně prokázáno, že by provedla jakoukoli úhradu žalobkyni či jejímu právnímu předchůdci. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobkyně neprokázala, kdy vyzvala žalovanou k plnění, neboť z podacího lístku nelze dovodit, že by se výzva k plnění dostala do sféry dispozice žalované. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, která se dostala do sféry dispozice žalované dne 6. 12. 2021, následující den, tj. 7. 12. 2021, tak byla žalovaná povinna bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinila, dostala se dne 8. 12. 2021 do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek (§ 1879 občanského zákoníku).

22. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 3 500 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky jdoucích od 8. 12. 2021 do zaplacení a žalobě v této části výrokem I. rozsudku vyhověl. Povinnost k zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku a jejich výše pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 222,70 Kč a úroku 86,30 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z částky 1 309 Kč od 9. 7. 2019 do zaplacení a dále zbytku žalobou uplatněného zákonného úroku z prodlení z částky 3 500 Kč nezbylo soudu než žalobu ve výroku II. tohoto rozsudku zamítnout.

23. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla ve věci pouze částečně úspěšná a má dle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na poměrnou náhradu nákladů řízení vůči žalované, když zároveň doložila splnění podmínky dané ustanovením § 142a o. s. ř., tedy zaslání předžalobní upomínky. V daném případě náklady spočívají v uhrazeném soudním poplatku ve výši 400 Kč a nákladů na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o. s. ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189). Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení 3 500 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na její straně celkem 3 535,04 Kč, žalovaná byla úspěšná ohledně zaplacení 1 309 Kč včetně úroků z prodlení specifikovaných ve výroku II. tohoto rozsudku, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina včetně úroků z prodlení na její straně celkem 2 487,80 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 6 022,84 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 58,68 %, úspěch žalované 41,32 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobkyně má právo na úhradu 17,36 % svých nákladů, z částky 1 489 Kč tedy ve výši 258,49 Kč (výrok III. tohoto rozsudku).