7 C 350/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Nikolou Reifovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení příjmení, sídlem adresa, proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zvýšení výživného pro zletilé dítě, rozsudkem pro uznání,

I. Žalovaný je povinen platit na výživu žalobkyně počínaje dnem 1. 10. 2021 částku 5 000 Kč měsíčně, vždy do každého 18. dne v měsíci k rukám žalobkyně. Dlužné výživné za dobu od 1. 10. 2021 do 28. 2. 2022 ve výši 25 000 Kč je žalovaný povinen splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč spolu s běžným výživným, pod ztrátou výhody splátek.

II. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Chomutově, č.j. číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem, č.j. číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí, a to ohledně výživného pro žalobkyni.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 23 716 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zvýšení výživného na částku 5 000 Kč měsíčně počínaje dnem 1. 10. 2021. V odůvodnění žalobkyně uvedla, že žalovanému bylo naposledy stanoveno výživné ve výši 2 800 Kč měsíčně od 1. 6. 2019, a to rozsudkem Okresního soudu v Chomutově, č.j. číslo jednací, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem, č.j. číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí. Žalobkyně dále uvedla, že začala od 1. 9. 2021 studovat prvním rokem vysokou školu, a to formou řádného prezenčního studia. Dále žalobkyně poukázala na její dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a s tím související zvýšené náklady na léky a častou dopravu k lékařům. Žalobkyně rovněž uvedla, že nesouhlasí, aby žalovanému bylo sděleno, jaký obor a na jaké fakultě studuje. Otec jí nad rámec vyživovací povinnosti nepřispívá a nepodílí se na mimořádných výdajích. Otec je znovu ženatý, společnou domácnost tedy sdílí se svou ženou a dalšími členy, jež disponují rovněž příjmy, tudíž se podílí s ostatními členy domácnosti na nákladech na bydlení a dalších výdajů. Žalobkyně žije ve společné domácnosti jen s matkou, která je momentálně dlouhodobě v pracovní neschopnosti (od října roku 2019).

2. Žalovaný byl usnesením ze dne 12. 1. 2022, č.j. 7 C 350/2021-16, vyzván, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení písemně vyjádřil k připojené žalobě a aby ve vyjádření uvedl, zda s návrhem na zvýšení výživného souhlasí, dále aby vylíčil rozhodné skutečnosti ve věci a aby označil důkazy k prokázání tvrzených skutečností.

3. Žalovaný s navrhovaným zvýšením výživného souhlasil, a to s ohledem na zvýšené výdaje žalobkyně související s jejím nástupem na vysokou školu, kdy však uvedl, že se momentálně nachází v tíživé finanční situaci a poukázal na skutečnost, že má stále vyživovací povinnost k nezletilému synovi. Žalovaný dále požádal soud o posunutí doby splatnosti výživného, a to do 18. dne v měsíci (původní termín splatnosti byl stanoven rozsudkem do 15. dne v měsíci), a to s ohledem na výplatní termín v jeho zaměstnání. Dále žalovaný rovněž požádal soud o informace týkající se studia žalobkyně.

4. Podle § 153a odst. 1 o.s.ř., uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání.

5. Vzhledem ke skutečnosti, že došlo k uznání nároku žalobkyně, soud neprováděl další dokazování, vycházel ze skutečností tvrzených žalobkyní v žalobě a ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud má tak za prokázané, že žalovaný coby otec žalobkyně má vůči ní vyživovací povinnost, a to do doby, dokud nebude žalobkyně schopna se sama živit (§ 910 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku - dále jen „občanský zákoník“). Je dále nutno konstatovat, že rodič, popř. jiná osoba, která plní vyživovací povinnost vůči zletilému žáku a studentu, má právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání tohoto žáka nebo studenta, a to bez ohledu na to, zda s tím tento zletilý žák nebo student souhlasí či nikoliv (§ 21 odst. 3 zák. č. 561/2004 Sb., školský zákon). Žalobkyně je od 2. 7. 2021 studentkou anonymizováno 5 slov, a to bakalářského studijního programu anonymizováno a anonymizována dvě slova, v prezenční formě studia. Žalobkyně sdílí společnou domácnost se svojí matkou, je jí 20 let, její potřeby odpovídají potřebám dospělého. Žalovaný má vyživovací povinnost ke dvěma dětem, a to k žalobkyni a k nezletilému synovi jméno (ročník 2009). Naposledy byla vyživovací povinnost upravena rozsudkem Okresního soudu v Chomutově, č.j. číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem, č.j. číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí.

6. Soud uložil povinnost zaplatit nedoplatek na výživném za dobu od 1. 10. 2021 do 28. 2. 2022, tedy celkem částku 25 000 Kč (5 000 Kč x 5 měsíců), v souladu s § 160 odst. 1 věta druhá o.s.ř. v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč splatných spolu s běžným výživným. Soud má za to, že takto stanovené splátky odpovídají jak možnostem žalovaného, tak výši dlužné částky. V případě, že žalovaný nebude dluh řádně splácet, může žalobkyně požadovat zaplacení celého dluhu najednou.

7. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, kdy žalobkyně požadovala výživné ve výši 5 000 Kč a soud její žalobě vyhověl. Dle ust. § 8 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“), je-li předmětem právní služby opětující se plnění, stanoví se tarifní hodnota součtem hodnot těchto plnění, jde-li však o plnění na dobu delší než pět let nebo na dobu neurčitou, stanoví se jen pětinásobkem hodnoty ročního plnění. Žalobkyně požadovala stanovení výživného ve výši 5 000 Kč měsíčně, tarifní hodnotu tak představuje částka 300 000 Kč (5 000 Kč x 12 měsíců x 5 let). Dle § 7 bod 6. tarifu činí v daném řízení odměna advokáta za jeden úkon právní služby 9 500 Kč. Advokát v daném případě vykonal dva takové úkony (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé – vyjádření ze dne 23. 2. 2022). Dle § 13 odst. 3 tarifu pak advokátu náleží náhrada výdajů ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby. Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH, jehož je advokát zastupující v této věci dle ověření soudem plátcem, v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 4 116 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 23 716 Kč (2 x 9 500 + 2 x 300 + 4 116). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání proti rozsudku pro uznání lze odůvodnit jen tím, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního soudu vydal vyloučený soudce, nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen. Odvolacím důvodem dále mohou být jen skutečnosti, nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.