7 C 354/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Nikolou Reifovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa , číslo anonymizováno , země , právně zastoupeného advokátkou titul . jméno příjmení anonymizováno , se sídlem adresa , proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované , o zaplacení 1 000 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se podle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavuje pro částečné zpětvzetí žaloby v té části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 000 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 1 000 Kč od 30. 1. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se ohledně zaplacení úroku z prodlení z částky 1 000 Kč za dobu od 30. 11. 2014 do 29. 1. 2018 zamítá.

IV. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni 1785 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí 1 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky a dále náklady řízení. V odůvodnění uvedla, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], se sídlem: [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], jako věřitelem dne [datum] smlouvu o zápůjčce. Na základě smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta žalované finanční částka ve výši žalované jistiny, kterou se zavázala uhradit spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do 29. 11. 2014. Žalovaná zápůjčku ke shora uvedenému dni ani částečně nesplatila. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit zapůjčenou jistinu ve zmíněné výši, poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně nepožaduje. Pohledávka z předmětné smlouvy byla výše uvedenou společností postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno, byla rovněž před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání, avšak marně.

2. Žalovaná dne 19. 11. 2020 uhradila žalobkyni částku 1 000 Kč.

3. Žalobkyně poté podáním ze dne 30. 11. 2020 vzala žalobu o částku 1 000 Kč zpět. Předmětem řízení nadále zůstává úrok z prodlení z částky 1 000 Kč ve výši 8,5 % ročně od 30. 11. 2014 do zaplacení. Jelikož částečné zpětvzetí žalobkyně učinila dříve, než soud rozhodl ve věci samé, bylo řízení v rozsahu částečného zpětvzetí podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. zastaveno (výrok I.).

4. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adresu trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavila, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.

5. Z potvrzení o provedené platbě (the pay) bylo zjištěno, že dne [datum] byla na účet číslo [bankovní účet], pod variabilním symbolem [číslo], převedena částka 1 000 Kč.

6. Dále žalobkyně předložila obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně a Standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru, bez podpisu žalované.

7. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vystavila na jméno žalované daňový doklad znějící na částku 1 100 Kč s datem splatnosti 29. 11. 2014.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a shora uvedenou společností má soud za prokázané, že došlo k postoupení pohledávky za žalovanou žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2018 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně sdělila žalované, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Zároveň byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Dle přiloženého poštovního podacího archu bylo žalované oznámení odesláno dne 26. 1. 2018.

9. Žalobkyně rovněž doložila listinu adresovanou žalované, a sice předžalobní upomínku ze dne 11. 3. 2020. Dle přiloženého poštovního podacího archu byla žalované odeslána dne 17. 3. 2020.

10. Z prohlášení pro stávajícího klienta vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně jakožto věřitel poskytla klientovi - žalované úvěr ve výši 1 000 Kč, jakožto datum splatnosti je uvedeno 29. 11. 2014. V prohlášení jsou uvedeny identifikační údaje žalované, mimo jiné i číslo bankovního účtu ([bankovní účet]). Toto prohlášení neobsahuje datum a ani podpis žalované. Žalobkyně rovněž doložila listinu označenou jakožto informace o půjčce, z této listiny vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně disponovala určitými osobními údaji žalované, mimo jiné číslem bankovního účtu. Tato listina neobsahuje podpis žalované.

11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankovní účet žalované celkem 1 000 Kč. Následně došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni.

12. Dle § 2390 obč. zák. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle § 2392 odst. 1 obč. zák. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

14. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

18. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Pro smlouvu o zápůjčce není zákonem předepsaná zvláštní forma, může být uzavřena ústně, písemně nebo konkludentně. Smlouva o zápůjčce má při tom reálnou (nikoliv jen konkludentní) povahu. Vznik zápůjčky tedy předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu zápůjčky vydlužiteli. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžité prostředky v celkové výši 1 000 Kč a žalovaná se měla zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit nejpozději do 29. 11. 2014. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu nedatované prohlášení pro stávajícího klienta, listinu označenou jakožto informace o půjčce včetně faktury a obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Žalobkyně však řádně těmito předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2390 a násl. obč. zák. a § 1824 a násl. obč. zák.), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z žádného z nich neplyne vůle žalované smlouvu uzavřít. Předložené listiny, a to prohlášení a obchodní podmínky, nejsou opatřeny podpisem žalované. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 1 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila listinu – potvrzení o provedené platbě (the pay), v níž je vyznačena bankovní transakce ve výši 1 000 Kč ze dne [datum], která měla být provedena na účet č. [bankovní účet] ([variabilní symbol]). Z potvrzení o provedené platbě je možné dovodit, že účet, na který byly peníze poukázány, je účtem žalované, neboť shora specifikovaný bankovní účet je uveden mimo jiné v Prohlášení pro stávajícího klienta. Proto soud uzavřel, že v daném případě bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky ve výši 1 000 Kč vyplatila žalované, a žalovaná se tudíž na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, bylo jí tedy plněno bez právního důvodu a je povinna takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož tedy absentuje právní titul, nemohla být sjednána doba plnění a žalovaná byla povinna obohacení vydat bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož tak řádně a včas neučinila, je s úhradou v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyně má rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až oznámení o postoupení pohledávky odeslané dne 26. 1. 2018. Takovou písemnost je třeba s odkazem na § 573 občanského zákoníku považovat za doručenou třetí pracovní den od jejího odeslání, tedy dne 29. 1. 2018. Ode dne 30. 1. 2018, kdy neplnila bez zbytečného odkladu, je tedy žalovaná v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Soud proto žalobě s ohledem na výše uvedené vyhověl, a to co do úroků z prodlení z částky 1 000 Kč za dobu od 30. 11. 2018 do zaplacení (výrok II. rozsudku), jak jsou shora specifikovány a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

19. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. (soud rozhodoval za situace, kdy částečné zastavení řízení zpětvzetím žaloby zavinila žalovaná, neboť dlužnou jistinu uhradila až po podání žaloby, tj. 19. 11. 2020), dle většinového úspěchu žalobkyně, v daném případě nákladů za uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a nákladů na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Dalším úkonem právní služby byla účast při jednání soudu, na níž je třeba již aplikovat obecná ustanovení tarifu. Dle § 7 bod 2. tarifu, náleží odměna ve výši 500 Kč za jeden úkon právní služby a rovněž paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu náleží advokátu rovněž náhrada ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu, kterou promeškal v souvislosti s cestou k jednání soudu. V daném případě se jednalo o cestu z Prahy do Chomutova a zpět, za níž advokát nárokoval adekvátní náhradu v rozsahu šesti půlhodin, což je obecně známo, tedy za 600 Kč. Co se týče náhrady cestovného, advokát požadoval náhradu za cestu z Prahy do Chomutova a zpět rovněž v obecně známé adekvátní délce 242 km, k čemuž předložil technický průkaz použitého vozidla, z nějž vyplynulo, že vozidlo má průměrnou spotřebu 8,9 l motorové nafty na 100 km. Dle § 1 písm. b) vyhl. č. 589/2020 Sb. činí náhrada za 1 km 4,40 Kč, dle § 4 písm. c) činí průměrná cena 1 l motorové nafty 27,20 Kč. Za vykonanou cestu tedy advokátu náleží 242 x 4,40 + 8,9 x 27,2 x 242/100, tedy celkem 1 650,63 Kč. Jelikož se právní zástupce účastnil v předmětný den u zdejšího soudu celkem jedenácti jednání, je třeba náklady na cestovné a za promeškaný čas v celkové výši 2 250,63 Kč (1 650,63 + 600) přiznat v jednotlivých věcech v rozsahu jedné jedenáctiny, tedy ve výši 204,60 Kč. Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze součtu výše uvedených částek (3 x 200 + 3 x 100 + 500 + 300 + 204,60), tedy ve výši 399,97 Kč, když soud ověřil, že advokát je plátcem DPH. Náhrada nákladů řízení na straně žalobkyně tedy činí celkem 2 704,57 Kč (400 + 600 + 300 + 500 + 300 + 204,60 + 399,97). Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení 1 000 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na její straně celkem 1 267,80 Kč, žalovaná byla úspěšná ohledně zaplacení příslušenství specifikovaného ve výroku č. III tohoto rozsudku, jež v kapitalizované výši představuje částku 255,17 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 1 522,97 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 83 %, úspěch žalované 17 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobkyně má právo na úhradu 66 % svých nákladů, z částky 2 704,57 Kč tedy ve výši 1 785 Kč.