7 C 382/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Nikolou Reifovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa žalobkyně , právně zastoupené titul . jméno příjmení , advokátkou se sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného , o zaplacení 14 600 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 9. 6. 2021 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 6 600 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a úroků z prodlení z částky 2 600 Kč od 9. 6. 2021 do zaplacení a z částky 10 600 Kč od 12. 8. 2018 do 8. 6. 2021 zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí 14 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 600 Kč od 12. 8. 2018 do zaplacení a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce 2 500 Kč. V odůvodnění uvedla, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 22. 5. 2018 smlouvu o zápůjčce za použití prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] a SMS zpráv. Před samotným uzavřením smlouvy žalovaný vyplnil dle pokynů uvedených na internetovém portálu žádost o poskytnutí zápůjčky, kterou odeslal žalobkyni, kdy nutným předpokladem pro odeslání bylo seznámení se s obchodními podmínkami, obsahem návrhu smlouvy, jakož i se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, kdy s nimi odesláním výslovně souhlasil. Na základě smlouvy o zápůjčce poskytla žalobkyně žalovanému dne 24. 5. 2018 zápůjčku ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit spolu s poplatkem za její poskytnutí ve výši 2 600 Kč, a to nejpozději do 11. 8. 2018. Žalovaný však žalobkyni neuhradil ničeho, na základě čehož vznikl žalobkyni rovněž nárok na zaplacení účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného, a to ve výši 2 500 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani přes zaslání předžalobní výzvy. Celková dlužní částka činí 14 600 Kč, kdy tato částka představuje jistinu (8 000 Kč) a poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 600 Kč, dále žalobkyně požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce 2 500 Kč.

2. Účastníci řízení se z jednání soudu nařízeného na den 14. 7. 2021 omluvili, soud proto s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 22. 5. 2018 vyplývá, že smlouva není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného. Z obsahu textu této listiny bylo soudem zjištěno, že žalobkyně a žalovaný měli uzavřít smlouvu, na jejímž základě se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se měl zavázat vrátit poskytnuté peníze, včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 600 Kč, nejpozději do 21. 6. 2018. Dále jsou ve smlouvě uvedeny identifikační údaje žalovaného, a to mimo jiné bankovní účet žalovaného číslo [bankovní účet].

4. Ze Všeobecných obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně plyne úprava vztahů mezi věřitelem a klienty v souvislosti s uzavřením smlouvy. Tyto podmínky nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného.

5. Z listiny obsahující záznam o platbě převodem vyplývá, že dne 24. 5. 2018 z účtu žalobkyně na účet č. [bankovní účet] byla poukázána pod variabilním symbolem [číslo] částka 8 000 Kč.

6. Žalobkyně rovněž předložila předžalobní výzvu, z níž je v kombinaci s rovněž doloženým podacím lístkem zřejmé, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby.

7. Z upomínek ze dne 18. 8. 2018, 25. 8. 2018, 1. 9. 2018 a 10. 9. 2018 a 25. 9. 2018 a jejich vyčíslení vyplývá, že žalobkyně vyhotovila upomínky znějící na jméno žalovaného obsahující výzvy k úhradě pohledávky, jež byly adresovány na jméno žalovaného.

8. Ze sdělení [anonymizována dvě slova] ze dne 6. 5. 2021 vyplývá, že majitelem účtu [bankovní účet] je žalovaný, přičemž dne 25. 5. 2018 byla připsána na shora uvedený účet částka 8 000 Kč.

9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobkyně zaslala dne 24. 5. 2018 na bankovní účet žalovaného částku 8 000 Kč.

10. Dle § 2390 obč. zák. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Podle § 2392 odst. 1 obč. zák. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

12. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

14. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

16. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Pro smlouvu o zápůjčce není zákonem předepsaná zvláštní forma, může být uzavřena ústně, písemně nebo konkludentně. Smlouva o zápůjčce má při tom reálnou (nikoliv jen konkludentní) povahu. Vznik zápůjčky tedy předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu zápůjčky vydlužiteli. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 22. 5. 2018 uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžité prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit nejpozději do 21. 6. 2018. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu písemnou smlouvu o zápůjčce ze dne 22. 5. 2018 a Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Žalobkyně však řádně těmito předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2390 a násl. obč. zák. a § 1824 a násl. obč. zák.), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z žádného z nich neplyne vůle žalovaného smlouvu uzavřít. Předložené listiny, a to písemná smlouva ze dne 29. 5. 2017 a Všeobecné obchodní podmínky, nejsou opatřeny podpisem žalovaného. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně tvrdila, že žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila listinu – výpis z účtu, v níž je vyznačena bankovní transakce ve výši 8 000 Kč ze dne 24. 5. 2018, která měla být provedena na účet č. [bankovní účet] ([variabilní symbol]). Z této listiny vyplývá, že účet, na který byly peníze poukázány, je účtem žalovaného, neboť shora specifikovaný bankovní účet je uveden mimo jiné ve smlouvě o zápůjčce. Proto soud uzavřel, že v daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč vyplatila žalovanému, a žalovaný se tudíž na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, bylo mu tedy plněno bez právního důvodu a je povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož tedy absentuje právní titul, nemohla být sjednána doba plnění a žalovaný byl povinen obohacení vydat bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož tak řádně a včas neučinil, je s úhradou v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyně má rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, která se dostala do sféry dispozice žalovaného dne 7. 6. 2021, následující den, tj. 8. 6. 2021, tak byl žalovaný povinen bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinil, dostal se dne 9. 6. 2021 do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Soud proto žalobě s ohledem na výše uvedené vyhověl, a to co do částky 8 000 Kč spolu s úroky z prodlení, jak jsou shora specifikovány a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

17. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když měl žalovaný v řízení většinový úspěch, avšak žádné náklady řízení neuplatnil a žádné na jeho straně ani z proběhlého řízení nevyplývají.