7 C 388/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Nikolou Reifovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 5. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 968,05 Kč, a dále úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 29. 8. 2020 do 4. 2. 2022, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 405,36 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou soudu dne 27. 5. 2021 se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky 11 624 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou došlo dne 30. 4. 2019 k uzavření smlouvy o úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč se splatností do 14. 5. 2019, kdy žalovaná o úvěr zažádala prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]), kde po vyplnění registračních údajů ve formuláři žalovaná provedla tzv. verifikační platbu, která byla odeslána z bankovního účtu vedeného na jméno žalované. Následně žalovaná obdržela předsmluvní informace o půjčce. [právnická osoba] poté po posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr schválila a žalované tak byla poskytnuta částka 8 000 Kč na účet. Žalovaná však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatila řádně a včas, čímž jí vznikla povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu v sazbě 0,1 % denně z dlužné jistiny pohledávky. Smluvní pokuta je požadována ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 15. 5. 2019 do 10. 8. 2020. Žalobkyně po žalované požaduje smluvní pokutu v částce 3 624 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna přípisem. Celková částka 11 624 Kč sestává z jistiny ve výši 8 000 Kč, smluvní pokuty v částce 3 624 Kč, dále žalobkyně požadovala náklady na upomínání v částce 100 Kč.

2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila.

3. Před zahájením jednání podáním ze dne 7. 2. 2022 vzala žalobkyně žalobu co do částky 3 724 Kč (představující smluvní pokutu v částce 3 624 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 100 Kč) zpět z důvodu revize žalovaných částek s ohledem na neprověřování úvěruschopnosti žalované.

4. Podle ustanovení § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

5. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud postupoval ve smyslu citovaného ustanovení a rozhodl usnesením ze dne 23. 2. 2022, č.j. 7 C 388/2021-48, tak, že řízení co do uvedené částky zastavil. Toto usnesení nabylo právní moci dne 30. 3. 2022.

6. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána, k jednání soudu nedostavila. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

7. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 5. 2021 a připojeného podacího lístku je zřejmé, že právní zástupce žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzval k plnění dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s výstrahou jeho soudního vymáhání, přičemž tato výzva byla žalované před podáním žaloby odeslána dne 5. 5. 2021. Žalobkyně rovněž předložila výpis z běžného účtu [právnická osoba] z března roku 2019, z něhož vyplývá, že z účtu [bankovní účet] vedeného na jméno žalované byla ve prospěch účtu předchůdkyně žalobkyně přijata platba v částce 0,01 Kč. Z potvrzení provedené platbě The Pay ze dne 18. 3. 2019 bylo zjištěno, že dne 18. 3. 2019 byla na účet [bankovní účet] převedena částka 8 000 Kč. Žalobkyně rovněž předložila smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 18. 3. 2019, resp. ze dne 30. 4. 2019, kdy tyto smlouvy nejsou žalovanou podepsány, rovněž tak Obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově. Ze shora uvedené smlouvy (u smlouvy ze dne 18. 3. 2019 je uvedeno datum splatnosti 17. 4. 2019, RPSN 0 %, u smlouvy ze dne 30. 4. 2019 je uvedeno datum splatnosti 14. 5. 2019, RPSN 177,2 %, jinak jsou obě smlouvy totožného znění) vyplývá, že žalobkyně disponuje osobními údaji o žalované (rodné číslo, číslo OP, trvalý pobyt, e-mail, číslo mobilního telefonu, a dále číslo bankovního účtu žalované). Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že dne [datum] byla mezi žalobkyní jako postupníkem a společností [právnická osoba] jako postupitelem postoupena pohledávka za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně dále předložila oznámení o postoupení pohledávek ze dne 8. 9. 2020, z něhož je zřejmé, že žalobkyně oznámila postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Shora uvedené oznámení bylo žalované zasláno dne 9. 9. 2020.

8. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně 8 000 Kč, žalobkyně disponuje identifikačními údaji žalované. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni.

9. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud vzal za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované na její bankovní účet dne 18. 3. 2019 částku 8 000 Kč. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) a žalovanou byla dne 18. 3. 2019, resp. 30. 4. 2019 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu smlouvu o úvěru ze dne 18. 3. 2019, resp. 30. 4. 2019. Žalobkyně však řádně těmito předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2395 a násl. občanského zákoníku a § 1824 a násl. občanského zákoníku), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z ní neplyne vůle žalované smlouvu uzavřít. Předložené smlouvy o úvěru nejsou opatřeny podpisem žalované. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy, když se svou neúčastí při jednání soudu vzdala možnosti být vyzvána k doplnění důkazů (§ 118a odst. 3 o.s.ř.). Soud shledal plnění právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalované plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila a je povinna obohacení vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ze strany žalované nebylo nijak tvrzeno a tím méně prokázáno, že by provedla jakoukoli úhradu žalobkyni či její právní předchůdkyni, nicméně z tvrzení žalobkyně vyplývá, že nesplacená jistina činila 8 000 Kč. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). V řízení nebylo prokázáno, kdy předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění, a proto soud u úroků z prodlení vycházel ze dne, kdy byla žalované doručena žaloba. Žaloba byla doručena dne 3. 2. 2022. Následující pracovní den, tj. 4. 2. 2022, tak byla žalovaná povinna bezdůvodné obohacení vydat, a jelikož tak neučinila, dostala se dne 5. 2. 2022 do prodlení (§ 517 občanského zákoníku) a je tak povinna žalobkyni uhradit úroky z prodlení v souladu s ustanovením nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Shora uvedeným závěrům pak odpovídají výroky č. I. a II. tohoto rozsudku, kdy soud žalobě vyhověl pouze ohledně zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím a ve zbytku žalobního nároku žalobu zamítl.

11. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř.. Žalobkyně doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 200 Kč (3 x 300 + 3 x 100). Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze shora uvedené částky, tedy ve výši 252 Kč, když soud ověřil, že advokát je plátcem DPH. Náhrada nákladů řízení na straně žalobkyně tedy činí celkem 2 252 Kč (800 + 1 200 + 252). Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení 8 000 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na její straně celkem 8 247,23 Kč, žalovaná byla úspěšná ohledně zaplacení 3 624 Kč + 100 Kč + 968,05 Kč s úroky shora specifikovanými ve výroku č. II. tohoto rozsudku, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 5 641,36 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 13 888,59 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 59 %, úspěch žalované 41 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobkyně má právo na úhradu 18 % svých nákladů, z částky 2 252 Kč tedy ve výši 405,36 Kč.

12. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.