7 C 389/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Nikolou Reifovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 19 915 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 915 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od 9. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části požadující zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 915 Kč od 21. 11. 2020 do 8. 2. 2022 a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 537,12 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 286,63 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 27. 5. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 29 175,48 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], [IČO], s žalovaným uzavřela dne 30. 4. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 1. 7. 2019. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 19 915 Kč, kdy se žalovaný zavázal vrátit 22 228 Kč s příslušenstvím do 31. 7. 2019. Žalovaný o úvěr zažádal prostřednictvím internetových stránek (www.zaplo.cz), kde po vyplnění registračních údajů ve formuláři žalovaný provedl tzv. verifikační platbu, která byla odeslána z bankovního účtu vedeného na jméno žalovaného. Následně žalovaný obdržel předsmluvní informace o půjčce. [právnická osoba] poté po posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr schválil a žalovanému tak byla poskytnuta částka 19 915 Kč na účet, ze kterého žalovaný odeslal verifikační platbu. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu v sazbě 0,1 % denně z dlužné jistiny pohledávky. Smluvní pokuta je požadována ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 1. 8. 2019. Žalobkyně po žalovaném požaduje smluvní pokutu v částce 9 261,48 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Celková částka 29 175,48 Kč sestává z jistiny ve výši 19 915 Kč a smluvní pokuty v částce 9 260,48 Kč, dále žalobkyně požadovala náklady na upomínání v částce 100 Kč, kapitalizovaný úrok 1 893 Kč a zákonný úrok z prodlení z jistiny. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání.

2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.

3. Před zahájením jednání podáním ze dne 31. 1. 2022 navrhla žalobkyně částečné zastavení řízení z důvodu revize žalovaných částek s ohledem na neprověřování úvěruschopnosti žalovaného. Usnesením ze dne 23. 2. 2022, č. j. 7 C 389/2021-60, bylo řízení, co do zaplacení částky 9 260,48 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 1 993 Kč zastaveno. Předmětem řízení nadále zůstala částka 19 915 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 21. 11. 2020 do zaplacení a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 537,12 Kč.

4. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavil. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.

5. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 5. 2021 a připojeného podacího archu ze dne 5. 5. 2021 je zřejmé, že právní zástupce žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzval k plnění dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s výstrahou jeho soudního vymáhání, přičemž tato výzva byla žalovanému před podáním žaloby odeslána dne 16. 6. 2021.

6. Žalobkyně rovněž předložila výpis z běžného účtu č. [bankovní účet] vedeného u společnosti [právnická osoba], jehož majitelem je předchůdkyně žalobkyně, ze dne 9. 8. 2017, z něhož vyplývá, že z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalovaného byla ve prospěch účtu předchůdkyně žalobkyně přijata platba v částce 0,01 Kč.

7. Z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] vedeného u společnosti [právnická osoba], jehož majitelem je předchůdkyně žalobkyně, ze dne 4. 6. 2019 bylo zjištěno, že dne 4. 6. 2019 byla na účet [bankovní účet] převedena částka 6 500 Kč, s poznámkou, že se jedná o dodatečnou půjčku.

8. Z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] vedeného u společnosti [právnická osoba], jehož majitelem je předchůdkyně žalobkyně, ze dne 7. 5. 2019 bylo zjištěno, že dne 7. 5. 2019 byla na účet [bankovní účet] převedena částka 700 Kč, s poznámkou, že se jedná o dodatečnou půjčku.

9. Z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] vedeného u společnosti [právnická osoba], jehož majitelem je předchůdkyně žalobkyně, ze dne 13. 6. 2019 bylo zjištěno, že dne 13. 6. 2019 byla na účet [bankovní účet] převedena částka 1 400 Kč, s poznámkou, že se jedná o dodatečnou půjčku.

10. Z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] vedeného u společnosti [právnická osoba], jehož majitelem je předchůdkyně žalobkyně, ze dne 13. 5. 2019 bylo zjištěno, že dne 13. 5. 2019 byla na účet [bankovní účet] převedena částka 300 Kč, s poznámkou, že se jedná o dodatečnou půjčku.

11. Z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] vedeného u společnosti [právnická osoba], jehož majitelem je předchůdkyně žalobkyně, ze dne 10. 6. 2019 bylo zjištěno, že dne 10. 6. 2019 byla na účet [bankovní účet] převedena částka 3 500 Kč, s poznámkou, že se jedná o dodatečnou půjčku.

12. Z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] vedeného u společnosti [právnická osoba], jehož majitelem je předchůdkyně žalobkyně, ze dne 5. 6. 2019 bylo zjištěno, že dne 5. 6. 2019 byla na účet [bankovní účet] převedena částka 4 000 Kč, s poznámkou, že se jedná o dodatečnou půjčku.

13. Z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] vedeného u společnosti [právnická osoba], jehož majitelem je předchůdkyně žalobkyně, ze dne 30. 4. 2019 bylo zjištěno, že dne 30. 4. 2019 byla na účet [bankovní účet] převedena částka 5 000 Kč, s poznámkou, že se jedná o půjčku.

14. Z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] vedeného u společnosti [právnická osoba], jehož majitelem je předchůdkyně žalobkyně, ze dne 3. 5. 2019 bylo zjištěno, že dne 3. 5. 2019 byla na účet [bankovní účet] převedena částka 500 Kč, s poznámkou, že se jedná o dodatečnou půjčku.

15. Z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] vedeného u společnosti [právnická osoba], jehož majitelem je předchůdkyně žalobkyně, ze dne 6. 5. 2019 bylo zjištěno, že dne 6. 5. 2019 byla na účet [bankovní účet] převedena částka 600 Kč, s poznámkou, že se jedná o dodatečnou půjčku.

16. Žalobkyně předložila smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 30. 4. 2019 s částkou jistiny úvěru 5 000 Kč, kdy tato smlouva není žalovaným podepsána, rovněž tak Obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově. Žalobkyně rovněž předložila smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 1. 7. 2019 s částkou jistiny úvěru 19 915 Kč, kdy tato smlouva není žalovaným podepsána. Z uvedených smluv vyplývá, že žalobkyně disponuje osobními údaji o žalovaném (rodné číslo, číslo OP, trvalý pobyt, e-mail, číslo mobilního telefonu, a dále číslo bankovního účtu žalovaného).

17. Z dohody o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že mezi žalobkyní jako postupníkem a společností [právnická osoba] jako postupitelem byla postoupena pohledávka za žalovaným žalobkyni. Žalobkyně dále předložila oznámení o postoupení pohledávek ze dne 4. 12. 2020, z něhož je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně oznámila postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Shora uvedené oznámení bylo žalovanému zasláno dne 7. 12. 2020.

18. Soudu byly dále předloženy upomínky ze dne 3. 7. 2019, 14. 8. 2019 a 9. 9. 2019, z nichž vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných částek.

19. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný obdržel od předchůdkyně žalobkyně v době od 30. 4. 2019 do 13. 6. 2019 platby v celkové výši 22 500 Kč, žalobkyně disponuje identifikačními údaji žalovaného. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni.

20. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud vzal za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému na jeho bankovní účet po uzavření smlouvy v období od 30. 4. 2019 do 13. 6. 2019 postupně částku v celkové výši 22 500 Kč. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) a žalovaným byla dne 30. 4. 2019 uzavřena smlouva o úvěru, která byla následně změněna dne 1. 7. 2019, na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu smlouvu o úvěru ze dne 30. 4. 2019 a ze dne 1. 7. 2019. Žalobkyně však řádně těmito předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2395 a násl. občanského zákoníku a § 1824 a násl. občanského zákoníku), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z nich neplyne vůle žalovaného smlouvu uzavřít. Předložená smlouva o úvěru není opatřena podpisem žalovaného. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy, když se svou neúčastí při jednání soudu vzdala možnosti být vyzvána k doplnění důkazů (§ 118a odst. 3 o. s. ř.). Soud shledal plnění právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil a je povinen obohacení vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ze strany žalovaného nebylo nijak tvrzeno a tím méně prokázáno, že by provedl jakoukoli úhradu žalobkyni či její právní předchůdkyni. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). V řízení nebylo prokázáno, kdy předchůdkyně žalobkyně nebo žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění, a proto soud u úroků z prodlení vycházel ze dne, kdy byla žalovanému doručena žaloba. Žaloba byla doručena dne 7. 2. 2022, nárok se stal splatným 8. 2. 2022 a žalovaný se dostal do prodlení 9. 2. 2022. Soud proto přiznal žalobkyni úroky z prodlení od 9. 2. 2022 v souladu s ustanovením nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Shora uvedeným závěrům pak odpovídají výroky I. a II. tohoto rozsudku, kdy soud žalobě vyhověl pouze ohledně zaplacení 19 915 Kč (dle žalobního návrhu) se shora uvedeným příslušenstvím a ve zbytku žalobního návrhu žalobu zamítl.

24. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o. s. ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 1 168 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po [datum], které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 175,48 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náhrada nákladů řízení na straně žalobkyně tedy činí celkem 2 620 Kč (1 168 + 900 + 300 + 252). Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení 19 915 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na její straně celkem 20 203,49 Kč, žalovaný byl úspěšný ohledně zaplacení 9 260,48 Kč, 1 993 Kč, 2 537,12 Kč, s úroky shora specifikovanými ve výroku č. II. tohoto rozsudku, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 16 218,59 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 36 422,08 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 55,47 %, úspěch žalovaného 44,53 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobkyně má právo na úhradu 10,94 % svých nákladů, z částky 2 620 Kč tedy ve výši 286,63 Kč.

25. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.