7 C 42/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Nikolou Reifovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta : Jméno žalovaného , narozen dne datum narození hlášen na adrese adresa o zaplacení 71 548,53 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se podle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavuje pro částečné zpětvzetí žaloby v té části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 162 Kč a úroku z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně od 16. 5. 2024 do zaplacení.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 70 386,53 Kč a dále úroku z prodlení z částky 70 386,53 Kč ve výši 14,75 % ročně od 16. 5. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 20. 12. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 71 548,53 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný se společností , název, , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) uzavřeli Smlouvu k službě , název, prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na dálku dne 9. 8. 2023 a zároveň dne 8. 12. 2023 uzavřeli další Smlouvu k službě , název, (dále jen „smlouvy o účtu“). Na základě smluv o účtu byla žalovanému zřízena služba , název, nákupní účet s možností opakovaného čerpání peněžních prostředků až do vyčerpání úvěrového limitu ve výši 25 000 Kč. Žalovaný zároveň využil služby , název, , kterou lze zaplatit za zboží kupní cenu prostřednictvím , název, . Celkový limit pro platby Kartou je dán zůstatkem na , název, . Smlouva o , název, se považuje za uzavřenou nejpozději aktivací Karty. Karta se aktivuje prostřednictvím , název, . Částka, kterou zákazník prostřednictvím Karty zaplatí, je připsána do jeho měsíčního vyúčtování. Toto vyúčtování má zákazník povinnost uhradit. Žalovaný s předchůdkyní žalobkyně rovněž dne 9. 8. 2023, dne 9. 12. 2023 a dne 16. 2. 2024 uzavřel Smlouvy o splátkovém limitu (dále jen „smlouvy o limitu“). Na základě smluv o limitu byl žalovanému poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše uvěrového limitu ve výši 70 000 Kč s možností odkládání plateb, který měl být žalovaným splácen v pravidelných měsíčních splátkách. Předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí řádně posoudila schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr před poskytnutím úvěru. Žalovaný využil v období od 7. 12. 2023 do 30. 4. 2024 služeb v celkové výši 76 966,91 Kč, přičemž částku ve výši 18 721,79 Kč čerpal prostřednictvím Karty, částku ve výši 616,88 Kč prostřednictvím účtu a částku ve výši 57 628,24 Kč prostřednictvím smlouvy o splátkovém limitu. Žalovaný se zavázal, že v případě využití odložení splatnosti mu bude vyúčtován poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 4,50 Kč za každou odloženou první až dvacátou stokorunu o 1 měsíc při platbě minimálně 10 % z celkové jistiny. Zápůjční úroková sazba se s nárůstem odkládané částky snižuje. Přesnou výši poplatku za odložení splatnosti a způsob výpočtu stanovuje ceník. Žalovaný své závazky neplnil řádně a včas. Předchůdkyně žalobkyně tedy využila svého práva ze smlouvy o limitu a zesplatnila ke dni 15. 5. 2024 veškeré závazky žalovaného. Žalovaný čerpal služby v celkové výši 76 966,91 Kč, na poplatcích mu bylo naúčtováno celkem 11 530,91 Kč, kdy se tato částka skládá z poplatků za prodlení ve výši 9 572 Kč, poplatků za službu , název, účet ve výši 796,91 Kč a poplatků za odložení splatnosti ve výši 1 162 Kč. Žalovaný uhradil na vyúčtování předchůdkyni žalobkyně částku v celkové výši 16 949,29 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 10. 2024 byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Dne 31. 10. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby.

2. V podání zaslaném soudu dne 3.4.2025 žalobkyně uvedla, že předchůdkyně žalobkyně prověřila výši závazků a platební morálku žalovaného nejdříve z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného a dalších informačních zdrojů nezávislých na žalovaném, a to zejména z interní databáze předchůdkyně žalobkyně, kdy předchůdkyně žalobkyně nezjistila o žalovaném žádné negativní informace, dále na základě informací získaných od žalovaného (žalovaný uvedl výši příjmu , částka, , výši výdajů celkem , částka, , splátky , částka, a dále uvedl, že je zaměstnaný, je svobodný a bezdětný). Z insolvenčního rejstříku předchůdkyně žalobkyně zjistila, že proti žalovanému nebylo zahájeno insolvenční řízení, a rovněž dále z centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že proti žalovanému nebyla vedena žádná exekuce. Předchůdkyně žalobkyně dále zjistila, že žalovaný nemá v registru SOLUS vedeny žádné další dluhy. Žalobkyně dále uvádí, že pro posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr využívá předchůdkyně žalobkyně tzv. scoring modely, které pomocí historických zkušeností s žadateli a jejich vlastností predikují pravděpodobnost, že žadatelé řádně dostojí svým úvěrovým závazkům. Žalobkyně je proto přesvědčena o tom, že předchůdkyně žalobkyně zachovala potřebnou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám.

3. V podání doručeném soudu dne 26. 6. 2025 se žalobkyně vyjádřila, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného předchůdkyně žalobkyně postupovala řádně v souladu se zákonem a zároveň zevrubně popsala princip odložené platby, což znamená, že předchůdkyně žalobkyně zaplatí fakturu a uživatel má odloženou splatnost až 45 dní. Registrační proces se dělí na dvě části. V první části vyplňuje uživatel žádost o zřízení , název, účtu, následně v druhé části je tato žádost posouzena ze strany , název, . Klient může nakupovat prostřednictvím , název, účtu až do výše platebního limitu. Součástí , název, účtu je dále splátkový limit. Registrace zahrnuje dvě fáze, a to vyplnění žádosti o , název, účet (tzv. registrace), a dále posouzení žádosti a následné schválení, popř. zamítnutí žádosti. Smlouva o účtu ze dne 9. 8. 2023 byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku tak, že žalovaný prostřednictvím těchto prostředků požádal elektronickým podepsáním návrhu smlouvy předchůdkyni žalobkyně o její uzavření s tím, že elektronický podpis tohoto návrhu byl připojen na základě unikátního kódu, který byl žalovanému zaslán prostřednictvím e-mailu. Žalovaný tento kód vložil do formuláře na webových stránkách , název, . Bez zadání autorizačního kódu by k podpisu návrhu smlouvy nemohlo dojít. Smlouva o účtu ze dne 8. 12. 2023 byla uzavřena také prostřednictvím e-mailu žalovaného. Smlouva o splátkovém limitu ze dne 9. 8. 2023, smlouva o splátkovém limitu ze dne 9. 12. 2023 a smlouva o splátkovém limitu ze dne 16. 2. 2024 byly uzavřeny za pomocí unikátního kódu zaslaného žalovanému prostřednictvím SMS. Žalobkyně v podání rovněž vyčíslila dluh, včetně rozepsání jednotlivých poplatků a uvedení jednotlivých transakcí.Dále navrhla žalobkyně částečné zpětvzetí žaloby, a to co do částky 1 162 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z této částky od 16. 5. 2024 do zaplacení. Předmětem řízení tak nadále zůstává částka 70 386,53 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 70 386,53 Kč od 16. 5. 2024 do zaplacení. Jelikož částečné zpětvzetí žalobkyně učinila dříve, než soud rozhodl ve věci samé, bylo řízení v rozsahu částečného zpětvzetí podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. zastaveno (výrok I.).

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, k jednání soudu nedostavil. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

6. Ze smlouvy o splátkovém limitu ze dne 9. 8. 2023 bylo zjištěno, že na základě smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr se splátkovým limitem ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet formou pravidelných měsíčních splátek. Smlouva není žalovaným podepsána.

7. Ze smlouvy o splátkovém limitu ze dne 9. 12. 2023 bylo zjištěno, že na základě smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr se splátkovým limitem ve výši 45 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet formou pravidelných měsíčních splátek. Smlouva měla být za žalovaného popsána prostřednictvím potvrzovacího kódu.

8. Ze smlouvy o splátkovém limitu ze dne 16. 2. 2024 bylo zjištěno, že na základě smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr se splátkovým limitem ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet formou pravidelných měsíčních splátek. Smlouva žalovaným není podepsána.

9. Z příloh ke smlouvě o splátkovém limitu ze dne 8. 12. 2023, ze dne 9. 12. 2023, ze dne 10. 12. 2023, ze dne 11. 12. 2023, ze dne 12. 12. 2023, ze dne 26. 1. 2024, ze dne 18. 2. 2024 byly zjištěny detailní přehledy splátek.

10. Žalobkyně rovněž předložila soudu Všeobecné obchodní podmínky k , název, účtu účinné od 26. 10. 2022, všeobecné obchodní podmínky společnosti , název, k , název, kartě , název, účinné ke dni 1. 8. 2020, Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, (včetně poučení o registrech sdružení SOLUS) a , název, .

11. Z fotografie žalovaného a fotokopie občanského průkazu žalovaného vyplývá, že žalobkyně disponuje kopií tohoto občanského průkazu.

12. Z listiny nazvané Registrační proces „Jak vstoupit do , název, “ vyplývá postup registrace žadatele, a to prostřednictvím elektronického registračního formuláře v jednotlivých krocích.

13. Ze smlouvy k službě , název, ze dne 8. 12. 2023 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala zdarma zřídit žalovanému službu , název, s limitním rámcem ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že bude poskytnuté finanční prostředky splácet v souladu se smlouvou a všeobecnými obchodními podmínkami. Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (přes internet).

14. Ze smlouvy k službě , název, ze dne 9. 8. 2023 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala zdarma zřídit žalovanému službu , název, s limitním rámcem ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že bude poskytnuté finanční prostředky splácet v souladu se smlouvou a všeobecnými obchodními podmínkami. Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (přes internet).

15. Z vyúčtování za prosinec 2023 vyplývá, že si předchůdkyně žalobkyně vedla interní přehled o jednotlivých platbách. Z vyúčtování je patrné, že ze strany žalovaného mělo být placeno zboží v celkové hodnotě 25 071,81 Kč s tím, že žalovaný předchůdkyni žalobkyně vrátil celkem 8 612,52 Kč. Nedoplatek ve výši 16 459,29 Kč měl být žalovaným uhrazen do 15. 3. 2024.

16. Z vyúčtování za leden 2024 vyplývá, že si předchůdkyně žalobkyně vedla interní přehled o jednotlivých platbách. Z vyúčtování je patrné, že ze strany žalovaného mělo být placeno zboží v celkové hodnotě 11 153,32 Kč s tím, že žalovaný předchůdkyni žalobkyně vrátil celkem 8 040,77 Kč. Nedoplatek ve výši 3 112,55 Kč měl být žalovaným uhrazen do 15. 3. 2024.

17. Z vyúčtování za únor 2024 vyplývá, že si předchůdkyně žalobkyně vedla interní přehled o jednotlivých platbách. Z vyúčtování je patrné, že ze strany žalovaného mělo být placeno zboží v celkové hodnotě 12 541,54 Kč s tím, že žalovaný předchůdkyni žalobkyně vrátil celkem 296 Kč. Nedoplatek ve výši 12 245,54 Kč měl být žalovaným uhrazen do 15. 3. 2024.

18. Z vyúčtování za březen 2024 vyplývá, že si předchůdkyně žalobkyně vedla interní přehled o jednotlivých platbách. Z vyúčtování je patrné, že ze strany žalovaného mělo být placeno zboží v celkové hodnotě 7 194,79 Kč. Tento nedoplatek měl být žalovaným uhrazen do 15. 4. 2024.

19. Z vyúčtování za duben 2024 vyplývá, že si předchůdkyně žalobkyně vedla interní přehled o jednotlivých platbách. Z vyúčtování je patrné, že ze strany žalovaného mělo být placeno zboží v celkové hodnotě 42 006,23 Kč. Tento nedoplatek měl být žalovaným uhrazen do 15. 5. 2024.

20. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 31. 10. 2024 vyplývá, že byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby.

21. Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne 26. 3. 2024 vyplývá, že byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu.

22. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 31. 10. 2024 vyplývá, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.

23. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 10. 2024, včetně přílohy č. , hodnota, a přílohy č. , hodnota, vyplývá, že mezi žalobkyní jako postupníkem a předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem byla postoupena pohledávka za žalovaným na žalobkyni.

24. Z potvrzení podání ze dne 4. 11. 2024 vyplývá, že tohoto dne byla žalovanému odeslána zásilka od právního zástupce žalobkyně.

25. Z listiny Požadavek na upgrade – žádost o aktualizaci ze dne 9.8.2023 vyplývá, že si předchůdkyně žalobkyně v interním systému vedla údaje k žalovanému.

26. Z přehledu transakcí vyplývá, že si předchůdkyně žalobkyně vedla jednotlivé transakce za období od 7. 12 2023 do 7. 4. 2024. Z tohoto přehledu není nikterak patrno, kdo tyto transakce činil.

27. Z výpisu z interního systému předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že si předchůdkyně žalobkyně evidovala, že odeslala ověřovací kód pro potvrzení rozložení platby do splátek. Tento kód měl být odeslán dne 9. 8. 2023 prostřednictvím SMS.

28. Z listiny vyhotovené předchůdkyní žalobkyně - objednávky na foodora.cz provedené 10. 12. 2023 ve výši 616,88 Kč bylo zjištěno, že tato objednávka byla zařazena do vyúčtování na prosince 2023.

29. Z výpisu z interního systému předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že si předchůdkyně žalobkyně evidovala, že odeslala ověřovací kód pro potvrzení rozložení platby do splátek. Tento kód měl být odeslán dne 9. 12. 2023 prostřednictvím SMS.

30. Z výpisu z interního systému předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že si předchůdkyně žalobkyně evidovala, že odeslala ověřovací kód pro ověření e-mailové adresy. Tento kód měl být odeslán dne 9. 8. 2023 prostřednictvím e-mailu.

31. Z výpisu z interního systému předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že si předchůdkyně žalobkyně evidovala, že odeslala ověřovací kód pro potvrzení rozložení platby do splátek. Tento kód měl být odeslán dne 16. 2. 2024 prostřednictvím SMS.

32. Z výpisu z interního systému předchůdkyně žalobkyně byly zjištěny jednotlivé platby kartou Marqueta. Karta byla aktivována dne 9. 8. 2023.

33. Z výpisu z interního systému předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že si předchůdkyně žalobkyně evidovala, že dne 8. 12. 2023 odeslala zprávu o navýšení limitu, a to prostřednictvím e-mailu.

34. Z výpisu transakcí bylo zjištěno, že si předchůdkyně žalobkyně vedla interní seznam přehledu transakcí.

35. Ze smlouvy a přílohy č. , hodnota, – dohody o postupování pohledávek ze dne 13. 3. 2020 vyplývá, že se předchůdkyně žalobkyně a společnost , právnická osoba, . dohodly umožnit využívání služby pozdější úhrady poskytovanou předchůdkyní žalobkyně zákazníkům. Zároveň tato smlouva obsahuje podmínky pro postupování pohledávek mezi účastníky této smlouvy.

36. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění: Ze smluv k službě , název, bylo zjištěno, že jejich předmětem bylo zřízení služby , název, , a to ve prospěch žalovaného, kdy žalovaný je oprávněn realizovat platby za zboží nebo služby prostřednictvím zřízeného , název, . Smlouvy nejsou ze strany žalovaného vlastnoručně podepsány. Ze smluv o splátkovém limitu plyne, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný měli uzavřít tyto smlouvy, na jejímž základě se měla předchůdkyně žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč a žalovaný se měl zavázat vrátit poskytnuté peníze včetně úroku. Smlouvy také nejsou žalovaným podepsány. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 10. 2024 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.

37. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku, písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 565 občanského zákoníku, je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměněn právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána. Podle § 582 odst. 1, věty první, občanského zákoníku, není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Dle § 2395 občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

38. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až § 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

39. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o účtu a smlouvy o limitu, na jejichž základě byla žalovanému zřízena služba , název, spolu s , název, a zároveň měl být žalovanému poskytnut prostřednictvím odložené platby úvěr a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit předchůdkyni žalobkyně. Žalovaný měl využít služeb v celkové ceně 76 966,91 Kč (částku ve výši 18 721,79 Kč prostřednictvím , název, a částku ve výši 616,88 Kč prostřednictvím účtu a částku ve výši 57 628,24 Kč prostřednictvím smlouvy o splátkovém limitu). Předložené smlouvy však nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného.

40. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky § 565 věta druhá občanského zákoníku v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listiny. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrové smlouvy podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalovaného, ten však v řízení zůstal nečinný. Protože presumpce pravosti a správnosti soukromé listiny v daném případě z právní úpravy nevyplývá, bylo na žalobkyni, aby v řízení prokázala, že smlouvy žalovaný podepsal, přičemž žalobkyně po poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. k označení důkazů, že smlouvy uzavřel žalovaný, případně komu zboží nebo služby byly poskytovány, a kdo tedy služby čerpal a dále o jaké zboží nebo služby se jednalo, uvedla, že smlouvy byly opatřeny tzv. prostým elektronickým podpisem, kdy tento elektronický podpis byl připojen na základě unikátního kódu, který byl žalovanému zaslán prostřednictvím SMS a e-mailu.

41. Zároveň soud, odhlédne-li od výše uvedené neplatnosti smluv pro nedostatek písemné formy, konstatuje, že předchůdkyně žalobkyně důsledně v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona neposoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Soud zjistil, že v interní databázi předchůdkyně žalobkyně je uvedeno, že jeho příjem činí , částka, , výdaje činí , částka, , splátky jsou nulové, žalovaný je zaměstnaný, je svobodný a bezdětný. Odborná péče předpokládá zjištěné údaje ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením o výši příjmu dlužníka za delší časové období, dokladem o uspokojování bytové potřeby, apod. Dle názoru soudu předchůdkyně žalobkyně rovněž nezjišťovala a neověřovala výdaje žalovaného, zejména výdaje na bydlení, potraviny apod. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru a věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet). Je pravdou, že zákon o spotřebitelském úvěru v případě otázky splnění povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr počítá i s jeho vlastní aktivitou (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tak dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku). Ostatně k výkladu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplanost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je tedy nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.

42. Soud se rovněž zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalovanému předchůdkyně žalobkyně poskytla prostřednictvím , název, úvěr s úvěrovým limitem ve výši 70 000 Kč s tím, že k čerpání úvěru docházelo platbami za zboží nebo služby na vybraných e-shopech formou , název, . K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila daňový doklad (fakturu) objednávek za měsíce prosinec 2023 až duben 2024, z nichž však jednoznačně neplyne, jaké zboží nebo služby byly poskytovány, kdo tyto služby čerpal a že to byl právě žalovaný, kdo tyto služby, případně zboží odebíral. Jedná se pouze o interní listinu vyhotovenou předchůdkyní žalobkyně. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně přes řádné poučení soudu neunesla své břemeno důkazní (§ 101 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen „o.s.ř.“)). Žalobkyně se omezila na předložení listin, jejichž obsahem jsou sice osobní údaje žalovaného, avšak neobsahují vlastnoruční či zaručený elektronický podpis žalovaného, a není tedy zřejmé, zda osoba, s níž předchůdkyně žalovaného komunikovala, je právě žalovaný. Nutno rovněž konstatovat, že žalobkyně předložila výstup z interního systému předchůdkyně žalobkyně, z nichž však pro projednávanou věc nevyplývají žádné relevantní skutečnosti. Žalobkyně dále neunesla důkazní břemeno o tom, že si žalovaný danou službu spočívající v zaplacení zboží objednal, kdy ani z doložených objednávek nevyplývá, že by je učinil právě žalovaný, a rovněž o tom, že za žalovaného předchůdkyně žalobkyně dodané zboží zaplatila43. S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu, tedy co do částky ve výši 70 386,53 Kč včetně příslušenství, jež byla vázána na neplatné smlouvy, zamítl (výrok II. rozsudku).

44. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě by ve věci úspěšnému žalovanému dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. náležela plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu, že by žalovanému vznikly jakékoliv náklady řízení, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III. rozsudku).