7 C 50/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Nikolou Reifovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa , obec , právně zastoupené titul . jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , proti žalované: osobní údaje žalované hlášena na adrese nám. titul anonymizováno . jméno anonymizováno , PSČ obec , o zaplacení 7 617 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se podle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavuje pro částečné zpětvzetí žaloby v té části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč a smluvní pokuty v částce 2 537 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 080 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 19. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá v části požadující zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 080 Kč od 13. 12. 2019 do 18. 6. 2021, a dále kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 618,72 Kč.

IV. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 178,68 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 19. 8. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 7 617 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], [IČO], s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] to dne 14. 5. 2018. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 9 000 Kč se splatností do 13. 6. 2018, kdy žalovaná o úvěr zažádala prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]), kde po vyplnění registračních údajů ve formuláři žalovaná provedla tzv. verifikační platbu, která byla odeslána z bankovního účtu vedeného na jméno žalované. Následně žalovaná obdržela předsmluvní informace o půjčce. [právnická osoba] poté po posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr schválila a žalované tak byla poskytnuta částka 9 000 Kč na účet. Žalovaná však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatila řádně a včas, čímž jí vznikla povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu v sazbě 0,1 % denně z dlužné jistiny pohledávky. Smluvní pokuta je požadována ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 14. 6. 2018 do 26. 10. 2019. Žalobkyně po žalované požaduje smluvní pokutu v částce 5 080 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna přípisem ze dne 7. 1. 2020. Celková částka 7 617 Kč sestává z jistiny ve výši 5 080 Kč, smluvní pokuty v částce 2 537 Kč, dále žalobkyně požadovala náklady na upomínání v částce 150 Kč a nesplacený úrok v částce 618,72 Kč.

2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila.

3. Před zahájením jednání podáním ze dne 13. 7. 2021 navrhla žalobkyně částečné zpětvzetí žaloby, a to částky ve výši 150 Kč a smluvní pokuty v částce 2 537 Kč. Předmětem řízení nadále zůstává částka 5 080 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 13. 12. 2019 do zaplacení a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 618,72 Kč. Jelikož částečné zpětvzetí žalobkyně učinila dříve, než soud rozhodl ve věci samé, bylo řízení v rozsahu částečného zpětvzetí podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. zastaveno (výrok I.).

4. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavila. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.

5. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 7. 2020 a připojeného podacího lístku je zřejmé, že právní zástupce žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzval k plnění dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s výstrahou jeho soudního vymáhání, přičemž tato výzva byla žalované před podáním žaloby odeslána dne 28. 7. 2020. Žalobkyně rovněž předložila výpis z běžného účtu [právnická osoba] z listopadu roku 2015, z něhož vyplývá, že z účtu [bankovní účet] vedeného na jméno žalované byla ve prospěch účtu předchůdkyně žalobkyně přijata platba v částce 1 Kč. Z výpisu z běžného účtu [právnická osoba] z dubna roku 2017 bylo zjištěno, že dne 24. 4. 2017 byla na účet [bankovní účet] převedena částka 2 000 Kč, dne 20. 4. 2017 částka 2 000 Kč a dne 19. 4. 2017 částka 5 000 Kč. Žalobkyně rovněž předložila smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 14. 5. 2018 (částka jistiny úvěru 9 000 Kč) a smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 19. 4. 2017 (částka jistiny úvěru 5 000 Kč), kdy tyto smlouvy nejsou žalovanou podepsány, rovněž tak Obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově. Ze shora uvedených smluv vyplývá, že žalobkyně disponuje osobními údaji o žalované (rodné číslo, číslo OP, trvalý pobyt, e-mail, číslo mobilního telefonu, a dále číslo bankovního účtu žalované). Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že dne [datum] byla mezi žalobkyní jako postupníkem a společností [právnická osoba] jako postupitelem postoupena pohledávka za žalovanou žalobkyni. Žalobkyně dále předložila oznámení o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2020, z něhož je zřejmé, že žalobkyně oznámila postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Shora uvedené oznámení bylo žalované zasláno dne 8. 1. 2020. Soudu byly dále předloženy upomínky ze dne 19. 6. 2017, 29. 5. 2017 a 23. 7. 2018, z nichž vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužných částek.

6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně 9 000 Kč, žalobkyně disponuje identifikačními údaji žalované. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni.

7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud vzal za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované na její bankovní účet dne 24. 4. 2017 částku 2 000 Kč, dne 20. 4. 2017 částku 2 000 Kč a dne 19. 4. 2017 částku 5 000 Kč. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) a žalovanou byly dne 19. 4. 2017 a 14. 5. 2018 uzavřeny smlouvy o úvěru, na jejichž základě se společnost zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu smlouvy o úvěru ze dne 19. 4. 2017 a 14. 5. 2018. Žalobkyně však řádně těmito předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2395 a násl. občanského zákoníku a § 1824 a násl. občanského zákoníku), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z nich neplyne vůle žalované smlouvy uzavřít. Předložené smlouvy o úvěru nejsou opatřeny podpisem žalované. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětných smluv, když se svou neúčastí při jednání soudu vzdala možnosti být vyzvána k doplnění důkazů (§ 118a odst. 3 o.s.ř.). Soud shledal plnění právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalované plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila a je povinna obohacení vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ze strany žalované nebylo nijak tvrzeno a tím méně prokázáno, že by provedla jakoukoli úhradu žalobkyni či její právní předchůdkyni, nicméně z tvrzení žalobkyně vyplývá, že nesplacená jistina činila 5 080 Kč. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). V řízení nebylo prokázáno, kdy předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění, a proto soud u úroků z prodlení vycházel ze dne, kdy byla žalované doručena žaloba. Žaloba byla doručena dne 17. 6. 2021. Nárok se stal splatným 18. 6. 2021 a žalovaná se dostala do prodlení 19. 6. 2021. Soud proto přiznal žalobkyni úroky z prodlení od 19. 6. 2021 v souladu s ustanovením nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Shora uvedeným závěrům pak odpovídají výroky č. II. a III. tohoto rozsudku, kdy soud žalobě vyhověl pouze ohledně zaplacení 5 080 Kč s příslušenstvím a ve zbytku žalobního nároku žalobu zamítl.

11. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř.. Žalobkyně doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze shora uvedené částky, tedy ve výši 189 Kč, když soud ověřil, že advokát je plátcem DPH. Náhrada nákladů řízení na straně žalobkyně tedy činí celkem 1 489 Kč (400 + 900 + 189). Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení 5 080 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na její straně celkem 5 109,85 Kč, žalovaná byla úspěšná ohledně zaplacení 2 537 Kč + 150 Kč s úroky shora specifikovanými ve výroku č. III. tohoto rozsudku, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na její straně celkem 4 076,76 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 9 186,61 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 56 %, úspěch žalované 44 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobkyně má právo na úhradu 14 % svých nákladů, z částky 1 489 Kč tedy ve výši 178,68 Kč.

12. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.