7 C 63/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Nikolou Reifovou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně , se sídlem Adresa žalobkyně , právně zastoupené Jméno Zástupce , advokátem se sídlem adresa , proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného , bytem Adresa žalovaného , o zaplacení 36 799 Kč s příslušenstvím, Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12 % ročně od 26. 6. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.Žaloba se, co do zaplacení 6 799 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 36 799 Kč od 7. 9. 2024 do 25. 6. 2025, a dále zákonného úroku z prodlení z částky 6 799 Kč od 26. 6. 2025 do zaplacení, zamítá.Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 114 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 36 799 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně”) s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, , a to dne , datum, . Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr v původní výši 6 000 Kč, následně žalovaný využil svého práva na navýšení úvěru a čerpal úvěr v celkové výši 30 000 Kč, se splatností do 6. 9. 2024. Žalovaný o úvěr zažádal prostřednictvím internetových stránek (www.zaplo.cz), peněžitá částka byla žalovanému poskytnuta bankovním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, , a to po vyplnění registračního formuláře a obeznámení se s obsahem smlouvy. Předchůdkyně žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Žalovaný však poskytnuté peněžní prostředky do uvedeného data splatnosti nevrátil. Žalobkyně po žalovaném požaduje kromě nesplacené jistiny úvěru v částce 30 000 Kč, smluvní úrok ve výši 6 799 Kč a zákonným úrokem z prodlení. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými předchůdkyní žalobkyně a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 18. 1. 2025.Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 4. 7. 2024, včetně jejího dodatku č. , hodnota, ze dne 4.7.2024, dodatku č. , hodnota, ze dne 4.7.2024, dodatku č. , hodnota, ze dne 5.7.2024 a dodatku č. , hodnota, ze dne 6.7.2024 soud zjistil, že účastníky smlouvy jsou předchůdkyně žalobkyně jakožto věřitel a žalovaný jakožto úvěrovaný (klient). Tato smlouva ani dodatky nejsou žalovaným podepsány.Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024, včetně jejího dodatku č. , hodnota, ze dne 12.12.2024 a seznamu postoupených pohledávek vyplývá, že mezi žalobkyní jako postupníkem a předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem byla postoupena pohledávka za žalovaným na žalobkyni.Z podacího lístku ze dne 18. 1. 2025 vyplývá, že žalovanému byla ze strany právního zástupce žalobkyně zasílána písemnost.Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2025 vyplývá, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.Ze sdělení společnosti , právnická osoba, . ze dne 26. 5. 2025 vyplývá, že majitelem účtu č. , č. účtu, byl žalovaný.Ze sdělení společnosti , právnická osoba, . ze dne 6. 6. 2025 vyplývá, že dne 4. 7. 2024 byla na shora uvedený účet připsána částka 6 000 Kč, dne 4. 7. 2024 byla na shora uvedený účet připsána částka 6 000 Kč, dne 4. 7. 2025 byla na shora uvedený účet připsána částka 3 500 Kč, dne 5. 7. 2024 byla na shora uvedený účet připsána částka 3 700 Kč a dne 6.7.2024 částka ve výši 10 800 Kč, a to vše z účtu č. , č. účtu, vedeného na , právnická osobaZ výpisu z běžného účtu , právnická osoba, . vyplývá, dne 4.7.2024 byla provedena platba v částce 6 000 Kč na účet , č. účtu, .Z výpisu z běžného účtu , právnická osoba, . vyplývá, dne 4.7.2024 byla provedena platba v částce 6 000 Kč na účet , č. účtu, .Z výpisu z běžného účtu , právnická osoba, . vyplývá, dne 4.7.2024 byla provedena platba v částce 3 500 Kč na účet , č. účtu, .Z výpisu z běžného účtu , právnická osoba, . vyplývá, dne 5.7.2024 byla provedena platba v částce 3 700 Kč na účet , č. účtu, .Z výpisu z běžného účtu , právnická osoba, . vyplývá, dne 6.7.2024 byla provedena platba v částce 10 800 Kč na účet , č. účtu, .Z výpisu – detail , právnická osoba, . ze dne 5. 11. 2021 vyplývá, že shora uvedeného data byla přijata na účet předchůdkyně žalobkyně od žalovaného platba ve výši 0,01 Kč.Z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 6. 9. 2024 vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 37 889 Kč.Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 18. 1. 2025 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby.Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Předchůdkyně žalobkyně převedla dne 4. 7. 2024 na účet žalovaného částku 6 000 Kč, dne 4. 7. 2024 na účet žalovaného částku 6 000 Kč, dne 4. 7. 2024 na účet žalovaného částku 3 500 Kč, dne 5. 7. 2024 na účet žalovaného částku 3 700 Kč a dne 6. 7. 2024 na účet žalovaného částku 10 800 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni.Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Dle § 1879 může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud vzal za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému na jeho bankovní účet dne 4. 7. 2024 částku 6 000 Kč, dne 4. 7. 2024 částku 6 000 Kč, dne 4.7.2024 částku 3 500 Kč, dne 5.7.2024 částku 3 700 Kč a dne 6. 7. 2024 částku 10 800 Kč. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 4. 7. 2024 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu smlouvu o úvěru číslo , číslo, . Žalobkyně však řádně předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2395 a násl. občanského zákoníku a § 1824 a násl. občanského zákoníku), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z nich neplyne vůle žalovaného smlouvu uzavřít. Předložená smlouva o úvěru včetně dodatků není opatřena podpisem žalovaného. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy, když se svou neúčastí při jednání soudu vzdala možnosti být vyzvána k doplnění důkazů (§ 118a odst. 3 o.s.ř.). Soud shledal plnění předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil a je povinen obohacení vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ze strany žalovaného nebylo nijak tvrzeno a tím méně prokázáno, že by provedl jakoukoli úhradu žalobkyni či jejímu právnímu předchůdci. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobkyně neprokázala, kdy vyzvala žalovaného k plnění, neboť z podacího lístku nelze dovodit, že by se výzva k plnění dostala do sféry dispozice žalovaného. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, která se dostala do sféry dispozice žalovaného dne 24. 6. 2025, následující pracovní den, tj. 25. 6. 2025, tak byl žalovaný povinen bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinil, dostala se dne 26. 6. 2025 do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek (§ 1879 občanského zákoníku).Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 30 000 Kč a úroků z prodlení z této částky jdoucích od 26. 6. 2025 do zaplacení a žalobě v této části výrokem I. rozsudku vyhověl. Povinnost k zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku a jejich výše pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do smluvního úroku ve výši 6 799 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 36 799 Kč od 7. 9. 2024 do zaplacení nezbylo soudu než žalobu ve výroku II. tohoto rozsudku zamítnout.Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle většinového úspěchu žalobkyně, jež zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř., v daném případě nákladů za uhrazený soudní poplatek ve výši 1 500 Kč a nákladů na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 3. vyhl č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 700 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 2 400 Kč (3 x 700 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH, jehož je advokát zastupující v této věci dle ověření soudem plátcem, v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 504 Kč. Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 4 404 Kč (1 500 + 2 400 + 504). Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení 30 000 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím celkem 30 345,20 Kč, žalovaný byl úspěšný ohledně zaplacení 6 799 Kč včetně příslušenství, tj. celkem 10 630,72 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 40 975,92 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 74 %, úspěch žalovaného 26 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobkyně má právo na úhradu 48 % svých nákladů, z částky 4 404 Kč tedy ve výši 2 114 Kč.