7 C 74/2026

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Nikolou Reifovou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO: IČO žalobkyně , se sídlem Adresa žalobkyně , právně zastoupené Jméno Zástupce , advokátkou se sídlem adresa , proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného , trvale bytem Adresa žalovaného , o zaplacení 11 148 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni 10 648 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 1 316 Kč od 24. 1. 2025do 3. 2. 2026, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 500 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 62 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 380 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému, povinnost zaplatit jí 11 148 Kč s příslušenstvím, a to úroky z prodlení v zákonné výši z této částky za dobu od 24. 1. 2025 do 3. 2. 2026 ve výši 1 378 Kč. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovaným uzavřela jako pojistitel pojistnou smlouvu č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo „Životní pojištění , název, “. Žalovaný sjednané pojistné řádně nehradil a za období od 23. 9. 2024 do 23. 1. 2025, kdy pojištění z tohoto důvodu zaniklo, žalobkyni dluží částku ve výši žalované jistiny.

2. Z jednání soudu se žalobkyně omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.

3. Soud provedl důkaz pojistnou smlouvou uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, , s počátkem pojištění dne , datum, , jež je výše specifikována. Žalovaný se v této smlouvě uzavřené na dobu kalendářního roku, v němž se žalovaný dožije 65 let, zavázal hradit pojistné ve výši 2 662 měsíčně. Dále žalobkyně předložila předžalobní upomínku adresovanou žalovanému včetně výpisu z pošty svědčícím o jejím odeslání žalovanému před podáním žaloby. Z bilance pojištění vyplynulo, že z titulu předmětné pojistné smlouvy žalovaný dluží žalovanou částku, součástí této částky jsou náklady za vymáhání ve výši 500 Kč (poplatek za zánik pojištění z důvodu neplacení pojistného). Z oznámení o zániku pojištění ze dne 4. 2. 2025 vyplývá, že žalobkyně žalovanému oznámila, že pojistná smlouva zanikla dne 23. 1. 2025. Žalobkyně rovněž doložila upomínku k zaplacení dlužného pojistného ze dne 5. 11. 2024, a dále dopis adresovaný žalovanému - upozornění na neuhrazené pojistné ze dne 24. 2. 2025. Dále žalobkyně doložila Přehled nákladů, poplatků a parametrů pojištění , název, , , název, a , název, platný od 1. 6. 2024, dále , název, (brožura , název, verze 13.1) a Pojistku – potvrzení o uzavření pojištění (pojistná smlouva , číslo, ).

4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobkyně uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu, jak je shora uvedeno. Žalovaný pojistné řádně nehradil, ač se k tomu v pojistné smlouvě zavázal, a to v období výše specifikovaném.

5. Dle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena písemně výše specifikovaná pojistná smlouva. Jelikož žalovaný řádně nehradil pojistné, pojistná smlouva zanikla. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, netvrdil tedy a tím méně prokázal, že by provedl jakoukoliv úhradu pojistného žalobkyni či, že by pojištění zaniklo dříve, než žalobkyně tvrdí. Žalovaná je povinen uhradit pojistné za celou dobu pojištění (§ 2782 odst. 1 občanského zákoníku). Sjednané pojistné v daném případě činilo 2 662 Kč měsíčně, za dané období od 23. 9. 2024 do 23. 1. 2025 čítající 4 měsíce, tedy ve výši 10 648 Kč (4 x 2 662). Žaloba na dlužné pojistné ve výši 10 648 Kč je tedy jednoznačně důvodná. Je dále zřejmé, že ode dne, kdy žalobkyně požaduje úroky z prodlení, bylo veškeré předcházející pojistné splatné a žalobkyni tedy vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení. Co se týče poplatku v částce 500 Kč, shledal soud žalobu nedůvodnou. Ač je daná povinnost žalobkyní nazývána jako poplatková, je třeba uzavřít, že není podstatné, jakým způsobem je povinnost spotřebitele k úhradě v textu smlouvy nazvána, ale jakému právnímu institutu svým obsahem takové ujednání odpovídá. V daném případě každý z poplatků (zaslání upomínek, předčasné ukončení smlouvy atp.) souvisí s porušením smluvní povinnosti spotřebitele, resp. nárok na jejich zaplacení dodavateli vzniká až následkem porušení povinnosti spotřebitele a odpovídá tedy svým obsahem ustanovení o smluvní pokutě. Na tomto závěru nemůže nic změnit, že daná smluvní ujednání pro vznik nároku počítají i s aktivitou dodavatele, neboť tuto aktivitu (zaslání upomínky, ukončení pojistné smlouvy atp.) nečiní dodavatel na základě vůle spotřebitele či v jeho zájmu, nejedná se o službu určenou zákazníkovi a její poskytnutí nebylo předmětem uzavřené smlouvy. V tomto ohledu je pak nutné poukázat na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013, kde Ústavní soud uzavřel, že „v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ Jelikož v daném případě žalobkyně odvozuje svůj nárok ze spotřebitelské smlouvy a dále z titulu smluvní pokuty, jež si strany sjednaly pouze v obchodních podmínkách, na něž předmětná smlouva odkazuje, je zřejmé, že žalobě nelze ohledně zaplacení smluvní pokuty dle závěrů Ústavního soudu vyhovět.

7. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle většinového úspěchu žalobkyně, jež zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 2. advokátního tarifu (ve znění účinném od 1. 1. 2025) náleží odměna ve výši 400 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 500 Kč (3 x 400 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 315 Kč. Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 2 615 Kč (800 + 1 500 + 315). Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení 10 648 Kč včetně příslušenství, tedy 11 964 Kč, žalovaný ohledně zaplacení 500 Kč včetně příslušenství, tedy 562 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 12 526 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 95,5 %, úspěch žalovaného 4,5 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobkyně má právo na úhradu 91 % svých nákladů, z částky 2 615 Kč tedy ve výši 2 380 Kč.