7 C 75/2022

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Nikolou Reifovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa , právně zastoupené Mgr. jméno jméno , advokátem se sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného , o zaplacení 1 800 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 800 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od 20. 3. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení úroku z prodlení z částky 1 800 Kč za dobu od 28. 3. 2017 do 19. 3. 2022 zamítá.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 655,16 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 1 800 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba] ([IČO]), s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, a to dne 27. 3. 2017. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 4 800 Kč se splatností do 27. 6. 2017. Žalovaný o úvěr zažádal prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]), peněžitá částka byla žalovanému poskytnuta bankovním převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet], a to po ověření správnosti kontaktu údajů uvedených žalovaným. Původní věřitel (společnost [právnická osoba]) identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaný však poskytnuté peněžní prostředky do uvedeného data splatnosti nevrátil. Žalobkyně po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu úvěru v částce 1 800 Kč, a to po zohlednění dílčích plateb ze strany žalovaného v částce 3 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 2. 2. 2021.

2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.

3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] vyplývá, že mezi žalobkyní jako postupníkem a společností [právnická osoba] jako postupitelem byla postoupena pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Z podacího lístku ze dne 2. 2. 2021 vyplývá, že žalovanému byla ze strany právního zástupce žalobkyně zasílána písemnost. Žalobkyně dále předložila smlouvu o úvěru, v níž jsou jakožto účastníci smlouvy uvedeni společnost [právnická osoba] jakožto věřitel a žalovaný jakožto úvěrovaný (klient), kdy tato smlouva není vlastnoručně podepsána žalovaným. Ve smlouvě je uvedeno datum poskytnutí zápůjčky – dne 27. 3. 2017, celková výše zápůjčky 4 800 Kč, doba trvání zápůjčky 92 dní, termín splatnosti 27. 6. 2017, bankovní účty zapůjčitele – mimo jiné č.ú. [bankovní účet] Součástí smlouvy byly rovněž Všeobecné obchodní podmínky. Žalobkyně rovněž předložila formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 27. 3. 2017 obsahující informace o úvěru, a to rovněž s chybějícím podpisem ze strany žalovaného. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 vyplývá, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky z původního věřitele (společnosti [právnická osoba]) na žalobkyni. Dále z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 2. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Z detailu platby vyplývá, že dne 27. 3. 2017 byla na účet č.ú. [bankovní účet] zaslána částka 4 800 Kč. [právnická osoba] ze dne 5. 5. 2022 vyplývá, že majitelem účtu č. [bankovní účet], který byl založen 9. 3. 2017 a zrušen 5. 1. 2021 byl žalovaný, dále ze sdělení vyplývá, že na shora uvedený účet byla zaslána částka 4 800 Kč, a to z účtu č. [bankovní účet].

5. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Právní předchůdce žalobkyně (společnost [právnická osoba]) převedl dne 27. 3. 2017 na účet žalovaného částku 4 800 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Ze strany žalovaného byla uhrazena celkem částka 3 000 Kč.

6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobkyně zaslal žalovanému na jeho bankovní účet dne 27. 3. 2017 částku 4 800 Kč. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností [právnická osoba]) a žalovaným byla dne 27. 3. 2017 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 27. 6. 2017. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu smlouvu o úvěru a Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 27. 3. 2017. Žalobkyně však řádně těmito předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2395 a násl. občanského zákoníku a § 1824 a násl. občanského zákoníku), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z nich neplyne vůle žalovaného smlouvu uzavřít. Předložená smlouva o úvěru není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy, když se svou neúčastí při jednání soudu vzdala možnosti být vyzvána k doplnění důkazů (§ 118a odst. 3 o.s.ř.). Soud shledal plnění právního předchůdce žalobkyně na účet žalovaného plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil a je povinen obohacení vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Dle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil celkem 3 000 Kč, proto je třeba na rozdíl v obou částkách 1 800 Kč (tj. 4 800 – 3 000 = 1 800 Kč) pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobkyně neprokázala, kdy vyzvala žalovaného k plnění, neboť z podacího lístku nelze dovodit, že by se výzva k plnění dostala do sféry dispozice žalovaného. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, která se dostala do sféry dispozice žalovaného dne 18. 3. 2022, následující den, tj. 19. 3. 2022, tak byl žalovaný povinen bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinil, dostal se dne 20. 3. 2022 do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek (§ 1879 občanského zákoníku).

10. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 1 800 Kč a úroků z prodlení z této částky jdoucích od 20. 3. 2022 do zaplacení a žalobě v této části výrokem I. rozsudku vyhověl. Povinnost k zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku a jejich výše pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do zbytku žalobou uplatněného úroku z prodlení z částky 1 800 Kč nezbylo soudu než žalobu ve výroku II. tohoto rozsudku zamítnout.

11. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle většinového úspěchu žalobkyně, jež zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř., v daném případě nákladů za uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a nákladů na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Pro úplnost soud ohledně této kvalifikace uvádí, že žalobkyně podala u zdejšího soudu žaloby prakticky totožného znění pod sp. zn. 7 C 233/2020, 7 C 293/2019, 7 C 452/2019 či 7 C 363/2019. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhl č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH, jehož je advokát zastupující v této věci dle ověření soudem plátcem, v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189). Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení 1 800 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím celkem 1 850,99 Kč, žalovaný byl úspěšný ohledně zaplacení 721,72 Kč (úroky z prodlení z částky 1 800 Kč za dobu od 28. 3. 2017 do 19. 3. 2022). Z celkového předmětu řízení ve výši 2 572,71 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 72 %, úspěch žalovaného 28 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobkyně má právo na úhradu 44 % svých nákladů, z částky 1 489 Kč tedy ve výši 655,16 Kč.