8 C 122/2026

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce , se sídlem Adresa žalobce , zastoupeného advokátem Jméno advokáta , se sídlem Adresa advokáta , proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného , trvale bytem Adresa žalovaného , o zaplacení 42 022,09 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 42 022,09 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,50 % ročně za dobu od 28. 1. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení úroků z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 183,46 Kč za dobu od 10. 10. 2024 do 27. 1. 2026, úroků z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 20 183,46 Kč za dobu od 28. 1. 2026 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 21 838,63 Kč za dobu od 1. 7. 2025 do 27. 1. 2026, zamítá.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 4 586 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 42 022,09 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 183,46 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení a dále spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 21 838,63 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že s žalovaným dne 26. 9. 2023 uzavřel smlouvu o dodávce plynu do odběrného místa nám. , jméno FO, , adresa, , přičemž žalovaný se zavázal hradit řádně a včas sjednanou cenu za dodaný plyn. Takto žalobce vystavil žalovanému za plyn odebraný v době od 10. 10. 2023 do 23. 9. 2024 fakturu na nedoplatek 27 623,46 Kč splatnou dne 9. 10. 2024, na níž žalovaný uhradil pouze 7 440 Kč a dále za období od 24. 9. 2024 do 21. 5. 2025 fakturu na 21 838,63 Kč splatnou dne 30. 6. 2025. Žalovaný dluh nevyrovnal i přes zaslání předžalobní upomínky.Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil, soud tedy věc rozhodl a projednal v nepřítomnosti účastníků řízení s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.Soud provedl důkaz smlouvou o sdružených službách dodávky plynu ze dne 26. 9. 2023, a to včetně všeobecných obchodních podmínek, které byly jejich nedílnou součástí, uzavřenou mezi účastníky řízení ohledně výše uvedeného odběrného místa. Předmětem smlouvy byl závazek žalobce dodávat na výše uvedené odběrné místo plny a závazek žalovaného za tento uhradit kupní cenu. Žalobce rovněž dvě faktury vystavené žalovanému, jak jsou již specifikována podrobně shora v žalobních tvrzeních. Dále žalobce předložil předžalobní upomínku adresovanou žalovanému včetně poštovního archu svědčícího o jejím odeslání žalovanému před podáním žaloby dne 21. 1. 2026.Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobce dodával žalovanému plyn do výše uvedeného odběrného místa na základě smlouvy o odběru mezi těmito subjekty uzavřené. Žalovaný neuhradil za dodané komodity kupní cenu odpovídající vystaveným fakturám shora specifikovaným. Dne 21. 1. 2026 žalobce odeslal žalovanému předžalobní upomínku.Podle § 50 odst. 1 věta první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) – dále jen „Zákon“ - se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Podle § 72 odst. 1 věta první Zákona se smlouvou o dodávce plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn vymezený množstvím a časovým průběhem a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak nikoli zcela. Žalovaný na základě smlouvy o dodávce plynu neuhradil kupní cenu za plyn dodaný žalobcem (§ 72 Zákona). Žalovaný ve věci netvrdil, že by dané komodity v dané ceně v daném odběrném místě odebrány nebyly. Jelikož žalovaný nesplnil dluh řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobci rovněž náleží úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku). Ohledně úroků z prodlení soud shledal, že doba plnění nebyla mezi účastníky řízení dohodnuta a žalovaný tak měl plnit bez zbytečného odkladu, kdy byl žalobcem požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Nebylo tak prokázáno, že žalobce doručil, resp. pokusil se doručit žalovanému výzvu k zaplacení. Jelikož tedy žalobce neprokázal, že došlo k požádání dlužníka dříve, je třeba za kvalifikovanou výzvu považovat až upomínku předžalobní odeslanou dne 21. 1. 2026. Tuto je pak třeba s odkazem na § 573 občanského zákoníku mít za doručenou třetí pracovní den od jejího odeslání, tedy dne 26. 1. 2026. Jelikož pak žalovaný následující den bezodkladně neplnil, je od dalšího následujícího dne v prodlení s plněním dluhu a žalobci vzniklo právo požadovat úroky z prodlení, které soud žalobci přiřkl od tohoto data v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a tedy nikoli od data následujícího po splatnosti faktur výše specifikovaných. Svou neúčastí při jednání se žalobce vzdal možnosti být poučen o nutnosti doplnit tvrzení a důkazy dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. S odkazem na výše uvedené tedy soud žalobu v části zamítl, jak je výše uvedeno ve výroku č. II tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. dle úspěchu žalobce, jenž nebyl úspěšný pouze v menší části příslušenství, a který zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 1 682 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 3. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 700 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 2 400 Kč (3 x 700 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 504 Kč. Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 4 586 Kč (1 682 + 2 400 + 504).