8 C 125/2022

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně , právně zastoupený Mgr. jméno příjmení jméno , advokátem se sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného , o zaplacení 162 077,96 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 155 385 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od 14.1.2022 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 6 692,96 Kč, úroku z prodlení z částky 6 692,96 Kč za dobu od 14.1.2022 až do zaplacení, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 162 077,96 Kč za dobu od 5.4.2022 až do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 18 213,64 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 28 271 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 162 077,96 Kč spolu s úrokem ve výši 8,5 % ročně z žalované částky od 5.4.2022 až do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 18 213,64 Kč a úrokem z prodlení v zákonné výši z žalované částky od 14.1.2022 až do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že uzavřel s žalovaným celkem tři smlouvy o úvěru, a to dne 22.8.2021 úvěrovou smlouvu [číslo] dne 31.8.2021 smlouvu [číslo] dne 22.8.2021 smlouvu [číslo]. Předmětem smluv bylo poskytnutí úvěrů žalobcem žalovanému, k čemuž došlo ve výši 58 999 Kč, resp. 32 000 Kč, resp. 64 386 Kč. Žalovaný se zavázal úvěry splácet v měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem, což řádně nečinil, když na žádný z úvěrů ničeho neuhradil. Žalobce tak využil svého práva sjednaného ve smlouvách a všechny tři jednotlivé úvěry zesplatnil ke dni 30.12.2021. Dluh z první zmíněné smlouvy tvoří jistina ve výši 58 999 Kč, poplatky ve výši 156 Kč, poplatky za pojištění ve výši 730,96 Kč, náklady na vymáhání ve výši 330 Kč a smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč. Dluh z druhé zmíněné smlouvy pak tvoří jistina ve výši 32 000 Kč, poplatky ve výši 80 Kč, poplatky za pojištění ve výši 576 Kč, náklady na vymáhání ve výši 230 Kč a smluvní pokuta ve výši 500 Kč. Dluh z třetí zmíněné smlouvy pak tvoří jistina ve výši 64 386 Kč, poplatky ve výši 760 Kč, náklady na vymáhání ve výši 330 Kč a smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč. Žalovaný dluh nevyrovnal i přes zaslání předžalobní upomínky žalobcem. Dále žalobce uvedl, že před uzavřením každé smlouvy řádně prověřil schopnost žalovaného úvěr splácet, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Žalobce nemůže ručit za to, že následně dojde ke změně poměrů u klienta, v jejichž důsledku pak není schopen splácet.

2. Žalobce v doplnění žaloby ze dne 5.8.2022 zevrubně rozvedl otázku zkoumání úvěruschopnosti. Zde zejména obšírně s odkazem na výkladová stanoviska a judikaturu uvedl, že žádný právní předpis neukládá poskytovatelům úvěrů konkrétní postup zkoumání, přičemž ani judikatura nevylučuje užití statistického modelu a tedy nezkoumání konkrétních parametrů úvěrovaného. Nad rámec již výše uvedeného pak žalobce uvedl, že využívá statistický model již nastíněný výše, přičemž také lustruje klienty v registrech NRKI, CEE a ISIR. V prvním zmíněném byl žalovaný nalezen s pozitivním vyhodnocením, v dalších dvou nalezen nebyl.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Při jednání soud poučil žalobcem dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. s tím, že dosud nedostatečně prokázal řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, přičemž v případě nedoplnění v tomto smyslu se vystavuje riziku částečného neúspěchu ve věci. K tomu právní zástupkyně žalobce sdělila, že žalobce již jiným důkazy v daném ohledu nedisponuje, nežádá tedy lhůtu k doplnění a ničeho již doplňovat nebude. Právní zástupkyně žalobce závěrem navrhla žalobě vyhovět. Dále uvedla, že žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného dostatečně, což vyplynulo z provedeného dokazování. Žalobce vycházel z údajů v příjmech a výdajích, které žalovaný uvedl a které jsou zaznamenány v úvěrových kartách. Žalobce také provedl rozsáhlá šetření v souvisejících registrech. Po odečtení zjištěných výdajů od zjištěných příjmů, žalobci jasně vyšlo, že žalovanému zbývá dostatek finančních prostředků a je tedy úvěruschopný.

5. Žalobce předložil úvěrovou smlouvu ze dne 22.8.2021 uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 64 386 Kč, které se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem a poplatky po 3 409 Kč měsíčně. Ve smlouvě jsou uvedeny kromě kontaktních i údaje o poměrech žalovaného, a to že je rozvedený, je zaměstnán s měsíčním příjmem 23 000 Kč, má základní vzdělání a bydlí ve vlastním bydlení. K této smlouvě žalobce zároveň doložil úvěrové podmínky, které byly sjednány jako její součást.

6. Žalobce dále předložil úvěrovou smlouvu ze dne 31.8.2021 uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 32 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem a poplatky po 1 764 Kč měsíčně. Ve smlouvě jsou uvedeny kromě kontaktních i údaje o poměrech žalovaného, a to že je rozvedený, je zaměstnán s měsíčním příjmem 22 000 Kč, má základní vzdělání a bydlí ve vlastním bydlení. K této smlouvě žalobce zároveň doložil úvěrové podmínky, které byly sjednány jako její součást.

7. Žalobce dále předložil úvěrovou smlouvu ze dne 22.8.2021 uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 60 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem a poplatky po 1 311 Kč měsíčně. Ve smlouvě jsou uvedeny kromě kontaktních i údaje o poměrech žalovaného, a to že je rozvedený, je zaměstnán s měsíčním příjmem 23 000 Kč, má základní vzdělání a bydlí ve vlastním bydlení. K této smlouvě žalobce zároveň doložil úvěrové podmínky, které byly sjednány jako její součást.

8. Z výzvy ze dne 30.12.2021 je patrno, že žalobce vyzval žalovaného ke splacení celého úvěru ze dne 22.8.2021 do 14 dnů od vyhotovení výzvy. Dle připojeného potvrzení byla písemnost žalovanému odeslána dne 31.12.2021. Z výzvy ze dne 30.12.2021 je patrno, že žalobce vyzval žalovaného ke splacení celého úvěru ze dne 31.8.2021 do 14 dnů od vyhotovení výzvy. Dle připojeného potvrzení byla písemnost žalovanému odeslána dne 31.12.2021. Z výzvy ze dne 30.12.2021 je patrno, že žalobce vyzval žalovaného ke splacení dalšího celého úvěru ze dne 22.8.2021 do 14 dnů od vyhotovení výzvy. Dle připojeného potvrzení byla písemnost žalovanému odeslána dne 31.12.2021. Všechny tři výzvy obsahují výstrahu soudního vymáhání dluhu.

9. Z výpisů čerpání žalovaného vyplynulo, že v souvislosti s předmětnými smlouvami od žalobce čerpal celkem 64 386 Kč, 32 000 Kč a 58 999 Kč, přičemž zpět neuhradil ničeho.

10. V předžalobní výzvě ze dne 21.1.2022 vyzval právní zástupce žalobce žalovaného k úhradě dluhu souvisejícího s předmětnými úvěry. Dle poštovního podacího archu byla tato písemnost žalovanému odeslána dne 24.1.2022.

11. Dále žalobce doložil tři zprávy týkající se žalovaného z registru Nebankovního registru klientských informací (NRKI). Z těchto vyplynulo, že žalovaný nemá negativní informace, využívá jednu stávající úvěrovou službu, zároveň má podané dvě žádosti o úvěr v celkové výši 330 000 Kč.

12. Dále žalobce doložil tři listiny označené jako úvěrová karta. Zde jsou specifikovány jednotlivé úvěry poskytnuté žalovanému a shora uvedené. Dále jsou zde uvedeny příjmy žalovaného shodně jako v jednotlivých smlouvách a dále s tím, že životní minimum činí 3 860 Kč a žalovaný uvedl měsíční výdaje domácnosti ve výši 8 000 Kč (22.8.2021), resp. 5 000 Kč (31.8.2021), resp. 4 000 Kč (22.8.2021).

13. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel s žalobcem shora specifikované smlouvy. Žalobce poskytl žalovanému v této souvislosti celkem 155 385 Kč, žalovaný žalobci v této souvislosti nic neuhradil. Žalobce zaslal žalovanému výzvy shora uvedené. Žalobce před uzavřením jednotlivých smluv lustroval žalovaného v registru NRKI, rovněž vyhotovil úvěrové karty shora specifikované.

14. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o SP“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o SP, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

18. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že žalobce s žalovaným uzavřeli dle § 2395 občanského zákoníku smlouvy o úvěru shora specifikované, kde se žalobce zavázal žalovanému poskytnout úvěr v celkové výši 155 385 Kč, což dle výpisů z čerpání učinil. Jednotlivými ujednáními z úvěrových smluv se ovšem soud dále nezabýval, protože tyto neshledal platnými s odkazem na skutečnost, že žalobce nedoložil, že by se řádně zabýval schopností žalovaného úvěry splácet. Z doložených listin pouze vyplývá, že v podepsaných smlouvách byly uvedeny shora uvedené osobní údaje o žalovaném s tím, že jeho příjem činí 22 000 Kč, resp. 23 000 Kč měsíčně, aniž by byl jakkoliv doložen. Především pak i ve formě nedoložených údajů nejsou vůbec zaznamenány výdaje žalovaného. Tyto jsou uvedeny v úvěrových kartách, ale zde není zřejmé, že tyto údaje sdělil žalovaný. Tyto listiny jsou navíc zcela nevěrohodné, co se týče sdělených výdajů, když jen splátky žalobci (zhruba 6 500 Kč) ve dvou případech přesahují výdaje, které měl žalovaný uvést. Z registru NRKI vyplynuly i další finanční produkty. Již tato samotná okolnost měla žalobce vést ke zvýšené obezřetnosti a pečlivému prozkoumání poměrů žalovaného a nespoléhání se na jeho jednostranná prohlášení. Žalovaný se zavázal celkem ke splátkám dosahujícím bezmála třetinu jeho deklarovaných příjmů, a to příjmů sice nikoli vyloženě nízkých nicméně s ohledem na obvyklé ceny bydlení a základních životních potřeb přeci jen již rizikových pro případ takto vysokých splátek. Soud si je vědom, že možnosti poskytovatelů úvěrů z hlediska zkoumání poměrů nejsou bezbřehé, zvláště co se týče výdajové stránky. Po žalobci nicméně lze spravedlivě požadovat, aby zvláště při rizikovosti shora nastíněné (nepříliš vysoké příjmy v kombinaci s vysokými splátkami, nevěrohodné údaje v úvěrových kartách) učinil alespoň to nutné minimum a opatřil si výpis z bankovního účtu žalovaného za posledních několik měsíců a zde získal poměrně spolehlivý obrázek o platební bilanci žalovaného.

19. Je pravdou, že zákon o SP v případě otázky splnění povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr počítá i s jeho vlastní aktivitou (§ 87 odst. 1 zákona o SP) ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle § 87 odst. 1 zákona o SP, tak dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku).

20. Pokud pak bylo prokázáno, že žalobce uhradil žalovanému 155 385 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatných smluv, tedy bez právního důvodu a je tedy povinen takové obohacení žalobci vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaný byl tedy povinen bezdůvodné obohacení vydat bezodkladně po výzvě věřitele (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož tak žalovaný k doloženým upomínkám žalobce (odeslané dne 31.12.2021 a tedy dle § 573 občanského zákoníku doručené třetí pracovní den po odeslání) bezodkladně neučinil, je nepochybně od data 14.1.2022 (od nějž žalobce požaduje úroky z prodlení) v prodlení s úhradou dluhu. Žalobci pak s odkazem na § 1968 a § 1970 náleží od tohoto data úroky z prodlení, a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Shora uvedeným závěrům pak odpovídají výroky č. I a II tohoto rozsudku, kdy soud žalobě vyhověl pouze ohledně zaplacení 155 385 Kč s úrokem z prodlení a ve zbytku žalobního nároku žalobu zamítl.

21. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Protože žalobce měl ve věci plný úspěch a doložil splnění podmínek daných § 142a o.s.ř., přiznal mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení v plné výši spočívající v nákladech na uhrazený soudní poplatek (8 104 Kč) a právní zastoupení. Dle § 7 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) advokátu v daném případě náleží odměna ve výši 7 620 Kč za jeden úkon právní služby. Žalobce v daném případě účelně vykonal tři úkony právní služby, a sice přípravu a převzetí zastoupení, zaslání předžalobní upomínky, podání žaloby a účast u jednání soudu. K předžalobní upomínce soud podotýká, že tato nebyla účelně vykonána, neboť již samotný žalobce zasílal žalovanému upomínky s výstrahou soudního vymáhání dluhu. Ke každému úkonu právní služby pak advokátu náleží paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 3 tarifu. Dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu náleží advokátu rovněž náhrada ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu, kterou promeškal v souvislosti s cestou k jednání soudu. V daném případě se jednalo o cestu z [obec] do [obec] a zpět, za níž advokát nárokoval adekvátní náhradu v rozsahu dvanácti půlhodin (což je obecně známo), tedy za 1 200 Kč. Sídlo advokáta žalobce se nicméně nachází v [obec], proto soud žalobci jako účelné přiznal náklady na promeškaný čas odpovídající cestě z [obec] do [obec] a zpět v rozsahu 6 půlhodin, což je obecně známo. Co se týče náhrady cestovného, advokát požadoval náhradu za cestu z [obec] do [obec] a zpět v adekvátní délce 612 km (rovněž obecně známo), k čemuž předložil technický průkaz použitého vozidla, z nějž vyplynulo, že vozidlo má průměrnou spotřebu 3,4 l motorové nafty na 100 km. Rovněž i zde soud žalobci přiznal jako účelné náklady na trasu z [obec] do [obec] a zpět, kterou považuje za obecně známou v délce 250 km. Dle § 1 písm. b) vyhl. č. 511/2021 Sb. činí náhrada za 1 km 4,70 Kč, dle § 4 písm. a) činí průměrná cena motorové nafty 47,10 Kč. Za vykonanou cestu tedy advokátu náleží 250 x 4,7 + 3,4 x 47,10 x [číslo], tedy celkem 1 576 Kč. Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze součtu výše uvedených částek, tedy ve výši 5 427 Kč, když soud ověřil, že advokát je plátcem DPH. Tehdy nezastoupenému žalobci pak za zaslání tří předžalobních upomínek náleží náhrada nákladů ve výši 300 Kč za jeden takový úkon s odkazem na § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Náhrada nákladů řízení na straně žalobce tedy činí celkem 40 387 Kč (8 104 + 3 x 7 620 + 3 x 300 + 6 x 100 + 1 576 + 5 447 + 3 x 300). Žalobce byl úspěšný ohledně zaplacení 155 385 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 166 139,56 Kč, žalovaný byl úspěšný ohledně zaplacení 6 692,96 Kč s příslušenstvím shora specifikovaným, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 30 427,36 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 196 566,92 Kč tak představuje úspěch žalobce 85 %, úspěch žalovaného 15 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobce má právo na úhradu 70 % svých nákladů, z částky 40 387 Kč tedy ve výši 28 271 Kč.