8 C 127/2026

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci žalobce: Jméno žalobce A, IČO: IČO žalobce A, se sídlem Adresa žalobce A, právně zastoupeného Jméno žalobce B, advokátkou se sídlem adresa, proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované, trvale bytem Adresa žalované, o zaplacení 11 628 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci 11 128 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky za dobu od 21. 11. 2024 do 2. 4. 2026 ve výši 1 936 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 500 Kč a úroků z prodlení ve výši 87 Kč zamítá.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobci náhradu nákladů řízení v plné výši, jež bude vyčíslena v písemném vyhotovení tohoto rozsudku, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce. Žalobce se svou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu 11 628 Kč spolu s úroky z prodlení z této částky za dobu výše uvedenou ve výši 2 023 Kč. V odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovanou uzavřel jako pojistitel dne 20. 6. 2024 pojistnou smlouvu č. hodnota, jejímž předmětem bylo životní pojištění „hodnota“. Žalovaná pojistné sjednané ve výši 2 782 Kč měsíčně řádně nehradila a za období od 20. 7. 2024 do 20. 11. 2024, kdy pojištění z tohoto důvodu zaniklo, žalobci dluží částku ve výši žalované jistiny s tím, že žalovaná částka také sestává z poplatku ve výši 500 Kč za předčasné ukončení smlouvy pro neplacení pojistného, jenž byl stranami sjednán. Z jednání soudu se žalobce omluvil, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavila. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění: Soud provedl důkaz pojistnou smlouvou uzavřenou mezi účastníky řízení, jež je výše specifikována včetně vystavené pojistky pojistných podmínek, které byly sjednány jako její součást. Žalovaná se v této smlouvě uzavřené na dobu do 70 let jejího věku zavázala hradit pojistné ve výši 2 782 Kč měsíčně. Z Přehledu nákladů, poplatků a parametrů (část B. Poplatky) sjednaných jako součást uzavřené smlouvy vyplynulo, že poplatek za zánik pojištění z důvodu neplacení pojistného činí 500 Kč. Z výpisu plateb pojistného k předmětné smlouvě evidovaného žalobcem vyplynulo, že ve shora uvedeném období nebylo pojistné hrazeno. Žalobce dále předložil dodejku, z níž je patrno, že zaslal žalované písemnost, jež byla dne 9. 9. 2024 ve sféře dispozice žalované. K tomu žalobce doložil upomínku k zaplacení dlužného pojistného z předmětné smlouvy ze dne 2. 9. 2024 s výstrahou zániku pojištění ke dni 20. 11. 2024. Dále žalobce předložil předžalobní upomínku adresovanou žalované včetně potvrzení o odeslání této písemnosti žalované před podáním žaloby. Dále žalobce doložil oznámení o zániku předmětného pojištění adresované žalované bez dokladu jeho odeslání. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobce uzavřel s žalovanou pojistnou smlouvu, jak je shora uvedeno. Žalovaná pojistné řádně nehradila, ač se k tomu v pojistné smlouvě zavázala, a to v období výše specifikovaném. Dle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Mezi žalobcem jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla uzavřena písemně výše specifikovaná pojistná smlouva. Jelikož žalovaná řádně nehradila pojistné, pojistná smlouva zanikla. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, netvrdila tedy a tím méně prokázala, že by provedla jakoukoliv úhradu pojistného žalobci či, že by pojištění zaniklo dříve, než žalobce tvrdí a prokazuje na základě doručení výzvy shora uvedené (§ 2804 občanského zákoníku). Žalovaná je povinna uhradit pojistné za celou dobu pojištění (§ 2782 občanského zákoníku), za období od 20. 7. 2024 do 20. 11. 2024 čítající čtyři měsíce po 2 782 Kč, tedy celkem 11 128 Kč. Je dále zřejmé, že od dne, kdy žalobce požaduje úroky z prodlení, bylo veškeré předcházející pojistné splatné a žalobci tedy vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení. Co se týče stornopoplatku ve výši 500 Kč, shledal soud žalobu nedůvodnou. Ač je daná povinnost žalované nazývána jako poplatková, je třeba uzavřít, že není podstatné, jakým způsobem je povinnost spotřebitele k úhradě v textu smlouvy nazvána, ale jakému právnímu institutu svým obsahem takové ujednání odpovídá. V daném případě každý z poplatků (zaslání upomínek, předčasné ukončení smlouvy atp.) souvisí s porušením smluvní povinnosti spotřebitele, resp. nárok na jejich zaplacení dodavateli vzniká až následkem porušení povinnosti spotřebitele a odpovídá tedy svým obsahem ustanovení o smluvní pokutě. Na tomto závěru nemůže nic změnit, že daná smluvní ujednání pro vznik nároku počítají i s aktivitou dodavatele, neboť tuto aktivitu (zaslání upomínky, ukončení pojistné smlouvy atp.) nečiní dodavatel na základě vůle spotřebitele či v jeho zájmu, nejedná se o službu určenou zákazníkovi a její poskytnutí nebylo předmětem uzavřené smlouvy. V tomto ohledu je pak nutné poukázat na nález Ústavního soudu sp. zn.

I. ÚS 3512/11 ze dne 11.11.2013, kde Ústavní soud uzavřel, že „v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ Jelikož v daném případě žalobce odvozuje svůj nárok ze spotřebitelské smlouvy a dále z titulu smluvní pokuty, jež si strany sjednaly pouze v obchodních podmínkách, na něž předmětná smlouva odkazuje, je zřejmé, že žalobě nelze ohledně zaplacení smluvní pokuty dle závěrů Ústavního soudu vyhovět. Soud tedy žalobu ohledně zaplacení 500 Kč zamítl včetně odpovídající části úroků z prodlení požadovaných právě z této částky. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy měl žalobce ve věci pouze nepatrný neúspěch a zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř., tedy zaslání předžalobní upomínky. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1997, advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 400 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokátka v daném případě vykonala tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží jí tak odměna a náhrady v celkové výši 1 500 Kč (3 x 400 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 315 Kč. Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 2 615 Kč (800 + 1 500 + 315). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.