8 C 128/2021
č. j. 8 C 128/2021-34
V PLATNOSTICitované zákony (14)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 49 § 137 § 142 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1932 § 1968 § 1970 § 2048 § 2390 § 2392
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 3
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 122
- o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, 177/2020 Sb. — § 9
Plný text
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa , právně zastoupené advokátkou JUDr. jméno příjmení , se sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem a místem podnikání adresa žalovaného , v řízení o zaplacení 380 357,30 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 320 380, 085 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 226,57 Kč, dále spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 320 380, 085 Kč za dobu od 4.11.2020 až do zaplacení, dále spolu s náklady na uplatnění pohledávky ve výši 1 200 Kč a dále spolu s náhradou nákladů řízení v poměru 70 %, jež bude vyčíslena v písemném vyhotovení tohoto rozsudku, to vše v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč splatných do každého 25. dne v měsíci předem k rukám žalobce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, to vše pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se ohledně zaplacení 58 777, 215 Kč a úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 198, 915 Kč za dobu od 4.11.2020 do zaplacení zamítá.
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit 380 357,30 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 271 889 Kč za dobu od 1.11.2020 do 3.11.2020 ve výši 226,57 Kč a úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 338 579 Kč za dobu od 4.11.2020 do zaplacení. V odůvodnění žaloby uvedl, že jako zapůjčitel uzavřel s žalovaným jako vydlužitelem dne 4.7.2019 smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytl dne 9.7.2019 žalovanému 110 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit spolu se sjednaným úrokem v 60 měsíčních splátkách po 5 130 Kč splatných vždy ke každému 25. dni v měsíci počínaje srpnem 2019 Smlouva byla uzavřena mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, zápůjčka byla poskytnuta na podnikatelské účely žalovaného, což bylo ve smlouvě výslovně uvedeno. Žalovaný řádně neplnil sjednané podmínky zápůjčky, když uhradil dne 26.9.2019 částku 5 130 Kč, dne 24.10.2019 částku 5 130 Kč, dne 11.12.2019 částku 10 260 Kč a dne 31.1.2020 částku 10 260 Kč. Ve smlouvě bylo sjednáno, že pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou splátky či její části delším než 60 dnů, dluh se automaticky stane splatným jako celek. V případě žalovaného se tak stalo se splátkou č. 7 splatnou dne 25.2.2020, k datu 26.4.2020 tak došlo ke zesplatnění dluhu jako celku. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že v případě zesplatnění se dosud neuhrazené části jistiny a úroku stávají novou jistinou, která ke zmíněnému datu činila 277 020 Kč. Žalovaný následně dne 22.5.2020 uhradil 5 130 Kč a dne 7.7.2020 rovněž částku 5 130 Kč. Žalobci dále v důsledku prodlení žalovaného vzniklo právo na úhradu smluvních pokut. Konkrétně pak dle bodu 8.1 a), b) smlouvy v celkové výši 5 129 Kč, když žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 410,40 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobci vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. 1, 2, 3, 5, 7, 8, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 6 x 410,40 Kč. Podle smlouvy dále platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 666,90 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobci vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. 1, 3, 5, 7, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 4 x 666,90 Kč. Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Dále bylo sjednáno, že pokud žalovaný do 10 dnů od zesplatnění dluh nevyrovná, k čemuž došlo, vzniká žalobci právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 25 % z aktuální výše dlužné jistiny, v daném případě tak částky 66 690 Kč. Dále bylo sjednáno, že žalobci v případě, kdy nová jistina nebude uhrazena v den následující po dni zesplatnění, k čemuž došlo, vzniká žalobci právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nové jistiny zápůjčky. Smluvní pokutu tak žalobce požaduje počínaje dnem 28.4.2020, tj. smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky 277 020 Kč od 28.4.2020 do 30.4.2020 ve výši 831,06 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky 266 760 Kč od 01.11.2020 do zaplaceni. Žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení žaloby, tedy do dne 29.3.2021, tedy smluvní pokutu ve výši 40 578,30 Kč (v souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb. žalobci od 01.05.2020 do 31.10.2020 nevznikalo právo na zaplacení této smluvní pokuty). Závěrem pak žalobce také s odkazem na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. požaduje úhradu částky 1 200 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalovaný dluh nevyrovnal i přes zaslání předžalobní upomínky žalobcem.
2. Při jednání soudu žalovaný uvedl, že si je dluhu vědom, smlouvu uzavřel a závazky zmíněné v žalobě přijal. V minulosti se dostal do finančních problémů, což se odrazilo i v tom, že nemohl splácet předmětný úvěr a další závazky, nyní se již situace zlepšuje a byl by schopen dluh splatit. Právní zástupce žalobce k tomu uvedl, že pro žalobce by bylo přijatelné splácení dluhu ve splátkách v minimální výši 3 000 Kč a s ohledem na vyjádření žalovaného navrhl vydání rozsudku pro uznání. Žalovaný k tomu dále uvedl, že splátky v této výši by pro něj byly přijatelné, pokud to půjde, dával by v budoucnu i více.
3. Ze smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 4.7.2019 pod [číslo] vyplynulo, že jejím předmětem bylo poskytnutí„ podnikatelské zápůjčky“ ze strany žalobce žalovanému. Žalovaný je ve smlouvě označen jako podnikatel včetně uvedení IČO a sídla podnikání. Výše zápůjčky byla sjednána ve výši 110 000 Kč, žalovaný se tyto zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 197 800 Kč v 60 měsíčních splátkách po 5 130 Kč, které se žalovaný zavázal hradit vždy do 25. dne v měsíci počínaje měsícem po vyplacení zápůjčky (Oddíl I. smlouvy – str. 2). V čl. 8 smlouvy bylo sjednáno, že žalobce má právo na smluvní pokutu související s prodlením se splátkami, a to ve výši 8 % z dlužné splátky v případě prodlení delším než 15 dnů a dále 13 % ze splátky v případě prodlení delšího než 30 dnů, přičemž tyto smluvní pokuty jsou splatné do 10 dnů od vzniku dané povinnosti (čl. 8 smlouvy). Dále bylo v čl. 8 smlouvy sjednáno, že v případě prodlení se splácením delším než 60 dnů dojde k automatického zesplatnění celé zbývající zápůjčky. V čl. 8 smlouvy bylo dále sjednáno, že v případě shora uvedeného zesplatnění se úroky stanou součástí nové jistiny spolu s původní jistinou dluhu a tato je splatné v den následující po dni zesplatnění, přičemž z této celé může žalobce požadovat zákonné úroky z prodlení. V čl. 8 smlouvy bylo dále sjednáno, že žalobce má právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 25 % z aktuální výše nové dlužné jistiny, pokud se dlužník dostane do prodlení s její úhradou delším než 10 dnů. Přičemž tato smluvní pokuta je splatná v den následující po dni vzniku povinnosti (čl. 8 smlouvy). V čl. 8 smlouvy bylo dále sjednáno, že žalobce má právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nové jistiny zápůjčky, pokud tato nebude uhrazena v den splatnosti.
4. Z dokladu z elektronického bankovnictví žalobce bylo zjištěno, že na bankovní účet uvedený žalovaným v úvěrové smlouvě bylo dne 9.7.2019 odesláno 110 000 Kč.
5. Z oznámení ze dne 10.7.2019 vyplynulo, že žalobce tímto oznámil žalovanému, že schvaluje poskytnutí úvěru za podmínek uvedených ve smlouvě shora, k čemuž žalobce dále připojil splátkový kalendář, z nějž je zřejmá splatnost jednotlivých 60 sjednaných splátek včetně poměru, jakým je v případě každé splátky splácena jistina a úroky. V případě prvních šesti splátek mělo být na jistinu započítáno – 413,07 Kč, 430,79 Kč, 449,26 Kč, 468,52 Kč, 488,62 Kč a 509,57 Kč.
6. Dle připojené dodejky byla písemnost žalovanému doručena dne 11.7.2019.
7. Z listiny označené jako karta klienta kromě osobních údajů žalovaného vyplynul výpis jeho realizovaných splátek včetně dnů po splatnosti, když je zde konkrétně uvedeno, že uhradil dne 26.9.2019 částku 5 130 Kč (32 dnů po splatnosti), dne 24.10.2019 částku 5 130 Kč (29 dnů po splatnosti), dne 11.12.2019 částku 5 130 Kč a 5 130 Kč (47 dnů a 16 dnů po splatnosti) a dne 31.1.2020 částku 5 130 Kč a 5 130 Kč (37 dnů a 6 dnů po splatnosti). Dne 22.5.2020 pak uhradil dalších 5 130 Kč (87 dnů po splatnosti) a dne 7.7.2020 částku 5 130 Kč (104 dnů po splatnosti).
8. Z výzev k zaplacení ze dnů 25.9.2019 a 27.1.2020 vyplynulo, že tyto adresoval žalobce žalovanému v souvislosti s upomínám s platebními povinnostmi z předmětné úvěrové smlouvy.
9. Z oznámení ze dne 26.4.2020 vyplynulo, že žalobce tímto oznámil žalovanému, že s ohledem na jeho prodlení s plněním platebních povinností delším než 60 dnů došlo k zesplatnění dluhu z předmětné smlouvy. Zbývající dlužná platba činí 277 020 Kč dle splátkového kalendáře, částku 5 129 Kč pak činí smluvní pokuta dle čl. 8 smlouvy a žalovaný je vyzýván k její úhradě s výstrahou soudního vymáhání.
10. Dále žalobce doložil tři faktury, které vystavil žalovanému v souvislosti se smluvní pokutou dle čl. 8 předmětné smlouvy, a to fakturu na částku 1 487 Kč splatnou dne 6.5.2020, fakturu na částku 2 565 Kč splatnou dne 6.2.2020 a fakturu na částku 1 077 Kč splatnou dne 5.10.2019.
11. Z předžalobní výzvy vyplynulo, že tuto adresovala právní zástupkyně žalobce žalovanému a vyzvala jej k úhradě dluhu z předmětné smlouvy s výstrahou jeho soudního vymáhání. Dle přiloženého poštovního archu byla tato výzva žalovanému před podáním žaloby odeslána.
12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobce s žalovaným jako podnikatelem uzavřel smlouvu o podnikatelské zápůjčce, jak je shora specifikována co do svého obsahu, na jejímž základě žalovaný obdržel dne 9.7.2019 celkem 110 000 Kč. Žalovaný na základě této smlouvy uhradil jednotlivé splátky, jak je shora uvedeno v obsahu karty klienta, nad jejich rámec již ničeho. Právní zástupkyně žalobce zaslala žalovanému předžalobní upomínku před podáním žaloby.
13. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
14. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Dle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
16. Dle § 122 odst. 5 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o SP“), ve znění zákona č. 186/2020 Sb. účinném od 24.4.2020, se odstavce 1, 2 a 4 použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby.
17. Dle Čl. II. odst. 1 přechodných ustanovení zákona č. 186/2020 Sb. dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě, peněžité zápůjčce, úvěru nebo obdobné finanční službě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. <b>18. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak nikoli v celé šíři.</b> 19. Z provedeného řízení vyplynulo, že žalobce s žalovaným uzavřeli smlouvu o zápůjčce (dle § 2390 občanského zákoníku) shora specifikovanou, na jejímž základě žalovaný obdržel 110 000 Kč. Žalovaný uzavření smlouvy nijak nesporoval, stejně jako jiná tvrzení žalobce, především co se týče výplaty zápůjčky a splátek jím učiněných. Soud tedy ohledně splátek žalovaného vycházel z listiny označené jako karta klienta a tvrzení žalobce. Z těchto pak vyplynulo, že žalovaný provedl úhrady ve shora uvedených dnech, přičemž na splátku splatnou dne 25.2.2020 provedl úhradu až dne 25.5.2020. V souladu s čl. 8 smlouvy tedy dne 26.4.2020 nastala splatnost dluhu jako celku, neboť je zřejmé, že žalovaný se dostal do prodlení s danou splátkou delšího než 60 dnů k danému datu. K tomuto datu se také úroky staly součástí tzv. nové jistiny dle čl. 8 smlouvy. Žalovaný se zavázal celkem k úhradě 307 800 Kč, po úhradě a odečtení celkem šesti splátek po 5 130 Kč, tedy celkem částce 30 780 Kč, zbývalo na jistině a úrocích a tedy následně tzv. nové jistině k datu zesplatnění uhradit 277 020 Kč. Pokud pak následně žalovaný uhradil ještě dvě splátky po 5 130 Kč, zbývá na jistině a úrocích sjednaných ve smlouvě pevnou částkou uhradit 266 760 Kč, k čemuž je žalovaný povinován na základě uzavřené smlouvy a s odkazem na § 2390 a násl. občanského zákoníku. K tomu soud dále pro úplnost dodává, že ač úroky sjednané pevnou částkou ve svém součtu představují bezmála 180 % jistiny a jeví se tak jako nadměrné, je potřeba zohlednit, že se jedná o úroky za pět let, když se žalovaný dluh zavázal uhradit v 60 měsíčních splátkách. Roční úroky tak představují pětinu zmíněné míry, tedy zhruba 30 % ročně z dlužné částky, což je výše u nebankovních úvěrů zcela obvyklá, což je obecně známo i známo soudu z jeho činnosti. Na rozdíl od většiny jiných úvěrů pak také tyto úroky neběží do budoucna až do zaplacení, což je pro žalovaného výhodnější, neboť tyto již během času dále nerostou.
20. Co se týče nárokovaných smluvních pokut, dospěl soud k následujícím závěrům. Žalobce s odkazem na uzavřenou smlouvu nárokoval celkem tři typy smluvních pokut. Předně smluvní pokutu v celkové výši 5 129 Kč za prodlení s jednotlivými splátkami. Tato smluvní pokuta byla sjednána v čl. 8 smlouvy, jak je shora uvedeno, přičemž míra 8 % ze splátky 5 130 Kč představuje částku 410,40 Kč a míra 13 % z dané splátky představuje částku 666,90 Kč. Z karty klienta vyplývá a nesporovaných tvrzení žalobce pak vyplývá, že žalovaný byl v prodlení delším než 15 dnů s celkem 6 splátkami, v prodlení delším než 30 dnů pak celkem se čtyřmi splátkami, smluvní pokuta tedy odpovídá částce 5 129 Kč (6 x 410,40 + 4 x 666,90). Další částí nároku pak byla smluvní pokuta dle čl. 8 smlouvy, když je ze shora uvedeného opět zřejmé, že žalovaný tzv. novou jistinu do 10 dnů od zesplatnění (tedy ode dne 26.4.2020) neuhradil. Jelikož pak tato, jak je již shora uvedeno, činila 277 020 Kč, sjednaná míra 25 % z této částky dokonce přesahuje žalobcem nárokovanou sumu 66 690 Kč. Shodné závěry je pak nutno vztáhnout i na smluvní pokutu dle čl. 8 smlouvy, když žalovaný neuhradil tzv. novou jistinu den po její splatnosti a míra 0,1 % z částky 277 020 Kč za tři dny v době od 28.4.2020 do 30.4.2020 činí 831,60 Kč. A shodná míra z částky 266 760 Kč (nová jistina po úhradě dvou splátek ve výši 5 130 Kč) za dobu od 1.11.2020 do 29.3.2021 čítající 149 dní činí 39 747,24 Kč, v součtu tedy celkem 40 578,30 Kč. Žalobce tedy celkem z titulu smluvních pokut nárokuje 112 397,30 Kč, na jejichž úhradu by měl v obecné rovině s odkazem na výše uvedené, na uzavřenou smlouvu a na § 2048 občanského zákoníku právo. V dané situaci je však nutné připomenout, že na žalovaného jako na podnikatele sice nelze vztáhnout zákon o SP a zde obsažené ochrany vydlužitele či úvěrovaného (zejména pak povinnost žalobce zkoumat před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného splácet úvěr pod sankcí neplatnosti smlouvy), nicméně zákonem č. 186/2020 Sb. byla s účinností od 24.4.2020 do zákona o SP zakotvena i ochrana fyzické osoby podnikatele, a co se týče nároku na smluvní pokutu a úroky pro případ, že se tento dostane se splácením dluhu do prodlení delšího než 90 dnů. Tato právní úprava se pak dle přechodných ustanovení vztahuje i na smlouvy uzavřené před její účinností, pokud k prodlení dojde až po tomto datu.
21. V daném případě sice žalovaný od počátku neplnil splátky řádně a včas, nicméně tyto, byť se zpožděním po určitou dobu doplácel, jak vyplývá z tvrzení žalobce a karty klienta. Z těchto pak také vyplývá, že žalovaný se do prodlení delšího než 90 dnů se splácením dluhu dostal až v souvislosti se splátkou splatnou dne 25.3.2020, k jejíž úhradě došlo až dne 7.7.2020. Všechny předchozí splátky byly doplaceny ve lhůtě kratší. Lhůta 90 dnů v případě dané splátky uběhla až dne 23.6.2020 a je tedy zřejmé, že žalovaný se dostal do daného prodlení až po účinnosti zmíněné novely. Dle této pak platí (§ 122 odst. 5 zákona o SP), že souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše peněžité zápůjčky. V době zesplatnění, resp. do 10 dnů od tohoto data, kdy vznikl nárok na všechny smluvní pokuty výše uvedené, pak výše peněžité zápůjčky činila 110 000 Kč ponížených o stávající splátky jistiny v celkové výši 2 759,83 Kč (které takto započítal sám žalobce v souladu s § 1932 občanského zákoníku), tedy celkem 107 240,17 Kč. Polovina této částky, resp. součin této částky a čísla 0,5, pak představuje částku 53 620, 085 Kč a tato částka pak představuje horní hranici smluvních pokut, které žalobce může v daném řízení oprávněně požadovat. V součtu se shora uvedeným dluhem na jistině a úroku ve výši 266 760 Kč, pak dlužná částka představuje 320 380, 085 Kč. Pokud pak žalobce požadoval zaplacení celkem 380 357,30 Kč, shledal soud v daném rozsahu nad rámec 320 380, 085 Kč s odkazem na výše uvedené nedůvodnou a ohledně zaplacení 58 777, 215 Kč žalobu zamítl.
22. Co se týče příslušenství, dospěl soud k následujícím závěrům. Co se týče úroků z prodlení, žalobce tyto požadoval uhradit v zákonné výši z částky 271 889 Kč za dobu od 1.11.2020 do 3.11.2020 ve výši 226,57 Kč a z částky 338 579 Kč za dobu od 4.11.2020 do zaplacení. Tzv. novou jistinu ve výši 277 020 Kč byl žalovaný dle smlouvy povinen uhradit v den následující po zesplatnění, jelikož tak žalovaný neučinil, je tedy s úhradou dané částky od 28.4.2020 v prodlení, přičemž tato byla následně ponížena od dvě splátky na výsledných 266 760 Kč. Žalobce požadoval úroky z prodlení až od 1.11.2020 (když v tomto zohlednil i korektiv daný § 9 zákona č. 177/2020 Sb.). Dne 1.11.2020 už také nepochybně došlo ke splatnosti smluvní pokuty ve výši 5 129 Kč za prodlení s jednotlivými splátkami, když tato byla splatná do 10 dnů od vzniku povinnosti, přičemž nejmladší splátka, od níž se tento nárok odvíjí, byla splatná ke dni 25.1.2020 a ke dni 1.11.2020 tedy lhůta 15, resp. 30 dnů od její splatnosti a dodatečná lhůta 10 dnů ke splatnosti smluvní pokuty dávno marně uplynula. Pokud tedy žalobce požadoval úroky z prodlení z částky 271 889 Kč (266 760 + 5 129) za dobu od 1.11.2020 do 3.11.2020, je žaloba jednoznačně důvodná, když se žalovaný neuhrazením této částky řádně a včas, dostal se se zaplacením do prodlení a žalobci má tedy právo na úhradu úroků z prodlení (která byla sjednána i ve smlouvě v čl. 8 a dále vyplývá z § 1968 a § 1970 občanského zákoníku). Pokud pak žalobce požadoval od 4.11.2020 úroky z prodlení z částky 338 579 Kč, tyto soud žalobci nemohl přiznat, když žalobu shledal důvodnou jen co do zaplacení 320 380, 085 Kč, ohledně úroků z prodlení z částky převyšující tedy žalobu opět zamítl. Zbytek smluvní pokuty tvořící rozdíl mezi částkami 320 380, 085 Kč a 271 889 Kč ve výši 48 491, 085 Kč pak představuje smluvní pokutu dle čl. 8 smlouvy, jež byla splatná do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti, přičemž ke vzniku povinnosti k úhradě nové jistiny došlo ke dni 27.4.2020 a žalovaný se dostal do prodlení se splněním této povinnosti delším než 10 dnů. Ode dne 4.11.2020 tedy byla daná část smluvní pokuty nepochybně splatná. Soud v ohledu úroků z prodlení zahrnul smluvní pokuty dle čl. 8 a 8.5 smlouvy, když ze smluvní pokuty dle čl. 8 žalobce úroky z prodlení nepožadoval. Poslední položkou žalovaného příslušenství pak byly náklady spojené s uplatněním pohledávky, na jejichž paušální náhradu ve výši 1 200 Kč, má žalobce právo s odkazem na § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
23. Shora uvedeným závěrům tedy odpovídají znění výroků č. I a II tohoto rozsudku. Pokud pak žalobce navrhoval vydání rozsudku pro uznání, tak soud uvádí, že k tomu neshledal důvod. Žalovaný předně neuvedl, že dluh výslovně uznává, ale zejména rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze schválit smír (§ 153a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“). Soud dle § 99 odst. 1 nemůže schválit smír, který je v rozporu s právními předpisy. Vyhovění žalobě v plném rozsahu by bylo v rozporu s hmotným právem (především pak § 122 zákona o SP), přičemž míra platebních povinností žalovaného přiznaná aktuálně soudem a nárokovaná v žalobě je poměrně výrazně odlišná, k čemuž je třeba dále reflektovat, že žalovaný je fyzickou osobou, byť podnikající a žalobce obchodní společností, která ve značném rozsahu podniká v oblasti finančních pohledávek (soudu známo z jeho činnosti).
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle většinového úspěchu žalobce, jenž zároveň doložil splnění podmínek daných § 142a o.s.ř. (zaslání předžalobní výzvy). Náklady na straně žalobce spočívají v uhrazeném soudním poplatku ve výši 19 018 Kč a nákladech na právní zastoupení. Dle § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“), náleží v daném případě advokátu odměna ve výši 9 860 Kč (9 100 + 19 x 40) za jeden úkon právní služby a rovněž paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 3 tarifu za každý úkon. Právní zástupkyně žalobce v daném řízení účelně vykonala čtyři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva a účast při jednání soudu). Co se týče předžalobní výzvy, tato obsahuje pouhé podrobné vyčíslení dluhu, byť s odkazy na jednotlivá ustanovení smlouvy o smluvní pokutě, nikoli tedy širší skutková či právní rozbor věci, je tedy třeba ji s odkazem na § 11 odst. 2 písm. h) tarifu považovat za tzv. jednoduchou výzvu k plnění, za níž náleží odměna poloviční, tedy 4 930 Kč. Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze součtu výše uvedených částek, tedy ve výši 7 500 Kč, když soud ověřil, že advokát je plátcem DPH. Náhrada nákladů řízení na straně žalobce tedy činí celkem 62 228 Kč (19 018 + 3 x 9 860 + 4 930 + 4 x 300 + 7 500). Žalobce byl úspěšný ohledně zaplacení 320 380, 085 Kč s příslušenstvím, jak je shora specifikováno, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 350 319, 735 Kč, žalovaný byl úspěšný ohledně zaplacení 58 777, 215 Kč s úroky z prodlení, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 60 396, 875 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 410 716,61 Kč tak představuje úspěch žalobce 85 %, úspěch žalovaného 15 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobce má právo na úhradu 70 % svých nákladů, z částky 62 228 Kč tedy ve výši 43 560 Kč.
25. O splátkách soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř. dle souhlasné vůle obou stran sporu. Žalovaného je v daném ohledu jen nutné upozornit, že přirůstající roční příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení bezmála dosahuje sjednaných splátek, bylo by tedy v zájmu dosažitelného umoření dluhu maximálně žádoucí uhrazovat žalobci splátky vyšší. Pro ochranu žalobce jako oprávněného pak soud vyslovil podmínku ztráty výhody splátek, jež znamená, že pokud se žalovaný opozdí se splácením svého dluhu byť s jedinou splátkou, stane se tím splatnou celá zbývající nesplacená částka najednou.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.