8 C 132/2024

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci žalobkyně: právnická osoba , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 , se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , právně zastoupené Anonymizováno . Jméno zainteresované osoby 0/0 , advokátkou Adresa zainteresované osoby 0/0 , proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 , Adresa zainteresované osoby 1/0 , o zaplacení 24 625 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni 24 625 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 810 Kč od 8.2.2023 až do zaplacení a z částky 5 915 Kč od 12.4.2023 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 9 583 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení 24 625 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, jak je shora specifikován. V odůvodnění žalobkyně uvedla, že žalovaný je provozovatelem vozidla RZ , SPZ, , číslo technického průkazu , Anonymizováno, s objemem válců motoru od 1 850 do 2 500 cm3 a neměl v době od 30.7.2021 do 31.10.2021, resp. v době od 1.11.2021 do 29.4.2022, resp. v době od 30.4.2022 do 29.7.2022, k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Tím žalovaný porušil § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., kdy vozidlo nebylo pojištěno 94 dní, resp. 180 dní, resp. 91 dní a žalobkyni dle § 4 zmíněného zákona tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení příspěvku dle tohoto zákona. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku do 30 dnů od doručení výzvy k úhradě, a to výzvou doručenou žalovanému dne 9.12.2022 (v případě prvních dvou zmíněných období), resp. dne 10.2.2023 v případě posledního období, splatnost příspěvku tak nastala v den předcházející dni, od nějž žalobkyně požaduje úhradu úroků z prodlení. Nároková částka pak sestává z příspěvku a paušální náhrady nákladů na mimosoudní vymáhání pohledávky, obojí ve výši dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný ničeho neuhradil i přes předžalobní upomínku zaslanou mu žalobkyní.Proti platebnímu rozkazu vydanému ve věci žalovaný brojil včas podaným odporem. Zde uvedl, že se nachází v hmotné nouzi, přičemž si není vědom žádného závazku vůči žalobkyni. Svá vozidla měl vždy pojištěná, toto bylo asi prodáno a nepojistil jej nový majitel, žalovaný však nemůže dohledat kupní smlouvu.Při jednání dne 28.6.2024 žalobkyně setrvala na žalobě. Žalovaný uvedl, že předmětné vozidlo opravdu koupil, ale krátce potom zjistil, že je vadné a nechal jej asi po patnácti dnech zlikvidovat. Následně soud s odkazem na § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) a s výstrahou neúspěchu ve věci vyzval žalovaného, nechť doloží důkazy k prokázání svého tvrzení, že vozidlo již bylo zlikvidováno. Při jednání soudu dne 17.9.2024 žalovaný uvedl, že doklad o likvidaci vozidla nenalezl. Z důvodu špatné majetkové situace by byl schopen dluh splácet maximálně po 100 Kč měsíčně, k čemuž právní zástupce žalobkyně odvětil, že pro žalobkyni jsou přijatelné splátky v minimální výši 1 000 Kč měsíčně. Žalobkyně závěrem navrhla žalobě vyhovět, žalovaný závěrem nic neuvedl.Žalobkyně doložila tři výzvy k úhradě dlužného příspěvku, jak jsou shora specifikovány, adresovanou žalovanému s tím, nechť tak žalovaný učiní do 60 dnů od doručení této výzvy. Z potvrzení provozovatele poštovních služeb vyplynulo, že dané písemnosti byly doručeny dne 28.11.2022 (výzva k zaplacení 11 700 Kč a 6 110 Kč), resp. dne 27.1.2023 (výzva k zaplacení 5 915 Kč). Dále žalobkyně doložila čtyři upomínky adresované žalovanému, kromě jedné bez dokladu jejich odeslání. Dále žalobkyně doložila tři předžalobní upomínky, jež byly dle výpisu z pošty žalovanému zaslány před podáním žaloby právní zástupkyní žalobkyně. Z výpisu z registru žalobkyně vyplynulo, že shora uvedené vozidlo shora uvedeného typu je evidováno jako provozované, a to žalovaným. Z kupní smlouvy ze dne 9.2.2021 vyplynulo, že tuto uzavřel žalovaný jako kupující ohledně koupě předmětného vozidla.Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalovaný provozoval shora specifikované vozidlo ve shora specifikovaných obdobích bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku výzvami doručenými, jak je shora uvedeno, následně žalovaného k úhradě upomínala s výstrahou soudního vymáhání dluhu.Dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od 1.1.2018 (dále jen „zákon“), nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Dle § 4 odst. 1 zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle § 4 odst. 2 zákona při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Dle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Dle § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., ve znění účinném od 1.1.2018, činí denní sazba příspěvku u vozidla daného typu 65 Kč. Dle § 2a cit. vyhlášky činí výše nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že žalovaný jako provozovatel vozidla specifikovaného shora ve výše zmíněném období neměl k tomuto vozu sjednané pojištění odpovědnosti z provozu. Žalovaný netvrdil, že by pojištění pro dané období bylo sjednáno, případně ani netvrdil, že by vlastnictví pozbyl. Obrana žalovaného spočívala v tvrzené neexistenci daného vozidla, kterou však ani k výzvě soudu neprokázal. Za dané situace pak soudu nezbylo, než shledat, že vozidlo existuje a je provozováno bez zákonného pojištění. Vzhledem k tomu má tedy žalobkyně právo na úhradu příspěvku dle § 4 zákona. Za dané období čítající 94 dní, resp. 180 dní, resp. 91 dní po 65 Kč (§ 2 odst. 1 shora cit. vyhlášky) tedy ve výši 6 110 Kč, resp. 11 700 Kč, resp. 5 915 Kč, tedy celkem 23 725 Kč. Žalobkyně má pak rovněž právo na paušální náhradu svých výdajů dle § 4 odst. 4 zákona, které dle § 2a shora cit. vyhlášky činí 300 Kč za každé ze tří nárokovaných období. Celkem tedy v součtu dlužná částka odpovídá žalobnímu nároku. Žalovaný byl dle § 4 zákona povinen plnit k výzvě žalobkyně (dle § 573 občanského zákoníku je třeba odeslanou zásilku považovat za doručenou třetí den od jejího odeslání), jelikož tak v dané lhůtě řádně a včas neučinil, je od následujícího dne v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyni náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Protože žalobkyně měla ve věci plný úspěch a doložila splnění podmínek daných § 142a o.s.ř., přiznal jí soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení v plné výši spočívající v nákladech na uhrazený soudní poplatek (986 Kč) a právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 2 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon, a to do podání žaloby včetně. V daném případě byly vykonány tři takové úkony, a to příprava a převzetí zastoupení a písemné podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva. Dalším úkonem právní služby byly dvě účasti při jednáních soudu, na něž je třeba již aplikovat obecná ustanovení tarifu (§ 14b odst. 3 tarifu). Dle § 7 bod 5 tarifu, náleží advokátu v daném případě odměna ve výši 2 100 Kč za jeden úkon právní služby a rovněž paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 3 tarifu. Doplnění žaloby soud neshledal účelně vykonaným, když žalobkyně nedoplnila žalobu na základě iniciativy soudu či protistrany a nic jí nebránilo v doplnění uvedené skutečnosti uvést již v žalobě případně při jednání soudu. Dle § 14 odst. 3 tarifu náleží advokátu rovněž náhrada ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu, kterou promeškal v souvislosti s cestou k jednání soudu. V daném případě se jednalo o dvě cesty z , adresa, a zpět, za než advokátka v případě první cesty nárokoval osm půlhodin a v případě druhé cesty šest půlhodin, když obě časová rozpětí jsou adekvátní, což soud považuje za obecně známé. Co se týče náhrady cestovného, advokátka požadovala náhradu za cestu z , adresa, a zpět v adekvátní délce , Anonymizováno, km (rovněž obecně známo), k čemuž předložila technický průkaz použitého vozidla, z nějž vyplynulo, že vozidlo má průměrnou spotřebu 5,1 l benzinu 95 oktanů na 100 km v případě první cesty (založeno u sp. zn. , spisová značka, ) a 5,3 l benzinu 95 oktanů v případě v pořadí druhé cesty. Dle § 1 písm. b) vyhl. č. 398/2023 Sb. činí náhrada za 1 km 5,60 Kč, dle § 4 písm. a) činí průměrná cena benzinu 95 oktanů 38,20 Kč. Za vykonanou cestu dne 28.6.2024 tedy advokátu náleží 220 x 5,6 + 5,1 x 38,20 x 220/100, tedy celkem 1 661 Kč. Jelikož se právní zástupce účastnil v předmětný den u zdejšího soudu za žalobkyni celkem tří jednání, je třeba náklady na cestovné a za promeškaný čas v celkové výši 2 461 Kč (800 + 1 661) přiznat v jednotlivých věcech v rozsahu jedné třetiny, tedy ve výši 820 Kč. Za vykonanou cestu k jednání dne 17.9.2024 pak advokátu náleží 220 x 5,6 + 5,3 x 38,20 x 220/100, tedy celkem 1 678 Kč. Jelikož se právní zástupce účastnil v předmětný den u zdejšího soudu za žalobkyni celkem osmi jednání, je třeba náklady na cestovné a za promeškaný čas v celkové výši 2 278 Kč (600 + 1 678) přiznat v jednotlivých věcech v rozsahu jedné osminy, tedy ve výši 285 Kč. Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze součtu výše uvedených částek, tedy ve výši 1 492 Kč, když soud ověřil, že advokátka je plátcem DPH. Náhrada nákladů řízení na straně žalobkyně tedy činí celkem 9 583 Kč (986 + 3 x 300 + 3 x 100 + , právnická osoba, 100 + 2 x 300 + 820 + 285 + 1 492). O splátkách soud nerozhodl, neboť splátky navržené žalovaným by znamenaly úhradu dluhu ve zcela nepřijatelné lhůtě čítající desítky let, přičemž splátky navržené žalobkyní byly pro žalovaného příliš vysoké.