8 C 172/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně, právně zastoupeného Mgr. jméno příjmení, advokátkou se sídlem adresa, proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného, o zaplacení 2 878 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 2 678 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 1.1.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 200 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce. Žalobce se svou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 2 878 Kč s příslušenstvím, a to úroky z prodlení shora specifikovanými. V odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovaným uzavřela společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, jako pojistitel pojistnou smlouvu číslo. Žalovaný sjednané pojistné řádně nehradil a za období od 11.9.2019 do 30.12.2019, kdy pojištění zaniklo, žalobci, na nějž přešel pojistný kmen shora zmíněné pojišťovny, dluží částku ve výši žalované jistiny. Dlužné pojistné za dobu trvání pojištění představuje částku 2 678 Kč, částku 200 Kč činí poplatek za odeslání upomínky. Z jednání soudu se žalobce omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. Soud provedl důkaz pojistnou smlouvou uzavřenou mezi společností právnická osoba, IČO a žalovaným, jak je shora specifikována. Žalovaný se v této smlouvě uzavřené na dobu neurčitou, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zavázal hradit pojistné ve výši 8 844 Kč měsíčně. Dále žalobce předložil předžalobní upomínku adresovanou žalovanému včetně výpisu z pošty svědčícím o jejím odeslání žalovanému před podáním žaloby. Z notářského zápisu č. NZ číslo sepsaného Mgr. jméno příjmení, notářem se sídlem v obec, dne datum vyplynulo, že shora uvedená společnost převedla svůj pojistný kmen na kupující – žalobce. Dále žalobce předložil tři písemnosti adresované žalovanému bez dokladu jejich odeslání, a to dvě upomínky a oznámení o zániku pojištění. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalovaný uzavřel společností právnická osoba, IČO, pojistnou smlouvu, jak je shora uvedeno. Žalovaný pojistné řádně nehradil, ač se k tomu v pojistné smlouvě zavázal, a to v období výše specifikovaném. Pojistný kmen shora uvedené společnosti byl převeden na žalobce, jak je shora uvedeno. Dle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Shodně pak práva a povinnosti pojistitele a pojištěného pro případ pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví zákon č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (§ 12 odst. 1 písm. e) a § 13 odst. 2) s tím, že pojistitel má právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, v němž pojištění zaniklo). Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 105b odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, dnem, kdy došlo k převodu pojistného kmene nebo jeho části, vstupuje přebírající pojišťovna do všech práv a povinností předávající pojišťovny, které byly předmětem převodu pojistného kmene nebo jeho části; smlouvy týkající se zprostředkování pojištění z převáděných pojistných smluv uzavřené předávající pojišťovnou se tímto dnem považují za smlouvy uzavřené přebírající pojišťovnou. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena písemně výše specifikovaná pojistná smlouva. Jelikož žalovaný řádně nehradil pojistné, pojistná smlouva zanikla. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, netvrdil tedy a tím méně prokázal, že by provedl jakoukoliv úhradu pojistného žalobci či, že by pojištění zaniklo dříve, než žalobce tvrdí. Žalobce neprokázal, kdy přesně pojištění zaniklo, tato skutečnost ovšem není k tíži žalovaného, který by v případě dalšího trvání smlouvy byl povinen hradit pojistné ještě vyšší. Žalovaný je povinen uhradit pojistné za celou dobu pojištění (§ 2782 odst. 1 občanského zákoníku), resp. v daném případě, kdy jedná o tzv. povinné ručení dle zákona č. 168/1999 Sb. do konce měsíce, kdy pojištění zaniklo. Sjednané pojistné v daném případě činilo 8 844 Kč ročně, tedy 24,23 Kč denně, za dané období od 11.9.2019 do 31.12.2019 čítající 112 dnů tedy ve výši 2 714 Kč a žaloba na zaplacení částky 2 678 Kč je tedy jednoznačně důvodná. Je tedy dále zřejmé, že od dne, kdy žalobce požaduje úroky z prodlení, bylo veškeré předcházející pojistné splatné a žalobci tedy vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co se týče poplatku ve výši 200 Kč za odeslání upomínky, shledal soud žalobu nedůvodnou, když žalobce nedoložil, že by žalovanému nějakou upomínku skutečně odeslal. Svou neúčastí u jednání soudu se žalobce vzal možného poučení dle § 118a o.s.ř. Soud tedy žalobu ohledně zaplacení 200 Kč zamítl. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy měl žalobce ve věci pouze nepatrný neúspěch a zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.