8 C 196/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalovaného a žalobkyně , proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , narozený dne datum , trvale bytem adresa žalovaného a žalované , okres okres , s adresou pro doručování adresa žalovaného a žalobkyně , 2) celé jméno žalované , narozená dne datum , trvale bytem adresa žalovaného a žalované , okres okres 3) celé jméno žalovaného , anonymizována dvě slova , IČO , se sídlem adresa , právně zastoupený anonymizováno jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , o určení vlastnického práva a určení skutečnosti o specifikaci stavby na pozemku,

I. Žaloba na určení, že -) žalobkyně, [jméno] [celé jméno žalované], [jméno] [celé jméno žalovaného] [příjmení] [jméno] [celé jméno žalované] jsou spoluvlastníky pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí], -) že na pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí] se nachází stavební objekt [anonymizováno] [číslo] a [anonymizována dvě slova] sloužící k [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], trvalé porosty a oplocení, -) že pozemek p. [číslo] v [katastrální uzemí] není ve vlastnictví žalovaného 3), se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalovanému 3) na náhradě nákladů řízení 11 805 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného 3).

III. Ve vztahu mezi žalobkyní, žalovaným 1) a žalovanou 2) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou a jejím doplněním došlým soudu dne 29.1.2021 domáhala určení specifikovaného ve výroku č. I tohoto rozsudku. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný 3) úmyslně [anonymizováno 9 slov] [číslo] [anonymizováno] [katastrální uzemí] (dále jen„ předmětný pozemek) zřejmě v domnění, že je jeho vlastníkem. Žalobkyně získala předmětný pozemek v roce [rok] na základě dohody o započtení části pohledávky vůči žalovanému 1), která žalobkyni vznikla na základě půjček, které žalovanému 2) poskytovala z příjmů z [anonymizována dvě slova]. Předmětem zápočtu byla jedna polovina předmětného pozemku v ceně 320 Kč /m2, na němž bude dle správních rozhodnutí zahájena rekultivace. Na předmětném pozemku se kromě vodního díla nachází rovněž skládka a jsou vedeny [anonymizováno] krajem jako stará [anonymizována dvě slova]. Vzhledem ke skutečnosti, že vnoučata žalobkyně, [jméno] [celé jméno žalované], [jméno] [celé jméno žalovaného] [příjmení] [jméno] [celé jméno žalované], byla od útlého dětství vystavena kontaminaci emisemi z předmětného pozemku, a to bez náležitého odškodnění, věnovala jim žalobkyně každému jednu šestinu a sama si ponechala jednu polovinu pro své finanční zajištění. Ze spisů žalovaného 3) vyplývá, že si přisvojil součásti a příslušenství pozemku, které úmyslně předmětem ocenění křivého znaleckého posudku zpracovaného [právnická osoba] Žalovaný 3) nakládá se součástmi a příslušenstvím předmětného pozemku svévolně, tyto nejsou jeho vlastnictvím a není oprávněn tuto část rodinného majetku vyvézt z rodinného podniku. O vlastnictví žalobkyně žalovaný 3) osobně informoval znalce před svědky.

2. Soud následně vyzval žalované k vyjádření k žalobě.

3. Dne 10.1.2022 bylo soudu doručeno několik emailových zpráv z adresy označené jménem a příjmením žalovaných 1) a 2), kde jsou zaznamenány velmi obsáhlé stížnosti žalovaného 1) na nedostatky v doručování ze strany České pošty, s.p.

4. Žalovaný 3) ve svém vyjádření ze dne 24.1.2022 namítl, že není pasivně legitimován, když není a nikdy nebyl vlastníkem předmětného pozemku, kterým je aktuálně Ing. [jméno] [příjmení], jež není účastníkem řízení. Na ostatních bodech určení žaloby pak není naléhavý právní zájem. [Anonymizovaný odstavec.]

6. K jednání soudu dne 29.3.2022 se žalobkyně a žalovaní 1) a 2) bez omluvy nedostavili, ač řádně a včas předvoláni, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

7. Právní zástupkyně žalovaného 3) při jednání soudu odkázala na své dosavadní vyjádření. Závěrem navrhla žalobu zamítnout. Dále opětovně upozornil, že na požadovaném určení nemá žalobkyně naléhavý právní zájem, tento ani netvrdí. Její podání je navíc neurčité a nesrozumitelné. Žalovaný je [anonymizováno], jeho úkony jsou považovány za úkony [anonymizována čtyři slova] [právnická osoba] splnil všechny zákonné požadavky na vypracování znaleckého posudku, znalecký ústav i žalovaný 3) vycházeli ze zápisu evidovaného katastrem nemovitostí. <b>Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:</b> 8. Z usnesení žalovaného 3) č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vyplynulo, že tímto byl udělen příklep dražiteli [jméno] [příjmení] ohledně dražby předmětného pozemku v exekučním řízení, kde na straně povinných vystupovali žalovaní 1) a 2). Dne 22.7.2021 zároveň žalovaný 3) potvrdil zmíněné osobě, že zaplatila nejvyšší podání v souvislosti s danou dražbou. Tyto důkazy soud provedl dle § 120 odst. 2 o.s.ř. k objasnění nabývacího titulu pro současného vlastníka předmětného pozemku.

9. Z výpisu z katastru nemovitostí k předmětnému pozemku ze dne [datum] vyplynulo, že jako jeho vlastník je evidována [jméno] [příjmení]. <b>Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav:</b> 10. [příjmení] předmětného pozemku je k datu vyhlášení rozsudku v této věci evidována shora označená osoba. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

11. Předně soud uvádí, že ač se lze ztotožnit s žalovaným 3), že žaloba podaná v této věci vykazuje znaky neurčitosti a nesrozumitelnosti, soud však zároveň dospěl k závěru, že tato nicméně splňuje všechny formální požadavky stanovené zákonem, zejména pak v § 79 odst. 1 o.s.ř. Žaloba obsahuje označení účastníků řízení, je zřejmé, čeho se žalobkyně domáhá, žalobkyně též uvádí určité rozhodné skutečnosti a navrhuje důkazy. Žaloba v daném znění tak vykazuje nedostatky ve smyslu její případné důvodnosti, nedostatku tvrzení či jejich určité nesrozumitelnosti, nicméně nikoli vad, které by mohly vést k odmítnutí podání jako takového pro nedostatek formy. Právě takový závěr vedl soud k nařízení jednání ve věci, při němž by se žalobkyni případně mohlo dostat poučení o nutnosti doplnit tvrzení či skutečně relevantní důkazy, čehož se však svou nepřítomností vzdala.

12. V soudním řízení je nutno se primárně zabývat otázkou tzv. aktivní a pasivní legitimace. Aktivní legitimace musí být dána na straně žalující jakožto nositele práva, jehož se žalobou domáhá, pasivní legitimace pak musí být dána na straně žalované, jakožto nositele povinnosti, jejíhož splnění se žalobce domáhá. Konkrétně v případě žaloby na určení vlastnictví pak má pasivní legitimaci ten, kdo je jako vlastník věci evidován ve veřejném seznamu, věc vydává za vlastní apod. Žalovaný 3) vlastnictví předmětného pozemku zcela popíral, ani sama žalobkyně dostatečně netvrdila, proč a jakým způsobem se měl žalovaný 3), byť domněle či neoprávněně, stát vlastníkem předmětného pozemku. Z kontextu celé věci a shora uvedeného usnesení vyplývá, že žalovaný 3) v rámci výkonu své funkce soudního exekutora s danou věcí nakládal, ovšem právě z titulu této funkce a souvisejícího exekučního řízení a nikoli z titulu ať již oprávněného či neoprávněného vlastnictví. Žalobkyně pak ani netvrdila, že by byla účastníkem daného exekučního řízení, pokud v tomto mělo dojít k jakýmkoliv nesrovnalostem, bylo případně na jeho účastnících, aby využili svá procesní práva. Z výpisu z katastru nemovitostí ovšem dále také vyplývá, že minimálně v době rozhodování soudu v této věci již vlastníkem předmětného pozemku nebyli ani žalovaní 1) a 2), ani na jejich straně tedy není pasivní legitimace dána. Pokud pak žalobkyně nabyla dojmu, že vlastnické právo svědčí její osobě, musí se jej domáhat proti vlastníku zapsanému v katastru nemovitostí. Pokud mají být i další osoby vlastníky věci, musí i ony v řízení vystupovat na straně žalující, žalobkyně nemůže bez dalšího vymáhat práva pro další nezúčastněné osoby. V daném ohledu tedy ani žalobkyně nebyla naopak aktivně legitimována k podání žaloby ve smyslu určení, že vlastníky části předmětného pozemku jsou shora uvedené osoby, její vnoučata. V tomto ohledu soud připomíná, že pokud dojde k převodu vlastnického práva k věci zapsané ve veřejném seznamu, tedy typicky nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí, nabývá se věc do vlastnictví až zápisem do takového seznamu (§ 1105 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) Smlouva o zřízení či převodu práva k nemovité věci vyžaduje písemnou formu (§ 560 občanského zákoníku), a to včetně darování, žalobkyně však takovou skutečnost netvrdí, písemnou smlouvu nedokládá, přičemž jednostranným zápočtem nelze nabývat vlastnictví k nemovitým věcem. [Anonymizovaný odstavec.]

14. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla v řízení zcela neúspěšná a žalovaní tedy vůči ní mají právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Jelikož pak žalovaní 1) a 2) žádné náklady řízení neuplatnili a žádné na jejich straně ani z proběhlého řízení nevyplývají, rozhodl soud v daném ohledu, jak je shora uvedeno ve výroku č. III tohoto rozsudku. Náklady na straně žalovaného 3) pak spočívaly v nákladech na právní zastoupení. Dle § 7 bod 5, § 9 odst. 3 písm. a) a odst. 4 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ tarif“), náleží advokátu v daném případě odměna ve výši 3 100 Kč za jeden úkon právní služby a rovněž paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, když advokát vykonal celkem dva úkony právní služby, a sice písemné vyjádření ve věci samé a účast u jednání soudu. Dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu náleží advokátu rovněž náhrada ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu, kterou promeškal v souvislosti s cestou k jednání soudu. V daném případě se jednalo o cestu z [obec] do [obec] a zpět, za níž advokát nárokoval adekvátní náhradu v rozsahu osmi půlhodin (což je obecně známo), tedy za 800 Kč. Co se týče náhrady cestovného, advokát požadoval náhradu za cestu z [obec] do [obec] a zpět v adekvátní délce 327 km (rovněž obecně známo), k čemuž předložil technický průkaz použitého vozidla, z nějž vyplynulo, že vozidlo má průměrnou spotřebu 5,1 l benzinu 95 oktanů na 100 km. Dle § 1 písm. b) vyhl. č. 511/2021 Sb. činí náhrada za 1 km 4,70 Kč, dle § 4 písm. a) činí průměrná cena benzinu 95 oktanů 37,10 Kč. Za vykonanou cestu tedy advokátu náleží 327 x 4,7 + 5,1 x 37,10 x 327/100, tedy celkem 2 156 Kč. Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze součtu výše uvedených částek, tedy ve výši 2 049 Kč, když soud ověřil, že advokát je plátcem DPH. Náhrada nákladů řízení na straně žalobce tedy činí celkem 11 805 Kč (2 x 3 100 + 2 x 300 + 8 x 100 + 2 156 + 2 049).