8 C 2/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem titul Petrem Karáskem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně, právně zastoupeného titul. jméno příjmení, advokátkou se sídlem adresa, proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného, o zaplacení 1 825 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 1 625 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 23.10.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 200 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne 8.10.2020 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 1 825 Kč s příslušenstvím, a to úroky z prodlení v zákonné výši z částky 1 625 Kč za dobu od 23.10.2019 do zaplacení. V odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovaným uzavřela společnost právnická osoba, IČO: číslo, se sídlem adresa, jako pojistitel pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem bylo tzv. povinné ručení ohledně vozidla anonymizována dvě slova, registrační značka. Žalovaný sjednané pojistné řádně nehradil a za období od 18.6.2019 do 22.10.2019, kdy pojištění zaniklo, žalobci, na nějž přešel pojistný kmen shora zmíněné pojišťovny, dluží částku ve výši žalované jistiny. Dlužné pojistné za dobu trvání pojištění představuje částku 1 625 Kč, částku 200 Kč činí poplatek za odeslání upomínky. K výzvě soudu, z jakého důvodu na základě totožné listiny – pojistné smlouvy – navržené jako důkaz požaduje po totožném žalovaném plnění u zdejšího soudu také pod sp. zn. spisová značka, žalobce v doplnění ze dne 22.2.2021 uvedl, že pod shora uvedenou spisovou značkou uplatnil kasko a doplňkové pojištění týkající se předmětného vozidla. Z jednání soudu se žalobce omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. Soud provedl důkaz pojistnou smlouvou uzavřenou mezi společností právnická osoba, IČO a žalovaným, jak je shora specifikována včetně pojistných podmínek sjednaných jako její součást. Žalovaný se v této smlouvě uzavřené na dobu neurčitou zavázal hradit pojistné ve výši 6 562 Kč ročně v souvislosti s pojištěním odpovědnosti z provozu shora zmíněného vozidla a dále také 8 624 Kč za kasko a doplňková pojištění. Ze sazebníku administrativních poplatků vyplynulo, že poplatek za upomínku dlužného pojistného činí 200 Kč. Dále žalobce předložil předžalobní upomínku adresovanou žalovanému včetně výpisu z pošty svědčícím o jejím odeslání žalovanému před podáním žaloby. Dále žalobce doložil tři písemnosti adresované žalovanému bez dokladu jejich odeslání, a sice dvě upomínky k zaplacení pojistného a oznámení o zániku pojištění. Z notářského zápisu č. NZ číslo sepsaného titul. jméno příjmení, notářem se sídlem v obec, dne datum vyplynulo, že shora uvedená společnost převedla svůj pojistný kmen na kupující – žalobce. Dále žalobce předložil upomínku adresovanou žalovanému bez dokladu jejího odeslání. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalovaný uzavřel společností právnická osoba, IČO, pojistnou smlouvu, jak je shora uvedeno. Žalovaný pojistné řádně nehradil, ač se k tomu v pojistné smlouvě zavázal, a to v období výše specifikovaném. Pojistný kmen shora uvedené společnosti byl převeden na žalobce, jak je shora uvedeno. Dle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Shodně pak práva a povinnosti pojistitele a pojištěného pro případ pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví zákon č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (§ 12 odst. 1 písm. e) a § 13 odst. 2) s tím, že pojistitel má právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, v němž pojištění zaniklo). Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 105b odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, dnem, kdy došlo k převodu pojistného kmene nebo jeho části, vstupuje přebírající pojišťovna do všech práv a povinností předávající pojišťovny, které byly předmětem převodu pojistného kmene nebo jeho části; smlouvy týkající se zprostředkování pojištění z převáděných pojistných smluv uzavřené předávající pojišťovnou se tímto dnem považují za smlouvy uzavřené přebírající pojišťovnou. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi společností právnická osoba, IČO jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena písemně výše specifikovaná pojistná smlouva, jež zanikla ke dni 22.10.2019. Dne 21.12.2019 došlo k převodu pojistného kmene zmíněné společnosti na žalobce, který tedy s odkazem na § 105b odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví vstoupil do všech práv a povinností z dané smlouvy a je tedy k podání žaloby v této věci aktivně legitimován. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, netvrdil tedy a tím méně prokázal, že by provedl jakoukoliv úhradu pojistného žalobci či, že by pojištění zaniklo dříve, než žalobce tvrdí. Žalobce neprokázal, kdy přesně pojištění zaniklo, tyto skutečnosti ovšem nejdou k tíži žalovaného, který by v případě dalšího trvání smlouvy byl povinen hradit pojistné ještě vyšší. Žalovaný je povinen uhradit pojistné za celou dobu pojištění (§ 2782 odst. 1 občanského zákoníku, § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.), resp. v daném případě, kdy jedná o tzv. povinné ručení dle zákona č. 168/1999 Sb. do konce měsíce, kdy pojištění zaniklo. Sjednané pojistné v daném případě činilo 6 562 Kč ročně, tedy 17,97 Kč denně, za dané období od 18.6.2019 do 31.10.2019 čítající 136 dnů tedy ve výši 2 445 Kč. Žaloba na dlužné pojistné ve výši 1 625 Kč je tedy jednoznačně důvodná. Co se týče poplatku ve výši 200 Kč za odeslání upomínky, shledal soud žalobu nedůvodnou, když žalobce nedoložil, že by žalovanému nějakou upomínku skutečně odeslal. Svou neúčastí u jednání soudu se žalobce vzal možného poučení dle § 118a o.s.ř. Soud tedy žalobu ohledně zaplacení 200 Kč zamítl. Je tedy dále zřejmé, že od dne, kdy žalobce požaduje úroky z prodlení, bylo veškeré předcházející pojistné splatné a žalobci tedy vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobce měl ve věci většinový úspěch a měl by tak dle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na poměrnou náhradu nákladů řízení. Soudem však bylo zjištěno, že žalobce, jsa zastoupen totožnou právní zástupkyní, podal u zdejšího soudu dne 18.9.2020 žalobu proti totožnému žalovanému, kde se domáhal dlužného pojistného z doplňkových pojištění, jak je shora uvedeno, a to ve výši 3 857 Kč. Rozsudkem č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, jenž nabyl právní moci dne 17.5.2021, bylo žalobě vyhověno krom 200 Kč a žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Ústavním soudem již bylo opakovaně shledáno, že je třeba se ze strany obecných soudů vždy zabývat účelností nákladů řízení. V daném případě jsou náklady vynaložené na nyní projednávanou věc neúčelnými, neboť žalobci ničeho nebránilo, aby svůj nárok pramenící ze shodné listiny uplatnil v jednom řízení. Po žalobci lze takový účelný a hospodárný postup požadovat, neboť je podnikající právnickou osobou, nadto právně zastoupenou. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.