8 C 200/2023

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa žalobkyně , právně zastoupeného doc. JUDr. jméno příjmení , Csc., advokátem se sídlem adresa , proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované , o žalobě na určení neúčinnosti právního jednání,

I. Určuje se, že darování bytu (uzavření darovací smlouvy) [číslo] v budově [adresa] stojící na pozemcích parc. [číslo] k němuž náleží podíl na společných částech budovy [adresa] a na pozemcích [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] ve výši [číslo], bytu zapsaného na [list vlastnictví] v kat. území [obec] I, obci [obec], na základě darovací smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem v [obec], [ulice a číslo], dne [datum], je vůči žalobkyni neúčinné.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 12 164 Kč, a to v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách ve výši 500 Kč splatných do každého 25. dne v měsíci předem k rukám právního zástupce žalobkyně, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, to vše pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 28.5.2023 domáhala shora uvedeného určení. Žalobkyně se opakovaně úspěšně domáhala u zdejšího soudu přiznání částky, která odpovídala dlužnému nájemnému a službám spojeným s užíváním bytu vůči [jméno] [příjmení], narozené dn. [datum], bytem [adresa žalované] (dále jen„ povinná“). Takto zdejší soud vyhověl žalobě žalobkyně vůči povinné rozsudkem č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jenž nabyl právní moci dne [datum] pro částku 37 235 Kč s příslušenstvím, dále pak rozsudkem č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jenž nabyl dne [datum], pro částku 263 170 Kč s příslušenstvím. Povinná uhradila jistiny a náklady řízení z obou exekučních titulů ve splátkách, zbývající příslušenství, které v zákonné výši činí kolem čtyř milionů Kč, však nikoliv, a proto byl dne 24.4.2023 pro neuhrazenou část pohledávky podán žalobkyní exekuční návrh. Exekuce je nadále vedena pod sp. zn. [spisová značka] soudním exekutorem [exekutorský úřad] [anonymizováno], JUDr. [jméno] [příjmení], který dne [datum] vydal exekuční příkaz prodejem nemovitosti, a to shora specifikovaného bytu. Dne [datum] bylo pověřenému exekutorovi doručeno vyrozumění o skutečnosti, že předmětný byt nemůže být exekučně postižen, neboť jej povinná převedla na žalovanou na základě darovací smlouvy ze dne [datum], která byla téhož dne předložena příslušnému katastrálnímu úřadu; vklad byl povolen v rámci řízení vedeného pod [číslo jednací]. S ohledem na blízký vztah mezi povinnou a žalovanou, kdy se jedná o matku a dceru, je žalobkyně s odkazem na právní úpravu přesvědčena, že úmysl dlužníka zkrátit věřitele byl žalované znám, nebo jí znám být musel s ohledem na skutečnost, že se jedná o pohledávku starou v prvním případě téměř deset let a obě uvedené sdílí společnou domácnost, znalost se navíc v tomto případě ze zákona presumuje. Zákonnou lhůtu k podání žaloby žalobkyně dodržela.

2. Žalovaná k tomu ve svém písemném vyjádření uvedla, že žalobu neuznává. Předmětný byt žalované darovala její matka [jméno] [příjmení] na základě darovací smlouvy, která byla uzavřena v souladu se zákonem. Na katastrálním úřadě vše zkontrolovali včetně exekucí s tím, že je vše v pořádku. Žalobkyni bylo 5. 10. 2017 na úhradu dluhů zaplaceno 300 000 Kč, na což si žalovaná musela brát úvěr. Předmětný byt je již žalované, je zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník a hradí poplatky spojené s užíváním bytu.

3. Při jednání soudu žalobkyně setrvala na žalobě a žalovaná na svém odmítavém stanovisku k žalobě. Žalovaná dále uvedla, že dluhy matky jsou strašně vysoké, o těchto nevěděla, byla v té době nezletilá, takové věci neřešila. V roce 2017 uhradila onu částku, na kterou si brala úvěr, matka jí řekla, že je potřeba uhradit tu jistinu, aby nenarůstalo penále. S matkou sdílí společnou domácnost od dětství v podstatě až do nynějška. Smyslem převodu bytu bylo, aby po matce něco zůstalo žalované, pokoušely se o převod již asi před třeni lety, ale tam byl nějaké nesrovnanosti ve smlouvě, nepovedlo se to zapsat. Po zmíněné úhradě matka žalované dále dluh splácela, snažila se dle svých možností, ani ona sama nevěděla, jak je dluh vysoký, úplně je to ohromilo, když to pak zjistily od zaměstnance žalobkyně pana [příjmení]. Právní zástupce žalobkyně závěrem navrhl žalobě vyhovět, když ze samotného přednesu žalované, tak z výpovědi svědkyně, vyplynulo, že již v roce 2017 žalovaná věděla o existenci dluhů. Podmínky pro vyhovění žalobě tedy byly splněny, žalobkyně též požaduje náhradu nákladů řízení. Žalovaná závěrem uvedla, že se žalobou nesouhlasí. K výzvě soudu pak dále doplnila, že má menší výdělky, již něco splácí, pokud jí bude uloženo uhradit náklady řízení, mohla by uhradit maximálně 500 Kč měsíčně.

4. Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění: Svědkyně [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedla, že žalovaná je její dcera a žalobkyni již osmnáct let splácí dluhy, stále nejsou splacené, díky penále to narostlo do nepředstavitelných rozměrů v řádech milionů. K dotazu, zda o jejích dluzích hovořili doma, tak v době, kdy se stěhovali z [příjmení], což bylo asi před třinácti lety, tak o tom dcera nevěděla, byla malá, později jí to svědkyně řekla, v roce 2017, to měla soud a bylo potřeba urychleně zaplatit jistinu, což uhradila žalovaná, brala si na to úvěr. Svědkyně pak vyrozuměla žalobkyni, že jistina je uhrazena a následně zjistila, jak strašlivé je penále. S ohledem na velikost předmětného bytu a lokalitu stejně žalobkyně dluhy prodejem neuspokojí. Ve společné domácnosti žijí s žalovanou od jejího narození.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 28.5.2023 vyplynulo, že jako vlastník předmětného bytu je zapsána žalovaná s tím, že předchozím vlastníkem byla [jméno] [příjmení], která převedla vlastnictví k bytu.

6. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jenž nabyl právní moci dne [datum] ve spojení s usnesením [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], vyplynulo, že tímto bylo uloženo [jméno] [příjmení], aby žalobkyni uhradila 37 235 Kč spolu s poplatkem z prodlení v zákonné výši zhruba od roku 2006 až do zaplacení a dále náklady řízení ve výši 5 403,20 Kč, to vše ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek.

7. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jenž nabyl právní moci dne [datum], vyplynulo, že tímto bylo uloženo [jméno] [příjmení], aby žalobkyni uhradila 263 170 Kč spolu s poplatkem z prodlení v zákonné výši zhruba od roku 2005 až do zaplacení a dále náklady řízení ve výši 62 804,60 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Ohledně zaplacení 40 400 Kč s příslušenstvím bylo řízení zastaveno.

8. Z dvou dopisů žalobkyně ze dne 24.4.2023 vyplynulo, že tyto adresovala soudnímu exekutorovi JUDr. [jméno] [příjmení] s tím, že tímto navrhuje provedení exekuce vůči [jméno] [příjmení] na základě shora uvedeného titulu pro zaplacení poplatku z prodlení ve výši 387 576 Kč, resp. poplatku z prodlení ve výši 3 911 725 Kč. Ve vyrozumění ze dne 5.5.2023 a doplnění ze dne 11.5.2023 zmíněný exekutor vyrozuměl žalobkyni a [jméno] [příjmení] o zahájení exekuce na základě shora uvedených rozhodnutí.

9. Z dvou výpočtů poplatku z prodlení zpracovaných žalobkyní ke shora uvedeným rozhodnutím vyplynulo, že ke dni 24.4.2023 činí poplatek z prodlení zbývající k zaplacení v případě rozsudku č.j. [číslo jednací] částku 387 576 Kč a v případě rozsudku č.j. [číslo jednací] pak částku 3 956 095 Kč.

10. Z exekučního příkazu č.j. [číslo jednací] ze dne 9.5.2023 (a jeho doplnění ze dne 11.5.2023) vyplynulo, že tímto shora zmíněný exekutor ve shora uvedené věci rozhodl o provedení exekuce prodejem nemovitých věcí – předmětného bytu.

11. Ze sdělení katastrálního úřadu ze dne 23.5.2023 vyplynulo, že tento sdělil danému exekutorovi, že exekuci nelze provést, neboť vlastníkem předmětného bytu již není povinná [jméno] [příjmení], ale žalovaná, k čemuž byl doložena darovací smlouva ze dne 26.4.2023 uzavřená ohledně předmětného bytu jako daru mezi žalovanou jako obdarovanou a [jméno] [příjmení] jako dárkyní a dále také návrh na vklad do katastru nemovitostí účinný zmíněnými osobami v dané souvislosti. Z vyrozumění katastrálního úřadu ze dne 18.5.2023 vyplynulo, že tento sdělil žalované, že na základě darovací smlouvy byl proveden zápis jejího vlastnického práva k předmětnému bytu do katastru nemovitostí.

12. Z výpisu z bankovního účtu žalované za období září a října 2017 vyplynulo, že dne 5.10.2017 uhradila žalobkyni částku 300 000 Kč.

13. Z evidenčního listu ze dne 12.6.2023 vyplynulo, že tento vydal správce nemovitosti žalované s tím, že je zde určeno, jaké platby má jako vlastník předmětného bytu pravidelně hradit.

14. Z usnesení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vyplynulo, že tímto zrušil shora uvedené exekuční příkazy z důvodu, že vlastníkem předmětného bytu není povinná [jméno] [příjmení].

15. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: [jméno] [příjmení], matka žalované, s níž od narození žalované sdílí společnou domácnost, dluží na základě shora uvedených soudních rozhodnutí žalobkyni částky vyjádřené v odstavci 9. tohoto rozsudku. Žalovaná dne 5.10.2017 uhradila ze svého na umoření dluhů své matky 300 000 Kč. Dne 26.4.2023 žalovaná a [jméno] [příjmení] uzavřely shora specifikovanou darovací smlouvu, kde předmětem datu byl shora specifikovaný byt, jehož prodejem se žalobkyně snažila v exekučním řízení uspokojit své pohledávky, jak je shora popsáno.

16. Podle § 589 odst. 1, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

17. Dle § 590 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku se věřitel může dovolat neúčinnosti právního jednání, kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

18. Dle § 591 občanského zákoníku se neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o a) plnění povinnosti uložené zákonem, b) obvyklé příležitostné dary, c) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo d) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.

19. Dle § 594 odst. 1 občanského zákoníku se neúčinnosti právního jednání lze dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce.

20. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Předně je třeba uzavřít, že byť se žalobkyně domáhá svou žalobou určení, není se v daném případě nutno s odkazem na § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) zabývat otázkou naléhavého právního zájmu, neboť se jedná o specifický žalobní institut zakotvený přímo v zákoně, přičemž k tomuto závěru již opakovaně dospěla judikatura i odborná literatura.

21. Aby se věřitel mohl domáhat určení neúčinnosti právního jednání dle § 589 a násl. občanského zákoníku, musí být dle zákona splněno kumulativně několik podmínek, k čemuž v daném případě jednoznačně došlo. Musí se dle § 589 odst. 1 občanského zákoníku předně jednat o situaci, kdy napadené právní jednání zkracuje dlužníka při uspokojení jeho vykonatelné pohledávky. Mezi stranami pak nebylo sporu o tom, že finanční závazky po splatnosti, která má matka žalované ve vztahu k žalobkyni na základě shora uvedených vykonatelných rozhodnutí soudu, jsou dosud neuhrazeny ve značné výši, která dalece přesahuje poměry žalované či její matky. Rovněž nebylo sporu o tom, že matka žalované této dne 26.4.2023 darovala předmětný byt, tedy i bez znalosti konkrétních specifik dané nemovitosti majetkovou hodnotu výrazné výše. Žalobkyně, která se navíc již v dané době domáhala výkonu daných rozhodnutí prodejem předmětného bytu, tedy jednoznačně byla předmětným darováním na potenciálním uspokojení své vykonatelné pohledávky krácena. Další podmínkou je dodržení lhůty, kdy je možné se neúčinnosti dovolat, když § 590 odst. 1 písm. c) a § 591 občanského zákoníku hovoří o době dvou let. Jelikož k předmětnému darování v daném případě došlo dne 26.4.2023 a žalobkyně již dne 28.5.2023 podala žalobu, tak je zřejmé, že zákonná lhůta byla dodržena. Poslední podmínkou pro úspěšnou žalobu dle § 591 občanského zákoníku je pak skutečnost, že se jedná o bezúplatné právní jednání, což darování bezpochyby je, přičemž nebyly tvrzeny a tím méně prokázány žádné okolnosti, které cit. ustanovení předpokládá pod písmeny a) až d). Jelikož pak žalobkyně splnila shora uvedené zákonné podmínky pro vyslovení neúčinnosti napadaného právního jednání, soud žalobě vyhověl.

22. Pokud se žalobkyně domáhala určení neplatnosti i dle § 590 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku, tak i zde jsou podmínky splněny, protože kromě již výše uvedených se jedná o vědomost osoby, v jejíž prospěch bylo učiněno právní jednání dlužníka, o úmyslu dlužníka zkrátit věřitele. Pro případ, že takové jednání bylo učiněno ve prospěch osoby blízké (mezi něž dle § 22 odst. 1 občanského zákoníku mj. patří i příbuzní v řadě přímé, tedy rodiče a potomci), tak se vědomost předpokládá. Žalovaná nejen, že neprokázala svou nevědomost o dluzích své matky, ale sama připouštěla, že již před šesti lety na tyto dluhy sama částečně hradila.

23. Pro úplnost soud směrem k námitkám žalované dále uvádí, že splnění podmínek platnosti darování, resp. zápisu do katastru nemovitostí, nijak neomezuje specifické právo žalobkyně jako věřitele následně odporovat danému jednání. Toto právo konečně nastupuje až po učinění daného jednání a je rámováno několikaletou lhůtou, nemůže tedy být nijak zohledněno při zápisu do katastru nemovitostí či v momentě samotného darování, když uplatnění tohoto práva je čistě na následné vůli věřitele. Pokud pak žalovaná a její matka žehraly na výši dluhu, tak předmětem nyní projednávané žaloby není a ani nemůže být jakákoliv revize předchozích rozhodnutí v jiných soudních věcech. Je pravdou, že poplatek z prodlení v tehdy zákonné výši 2,5 promile z dlužné částky denně byl z dnešního pohledu snad neúměrně vysoký, nicméně odpovídal právní úpravě účinné v době vzniku dluhů a značné kapitalizované výše v daném případě dosáhl zejména proto, že dluhy matky žalované na nájemném dosáhly stovek tisíc Kč a nebyly po mnoho let ani částečně hrazeny. Především tedy měla matka žalované zabránit dalšímu prohlubování dluhu již v době blízké jeho vzniku, či následně věc důsledněji řešit v rámci soudních řízení, případně individuálnímu instrumenty jako je insolvenční řízení či tzv. milostivé léto. Žalovaná před jednáním soudu požádala o osvobození od soudních poplatků, o této žádosti bude rozhodnuto dodatečně. Otázka případného osvobození od soudních poplatků nijak nebránila rozhodnutí ve věci, když žalované zatím žádná poplatková povinnost nevznikla a případné splnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků nemá žádný vliv na otázku samotného žalobou uplatněného nároku či náhrady nákladů řízení mezi stranami sporu.

24. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měla žalobkyně ve věci plný úspěch. Náklady řízení na straně žalobkyně představují úhradu za soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady na právní zastoupení právní zastoupení. Dle § 7 bod 5. a § 9 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) činí v daném řízení odměna advokáta za jeden úkon právní služby 2 500 Kč. Právní zástupce žalobkyně v daném řízení účelně vykonal tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé – žaloba a účast při jednání soudu). Dle § 13 odst. 3 tarifu pak advokátu náleží paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby. Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 1 764 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 12 164 Kč (2 000 + 3 x 2 500 + 3 x 300 + 1 764). O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř. k žádosti žalvané, když zohlednil povahu žalobkyně jakožto podnikající právnické osoby vlastněné statutárním městem, což je soudu známo z jeho činnosti a dále také k povaze dané věci, když žalovaná neučinila ničeho protiprávního. Pro ochranu žalobkyně jako oprávněné pak soud vyslovil podmínku ztráty výhody splátek, jež znamená, že pokud se žalovaná opozdí se splácením svého dluhu byť s jedinou splátkou, stane se tím splatnou celá zbývající nesplacená částka najednou.