8 C 209/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce IČO, se sídlem adresa žalobkyně, proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného, okres okres, o zaplacení 316 Kč,

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 316 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 21.3.2021 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Chomutově soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se svou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 316 Kč spolu s úroky z prodlení, jak jsou shora specifikovány. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaný byl dne datum Policií České republiky (dále jen„ PČR“) dopraven do protialkoholní záchytné stanice nemocnice anonymizováno obec na adrese adresa, kde mu byla zjištěna hladina 2,15 promile alkoholu v krvi. Převoz žalovaného se uskutečnil na trase obec – obec a zpět, kdy bylo najeto celkem 50 km. K převozu PČR použila služební vozidlo Škoda Octavia, registrační značka Náklady na přepravu činily 316 Kč, které je žalovaný povinen uhradit s odkazem na zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Výzvu k zaplacení žalobce zaslal žalovanému dne 8.2.2021, žalovaný ničeho neuhradil i přes následné zaslání předžalobní výzvy dne 20.5.2021. Soud vyzval oba účastníky řízení k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby byla věc projednána bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě 15 dnů od doručení výzvy nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Účastníci řízení v daném ohledu zůstali bez reakce, soud tedy věc v souladu s ust. § 101 odst. 4 a § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) projednal bez nařízení jednání. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Z potvrzení nemocnice anonymizováno obec soud zjistil, že dne 25.11.2019 zde byl přijat žalovaný na protialkoholní záchytné stanici, tomuto bylo zjištěno 2,35 promile alkoholu v krvi. Z úředního záznamu PČR číslo jednací číslo ze dne datum rozhodnutí vyplynulo, že žalovaný byl podezřelý z fyzického napadení dvou osob, následně se choval agresivně i proti hlídce PČR, která danou událost přijela v obec šetřit. Poté, co byly proti žalovanému použity donucovací prostředky, byla tomuto provedena dechová zkouška na přítomnost alkoholu v krvi s výsledkem 2,15 promile alkoholu v krvi. Tato skutečnost bylo doložena též záznamem o dechové zkoušce. Z dalšího záznamu PČR ze stejného dne vyplynulo, že žalovaný byl převzat k ošetření ve shora uvedeném zdravotním ústavu v protialkoholní záchytné stanici z důvodu obavy v pokračování v protiprávním jednání pod vlivem alkoholu. Z vyúčtování nákladů na dopravu shora specifikovanou vyplynulo, že tyto činí žalovanou částku. Z doloženého technického průkazu použitého služebního vozidla shora specifikovaného vyplynulo, že toto má průměrnou spotřebu 6,6 benzinu 95 oktanů na 100 km. Z předžalobní výzvy žalobce ze dne 20.5.2021 vyplynulo, že tento vyzval žalovaného k úhradě žalobou uplatněného dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Dle připojené dodejky byla písemnost žalovanému před podáním žaloby odeslána.Z výzvy žalobce ze dne 8.2.2021 vyplynulo, že tuto adresoval žalovanému s tím, nechť předmětný dluh uhradí do 20.3.2021. Dle připojené dodejky byla písemnost ve sféře dispozice žalovaného dne 17.2.2021. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalovaný byl žalobcem převezen na protialkoholní záchytnou stanici, jak je shora uvedeno, kde byla u žalovaného zjištěna přítomnost alkoholu v krvi. Žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě nákladů na převoz do 20.3.2021, což žalovaný neučinil. Dle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., zákona o specifických zdravotních službách, je osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Dle § 89e odst. 1 cit. zákona prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Podle ust. § 119 odst. 2 zák. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, práva a povinnosti České republiky vykonávaná policií - správou kraje přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na krajské ředitelství, jehož územní obvod je shodný s územním obvodem policie - správy kraje, která tato práva a povinnosti vykonávala. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Z provedených důkazů, jimž žalovaný nečelil žádným tvrzením či důkazními návrhy, jednoznačně vyplynulo, že žalovaný byl převezen na záchytnou stanici z toho důvodu, že nebyl zcela schopen v důsledku opilosti ovládat své jednání a byl nebezpečný pro své okolí, proto jej PČR převezla do záchytné stanice, jak je shora uvedeno (§ 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb.). Jelikož zde u žalovaného byla zjištěna opilost, je povinen uhradit žalobci náklady na dopravu (§ 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb.). Co se týče výše náhrady za dopravu, je vzdálenost na dané trase doložena úředním záznamem PČR, nicméně soud ji shledává i obecně známou, případně je snadno ověřitelná z obecně dostupných zdrojů a je tedy zřejmé, že vzdálenost nárokovaná žalobcem (50 km) je adekvátní, spotřeba vozidla byla doložena. Dle § 1 písm. b) vyhl. č. 358/2019 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, činí náhrada za 1 km 4,20 Kč, dle § 4 písm. a) činí průměrná cena benzinu 95 oktanů 32 Kč. Za vykonanou cestu tedy náleží 50 x 4,2 + 6,6 x 32 x 0,5, tedy celkem 316 Kč. Již z povahy právního vztahu mezi účastníky je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaný tak byl povinen dluh uhradit bezodkladně po výzvě věřitele (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku), což k výzvě doručené mu dne 17.2.2021 neučinil (netvrdil a tím méně pak prokázal opak). Jelikož žalovaný do daného data neplnil, je od následujícího dne v prodlení a žalobci náleží úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku), tedy dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měl žalobce ve věci plný úspěch a zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. (zaslání předžalobní výzvy). Náklady řízení na straně žalobce představují částku 200 Kč s odkazem na § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. za ekvivalent dvou úkonů právní služby (podání žaloby, předžalobní výzva) 100 Kč za jeden takový úkon. Žalobce je s odkazem na § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozen od soudního poplatku z řízení, který by jinak dle položky 1 bod 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků činil 1 000 Kč. Návrhu žalobce bylo vyhověno, povinnost k zaplacení poplatku z řízení tedy přechází na žalovaného podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.