8 C 256/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa , právně zastoupené advokátkou Mgr. jméno příjmení , se sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem a místem podnikání adresa žalovaného , okres okres , v řízení o zaplacení 73 796 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 53 844,30 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 52 670 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od 25.1.2021 až do zaplacení a spolu s náklady na uplatnění pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 19 751,70 Kč a úroků z prodlení z částky 16 520 Kč za dobu od 25.1.2021 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 9 369, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit 73 796 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 69 190 Kč za dobu od 25.1.2021 do zaplacení. V odůvodnění žaloby uvedl, že jako zapůjčitel uzavřel s žalovaným jako vydlužitelem dne 19.12.2019 smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytl dne 20.12.2019 žalovanému 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit spolu se sjednaným úrokem v 12 měsíčních splátkách po 4 573 Kč splatných vždy ke každému 1. dni v měsíci počínaje únorem 2020 Smlouva byla uzavřena mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, zápůjčka byla poskytnuta na podnikatelské účely žalovaného, což bylo ve smlouvě výslovně uvedeno. Žalovaný řádně neplnil sjednané podmínky zápůjčky, když uhradil dne 27.1.2020 částku 4 600 Kč, dne 20.2.2020 částku 4 600 Kč a dne 19.3.2020 částku 4 600 Kč. Ve smlouvě bylo sjednáno, že pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou splátky či její části delším než 60 dnů, dluh se automaticky stane splatným jako celek. V případě žalovaného se tak stalo se splátkou č. 10 splatnou dne 1.11.2020, k datu 3.1.2021 tak došlo ke zesplatnění dluhu jako celku. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že v případě zesplatnění se dosud neuhrazené části jistiny a úroku stávají novou jistinou, která ke zmíněnému datu činila 57 596,58 Kč. Žalobci dále v důsledku prodlení žalovaného vzniklo právo na úhradu smluvních pokut. Konkrétně pak dle bodu 6.1 a), b) smlouvy v celkové výši 1 325 Kč, když žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 365,84 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobci vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. 10 a 11, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2 x 365,84 Kč. Podle smlouvy dále platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 594,49 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobci vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátky č. 10, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 1 x 594,49 Kč. Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Dále bylo sjednáno, že pokud žalovaný do 10 dnů od zesplatnění dluh nevyrovná, k čemuž došlo, vzniká žalobci právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 25 % z aktuální výše dlužné jistiny, v daném případě tak částky 10 269 Kč. Dále bylo sjednáno, že žalobci v případě, kdy nová jistina nebude uhrazena v den následující po dni zesplatnění, k čemuž došlo, vzniká žalobci právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nové jistiny zápůjčky. Smluvní pokutu tak žalobce požaduje počínaje dnem 5.1.2021, tj. smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky 57 596,58 Kč od 5.1.2021 do 16.8.2021 ve výši 3 406 Kč. Závěrem pak žalobce také s odkazem na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. požaduje úhradu částky 1 200 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalovaný dluh nevyrovnal i přes zaslání předžalobní upomínky žalobcem.

2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. K jednání soudu dne 17.12.2021 se žalovaný, ač řádně a včas předvolán (převzal osobně na adrese trvalého pobytu shora), bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v jeho nepřítomnosti. Při jednání soud dále poučil žalobce dle § 118a odst. 1 o.s.ř., nechť doplní tvrzení, jakým způsobem dospěl k tzv. nové jistině zápůjčky spočívající v dlužné jistině a úrocích ve výši 57 596,58 Kč, pokud celková služná jistina a úroky, k jejichž úhradě se žalovaný zavázal, činily dle smlouvy 54 876 Kč a zároveň žalovaný částku 13 800 Kč splatil. Žalobce k výzvě soudu ničeho nesdělil, k dalšímu jednání se již, stejně jako žalovaný, nedostavil.

3. Ze smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 19.12.2019 pod [číslo] vyplynulo, že jejím předmětem bylo poskytnutí„ podnikatelské zápůjčky“ ze strany žalobce žalovanému. Žalovaný je ve smlouvě označen jako podnikatel včetně uvedení IČO a sídla podnikání. Výše zápůjčky byla sjednána ve výši 30 000 Kč, žalovaný se tyto zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 24 876 Kč v 12 měsíčních splátkách po 4 573 Kč vždy do 1. dne v měsíci počínaje měsícem po vyplacení zápůjčky (Oddíl I. smlouvy – str. 1). V čl. 6 smlouvy bylo sjednáno, že žalobce má právo na smluvní pokutu související s prodlením se splátkami, a to ve výši 8 % z dlužné splátky v případě prodlení delším než 15 dnů a dále 13 % ze splátky v případě prodlení delšího než 30 dnů, přičemž tyto smluvní pokuty jsou splatné do 10 dnů od vzniku dané povinnosti (čl. 6 smlouvy). Dále bylo v čl. 6 smlouvy sjednáno, že v případě prodlení se splácením delším než 60 dnů dojde k automatického zesplatnění celé zbývající zápůjčky. V čl. 6 smlouvy bylo dále sjednáno, že v případě shora uvedeného zesplatnění se úroky stanou součástí nové jistiny spolu s původní jistinou dluhu a tato je splatné v den následující po dni zesplatnění, přičemž z této celé může žalobce požadovat zákonné úroky z prodlení. V čl. 6 smlouvy bylo dále sjednáno, že žalobce má právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 25 % z aktuální výše nové dlužné jistiny, pokud se dlužník dostane do prodlení s její úhradou delším než 10 dnů. Přičemž tato smluvní pokuta je splatná v den následující po dni vzniku povinnosti. V čl. 6 smlouvy bylo dále sjednáno, že žalobce má právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nové jistiny zápůjčky, pokud tato nebude uhrazena v den splatnosti.

4. Z dokladu z elektronického bankovnictví žalobce bylo zjištěno, že na bankovní účet uvedený žalovaným v úvěrové smlouvě bylo dne 20.12.2020 odesláno 30 000 Kč.

5. Z oznámení ze dne 23.12.2019 vyplynulo, že žalobce tímto oznámil žalovanému, že schvaluje poskytnutí úvěru za podmínek uvedených ve smlouvě shora, k čemuž žalobce dále připojil splátkový kalendář, z nějž je zřejmá splatnost jednotlivých 12 sjednaných splátek včetně poměru, jakým je v případě každé splátky splácena jistina a úroky. V případě prvních tří splátek mělo být na jistinu započítáno – 1 338,31 Kč, 1 482,61 Kč a 1 642,47 Kč. Dle připojené dodejky byla písemnost ve sféře dispozice žalovaného dne 30.12.2019.

6. Z listiny označené jako karta klienta kromě osobních údajů žalovaného vyplynul výpis jeho realizovaných splátek včetně dnů po splatnosti, když je zde konkrétně uvedeno, že uhradil splátky, tak jak je uvedeno v žalobě (a shora).

7. Z výzev k zaplacení ze dnů 2.12.2020 a 19.5.2020 vyplynulo, že tyto adresoval žalobce žalovanému v souvislosti s upomínám s platebními povinnostmi z předmětné úvěrové smlouvy, přičemž obě obsahují výstrahu soudního vymáhání dluhu a exekuce.

8. Z oznámení ze dne 3.1.2021 vyplynulo, že žalobce tímto oznámil žalovanému, že s ohledem na jeho prodlení s plněním platebních povinností delším než 60 dnů došlo k zesplatnění dluhu z předmětné smlouvy. Zbývající dlužná platba činí 57 596,58 Kč dle splátkového kalendáře, částku 1 325 Kč pak činí smluvní pokuta dle čl. 6 smlouvy a žalovaný je vyzýván k její úhradě s výstrahou soudního vymáhání.

9. Dále žalobce doložil dvě faktury, které vystavil žalovanému v souvislosti se smluvní pokutou dle čl. 6 předmětné smlouvy, a to fakturu na částku 365 Kč splatnou dne 13.1.2021 a fakturu na částku 960 Kč splatnou dne 12.12.2020.

10. Z předžalobní výzvy vyplynulo, že tuto adresovala právní zástupkyně žalobce žalovanému a vyzvala jej k úhradě dluhu z předmětné smlouvy s výstrahou jeho soudního vymáhání. Dle přiloženého poštovního archu byla tato výzva žalovanému před podáním žaloby odeslána.

11. Z listiny ze dne 22.4.2020 vyplynulo, že žalovaný u žalobce uplatnil využití ochranné doby dle zákona č. 177/2020 Sb.

12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobce s žalovaným jako podnikatelem uzavřel smlouvu o podnikatelské zápůjčce, jak je shora specifikována co do svého obsahu, na jejímž základě žalovaný obdržel dne 20.12.2019 celkem 30 000 Kč. Žalovaný na základě této smlouvy uhradil jednotlivé splátky, jak je shora uvedeno v obsahu karty klienta, nad jejich rámec již ničeho. Právní zástupkyně žalobce zaslala žalovanému předžalobní upomínku před podáním žaloby.

13. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 122 odst. 5 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o SP“), ve znění zákona č. 186/2020 Sb. účinném od 24.4.2020, se odstavce 1, 2 a 4 použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby. Dle Čl. II. odst. 1 přechodných ustanovení zákona č. 186/2020 Sb. dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě, peněžité zápůjčce, úvěru nebo obdobné finanční službě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. <b>14. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak nikoli v celé šíři.</b> Z provedeného řízení vyplynulo, že žalobce s žalovaným uzavřeli smlouvu o zápůjčce (dle § 2390 občanského zákoníku) shora specifikovanou, na jejímž základě žalovaný obdržel 30 000 Kč. Žalovaný uzavření smlouvy nijak nesporoval, stejně jako jiná tvrzení žalobce, především co se týče výplaty zápůjčky a splátek jím učiněných. Soud tedy ohledně splátek žalovaného vycházel z listiny označené jako karta klienta a tvrzení žalobce. Z těchto pak vyplynulo, že žalovaný provedl úhrady ve shora uvedených dnech, naposledy pak v březnu 2020. Následně pak v dubnu téhož roku uplatnil ochrannou lhůtu dle zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, která dle § 4 tohoto zákona trvala do 31.10.2020. Jelikož pak následně již žalovaný žádnou splátku neuhradil, když měl případně tvrdit a prokázat opak, tak v souladu s čl. 6 smlouvy tedy dne 3.1.2021 nastala splatnost dluhu jako celku, neboť je zřejmé, že žalovaný se dostal do prodlení s danou splátkou delšího než 60 dnů k danému datu. K tomuto datu se také úroky staly součástí tzv. nové jistiny dle čl. 6 smlouvy. Žalovaný se zavázal celkem k úhradě 54 876 Kč, po úhradě a odečtení celkem tří splátek po 4 600 Kč, tedy celkem částce 13 800 Kč, zbývalo na jistině a úrocích a tedy následně tzv. nové jistině k datu zesplatnění uhradit 41 076 Kč, k čemuž je žalovaný povinován na základě uzavřené smlouvy a s odkazem na § 2390 a násl. občanského zákoníku. K tomu soud dále pro úplnost dodává, že ač úroky sjednané pevnou částkou ve svém součtu představují bezmála 83 % jistiny a jeví se tak jako nadměrné, nicméně je třeba zohlednit, že se jednalo o nebankovní podnikatelskou zápůjčku. Na rozdíl od většiny jiných úvěrů pak také tyto úroky neběží do budoucna až do zaplacení, což je pro žalovaného výhodnější, neboť tyto již během času dále nerostou. Žalobce nicméně ani k výzvě soudu neobjasnil již shora uvedený rozpor, jak mohla být zesplatněná nová jistina vůbec vyšší než součet celkové jistiny a celkových úroků a jak tedy, k této částce dospěl, proto soud žalobci i s odkazem na výše uvedené přiznal na jistině a sjednaných úrocích částku 41 076 Kč.

15. Co se týče nárokovaných smluvních pokut, dospěl soud k následujícím závěrům. Žalobce s odkazem na uzavřenou smlouvu nárokoval celkem tři typy smluvních pokut. Předně smluvní pokutu v celkové výši 1 325 Kč za prodlení s jednotlivými splátkami. Tato smluvní pokuta byla sjednána v čl. 6 smlouvy, jak je shora uvedeno, přičemž míra 8 % ze splátky 4 573 Kč představuje částku 365,84 Kč a míra 13 % z dané splátky představuje částku 594,49 Kč. Z karty klienta a nesporovaných tvrzení žalobce pak vyplývá, že žalovaný byl v prodlení delším než 15 dnů s celkem 2 splátkami, v prodlení delším než 30 dnů pak s jednou splátkou, smluvní pokuta tedy odpovídá částce 1 325 Kč (2 x 365,84 + 594,49). Další částí nároku pak byla smluvní pokuta dle čl. 6 smlouvy, když je ze shora uvedeného opět zřejmé, že žalovaný tzv. novou jistinu do 10 dnů od zesplatnění (tedy ode dne 3.1.2021) neuhradil. Jelikož pak tato, jak je již shora uvedeno, činila 41 076 Kč, sjednaná míra 25 % z této částky představuje sumu 10 269 Kč. Shodné závěry je pak nutno vztáhnout i na smluvní pokutu dle čl. 6 smlouvy, když žalovaný neuhradil tzv. novou jistinu den po její splatnosti a míra 0,1 % z částky 41 076 Kč za 224 dnů (od 5.1.2021 do 16.8.2021) činí 9 201 Kč, přičemž žalobce z tohoto titulu požadoval smluvní pokutu pouze ve výši 3 406 Kč. Žalobce tedy celkem z titulu smluvních pokut nárokuje 15 000 Kč, na jejichž úhradu by měl v obecné rovině právo s odkazem na výše uvedené, na uzavřenou smlouvu a na § 2048 občanského zákoníku. V dané situaci je však nutné připomenout, že na žalovaného jako na podnikatele sice nelze vztáhnout zákon o SP a zde obsažené ochrany vydlužitele či úvěrovaného (zejména pak povinnost žalobce zkoumat před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného splácet úvěr pod sankcí neplatnosti smlouvy), nicméně zákonem č. 186/2020 Sb. byla s účinností od 24.4.2020 do zákona o SP zakotvena i ochrana fyzické osoby podnikatele, a co se týče nároku na smluvní pokutu a úroky pro případ, že se tento dostane se splácením dluhu do prodlení delšího než 90 dnů. Tato právní úprava se pak dle přechodných ustanovení vztahuje i na smlouvy uzavřené před její účinností, pokud k prodlení dojde až po tomto datu.

16. Již ze samotných tvrzení žalobce a dále z provedených důkazů (karta klienta, žádost o využití ochranné doby) vyplývá, že žalovaný se dostal do prodlení delšího než 90 dnů až v roce 2021 a je tedy zřejmé, že žalovaný k tomuto došlo až po účinnosti zmíněné novely. Dle této pak platí (§ 122 odst. 5 zákona o SP), že souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše peněžité zápůjčky. V době zesplatnění, resp. do 10 dnů od tohoto data, kdy vznikl nárok na všechny smluvní pokuty výše uvedené, pak výše peněžité zápůjčky činila 30 000 Kč ponížených o stávající splátky jistiny v celkové výši 4 463,39 Kč (které takto započítal sám žalobce v souladu s § 1932 občanského zákoníku), tedy celkem 25 536,61 Kč. Polovina této částky, resp. součin této částky a čísla 0,5, pak představuje částku 12 768,30 Kč a tato částka pak představuje horní hranici smluvních pokut, které žalobce může v daném řízení oprávněně požadovat. V součtu se shora uvedeným dluhem na jistině a úroku ve výši 41 076 Kč, pak dlužná částka představuje 53 844,30 Kč. Pokud pak žalobce požadoval zaplacení celkem 73 796 Kč, shledal soud v daném rozsahu nad rámec 54 844,30 Kč s odkazem na výše uvedené nedůvodnou a ohledně zaplacení 19 751,70 Kč žalobu zamítl.

17. Co se týče příslušenství, dospěl soud k následujícím závěrům. Co se týče úroků z prodlení, žalobce tyto požadoval uhradit v zákonné výši z částky 69 190 Kč za dobu od 25.1.2021 do zaplacení. Tzv. novou jistinu ve výši 41 076 Kč byl žalovaný dle smlouvy povinen uhradit v den následující po zesplatnění, jelikož tak žalovaný neučinil, je tedy s úhradou dané částky od 4.1.2021 v prodlení. K datu 25.1.2021, od nějž žalobce požaduje úroky z prodlení pak také nepochybně došlo ke splatnosti smluvní pokuty ve výši 1 325 Kč za prodlení s jednotlivými splátkami, když tato byla splatná do 10 dnů od vzniku povinnosti, přičemž nejmladší splátka, od níž se tento nárok odvíjí, byla splatná ke dni 1.11.2020, resp. následná dne 1.12.2020 a ke dni 25.1.2021 tedy lhůta 15, resp. 30 dnů od její splatnosti a dodatečná lhůta 10 dnů ke splatnosti smluvní pokuty dávno marně uplynula. Smluvní pokuta ve výši 10 269 Kč dle čl. 6 smlouvy byla splatná v den následující po dni vzniku povinnosti, přičemž povinnost vznikla do 10 dnů od zesplatnění, ke dni 25.1.2021 tedy opět byla smluvní pokuta splatná. Proto soud žalobci ze součtu výše uvedených částek (52 670 Kč) přiznal úroky z prodlení od 25.1.2021, jak bylo požadováno. Co se týče zbývající části přiznané částky ve výši 1 174,30 Kč, tak se jedná o část smluvní pokuty dle 6.7 smlouvy, z níž žalobce úroky z prodlení nepožadoval. Neuhrazením částky 52 670 Kč do 24.1.2021 tak žalovaný neučinil řádně a včas, dostal se se zaplacením do prodlení a žalobce má tedy právo na úhradu úroků z prodlení (§ 1968 a § 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Poslední položkou žalovaného příslušenství pak byly náklady spojené s uplatněním pohledávky, na jejichž paušální náhradu ve výši 1 200 Kč, má žalobce právo s odkazem na § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Shora uvedeným závěrům tedy odpovídají znění výroků č. I a II tohoto rozsudku.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle většinového úspěchu žalobce, jenž zároveň doložil splnění podmínek daných § 142a o.s.ř. (zaslání předžalobní výzvy). Náklady na straně žalobce spočívají v uhrazeném soudním poplatku ve výši 3 690 Kč a nákladech na právní zastoupení. Dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“), náleží v daném případě advokátu odměna ve výši 4 060 Kč (1 500 + 64 x 40) za jeden úkon právní služby a rovněž paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 3 tarifu za každý úkon. Právní zástupkyně žalobce v daném řízení účelně vykonala tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a účast při jednání soudu). Co se týče předžalobní výzvy, tuto nelze shledat účelně vykonanou, neboť žalobce doložil tři předcházející upomínky, které žalovanému adresoval, a které všechny tři obsahují výstrahu soudního vymáhání dluhu a exekuce. Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze součtu výše uvedených částek, tedy ve výši 2 747 Kč, když soud ověřil, že advokátka je plátcem DPH. Tehdy nezastoupenému žalobci pak náleží za zaslání předžalobní upomínky paušální náhrada ve výši 300 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Náhrada nákladů řízení na straně žalobce tedy činí celkem 19 517 Kč (3 690 + 3 x 4 060 + 3 x 300 + 2 747). Žalobce byl úspěšný ohledně zaplacení 53 844,30 Kč s příslušenstvím, jak je shora specifikováno, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 59 437,19 Kč, žalovaný byl úspěšný ohledně zaplacení 19 751,70 Kč s úroky z prodlení, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 21 129,54 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 80 566,73 Kč tak představuje úspěch žalobce 74 %, úspěch žalovaného 26 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobce má právo na úhradu 48 % svých nákladů, z částky 19 517 Kč tedy ve výši 9 369 Kč.