8 C 263/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci žalobce: Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce, adresa, zastoupeného advokátem Jméno advokáta, se sídlem Adresa advokáta, proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované, trvale bytem Adresa žalované, o zaplacení 11 716,24 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci 3 716,24 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 3 540,24 Kč ve výši 12,75 % ročně od 30. 10. 2024 do zaplacení a dále spolu s úrokem z prodlení z částky 176 Kč ve výši 14,75 % ročně od 16. 6. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 8 000 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu 11 716,24 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 540,24 Kč za dobu od 30. 10. 2024 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 176 Kč za dobu od 16. 6. 2024 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že s žalovanou dne 12. 3. 2024 uzavřel smlouvu o odběru elektřiny ohledně odběrného místa adresa, kde se žalobce zavázal žalované dodávat zmíněnou komoditu a žalovaná za tuto uhradit kupní cenu. Takto pak žalobce vystavil žalované za spotřebu elektřiny v době od 9. 4. 2024 do 24. 9. 2024 fakturu na 5 328,24 Kč splatnou dne 29. 10. 2024, přičemž částka 5 128,24 Kč představuje cenu odebrané elektřiny a 200 Kč představuje smluvní pokutu v jednotlivé výši 100 Kč za prodlení se zaplacením zálohy za měsíce červenec a srpen 2024. Po odečtení zaplacených záloh ve výši 1 788 Kč zbývá uhradit 3 540,24 Kč. Žalovaná se zde rovněž zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 800 Kč za každý měsíc, kdy poruší svou povinnost odebírat elektřinu, a to jako náhradu škody za předčasné ukončení smlouvy, kdy se jedná o paušalizovanou náhradu škody ve prospěch žalobce. Tato mu může vzniknout neodebráním nasmlouvané elektřiny pro zákazníka, neboť žalobce u smluv na dobu určitou elektřinu pro zákazníka nakupuje předem pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy na volatilních velkoobchodních trzích, a to na základě tzv. důvodně předpokládané spotřeby podle energetické legislativy. Jen tak může žalobce zaručit pevnou cenu po sjednanou dobu. V daném případě byla smlouva uzavřena na dobu 15 měsíců. Žalovaná řádně neplnila své platební povinnosti vůči žalobci, konkrétně pak neuhradila zálohy zmíněné shora. Žalobce tak ke dni 24. 9. 2024 ukončil dodávku elektřiny žalované, přípisem ze dne 7. 10. 2024 od předmětné smlouvy odstoupil. Za období následujících 10 měsíců pak tedy žalobce požaduje smluvní pokutu ve výši 8 000 Kč. Dále žalobce požaduje zaplacení 176 Kč z titulu sjednaného poplatku za pojištění, které se žalovaná zavázala hradit ve výši 176 Kč měsíčně a neuhradila poplatek za červen 2024.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Z jednání soudu se žalobce omluvil, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavila. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení. Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:

3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 12. 3. 2024 uzavřené mezi žalobcem a žalovanou vyplynulo, že žalobce se zavázal žalované dodávat elektřinu na odběrné místo výše uvedené a žalovaná se zavázala za tuto uhradit kupní cenu, a to formou pravidelných záloh stanovených žalobcem. Smlouva byla sjednána na dobu určitou na dobu 15 měsíců. Žalovaná se zavázala k měsíční úhradě záloh ve výši 890 Kč. Přímo v textu smlouvy bylo dále ujednáno („Smluvní sankce“), že žalovaná je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou. Dále se žalovaná v textu smlouvy zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 800 Kč za každý měsíc i jeho část, kdy neodebere od žalobce elektřinu po dobu sjednaného trvání smlouvy z důvodu znemožnění její dodávky. Jako nedílná součást smlouvy byly sjednány Ceník a Obchodní podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny (dále jen „OP“). Dle čl. 8.

4. OP má žalobce právo odstoupit od smlouvy v případě porušení platebních povinností žalované, odstoupení je účinné dnem doručení oznámení o odstoupení nebo dnem stanoveným v tomto oznámení. Z plánu záloh ze dne 29. 4. 2024 vyplynulo, že žalobce stanovil žalované v dané souvislosti zálohy ve výši 1 070 Kč měsíčně.

4. Z přihlášky ze dne 12. 3. 2024 podepsané oběma stranami sporu vyplynul závazek žalované hradit měsíční úhrady za pojištění domácnosti ve výši 220 Kč k 15. dni v měsíci. Z potvrzení ze stejného dne vyplynulo, že žalobce poskytl žalované v daném ohledu slevu na výsledných 176 Kč pojistného měsíčně (slevu 20 %)

5. Dále žalobce doložil vyúčtování elektřiny ze dne 7. 10. 2024 splatné dne 29. 10. 2024, jak je shora specifikováno. Součástí písemnosti je též odstoupení od smlouvy o dodávce elektřiny. Dle připojeného poštovního archu byla písemnost žalované odeslána dne 9. 10. 2024. Dále žalobce doložil vyúčtování ze dne 24. 9. 2024, kde žalované účtuje smluvní pokutu ve výši 8 000 Kč.

6. V oznámení ze dne 21. 8. 2024 pak žalobce oznamuje žalované, že s ohledem na neplnění jejích povinností ze shora uvedené smlouvy požádal distributora elektřiny o přerušení dodávky žalované. Z oznámení ze dne 2. 9. 2024 vyplynulo, že toto adresoval žalobce žalované s tím, že realizace přerušení dodávky elektřiny byla zahájena.

7. V předžalobní výzvě ze dne 6. 1. 2025 právní zástupce žalobce vyzývá žalovanou k úhradě shora specifikovaných dluhů souvisejících se smlouvou o odběru elektřiny (dlužná faktura a smluvní pokuta 8 000 Kč) s výstrahou jejich soudního vymáhání. Dle poštovního archu byla tato písemnost žalované odeslána dne 8. 1. 2025. V předžalobní výzvě ze dne 5. 3. 2025 žalobce vyzývá žalovanou k úhradě dluhu za pojištění ve výši 176 Kč. Dle poštovního archu byla tato písemnost žalované odeslána dne 5. 3. 2025.

8. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobce na základě výše specifikované smlouvy dodával žalované elektřinu na výše uvedené odběrné místo ve výše uvedeném období a ve výše uvedené ceně. Platby se žalovaná zavázala hradit v měsíčních zálohách, což řádně a včas neučinila v případě měsíčních záloh uvedených shora a v případě faktury za elektřinu. Pro případ prodlení s placením byla přímo ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každé jednotlivé prodlení. Žalovaná se rovněž zavázala hradit poplatek za pojištění ve výši 176 Kč měsíčně, což za červen 2024 neučinila. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 800 Kč měsíčně za každý měsíc, kdy žalovaná neodebere od žalobce elektřinu po dobu sjednaného trvání smlouvy z důvodu znemožnění její dodávky. V srpnu 2024 žalobce přerušil dodávky elektřiny žalované, v říjnu 2024 od dané smlouvy odstoupil. Žalobce žalované odeslal dne 9. 10. 2024 vyúčtování elektřiny a dále předžalobní upomínky, jak jsou shora specifikovány.

9. Podle § 50 odst. 1 věta první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) – dále jen „Zákon“ - se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Dle čl. 3 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS je smluvní podmínka, která nebyla individuálně sjednána, považována za nepřiměřenou, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele. Dle čl. 1 písm. e) přílohy citované směrnice se za podmínky dle čl. 3 směrnice považují podmínky, jejichž cílem nebo následkem je požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné. Dle § 1813 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku jsou zneužívající ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí. Dle § 1815 občanského zákoníku se ke zneužívajícímu ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

11. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Žalobce dodával za výše uvedených podmínek elektřinu žalované, která neuhradila včas její kupní cenu (§ 50 Zákona) v žalované výši vyplývající z předloženého vyúčtování. Žalovaná netvrdila a tím méně tedy prokázala, že by provedla jakoukoliv úhradu žalobci z tohoto titulu, k němuž se smluvně zavázala, stejně tak nerozporovala dodané množství elektřiny. Co se pak týče smluvní pokuty ve výši 100 Kč za každé jednotlivé prodlení s placením záloh, tak žalovaná nijak nedoložila, že by se s těmito platbami nedostala do prodlení či, že by je alespoň částečně uhradila. Bylo pak případně právě na žalované, aby takovou skutečnost prokázala, neboť žalobce nemůže již z jejich povahy prokazovat tzv. negativní skutečnosti, tedy, že mu někdo něco neuhradil. Žalobce tedy má na základě shora uvedeného právo na úhradu sjednané smluvní pokuty, když prokázal porušení povinností žalované, od nichž je právo na úhradu smluvní pokuty odvislé (§ 2048 občanského zákoníku). Žalovaná pak rovněž neuhradila, když netvrdila a tím méně prokázala opak, sjednaný poplatek za pojištění ve výši 176 Kč. Co se týče prodlení žalované, tak poplatek za pojištění byl splatný vždy ke každému 15. dni v měsíci, od 16. 6. 2024 tedy byla žalovaná v prodlení se zaplacením poplatku za měsíc červen 2024. Co se týče vyúčtování elektřiny, splatnost byla žalobcem stanovena na 29. 10. 2024 a doložil, že žalované vyúčtování dne 9. 10. 2024 odeslal. Jelikož tedy žalovaná neuhradila shora uvedené finanční závazky k výzvě žalobce (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku), resp. ve sjednaném datu, neučinila tak vůči žalobci řádně a včas a je s těmito úhradami v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobce má právo rovněž na úrok z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. Co se týče nároku na zaplacení smluvní pokuty za nedodržení sjednané doby smlouvy, soud shledal žalobu nedůvodnou. Žalobce prokázal, že od smlouvy o dodávce elektřiny odstoupil v říjnu 2024, resp. v srpnu 2024 ukončil dodávku elektřiny, do konce doby sjednané doby smlouvy od srpna 2024 zbývá deset měsíců, když tato byla dne 20. 3. 2024 sjednána na patnáct měsíců, tedy do 20. 6. 2025. Z formálního pohledu tedy byly smluvní podmínky pro vznik nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 8 000 Kč, tedy v částce 800 Kč za každý z deseti měsíců, splněny. Soud nicméně shledal, že s ohledem na aktuální judikaturu je nutno dané ujednání o smluvní pokutě považovat za zneužívající a tedy v rozporu s právem na ochranu spotřebitele. Rozsudkem Evropského Soudního dvora (dále jen „ESD“) sp. zn. C-749/23 ze dne 5. 6. 2023 bylo rozhodnuto o předběžné otázce, kterou podal Okresní soud v Teplicích. V rozhodnutí ESD bylo uzavřeno, že směrnice Rady 93/13/EHS musí být vykládána v tom smyslu, že ujednání smlouvy na dodávky elektřiny za pevnou cenu uzavřené na dobu určitou, jež dodavateli, který ji ukončil z důvodu neuhrazení platby před uplynutím její platnosti, umožňuje, aby vůči spotřebiteli automaticky uplatnil paušální pokutu bez ohledu na přímou hospodářskou ztrátu, kterou tento dodavatel skutečně utrpěl, může mít zneužívající povahu. Dle odstavce 43. cit. rozsudku ESD: „Bude muset předkládající soud při tomto posouzení rovněž ověřit, zda je výše uvedené pokuty vhodná k dosažení cílů, které sleduje, a nejde nad rámec toho, co je k jejich dosažení nezbytné, ve smyslu judikatury citované v bodě 39 tohoto rozsudku. Konkrétně je třeba zaprvé uvést, že pokuta dotčená ve věci v původním řízení vyplývá z ujednání vloženého do smlouvy o dodávce elektřiny pro potřeby domácnosti na dobu určitou, která stanoví cenu elektřiny zaručenou po celou dobu trvání smlouvy, jež je nižší než cena účtovaná v rámci smluv o dodávce elektřiny na dobu neurčitou. Cílem tohoto ujednání je tedy podle všeho náhrada případné škody způsobené dodavateli v důsledku neodebrání energie nasmlouvané pro zákazníka v rámci smluv na dobu určitou, kterou dodavatel pro zákazníka nakupuje předem pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy na volatilních velkoobchodních trzích.“ 13. Žalobce v ohledu vhodnosti dané pokuty k dosažení cílů, které sleduje, tedy v otázce případné škody, která mu může být neodebráním elektřiny žalovanou způsobena, neučinil žádná konkrétní tvrzení, tím méně pak jakékoliv důkazní návrhy. Za této situace, kdy se žalobce svou neúčastí u jednání soudu vzdal možnosti být v dané souvislosti poučen o nutnosti doplnit tvrzení a důkazy dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř., nezbylo soudu než s odkazem na výše uvedené závěry ESD a § 1813 občanského zákoníku shledat dané ujednání o smluvní pokutě za zneužívající a dle § 1815 občanského zákoníku k tomuto tedy nepřihlédl a žalobu, co se týče nároku na zaplacení smluvní pokuty za nedodržení doby smlouvy, zamítl. Pro úplnost soud dodává, že žalobce byl účastníkem předmětného řízení vedeného u ESD. Toto rozhodnutí bylo veřejně publikováno již v září 2025, žalobce s tímto tedy musel být v době nařizování jednání v této věci (listopad 2025) seznámen a daný právní názor již pro něj nemůže být překvapivý.

14. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalovaná měla ve věci většinový úspěch, náleží jí tedy vůči žalobci poměrná část nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Jelikož však žalovaná žádné náklady řízení neuplatnila a žádné na její straně z proběhlého řízení ani nevyplývají, rozhodl soud o nákladech řízení, jak je shora uvedeno. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.