8 C 265/2022

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně , právně zastoupeného Mgr. jméno příjmení , advokátkou se sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného , o zaplacení 44 539 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 44 539 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky za dobu od 17.7.2021 do 19.5.2022 ve výši 3 188 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 3 960 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce. Žalobce se svou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 44 539 Kč spolu s úroky z prodlení vždy za dobu od 17.7.2021 do 19.5.2022 z částky 2 597 Kč ve výši 186 Kč, z částky 2 597 Kč ve výši 186 Kč, z částky 2 597 Kč ve výši 186 Kč, z částky 2 597 Kč ve výši 186, z částky 2 597 Kč ve výši 186 Kč, z částky 3 087 Kč ve výši 221 Kč, z částky 2 364 ve výši 169 Kč, z částky 4 497 ve výši 322 Kč, z částky 4 234 Kč ve výši 303 Kč, z částky 2 330 Kč ve výši 167 Kč, částky 3 547 Kč ve výši 254 Kč, z částky 3 547 Kč ve výši 254 Kč, z částky 4 912 Kč ve výši 351 Kč a z částky 3 036 Kč ve výši 217 Kč. V odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovaným uzavřel jako pojistitel celkem 14 pojistných smluv, jejichž předmětem bylo pojištění z odpovědnosti provozu vozidel. Takto účastníci řízení uzavřeli následující smlouvy s následujícím pojistným splatným čtvrtletně ohledně vozidel následujících registračních značek (RZ): -) [číslo] s účinností od 2.10.2020, [registrační značka], 1 951 Kč, -) [číslo] s účinností od 2.10.2020, [registrační značka], 1 951 Kč, -) [číslo] s účinností od 2.10.2020, [registrační značka], 1 951 Kč, -) [číslo] s účinností od 2.10.2020, [registrační značka], 1 951 Kč, -) [číslo] s účinností od 2.10.2020, [registrační značka], 1 951 Kč, -) [číslo] s účinností od 2.10.2020, [registrační značka], 2 320 Kč, -) [číslo] s účinností od 2.10.2020, [registrační značka], 1 777 Kč, -) [číslo] s účinností od 12.1.2021, [registrační značka], 2 929 Kč, -) [číslo] s účinností od 12.1.2021, [registrační značka], 2 758 Kč, -) [číslo] s účinností od 12.1.2021, [registrační značka], 2 810 Kč, -) [číslo] s účinností od 12.1.2021, [registrační značka], 2 310 Kč, -) [číslo] s účinností od 12.1.2021, [registrační značka], 2 310 Kč, -) [číslo] s účinností od 12.1.2021, [registrační značka], 3 199 Kč, -) [číslo] s účinností od 12.1.2021, [registrační značka], 1 978 Kč. Žalovaný sjednané pojistné u všech zmíněných smluv řádně nehradil v období od 25.3.2021 až do 16.7.2021, kdy všechna pojištění z tohoto důvodu zanikla, žalobci pak za zmíněné období dluží částku ve výši žalované jistiny. Z jednání soudu se žalobce omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. Soud provedl důkaz celkem čtrnácti pojistnými smlouvami, včetně pojistných podmínek sjednaných jako jejich součást, které uzavřel žalobce jako pojistitel a žalovaný jako pojistník v den jejich sjednané účinnosti a dále tedy s účinností, předmětem a výší pojistného, jak jsou shora specifikovány. Ke všem čtrnácti smlouvám pak žalobce doložil svou interní specifikaci pohledávek. Ke všem sedmi smlouvám ze dne 2.10.2020 žalobce doložil oznámení o zániku pojištění a upomínku bez dokladu jejich odeslání a dále dvě dodejky (ke každé smlouvě) svědčící o tom, že v její souvislosti se do sféry žalovaného dostala písemnost dne 5.3.2021, resp. dne 28.5.2021. K těmto dodejkám žalobce doložil vždy dvě upomínky s výstrahou zániku pojištění, jednu z března 2021 a druhou z 24.5.2021, kde byla učiněna výstraha zániku pojištění dne 16.7.2021, pokud nebude dlužné pojistné vyrovnáno. Stejnou„ sadu listin“ žalobce doložil i ke všem sedmi smlouvám ze dne 12.1.2021, ovšem s tím, že pouze u smlouvy [číslo] doložil zároveň dodejky svědčící o doručení listin žalovanému. Dále žalobce předložil předžalobní upomínku adresovanou žalovanému včetně výpisu z pošty svědčícím o jejím odeslání žalovanému před podáním žaloby. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobce uzavřel s žalovaným pojistné smlouvy, jak je shora uvedeno. Žalovaný pojistné řádně nehradil, ač se k tomu v pojistných smlouvách zavázal, a to v období výše specifikovaném. Dle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Shodně pak práva a povinnosti pojistitele a pojištěného pro případ pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví zákon č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (§ 12 odst. 1 písm. e) a § 13 odst. 2) s tím, že pojistitel má právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, v němž pojištění zaniklo). Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byly uzavřeny písemně výše specifikované pojistné smlouvy. Jelikož žalovaný řádně nehradil pojistné, pojistné smlouvy zanikly. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, netvrdil tedy a tím méně prokázal, že by provedl jakoukoliv úhradu pojistného žalobci či, že by pojištění zaniklo dříve, než žalobce tvrdí a prokazuje na základě výzev shora uvedených v případě všech smluv ze dne 2.10.2020 a smlouvy [číslo]. Co se týče skutečnosti, že žalobce neprokázal zánik pojištění u všech smluv, tak toto není k tíži žalovaného, jenž by v případě dalšího trvání pojištění byl povinen hradit dlužné pojistné ještě vyšší. Žalovaný je povinen uhradit pojistné za celou dobu pojištění (§ 2782 odst. 1 občanského zákoníku, § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.), resp. v daném případě, kdy jedná o tzv. povinné ručení dle zákona č. 168/1999 Sb. do konce měsíce, kdy pojištění zaniklo. Období od 25.3.2021 do 31.7.2021, kdy pojistné nebylo hrazeno, čítá 129 dnů. Sjednané pojistné v daném případě činilo -) 7 804 Kč ročně (smlouvy [číslo]), tedy 21,38 Kč denně, za 129 dnů tedy 2 758 Kč, -) 9 280 Kč ročně ([číslo]), tedy 25,42 Kč denně, za 129 dnů tedy 3 279 Kč, -) 7 108 Kč ročně ([číslo]), tedy 19,47 Kč denně, za 129 dnů tedy 2 512 Kč, -) 11 716 Kč ročně ([číslo]), tedy 32,09 Kč denně, za 129 dnů tedy 4 141 Kč, -) 11 032 Kč ročně ([číslo]), tedy 30,22 Kč denně, za 129 dnů tedy 3 899 Kč, -) 11 240 Kč ročně ([číslo]), tedy 30,79 Kč denně, za 129 dnů tedy 3 973 Kč, -) 9 240 Kč ročně ([číslo]), tedy 25,31 Kč denně, za 129 dnů tedy 3 266 Kč, -) 12 796 Kč ročně ([číslo]), tedy 35,05 Kč denně, za 129 dnů tedy 4 523 Kč, -) 7 912 Kč ročně ([číslo]), tedy 21,67 Kč denně, za 129 dnů tedy 2 797 Kč. Ze shora uvedeného je tedy zřejmé, že žalobce, ať již v součtu či co se týče jednotlivých dílčích položek, požaduje žalobou méně, než odpovídá shora uvedenému výpočtu. Je dále zřejmé, že od dne, kdy žalobce požaduje úroky z prodlení, bylo veškeré předcházející pojistné splatné a žalobci tedy vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení. Pro úplnost soud uvádí, že neopomněl, že ve čtyřech případech jsou pojistné smlouvy uzavřeny duplicitně ohledně jednoho vozidla (konkrétně se jedná o vozidla [registrační značka], [registrační značka] [číslo], [registrační značka] [číslo] a [registrační značka] [číslo], které každé vykazuje dvě pojistné smlouvy). Bez adekvátní obrany žalovaného ovšem soud shledal, že ani občanský zákoník, ani zákon č. 168/1999 Sb., v zásadě takové uzavření nevylučují a neplatnost smluv z důvodu omylu či dobrých mravů by bylo případně nutné vyvodit až z patřičných okolností. Obdobnou procesní aktivitu by bylo ze strany žalovaného nutno vykonat i v ohledu, kdy žalobce doložil (zjevně zcela nadbytečně) upomínky s výstrahou zániku pojištění již z března roku 2021, kde u všech je zánik pojištění avizován již v dubnu 2021. Bylo případně na žalovaném, aby alespoň tvrdil, že žádné platby k březnovým výzvám neučinil a pojištění tak zanikla již v dubnu 2021. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle většinového úspěchu žalobce, jenž doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 1 782 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 3. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 500 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokátka v daném případě vykonala tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží jí tak odměna a náhrady v celkové výši 1 800 Kč (3 x 500 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 378 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 3 960 Kč (1 782 + 1 800 + 378). S argumentací žalobce ohledně aplikace § 14b v daném řízení se soud neztotožnil. Je jistě pravdou, že žalobce nabízí celou řadu pojistných produktů, nicméně jejich obsah a specifika nejsou pro řízení o dlužném pojistném vůbec podstatné, v daném řízení je nutné tvrdit pouze to, kolik činilo sjednané pojistné a za jakou dobu nebylo hrazeno, čemuž následně odpovídá poměrně jednoduchý matematický výpočet. Tyto informace pak právní zástupce musí stejně komplexně převzít od žalobce. Právní kvalifikace žalobce se pak omezuje pouze na dvě ustanovení zákona, a sice § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. v případě tzv. povinného ručení a na § 2782 odst. 1 občanského zákoníku pro všechny ostatní typy pojištění. Argumentace o jednotlivosti každého řízení je dle soudu také nepřiléhavá, neboť každé řízení je alespoň minimálně individualizováno (účastníkem, výší plnění atp.) a dle argumentace žalobce by pak § 14b nebyl aplikovatelný nikdy, neboť žaloby nemohou být nikdy zcela totožné. V případě žalob na dlužné pojistné pak dochází k pravidelnému a zcela obdobnému zpracování žaloby, kdy se skutkové okolnosti liší právě pouze v několika technických položkách (předmět pojištění, doba neplacení, sjednané pojistné, osoba žalovaného a žalovaná částka). Na daném závěru pak nemůže nic změnit ani skutečnost, že se v daném případě jednalo o celkem čtrnáct pojistných smluv, když v podané žalobě došlo pouze k mechanické záměně parametrů jednotlivých smluv a všechny texty k jednotlivým smlouvám jsou v podstatě totožné.