8 C 268/2019

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného s ukončeným trvalým pobytem v České republice, bytem adresa , anonymizována dvě slova , zastoupen zmocněncem jméno celé jméno žalovaného , bytem adresa , o zaplacení 61 183,10 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 59 683,10 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 519,64 Kč, s úrokem ve výši 5 % ročně z částky 59 183,10 Kč od 1.9.2019 do zaplacení, s s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 815,78 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 59 683,10 Kč od 1.9.2019 až do zaplacení a na náhradě nákladů řízení 3 726 Kč, to vše v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč splatných do každého 25. dne v měsíci předem k rukám žalobce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, to vše pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se ohledně zaplacení úroku ve výši 3 785 Kč, úroku z prodlení ve výši 4,74 Kč, 1 500 Kč s příslušenstvím a nákladů na vymáhání ve výši 1 325 Kč, zamítá.

1. Žalobce se podanou žalobou ve smyslu doplnění žaloby ze dne 2.12.2019 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému, a v době podání žaloby ještě dalším dvěma žalovaným – [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované], povinnost zaplatit mu 61 183,10 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 291,90 Kč od 1.7.2019 do 31.8.2019, kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši 815,78 Kč od 1.7.2019 do 31.8.2019, úrokem ve výši 5 % ročně z částky 61 183,10 Kč od 1.9.2019 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 61 183,10 Kč od 1.9.2019 do zaplacení a dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 325 Kč. V odůvodnění žalobce uvedl, že dne [datum] uzavřel s [celé jméno žalovaného] smlouvu o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] v níž se [celé jméno žalovaného] zavázal v případě překlenovacího úvěru splácet úroky z úvěru v pravidelných měsíčních splátkách až do přidělení cílové částky a po přidělení cílové částky (u přiděleného úvěru od počátku) v měsíčních splátkách splácet jistinu úvěru a úroky až do úplného splacení. Žalovaný ([celé jméno žalovaného]) vzal na sebe písemným prohlášením ručitele ze dne 25.1.2006 povinnost, že pohledávku žalobce, vyplývající z výše uvedené úvěrové smlouvy, či její nesplacenou část, včetně příslušenství uspokojí, jestliže tak neučiní [celé jméno žalovaného]. Žalobce na základě předmětné úvěrové smlouvy a dle písemného pokynu [jméno] [celé jméno žalovaného] tomuto v měsících únoru a září roku 2006 poskytl celkem částku ve výši 150 000 Kč za účelem uvedeným v úvěrové smlouvě v čl. I., čímž byl přislíbený úvěr zcela vyčerpán. Nejpozději k 25. dni v měsíci následujícím po datu výplaty mělo být započato se splácením jednotlivých výše uvedených splátek z uvedeného úvěru. Svůj závazek však [celé jméno žalovaného] řádně neplnil a opakované výzvy k zaplacení byly marné, poslední řádně uhrazená splátka byla připsána dne 30.10.2018. Vzhledem ke skutečnosti, že do data uvedeného v poslední výzvě k úhradě dlužných částek před odstoupením nebyly dlužné splátky uhrazeny, odstoupil žalobce k tomuto datu od úvěrové smlouvy, a to na základě čl. 6 odst. 3 písm. a) popř. b) Všeobecných úvěrových podmínek, které byly nedílnou součástí této smlouvy o úvěru. Odstupovací dopis se dostal do dispoziční sféry [celé jméno žalovaného], žalobce marně žádal uhrazení celé dlužné částky i na žalovaném ([celé jméno žalovaného]). Dlužná částka ke dni odstoupení, tedy ke dni 30.6.2019, činí 66 290,14 Kč, k datu 31.8.2019 pak činí částku 67 615,78 Kč skládající se z jistiny ve výši 61 183,10 Kč, úroků z úvěru ve výši 4 291,90 Kč, úroků z prodlení ve výši 815,78 Kč a neúročených poplatků ve výši 1 325 Kč. Výše úroků z prodlení je upravena smluvně v čl. 6 odst. 5 Všeobecných úvěrových podmínek [právnická osoba]

2. V podání ze dne 2.12.2019 vzal žalobce žalobu bez udání důvodu zpět vůči původně žalované [celé jméno žalované]. Následně v podání ze dne 9.1.2020 vzal žalobce žalobu zpět i vůči původně žalovanému [celé jméno žalovaného] s odkazem na konání insolvenčního řízení ve věci [celé jméno žalovaného]. S ohledem na výše uvedené soud řízení vůči [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] zastavil. Žalovaným tak zůstal nadále pouze [celé jméno žalovaného].

3. Žalobce pak v rámci omluv z jednání soudu opakovaně sdělil, že souhlasí s případným splácením dluhu po 2 000 Kč měsíčně.

4. Žalobce se z jednání soudu dne 12.1.2021 omluvil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Zmocněnec žalovaného ve věci uvedl, že žalovaný v zásadě nepopírá, že v minulosti podepsal ručitelství panu [celé jméno žalovaného], nicméně s ohledem na odstup času si již nevzpomíná na žádné detaily. Žalovaný od roku [rok] nežije v [obec], neměl zde zaměstnavatele, ani občanský průkaz a je tedy otázkou, jak mohl vůbec ručit. Žalovaný nebyl rovněž nijak vyrozuměn o tom, že by měl nějakou takovou povinnost plnit, je také otázkou, zda nedošlo k nějakému podvodu na žalovaného, neboť tento zřejmě podepisoval ručení k mezitímnímu úvěru a nikoliv k úvěru, o němž hovoří žalobce. Rovněž si žalovaný není vědom toho, že by jakoukoliv listinu podepisoval v [obec], tam nikdy žádnou smlouvu nepodepisoval. Situace je velice podezřelá, nepochybně v mezidobí mělo dojít k doplacení daného meziúvěru, ze smlouvy navíc vyplývá, že účet stavebního spoření manželů [příjmení] byl v tu dobu záporný, uzavření takovéhoto překlenovacího úvěru by tak bylo v rozporu se zákonem. K výzvě soudu dále uvedl, že žalovaný se na adrese [adresa], po celou dobu pobytu v [obec] se zdržoval na adrese [adresa žalovaného].

5. Zmocněnec žalovaného dále ve svém vyjádření ze dne [datum] doplnil, že žalovaný nepopírá, že by manželům [příjmení] ručil v souvislosti s překlenovacím úvěrem uzavřeným s žalobcem dne [datum] pod [číslo]. Tento meziúvěr však byl splacen, a to k datu [datum] splacením vkladů ze stavebního spoření manželů [příjmení] a řádným úvěrem poskytnutým pod [číslo]. Smyslem stavebního spoření je získat prostředky na realizaci potřeb bydlení klientů stavebních spořitelen. V běžných případech si klienti spoří, než dosáhnou 50 % z cílové částky, přičemž tato polovina je tvořena z vkladů, státní podpory a smluvních úroků. Teprve po dosažení tohoto limitu je možné čerpat úvěr ze stavebního spoření spočívající ve zbylých 50 % cílové částky. Zákon o stavebním spoření umožňuje poskytnout finanční prostředky již dříve před naspořením zmíněných 50 % cílové částky. K tomuto účelu slouží překlenovací úvěr neboli tzv. meziúvěr. Tento je pak splácen v dohodnutých splátkách a klient má zároveň povinnost spořit si na svůj spořící účet tak, aby co nejdříve dosáhl cílové částky. Právě takový meziúvěr byl poskytnut manželům [příjmení] v roce [rok] pod [číslo] splacen ke dni [datum]. Po celou dobu splácení zmíněné smlouvy figuroval žalovaný jako ručitel, nicméně smlouva byla ke dni [datum] ukončena. Žalovaný nikdy nepodepsal jako ručitel manželům [příjmení] úvěrovou smlouvu [číslo]. Včasné splacení meziúvěru je v bytostném zájmu nejen klientů, ale i samotné spořitelny, která by jako správný hospodář měla monitorovat schopnost klientů úvěr splácet a pokud tomu tak není, informovat ručitele, aby mohl ze své pozice jednat. Z výpisů předložených žalobcem je zřejmé, že manželé [celé jméno žalovaného] začali mít platební problémy již kolem roku 2014, kdy se na účtu začaly objevovat splátky od insolvenčních správců, o tomto však žalovaný informován nebyl. Manželé [celé jméno žalovaného] za více jak deset let splácení meziúvěru zaplatili jen na úrocích 108 690 Kč a dnem 2.9.2016 teprve začali splácet řádný úvěr. Při celkově poskytnutém meziúvěru ve výši 150 000 Kč a faktické půjčce 82 163,13 Kč rozdíl do částky výše meziúvěru byl uhrazen naspořenými prostředky manželů [příjmení]. Jedná se o velmi špatnou práci finančních poradců, kteří neposkytli manželům [příjmení] zásadní informace o fungování meziúvěru, výše uhrazených úroků se jeví jako lichevní a jedná se obohacování na úkor klienta.

6. Žalobce v písemném podání ze dne 22.2.2021 k výzvě soudu doplnil, že žalovaného jako ručitele k plnění vyzýval na adresu, kterou sám žalovaný sdělil při sjednávání ručitelského prohlášení, tedy adresu [adresa]. Dále žalobce doplnil, že ke dni [datum] došlo dle článku V. smlouvy o překlenovacím úvěru [číslo] k přidělené cílové částky, tj. ke změně úvěrových podmínek, změně splátky a k pouze technickému přečíslování smlouvy z koncovky 51 na 01, nikoli k zániku smlouvy.

7. Žalobce se z jednání soudu dne 8.6.2021 omluvil, soud tedy opět věc projednal v jeho nepřítomnosti. Zmocněnec žalovaného při jednání zevrubně odkázal na svá předchozí vyjádření, zejména na skutečnost, že žalovaný nebyl jako ručitel informován o počínajících problémech se splácením úvěru, když tyto započaly již v roce 2013 v souvislostí s insolvencí paní [celé jméno žalované] a definitivně se naplnily v roce 2019 v souvislosti s insolvencí na pana [celé jméno žalovaného]. Je pravdou, že žalovaný byl již v tuto dobu mimo republiku, nicméně žalobkyně si mohla a měla v daném ohledu počínat pečlivěji a pokusit se jej kontaktovat. Z proběhlého řízení je jasné, že žalovaný se tomuto nevyhýbá, ve věci je aktivní a mohl tak již činit před zahájením soudního řízení. K dotazu soudu zmocněnec dále připustil, že e-mail a telefon uvedený v prohlášení na č.l. 128 spisu již zřejmě žalovaný po svém odstěhování do zahraničí neměl. Zmocněnec žalovaného dále uvedl, že celkově neshledává přístup a jednání žalobkyně za férový, k tomu dále upozorňuje, že s odkazem na výpis z účtů za rok 2017 z tohoto vyplývá, že žalovaným byly účtovány také poplatky za upomínky, a to ve výši v podstatě celé platby od insolvenčního správce. Klientovi v insolvenci by přeci neměli vznikat žádné další dluhy a takové jednání také není férové. S odkazem na výše uvedené by zmocněnec žalovaného považoval za spravedlivé a férové řešení, kdy by žalovaný uhradil pouze polovinu nárokované sumy. Zmocněnec žalovaného závěrem odkázal na svá předchozí vyjádření s tím, že žalovaný si je do určité míry vědom vlastního pochybení a skutečnosti, že ručitelské prohlášení podepsal, nicméně by mělo být zohledněno, že svůj nemalý podíl na celé situaci nese také žalobce. Žalovaný žádnou náhradu nákladů řízení nepožaduje, této se vzdává.

8. Ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a [jméno] a [jméno] [příjmení] jako dlužníky vyplynulo, že jejím předmětem byl úvěr ve výši 150 000 Kč, který se dlužníci zavázali splatit spolu s úrokem ve výši 7,1 % ročně, a to platbou úroků ve výši 887,50 Kč a dále vkladem spoření ve výši 450 Kč měsíčně a poplatkem za vedení účtu ve výši 25 Kč měsíčně. V čl. V smlouvy bylo dále ujednáno, že podpisem smlouvy dlužníci vyslovují svůj souhlas s budoucím přijetím přidělení cílové částky, čímž dojde ke změně úvěrových podmínek (dále jen úvěr ze stavebního spoření), úroková sazba bude následně činit 5 % ročně, předpokládaný termín přijetí cílové částky ve výši 150 000 Kč je ve druhém čtvrtletí roku 2016, splátky budou činit 1 125 Kč. Jako nedílná součást smlouvy (čl. VIII) byly sjednány Všeobecné úvěrové podmínky [právnická osoba], které žalobce rovněž doložil. Dle článku 6 odst. 3 písm. a) zmíněných podmínek bylo sjednáno oprávnění žalobce od smlouvy odstoupit v případě prodlení klienta s placením úroků a splátek úvěru. Dle čl. 4 odst. 14 zmíněných podmínek byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši diskontní sazby ČNB a sedmi procentních bodů.

9. Z žádosti o výplatu ze dne 25.1.2006 vyplynulo, že [celé jméno žalované] požádala žalobce o vyplacení částky 135 000 Kč na zde uvedený bankovní účet. Z žádosti o výplatu ze dne 22.8.2006 vyplynulo, že [celé jméno žalovaného] požádal žalobce o vyplacení částky 15 000 Kč na zde uvedený bankovní účet. K tomu žalobce dále doložil jím vyhotovený doklad o použití prostředků, kde jsou tyto specifikovány v celkové částce 149 454 Kč, k nimž byly dále doloženy faktury vystavené [celé jméno žalovaného] za související práce a materiál. Z oznámení ze dne 1.2.2006 a 12.9.2006 vyplynulo, že toto bylo adresováno [celé jméno žalovaného] a žalobce jej zde informuje o výplatě úvěru, jak je shora uvedeno.

10. Z prohlášení ručitele ze dne 25.1.2006 vyplynulo, že tuto listinu podepsal žalovaný jako ručitel a zavázal se tímto prohlášením na sebe vzít povinnost, že pohledávky věřitele či jejich nesplacené části včetně příslušenství uspokojí, jestliže tak neučiní dlužník sám s tím, že jako dlužník zde byl uveden [celé jméno žalovaného] a jako závazky označeny závazky vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené s žalobcem.

11. Žalobce dále doložil výpisy z předmětného úvěrového účtu za roky 2006 až 2018, z nichž vyplynuly jednotlivé splátky učiněné manžely [příjmení], z nichž některé byly učiněny prostřednictvím insolvenčního správce. Konečný zůstatek k 31.12.2018 nesplacené jistiny pak činil 63 438,10 Kč. Z výpisu z roku 2017 vyplývá, že žalobce z úvěrového účtu strhl celkem 1 500 Kč (3 x 500 Kč) s uvedením poznámky„ úhrada za upomínku“. K 1.9.2016 došlo ke splacení meziúvěru, když ze stavebního spoření bylo uhrazeno 61 133,05 Kč a z úvěru ze stavebního spoření 82 164,13 Kč. Od 1.1.2017 činila dlužná jistina úvěru ze stavebního spoření celkem 81 354,51 Kč.

12. Z výzvy ze dne 1.7.2019 vyplynulo, že tuto adresoval žalobce žalovanému s tím, že jej jako ručitele vyzývá k úhradě předmětného dluhu s vylíčením rozhodných skutečností pro tuto výzvu. Dle přiložené dodejky byla tato písemnost ve sféře dispozice žalovaného dne 3.7.2019 na adrese [adresa]. Z výzvy ze dne 24.7.2019 vyplynulo, že tuto adresoval žalobce žalovanému s tím, že jej jako ručitele vyzývá k úhradě předmětného dluhu s vylíčením rozhodných skutečností pro tuto výzvu. Dle přiložené dodejky byla tato písemnost ve sféře dispozice žalovaného dne 26.7.2019 na adrese [adresa].

13. Z výzvy ze dne 29.5.2019 vyplynulo, že tuto adresoval žalobce [celé jméno žalovaného], kde jej vyzval k úhradě nedoplatku na splátkách na předmětný úvěr do 30.6.2019 s tím, že pokud nebudou tyto připsány v daném termínu na účet, odstupuje žalobce od předmětné smlouvy. Dle přiložené dodejky byla tato písemnost ve sféře dispozice [celé jméno žalovaného] dne 31.5.2019. Z výzvy ze dne 1.5.2019 vyplynulo, že tuto adresoval žalobce žalovanému kde jej vyzval k úhradě nedoplatku na splátkách na předmětný úvěr do 31.5.2019 s tím, že pokud nebudou tyto připsány v daném termínu na účet, odstupuje žalobce od předmětné smlouvy. Dle přiložené dodejky byla tato písemnost ve sféře dispozice [celé jméno žalovaného] dne 3.5.2019. Výzva obsahuje výstrahu vymáhání dluhu soudní cestou.

14. Z prohlášení podepsaného žalovaným dne 27.12.2005 vyplynulo, že tento jej vyplnil na formuláři vyhotoveném žalobcem za účelem ručitelského prohlášení, jako svou kontaktní adrese zde uvedl adresu [adresa].

15. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: [jméno] [jméno] [celé jméno žalovaného] uzavřeli s žalobcem úvěrovou smlouvu, jak je výše uvedeno, na jejímž základě obdrželi na vlastní žádost o proplacení meziúvěr celkem ve výši 150 000 Kč, který se zavázali splatit spolu se sjednaným úrokem ve výši 7,1 % ročně. Ke splacení meziúvěru došlo k 1.9.2016, jak je shora uvedeno započtením úvěru ze stavebního spoření a spoření, následně zbývalo uhradit 81 354,51 Kč spolu se sjednaným úrokem ve výši 5 % ročně. S ohledem na skutečnost, že sjednané splátky úvěru nebyly řádně hrazeny, žalobce ke dni 30.6.2019 odstoupil od předmětné smlouvy, tato možnost byla ve smlouvě sjednána, jak je shora uvedeno. K 31.12.2018 činil nedoplatek na jistině celkem 63 438,10 Kč. Dne 25.1.2006 žalovaný podepsal ručitelské prohlášení shora uvedené. [celé jméno žalovaného] ani žalovaný dluh nevyrovnali i přes následné výzvy žalobce, jak jsou shora specifikovány včetně dat odeslání, žalovaný byl upomínán na kontaktní adrese, jíž sdělil žalobci, jak je shora uvedeno.

16. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen„ obchodní zákoník“) se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 365 obchodního zákoníku je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem.

18. Podle § 517 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb., (dále jen„ občanský zákoník“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení.

19. Dle § 303 obchodního zákoníku Kdo věřiteli písemně prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník vůči němu nesplní určitý závazek, stává se dlužníkovým ručitelem. Dle § 306 odst. 1 obchodního zákoníku je věřitel oprávněn domáhat se splnění závazku na ručiteli jen v případě, že dlužník nesplnil svůj splatný závazek v přiměřené době poté, co byl k tomu věřitelem písemně vyzván. Tohoto vyzvání není třeba, jestliže je věřitel nemůže uskutečnit nebo jestliže je nepochybné, že dlužník svůj závazek nesplní.

20. Dle § 470 odst. 1 občanského zákoníku dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a za zůstavitelovy dluhy, které na něj přešly zůstavitelovou smrtí.

21. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je z větší důvodná. Z provedeného řízení vyplynulo, že žalobce s [jméno] a [jméno] [příjmení] uzavřel dle § 497 obchodního zákoníku smlouvu o úvěru shora specifikovanou, kde se zavázal poskytnout shora uvedený meziúvěr a následně úvěr ze stavebního spoření, jako je shora specifikován, což následně učinil, jak je shora rovněž specifikováno. Od [datum] byli [jméno] [jméno] [celé jméno žalovaného] s odkazem na uzavřenou smlouvu povinni hradit smluvní úrok ve výši 5 % ročně. Žalovaný k dané smlouvě připojil své ručitelské prohlášení specifikované rovněž výše. Jelikož platební splátkové povinnosti nebyly řádně plněny, žalobce využil svého práva sjednaného ve smlouvě a od smlouvy odstoupil k 30.6.2019 na základě shora uvedených výzev. Z předmětného dluhu zbývá uhradit žalovanou jistinu, bylo případně na žalovaném, aby tvrdil a následně prokázal, že bylo uhrazeno více, než žalobce tvrdí, když tento nemůže již z její povahy prokazovat negativní skutečnost, tedy, že mu někdo něco neuhradil. S ohledem na výše uvedené tedy soud žalovanému jako ručiteli dle § 303 a násl. obchodního zákoníku uložil splnit povinnost, k níž se svým prohlášením zavázal (tedy uhradit zbývající jistinu a spolu se smluvními úroky). Jelikož pak dluh nebyl uhrazen řádně a včas, je žalovaný rovněž povinen uhradit žalobci úroky z prodlení (§ 365 obchodního zákoníku, § 517 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném v době vzniku prodlení. Žalobce požadoval úroky z prodlení v míře nižší než zákonné, soud mu je tedy přiznal v požadované výši, která byla sjednána ve smlouvě.

22. K rozsahu povinnosti žalovaného soud dále dodává, že žalobce dlužnou jistinu vyčíslil na 61 183,10 Kč, tedy méně, než je uvedeno v posledním doloženém výpisu z účtu. Z výpisu z úvěrového účtu z roku 2017 nicméně vyplývá, jak upozornil zmocněnec žalovaného, že v tomto jsou zahrnuty poplatky ve výši 1 500 Kč. Žalobce tuto položku nijak neodůvodnil, z doložených listin žádná obdobná poplatková povinnost manželů [příjmení] nevyplývá. Stejné závěry je pak třeba vztáhnout na částku 1 325 Kč požadovanou žalobcem z titulu poplatků, které dále specifikoval pouze obecně jako náklady na vymáhání, i v tomto ohledu v žalobě absentuje dostatečné tvrzení, z jakého konkrétního titulu či na základě jakých skutkových či právních důvodů tuto částku požaduje. V tomto ohledu je nutno také připomenout, že soud nesmí dovozovat chybějící tvrzení z důkazů a dle závěrů Nejvyššího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]) se žalobce svou neúčastí pří jednání vzdal možnosti být v daném smyslu poučen o nutnosti doplnit tvrzení a důkazy (§ 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř.). Proto soud dlužnou jistinu, jíž je žalovaný povinen uhradit, ponížil o 1 500 Kč a žalobu dále zamítl také ohledně částky 1 325 Kč.

23. Co se dále týče požadovaného příslušenství, tak je zřejmé, že od 1.7.2019, kdy jsou jak úroky z prodlení, tak úroky sjednané, požadovány, byly [jméno] [jméno] [celé jméno žalovaného] v prodlení s úhradou dluhu s ohledem na odstoupení žalobce od předmětné smlouvy. Žalobce v žalobě požadoval kapitalizovaný úrok ve výši 4 291,90 Kč za dobu od 1.7.2019 do 31.8.2019 a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 815,78 Kč za shodné období. Z částky 59 683,10 Kč však kapitalizovaný úrok ve výši 5 % ročně za zmíněné období činí 506,90 Kč, úrok z prodlení ve výši 8 % ročně pak částku 811,04 Kč. Pokud žalobce požadoval na úrocích více, soud s odkazem na výše uvedené žalobu zamítl, rovněž i v tomto ohledu měl žalobce případně doplnit tvrzení a potažmo následně důkazy.

24. Co se týče procesní obrany žalovaného, tuto soud vyjma části týkající se poplatků ve výši 1 500 Kč neshledal důvodnou. Co se týče vyrozumění žalovaného o jeho ručitelské povinnosti, je nutno uvést, že to byl především žalovaný, kdo si měl být této povinnosti vědom a případně se sám zajímat o vývoj splácení předmětného dluhu. Již ze samotné úvěrové smlouvy a zde uvedených termínů je pak zřejmé, že dluh měl být doplacen až za řadu let (předpokládaný termín přidělení úvěru v roce 2016), žalovaný si tedy musel být vědom, že hrozící povinnost ze smlouvy bude přicházet v úvahu velmi dlouhou dobu. Oprávněný z dluhu nemá zákonnou povinnost sám od sebe informovat ručitele o čemkoliv, je pouze povinen k požádání ručitele tomuto sdělit výši pohledávky (§ 305 obchodního zákoníku). I z dikce zákona tak vyplývá, že je to především ručitel, kdo by se ve vlastním zájmu měl o situaci kolem dluhu zajímat. Pokud pak žalovaný argumentoval tím, že byl ke splnění povinnosti vyrozuměn na chybné adrese, tak tuto námitku žalobce rozptýlil doložením skutečnosti, že žalovaného vyzýval na adrese, jíž mu jako kontaktní žalovaný sdělil. Skutečnost, zda žalovaný žije či nežije v [obec], či je občanem ČR pak samozřejmě na samotnou existenci a obsah daných práv a povinností nemůže mít vliv, nicméně dle vyjádření zmocněnce žalovaného se tak navíc stalo až v roce 2007, přičemž k podpisu ručitelského prohlášení došlo již v roce 2006. Žalobce je osobou soukromého práva, nemá na rozdíl od státních orgánů žádnou možnost sledovat aktuální místo pobytu osob, pokud jim toto daná osoba sama neoznámí. Nelze tedy klást k tíži žalobce, že nevěděl o pobytu žalovaného v zahraničí, byl to právě on, kde měl, při vědomosti daného závazku, žalobci v zájmu efektivní komunikace do budoucna danou změnu nahlásit.

25. Co se pak týče samotné smlouvy a její případné výhodnosti či nevýhodnosti pro jednu ze smluvních stran, tak bylo opět především na povinných či případně na ručiteli, aby svůj závazek dobře zvážili. Soud nemůže korigovat smluvní vztahy soukromých subjektů jen na základě jejich neuváženosti, přičemž je nutné si uvědomit, že žalobce samozřejmě s ohledem na svou povahu danou činnost provádí za účelem zisku a to pokud možno maximálního. Nevýhodnost smlouvy by mohla být zákonným důvodem pro zrušení soudem, kdyby tato prolomila hrubé porušení dobrých mravů. K tomu však v daném případě nedošlo, byť [jméno] [jméno] [celé jméno žalovaného] uhradili poměrně značnou sumu na úrocích v kapitalizované výši, samotná míra úroků byla poměrně nízká a ke značné výši výsledné částky došlo s ohledem na značnou dlouhodobost splácení, což je svého druhu také případný benefit pro příjemce úvěru v podobě nízkých splátek. Je pravdou, že [jméno] [jméno] [celé jméno žalovaného] při započtení jejich vlastního spoření fakticky obdrželi„ jen“ zhruba 80 000 Kč, přičemž ve výsledku jsou povinni uhradit částku více než dvojnásobnou, nicméně tuto hradili na ploše zhruba patnácti let (a dalších několik by platili dále při běžném řádu věcí). Zde je také nutno dále zohlednit specifika daného instrumentu, kdy při posuzování výhodnosti úvěru v obecné rovině, je nutné přihlédnout k tomu, že v prvním sledu [jméno] [jméno] [celé jméno žalovaného] částku 150 000 Kč skutečně obdrželi, ač dokonce neměli naspořeno vůbec nic a spoření probíhá prostřednictvím žalobce a je v daném kontextu svého druhu splácením úvěru. Pokud pak žalovaný argumentoval tím, že ručil pouze za dluh ze smlouvy o překlenovacím úvěru a nikoli za úvěr následný, tak tomuto argumentu soud rovněž nepřisvědčil, když takový závěr by byl nepřípustným formalismem při interpretaci daného právního úkonu. Je pravdou, že ručitelské prohlášení hovoří o„ překlenovacím úvěru“ a číslu„ 3 158 969 0 51“. Nicméně s ohledem na povahu daného institutu stavebního spoření a souvisejících úvěrových instrumentů je zřejmé, že tyto jsou provázané a navazující, oba závazky jsou konečně fyzicky součástí jediné listiny, která je souhrnně nazvána shora uvedeným způsobem. Návaznost obou instrumentů je pak i v samotné smlouvě popsána, je tedy zřejmé, že ručitelské prohlášení se týkalo závazku jako celku, nikoli pouze jeho dílčí části.

26. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy měl žalobce ve věci pouze nepatrný neúspěch a zároveň doložil splnění podmínek daných § 142a o.s.ř. (zaslání předžalobní výzvy). Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 3 126 Kč (2 448 Kč + doplatek 678 Kč) a dále s odkazem na § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. za ekvivalent tří úkonů právní služby (podání žaloby, dvě předžalobní výzvy, vyjádření k podání žalovaného) 100 Kč za jeden takový úkon do podání žaloby a 300 Kč po jejím podání. Skutečnost, že žalobce musel k výzvě soudu doplňovat zprvu nejasnou žalobu a bral následně žalobu zpět vůči jiným žalovaným, soud do nákladů řízení nezohlednil, když dané úkony nemohou jít k tíži žalovaného, neboť to byl žalobce, kdo měl podat žalobu bezvadnou a zvážit, jaký okruh účastníků hodlá v zájmu svého úspěchu do řízení vzít.

27. O splátkách soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř. dle procesní nabídky žalobce učiněné vůči žalovanému. Pro ochranu žalobce jako oprávněného pak soud vyslovil podmínku ztráty výhody splátek, jež znamená, že pokud se žalovaný opozdí se splácením svého dluhu byť s jedinou splátkou, stane se tím splatnou celá zbývající nesplacená částka najednou.