8 C 277/2022

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupeného advokátem: anonymizováno jméno příjmení jméno , se sídlem adresa žalobkyně , proti žalované: osobní údaje žalované naposledy trvale bytem adresa žalované , t.č. neznámého pobytu, zastoupené opatrovníkem příjmení jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , o zaplacení 12 194,01 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba o zaplacení 12 194,01 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne 7.10.2022 domáhal, aby soud uložil žalované zaplatit 12 194,01 Kč spolu se smluvními úroky a úroky z prodlení. V odůvodnění uvedl, že žalobu podává z titulu dluhu vzniklého na základě smluv o půjčce [číslo] ze dne 31.5.2016 a [číslo] ze dne 4.12.2015, které žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO]. Na základě smluv bylo právním předchůdcem žalobce poskytnuto žalované 8 000 Kč, resp. 6 000 Kč, které se zavázala uhradit ve splátkách spolu se smluvním úrokem a poplatky do 11.7.2017, resp. do 13.1.2017. Jelikož žalovaná své platební povinnosti řádně neplnila, když uhradila celkem pouze 4 406,29 Kč, resp. 7 933,71 Kč, vzniklo právnímu předchůdci žalobce od data splatnosti následující splátky právo požadovat úhradu zbytku dluhu najednou. Dlužná částka pak sestává z nezaplacené jistiny ve výši 7 326,61 Kč a 2 030,32 Kč a zbytek částky tvoří dlužné poplatky a úroky. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s žalobcem dne 7.1.2022. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno, byla rovněž upomenuta k úhradě s výstrahou soudního vymáhání, avšak marně. Při uzavírání předmětných smluv právní předchůdce žalobce splnil svou zákonnou povinnost, kdy s odbornou péčí zkoumal schopnosti žalované předmětné úvěry splácet, přičemž spotřebitel má zákonnou povinnost poskytnout tyto informace úplné a pravdivé. Tyto informace právní předchůdce žalobce získal od žalované přímo při uzavírání smlouvy, kdy byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace pak ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalované a uvedeny v listině„ Dokumenty k ověření“. Dále žalobce v daném ohledu uvedl, že pokud by žalovaná uvedla nějaké nepravdivé informace o své osobě, mohlo by se jednat o trestný čin úvěrového podvodu a odkázal na zásady poctivosti v občanskoprávních vztazích. Žalovaná ve smlouvách oproti svému podpisu prohlásila, že se právní předchůdce žalobce dostatečně zabýval její schopností předmětné zápůjčky splácet a jejich podmínky odpovídají poměrům žalované.

2. Opatrovník žalované v podání ze dne 21.3.2023 vznesl ohledně obou pohledávek námitku promlčení s tím, že s ohledem na datum podání žaloby a sjednanou splatnost pohledávek, již promlčecí doba ke dni podání žaloby marně uplynula. Žalobce k tomu ve svém podání ze dne 28.3.2023 odvětil, že námitka promlčení není důvodná. Žalovaná na předmětné pohledávky, a to v případě obou smluv, plnila ještě splátkami v době od 20.6.2019 do 14.10.2020. Tímto částečným plněním dluh uznala dle § 2054 občanského zákoníku, čímž se promlčecí doba prodloužila na dobu deseti let dle § 639 občanského zákoníku. K tomu žalobce dále odkázal a citoval judikaturu, a to rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí].

3. V doplnění ze dne 2.5.2023 žalobce dále podrobně specifikoval zkoumání úvěruschopnosti žalované, když především odkázal na obsah zákaznických karet, které žalovaná podepsala a z nichž, po porovnání příjmů a výdajů, vyplynulo, že žalovaná má použitelný příjem ke splácení předmětných půjček. Žalobce dále odkázal na rozhodnutí Krajského soud v Českých Budějovicích, č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kde bylo shledáno, že pro posouzení úvěruschopnosti klienta není rozhodné, zda má poskytovatel dané osvědčující listiny fyzicky k dispozici, ale postačuje postup, kdy tyto listiny byly prověřeny v rámci uzavírání smlouvy, což následně obě smluvní strany stvrdily svým podpisem.

4. Při jednání soudu dne 23.5.2023 opatrovník žalované uvedl, že s názorem žalobce ohledně promlčení nesouhlasí, judikatura na níž žalobce odkazuje, není přiléhavá k dané věci, nejednalo se o splácení dluhu, ale částečné plnění, v případ dílčích splátek je judikatura konstantní v tom, že jejich úhrada nemá za následek uznání dluhu. Dále odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], dále [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]. Dále opatrovník uvedl, že v případě obou smluv došlo k nesplnění informační povinnosti ze strany poskytovatele úvěru dle § 8 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, který se s ohledem na datum uzavření smluv a s ohledem na přechodná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. bude aplikovat v tomto případě. Informační povinnost by měla být součástí uzavřené úvěrové smlouvy. Namátkou z těchto informací chybí např. určení sazby nákladů, informace o možném mimosoudním vyřešení sporu a další. Soud následně při tomto jednání poučil žalobce ve smyslu § 118a odst. 1 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o.s.ř.“), nechť doplní tvrzení a důkazy k prokázání těchto tvrzení, zda a jakým způsobem jeho právní předchůdce splnil v případě obou úvěrů informační povinnost dle zákona o spotřebitelském úvěru účinného v době uzavření obou smluv, dále nechť prohloubí důkazní návrhy ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované, zejména v tom ohledu, jakým způsobem byly doloženy její příjmy a výdaje ve smyslu doložení těchto listin, když s ohledem na rizikovost žalované soud nepovažuje za dostatečné, aby na ně bylo pouze odkázáno v zákaznické kartě a tyto fakticky nebylo možno ověřit a dále nechť doplní tvrzení, jakým konkrétním způsobem mělo dojít k jednotlivým úhradám žalované a ohledně úhrad, z nichž dovozuje uznání dluhu, nechť doloží důkazy, že tyto byly skutečně uhrazeny (výpis z účtu, pokladní doklad apod.), to vše s výstrahou neúspěchu ve věci.

5. V podání ze dne 21.6.2023 žalobce doplnil, že ve smlouvách byla sjednána hotovostní forma splátek s tím, že bylo také sjednáno, že úvěrující bude o splátkách činit záznamy do Evidence splátek, kterou se zavázala uchovávat žalovaná. Ohledně úvěruschopnosti ji žalobce vše doplnil v předchozích podáních, kopii dokladů žalované nemá k dispozici a dále odkázal na závěry rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích, které již citoval shora.

6. V podání ze dne 22.6.2023 opatrovník žalované zevrubně zopakoval svou argumentaci ohledně nedostatečného informování žalované při uzavírání smluv. V podání ze dne 27.6.2023 opatrovník žalované navrhl důkaz originálem obou smluv o zápůjčce s tím, že první strana smluv končí článkem 5.1, pak následují dvě strany smluvních podmínek a teprve na čtvrté straně pokračuje samotná smlouva článkem 5.

2. Panuje tedy podezření z manipulace s těmito listinami. Ve smlouvě je také uvedena chybná výše RPSN ve výši 75,72 %, když správný výše činí 195,06 %, resp. 205,95 %. Dále opatrovník žalované uvedl, že se právní předchůdce žalobce nedostatečně zabýval schopností žalované předmětné zápůjčky splácet, když nijak neověřil podstatnou část jejích příjmů a také vůbec neověřil její výdaje.

7. Při jednání soudu dne 27.6.2023 žalovaný závěrem navrhl žalobě vyhovět a přiznat žalobci náhradu nákladů řízení s odkazem na již učiněná vyjádření. Opatrovník žalované závěrem navrhl žalobu zamítnout, když taktéž odkázal na svá předchozí vyjádření.

8. Ze smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 4.12.2015 vyplynulo, že jejím předmětem byla zápůjčka ve výši 6 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem a úrokem v 58 týdenních hotovostních splátkách po 183 Kč počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Žalovaná zároveň svým podpisem stvrdila, že zmíněné finanční prostředky při uzavření smlouvy v hotovosti převzala. Součástí plateb žalované byl sjednán i poplatek za pojištění, přičemž žalovaná zároveň ve stejný den podepsala listinu Zařazení do pojistného programu, kde bylo pojištění dále specifikováno.

9. Ze smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 31.5.2016 vyplynulo, že jejím předmětem byla zápůjčka ve výši 8 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem a úrokem v 58 týdenních hotovostních splátkách po 240 Kč počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Žalovaná zároveň svým podpisem stvrdila, že zmíněné finanční prostředky při uzavření smlouvy v hotovosti převzala.

10. Dále žalobce doložil kartu zákazníka ze dne 4.12.2015, kde žalovaná oproti svému podpisu prohlásila údaje o svých měsíčních příjmech a výdajích s tím, že je na mateřské s příjmem 7 600 Kč, další příjmy činí 15 500 Kč (zaměstnání partnera). Na nájem vynaloží 7 000 Kč, výdaje domácnosti jsou 12 000 Kč, splátky půjček jsou 958 Kč, výdaje na telefon 200 Kč. Dále zde bylo zaškrtnuto, že co se týče druhu bydlení, žalovaná je nájemníkem a má dvě nezaopatřené děti. Za žalobce tuto listinu podepsal zde uvedený obchodní zástupce s tím, že žalovanou byly poskytnuty následující dokumenty: nájemní smlouva, SIPO, výpis z účtu a výměr státní podpory.

11. Dále žalobce doložil kartu zákazníka ze dne 31.5.2016, kde žalovaná oproti svému podpisu prohlásila údaje o svých měsíčních příjmech a výdajích s tím, že je na mateřské s příjmem 7 600 Kč, další příjmy činí 25 000 Kč (bez specifikace). Na nájem vynaloží 10 000 Kč, výdaje domácnosti jsou 15 400 Kč, splátky půjček jsou 3 500 Kč. Dále zde bylo zaškrtnuto, že co se týče druhu bydlení, žalovaná je nájemníkem, svobodná a má dvě nezaopatřené děti. Za žalobce tuto listinu podepsal zde uvedený obchodní zástupce s tím, že žalovanou byly poskytnuty následující dokumenty: nájemní smlouva, SIPO a výměr státní podpory.

12. Z oznámení ze dne 3.2.2022 vyplynulo, že právní předchůdce žalobce oznámil žalované, že pohledávka z předmětných smluv byla postoupena žalobci a zároveň ji informovala o výši dluhu. Dle přiloženého podacího lístku bylo toto oznámení žalované odesláno. Z předžalobní upomínky adresované žalované právním zástupcem žalobce dne 14.4.2022 vyplynulo, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého podacího lístku byla tato výzva žalované odeslána.

13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 7.1.2022 mezi žalobcem a společností výše specifikovanou bylo soudem zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobce, mj. včetně předmětné pohledávky za žalovanou.

14. Dále žalobce doložil dvě tabulky s označením žalované jako dlužníka, specifikace obou dluhů a specifikace splátek učiněných žalovanou včetně datumů splátek, které měly být v obou případech učiněny i mezi daty 20.6.2019 až 14.10.2020.

15. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Právní předchůdce žalobce s žalovanou uzavřel smlouvy, jak jsou shora specifikovány, na jejichž základě žalovaná obdržela celkem 14 000 Kč. Právní předchůdce žalobce se při uzavírání smluv zabýval schopností žalované úvěr splácet způsobem, který zaznamenal v zákaznických kartách, jak jsou shora specifikovány. Pohledávky z předmětných smluv byly následně postoupeny žalobci, o čemž byla žalovaná vyrozuměna a následně jí také zaslána předžalobní výzva, jak je shora uvedeno.

16. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Dle § 610 odst. 1 občanského zákoníku k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. Dle § 619 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Dle § 629 odst. 1 občanského zákoníku promlčecí lhůta trvá tři roky.

17. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Z provedeného řízení vyplynulo, že právní předchůdce žalobce s žalovanou uzavřel smlouvy o zápůjčce, jak jsou shora specifikovány, žalovaná se zavázala dluh uhradit v 58 týdenních splátkách, ke splatnosti dluhu jako celku tedy došlo 13.1.2017 (smlouva ze dne 4.12.2015), resp. dne 11.7.2017 (smlouva ze dne 31.5.2016). Následující den po zmíněných datech tedy žalobce, resp. jeho právní předchůdce, mohl své právo vykonat poprvé a od této chvíle počala běžet promlčecí lhůta, která v daném případě činí tři roky (§ 629 občanského zákoníku). Promlčecí lhůta pak tedy uplynula ke dni 13.1.2020, resp. 11.7.2020. Jelikož pak žalobce podal žalobu ohledně daných nároků až 7.10.2022 a žalovaná vznesla námitku promlčení, soud s odkazem na § 609 a 610 občanského zákoníku žalobu zamítl, když shledal předmětný nárok promlčeným.

18. Pokud žalobce namítal, že došlo k uznání dluhu ze strany žalované formou částečné úhrady dluhu formou splátek učiněných žalovanou v roce 2019 a 2020 a tím i prodloužení promlčecí lhůty, tak soud se s tímto neztotožnil. Žalobce totiž nijak nedoložil, a to ani k výzvě soudu dle § 118a odst. 3 o.s.ř., že žalovaná v daných datech skutečně nějaké splátky učinila. Tabulky označené žalobcem jako Přehled plateb jsou zjevně vytvořeny v programu MS Excel či obdobném tabulkovém programu, a to žalobcem či jeho právním předchůdcem. Listina není nikým nijak verifikována, tím méně pak především protistranou. Nemůže se tedy jednat o objektivní důkaz prokazující danou skutečnost, a to skutečnost velmi zásadní, pokud od ní žalobce odvíjí promlčení či nepromlčení nároku. Žalovaná se sice ve smlouvě skutečně zavázala k uchovávání evidence plateb, nicméně z porušení této povinnosti jí nepramenila žádná sankce. Žalobce tímto nemůže přenášet důkazní břemeno na žalovanou, která ani žádné platby na svojí straně netvrdí a nemůže v zásadě prokazovat negativní skutečnost, tedy, že něco někomu neuhradila. Právní předchůdce žalobce jakožto podnikatel měl a mohl vést vlastní evidence plateb a nepochybně tak musel činit, když je jen obtížně představitelné, že by společnost zabývající se ve značném rozsahu poskytováním půjček (soudu známo z jeho činnosti), ponechala veškerou evidenci splátek na dlužnících. S ohledem na skutečnost, že žalobcem deklarované platby měly proběhnout až dva či tři roky po splatnosti obou pohledávek, je také otázkou, jakou formou dále probíhaly, když se již pohybovaly mimo sjednaný smluvní rámec. S ohledem na výše uvedené tedy soud shledal námitku promlčení jako důvodnou a dále se již nezabýval dalšími argumenty žalované strany spočívajícími v námitce nedostatku informací ve smlouvě či nedostatku zkoumání úvěruschopnosti žalované, stejně jako pochybnostem o autenticitě smluv (v tomto ohledu soud zamítl důkaz originálem obou smluv), neboť žalobu bylo nutné zamítnout již jen na základě shora uvedeného.

19. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalovaná byla v řízení plně úspěšná a měla by tak vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Jelikož však žádné náklady řízení neuplatnila a žádné na její straně ani z proběhlého řízení nevyplývají, rozhodl soud o nákladech řízení, jak je shora uvedeno.