8 C 281/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci žalobce: Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce, adresa, zastoupeného advokátem Jméno advokáta, se sídlem Adresa advokáta, proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované, trvale bytem Adresa žalované, o zaplacení 15 961,62 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci 6 361,62 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12 % ročně od 29. 5. 2025 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 9 600 Kč a úroků z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 6 361,62 Kč za dobu od 11. 3. 2025 do 28. 5. 2025, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu 15 961,62 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 6 361,62 Kč za dobu od 11. 3. 2025 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že s žalovanou dne 18. 9. 2024 uzavřel smlouvu o odběru elektřiny ohledně odběrného místa adresa, kde se žalobce zavázal žalované dodávat zmíněnou komoditu a žalovaná za tuto uhradit kupní cenu. Takto pak žalobce vystavil žalované za spotřebu elektřiny v době od 2. 10. 2024 do 10. 1. 2025 fakturu na 5 328,24 Kč splatnou dne 29. 10. 2024, přičemž částka 6 461,24 Kč představuje cenu odebrané elektřiny a 200 Kč představuje smluvní pokutu v jednotlivé výši 100 Kč za prodlení se zaplacením zálohy za měsíc říjen 2024, když žalobce požaduje úhradu jen jedné smluvní pokuty. Žalovaná se zde rovněž zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 800 Kč za každý měsíc, kdy poruší svou povinnost odebírat elektřinu, a to jako náhradu škody za předčasné ukončení smlouvy, kdy se jedná o paušalizovanou náhradu škody ve prospěch žalobce. Tato mu může vzniknout neodebráním nasmlouvané elektřiny pro zákazníka, neboť žalobce u smluv na dobu určitou elektřinu pro zákazníka nakupuje předem pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy na volatilních velkoobchodních trzích, a to na základě tzv. důvodně předpokládané spotřeby podle energetické legislativy. Jen tak může žalobce zaručit pevnou cenu po sjednanou dobu. V daném případě byla smlouva uzavřena na dobu 15 měsíců. Žalovaná řádně neplnila své platební povinnosti vůči žalobci, konkrétně pak neuhradila zálohy za měsíce říjen a listopad 2024. Žalobce tak ke dni 10. 1. 2025 ukončil dodávku elektřiny žalované, přípisem ze dne 26. 1. 2025 od předmětné smlouvy odstoupil. Za období následujících 12 měsíců pak tedy žalobce požaduje smluvní pokutu ve výši 9 600 Kč.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Z jednání soudu se žalobce omluvil, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavila. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení. Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:

3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 18. 9. 2024 uzavřené mezi žalobcem a žalovanou vyplynulo, že žalobce se zavázal žalované dodávat elektřinu na odběrné místo výše uvedené a žalovaná se zavázala za tuto uhradit kupní cenu, a to formou pravidelných záloh stanovených žalobcem. Smlouva byla sjednána na dobu určitou na dobu 15 měsíců. Žalovaná se zavázala k měsíční úhradě záloh ve výši 1 810 Kč. Přímo v textu smlouvy bylo dále ujednáno („Smluvní sankce“), že žalovaná je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou. Dále se žalovaná v textu smlouvy zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 800 Kč za každý měsíc i jeho část, kdy neodebere od žalobce elektřinu po dobu sjednaného trvání smlouvy z důvodu znemožnění její dodávky. Jako nedílná součást smlouvy byly sjednány Ceník a Obchodní podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny (dále jen „OP“). Dle čl. 8.

4. OP má žalobce právo odstoupit od smlouvy v případě porušení platebních povinností žalované, odstoupení je účinné dnem doručení oznámení o odstoupení nebo dnem stanoveným v tomto oznámení. Z plánu záloh ze dne 7. 10. 2024 vyplynulo, že žalobce stanovil žalované v dané souvislosti zálohy ve výši 1 810 Kč měsíčně.

4. Dále žalobce doložil vyúčtování elektřiny ze dne 18. 2. 2025 splatné dne 10. 3. 2025, jak je shora specifikováno. Jedná se o opravné vyúčtování vystavení žalované za stejné období dne 26. 1. 2025 na částku 5 619,88 Kč, které žalobce rovněž doložil.

5. Dále žalobce doložil odstoupení od předmětné smlouvy o dodávce elektřiny. Dle připojeného poštovního archu byla písemnost žalované odeslána dne 28. 1. 2025. Dále žalobce doložil vyúčtování ze dne 12. 1. 2025, kde žalované účtuje smluvní pokutu ve výši 9 600 Kč. V oznámení ze dne 21. 11. 2024 pak žalobce oznamuje žalované, že s ohledem na neplnění jejích povinností ze shora uvedené smlouvy požádal distributora elektřiny o přerušení dodávky žalované. Dle poštovního archu bylo oznámení žalované ve stejný den odesláno. Dále žalobce doložil upomínku adresovanou žalované ohledně zaplacení zálohy za měsíc říjen 2024, a to bez dokladu jejího odeslání.

6. V předžalobní výzvě ze dne 20. 5. 2025 právní zástupce žalobce vyzývá žalovanou k úhradě shora specifikovaných dluhů souvisejících se smlouvou o odběru elektřiny (dlužná faktura a smluvní pokuta 9 600 Kč) s výstrahou jejich soudního vymáhání. Dle poštovního archu byla tato písemnost žalované odeslána dne 22. 5. 2025.

7. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobce na základě výše specifikované smlouvy dodával žalované elektřinu na výše uvedené odběrné místo ve výše uvedeném období a ve výše uvedené ceně. Platby se žalovaná zavázala hradit v měsíčních zálohách, což řádně a včas neučinila v případě měsíčních záloh uvedených shora a v případě faktury za elektřinu. Pro případ prodlení s placením byla přímo ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každé jednotlivé prodlení. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 800 Kč měsíčně za každý měsíc, kdy žalovaná neodebere od žalobce elektřinu po dobu sjednaného trvání smlouvy z důvodu znemožnění její dodávky. V listopadu 2024 žalobce přerušil dodávky elektřiny žalované, v lednu 2025 od dané smlouvy odstoupil. Žalobce žalované odeslal dne 22. 5. 2025 předžalobní upomínku, jak je shora specifikována.

8. Podle § 50 odst. 1 věta první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) – dále jen „Zákon“ - se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Dle čl. 3 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS je smluvní podmínka, která nebyla individuálně sjednána, považována za nepřiměřenou, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele. Dle čl. 1 písm. e) přílohy citované směrnice se za podmínky dle čl. 3 směrnice považují podmínky, jejichž cílem nebo následkem je požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné. Dle § 1813 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku jsou zneužívající ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí. Dle § 1815 občanského zákoníku se ke zneužívajícímu ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

10. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Žalobce dodával za výše uvedených podmínek elektřinu žalované, která neuhradila včas její kupní cenu (§ 50 Zákona) v žalované výši (6 261,62 Kč) vyplývající z předloženého vyúčtování. Žalovaná netvrdila a tím méně tedy prokázala, že by provedla jakoukoliv úhradu žalobci z tohoto titulu, k němuž se smluvně zavázala, stejně tak nerozporovala dodané množství elektřiny. Co se pak týče smluvní pokuty ve výši 100 Kč za každé jednotlivé prodlení s placením záloh, tak žalovaná nijak nedoložila, že by se s těmito platbami nedostala do prodlení či, že by je alespoň částečně uhradila. Bylo pak případně právě na žalované, aby takovou skutečnost prokázala, neboť žalobce nemůže již z jejich povahy prokazovat tzv. negativní skutečnosti, tedy, že mu někdo něco neuhradil. Žalobce tedy má na základě shora uvedeného právo na úhradu sjednané smluvní pokuty, když prokázal porušení povinností žalované, od nichž je právo na úhradu smluvní pokuty odvislé (§ 2048 občanského zákoníku).

11. Jelikož pak žalovaná neuhradila shora uvedené finanční závazky k výzvě žalobce (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku), neučinila tak vůči žalobci řádně a včas a je s těmito úhradami v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobce má právo rovněž na úrok z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co se týče počátku běhu prodlení, tak dle doložených důkazů žalobce vyzval žalovanou k úhradě kupní ceny elektřiny a smluvní pokuty 100 Kč nejdříve v předžalobní upomínce odeslané dne 22. 5. 2025. Tuto je třeba považovat dle § 573 občanského zákoníku za doručenou třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 27. 5. 2025, jelikož pak žalovaná bez zbytečného odkladu v následující den neplnila, je od dalšího následujícího dne s úhradou v prodlení. S odkazem na výše uvedené tedy soud žalobu ohledně úroků z prodlení nárokovaných v souvislosti s vyúčtováním elektřiny a smluvní pokuty za prodlení se zálohou za měsíc říjen 2024 za dobu předcházejí 29. 5. 2025 zamítl.

12. Co se týče nároku na zaplacení smluvní pokuty za nedodržení sjednané doby smlouvy, soud shledal žalobu nedůvodnou. Žalobce prokázal, že od smlouvy o dodávce elektřiny odstoupil v lednu 2025, resp. v listopadu 2024 ukončil dodávku elektřiny, do konce doby sjednané doby smlouvy od listopadu 2024 zbývá 12 měsíců, když tato byla dne 18. 9. 2024 sjednána na patnáct měsíců, tedy do 18. 12. 2025. Z formálního pohledu tedy byly smluvní podmínky pro vznik nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 9 600 Kč, tedy v částce 800 Kč za každý z deseti měsíců, splněny. Soud nicméně shledal, že s ohledem na aktuální judikaturu je nutno dané ujednání o smluvní pokutě považovat za zneužívající a tedy v rozporu s právem na ochranu spotřebitele. Rozsudkem Evropského Soudního dvora (dále jen „ESD“) sp. zn. C-749/23 ze dne 5. 6. 2023 bylo rozhodnuto o předběžné otázce, kterou podal Okresní soud v Teplicích. V rozhodnutí ESD bylo uzavřeno, že směrnice Rady 93/13/EHS musí být vykládána v tom smyslu, že ujednání smlouvy na dodávky elektřiny za pevnou cenu uzavřené na dobu určitou, jež dodavateli, který ji ukončil z důvodu neuhrazení platby před uplynutím její platnosti, umožňuje, aby vůči spotřebiteli automaticky uplatnil paušální pokutu bez ohledu na přímou hospodářskou ztrátu, kterou tento dodavatel skutečně utrpěl, může mít zneužívající povahu. Dle odstavce 43. cit. rozsudku ESD: „Bude muset předkládající soud při tomto posouzení rovněž ověřit, zda je výše uvedené pokuty vhodná k dosažení cílů, které sleduje, a nejde nad rámec toho, co je k jejich dosažení nezbytné, ve smyslu judikatury citované v bodě 39 tohoto rozsudku. Konkrétně je třeba zaprvé uvést, že pokuta dotčená ve věci v původním řízení vyplývá z ujednání vloženého do smlouvy o dodávce elektřiny pro potřeby domácnosti na dobu určitou, která stanoví cenu elektřiny zaručenou po celou dobu trvání smlouvy, jež je nižší než cena účtovaná v rámci smluv o dodávce elektřiny na dobu neurčitou. Cílem tohoto ujednání je tedy podle všeho náhrada případné škody způsobené dodavateli v důsledku neodebrání energie nasmlouvané pro zákazníka v rámci smluv na dobu určitou, kterou dodavatel pro zákazníka nakupuje předem pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy na volatilních velkoobchodních trzích.“ 13. Žalobce v ohledu vhodnosti dané pokuty k dosažení cílů, které sleduje, tedy v otázce případné škody, která mu může být neodebráním elektřiny žalovanou způsobena, neučinil žádná konkrétní tvrzení, tím méně pak jakékoliv důkazní návrhy. Za této situace, kdy se žalobce svou neúčastí u jednání soudu vzdal možnosti být v dané souvislosti poučen o nutnosti doplnit tvrzení a důkazy dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř., nezbylo soudu než s odkazem na výše uvedené závěry ESD a § 1813 občanského zákoníku shledat dané ujednání o smluvní pokutě za zneužívající a dle § 1815 občanského zákoníku k tomuto tedy nepřihlédl a žalobu, co se týče nároku na zaplacení smluvní pokuty za nedodržení doby smlouvy, zamítl. Pro úplnost soud dodává, že žalobce byl účastníkem předmětného řízení vedeného u ESD. Toto rozhodnutí bylo veřejně publikováno již v září 2025, žalobce s tímto tedy musel být v době nařizování jednání v této věci (prosinec 2025) seznámen a daný právní názor již pro něj nemůže být překvapivý.

14. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalovaná měla ve věci většinový úspěch, náleží jí tedy vůči žalobci poměrná část nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Jelikož však žalovaná žádné náklady řízení neuplatnila a žádné na její straně z proběhlého řízení ani nevyplývají, rozhodl soud o nákladech řízení, jak je shora uvedeno. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.