8 C 285/2024

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce , se sídlem Adresa žalobce , proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované , trvale bytem Adresa žalované , s adresou pro doručování adresa , o zaplacení 10 685 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci 2 995 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od 6.7.2024 až do zaplacení, to vše v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách ve výši 500 Kč splatných do každého 25. dne v měsíci předem k rukám žalobce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, to vše pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 7 690 Kč a úroků z prodlení z částky 2 995 Kč za dobu od 12.5.2022 do 5.7.2024 zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou po žalované domáhal zaplacení 10 685 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 2 995 Kč ve výši 11,75 % ročně od 21.6.2019 do zaplacení. a dále spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 860 Kč od 9.10.2019 do zaplacení a z částky 5 000 Kč za dobu od 20.11.2019 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že zastoupen společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , uzavřel s žalovanou dne 23.2.2022 smlouvu o poskytování monitorovacích služeb. Poskytování služeb dle této smlouvy bylo stranami sjednáno do konce roku 2023. Po uplynutí této doby byla služba dle smlouvy vždy prodloužena o další kalendářní rok. V souladu se smlouvou žalobce instaloval do vozidla žalované zařízení sloužící k poskytování monitorovacích služeb a následně tyto služby poskytoval žalované po celou sjednanou dobu. Žalovaná však žalobci sjednanou odměnu za poskytování služeb neuhradila, když nezaplatila částku 2 995 Kč dle faktury č. , hodnota, vystavené dne 30.4.2022 se splatností 11.5.2022. Žalobce rovněž uplatňuje nárok na smluvní pokutu dle všeobecných podmínek ve výši 10 Kč za každý den prodlení s úhradou faktury. Částka odpovídá období od splatnosti faktury do podání žaloby (18.6.2024). Žalovaná dluh nevyrovnala i přes zaslání předžalobní upomínky žalobcem.

2. Z jednání soudu se žalobce omluvil, soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v jeho nepřítomnosti. Žalovaná ve věci uvedla, že v předmětné době byla těhotná a neměla dost finančních prostředků, nemohla tedy dluh uhradit. Dluh by byla schopna splácet po 500 Kč měsíčně, náhradu nákladů řízení nepožaduje.

3. Žalobce doložil fakturu č. , hodnota, splatnou dne 11.5.2022, kterou žalované fakturoval za monitorovací poplatek v době od 23.2.2022 do 22.2.2023 částku 2 995 Kč. V emailu ze dne 11.5.2023 žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu za monitoring s výstrahou jeho soudního vymáhání. Z plné moci ze dne 1.1.2021 vyplynulo, že tuto udělil žalobce shora uvedené společnosti mj. k uzavírání smluv Monitoring vozidel Aktiv. Ze smlouvy uzavřené mezi žalobcem zastoupeným zmíněnou společností a žalovanou dne 23.2.2022 vyplynulo, že jejím předmětem bylo poskytování služeb Monitoring vozidel Aktiv ze strany žalobce. Za poskytnuté služby se žalovaná zavázala hradit 2 995 Kč za rok na základě faktury žalobce, přičemž nárok na zaplacení ceny vzniká již patnáctým dnem od uzavření smlouvy. Jako nedílná součást smlouvy byly sjednány Všeobecné obchodní podmínky, které žalovaná podepsala v den uzavření smlouvy. V sekci označené jako „Cena za služby“ bylo mj. ujednáno, že žalovaná se v případě prodlení s úhradou faktury zavazuje uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 10 Kč za každý den prodlení.

4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Účastníci řízení uzavřeli shora specifikovanou smlouvu, na jejímž základě žalobce vystavil žalované fakturu na 2 995 Kč. Žalovaná žalobci na tuto ničeho neuhradila.

5. Dle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) má ze závazku věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Dle § 1746 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku se zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

6. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak jen z části. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena shora uvedená smlouva, na jejímž základě se žalovaná zavázala uhradit žalobci za poskytnuté služby sjednanou cenu. Jelikož tak žalovaná neučinila, když toto nepopírala a zároveň nepopírala poskytnutí služeb, soud žalobě co do zaplacení 2 995 Kč vyhověl s odkazem na uzavřenou smlouvu a § 1721 a § 1746 občanského zákoníku. Co se týče prodlení žalované, tak žalobce neprokázal, že žalované odeslal či doručil fakturu, žalovaná byla s odkazem na uzavřenou smlouvu a § 1958 odst. 2 občanského zákoníku povinna plnit k výzvě žalobce. Za první prokazatelnou výzvu je s ohledem na absenci důkazů možno považovat až žalobu, která byla ve sféře dispozice žalované dne 5.7.2024, jelikož pak žalovaná v tento den bezodkladně neplnila, je od následujícího dne s plněním v prodlení s plněním dluhu a žalobci vzniklo právo požadovat úroky z prodlení (§ 1970, 1968 občanského zákoníku), které soud žalobci přiřkl od tohoto data v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a tedy nikoli od data následujícího po splatnosti faktury výše specifikované. Výše přiznaných úroků odpovídá míře požadované v žalobě, ač je míra zákonných úroků k datu prodlení vyšší, když soud nemůže překročit žalobní návrh. Svou neúčastí při jednání se žalobce vzdal možnosti být poučen o nutnost doplnit důkazy v případě dřívější výzvy žalované dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. Email doložený žalobcem za výzvu považovat nelze, když v této není dluh konkrétně specifikován (částkou, smlouvou apod.).

7. Nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty ve výši 7 690 Kč pak soud neshledal oprávněným. V daném ohledu je pak nutné poukázat na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11.11.2013, kde Ústavní soud uzavřel, že „v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ Jelikož v daném případě žalobce odvozuje svůj nárok ze spotřebitelské smlouvy a dále z titulu smluvní pokuty, jež si strany sjednaly pouze v obchodních podmínkách, na něž předmětná smlouva odkazuje, je zřejmé, že žalobě nelze ohledně zaplacení smluvní pokuty dle závěrů Ústavního soudu vyhovět. Je pravou, že žalovaná sice obchodní podmínky opatřila svým podpisem, nicméně ujednání přesto nevyhovuje obecným požadavkům shora uvedeného nálezu. Ujednání o smluvní pokutě je totiž obsaženo v širším textu, není nijak označeno či zvýrazněno, nebudí dojem podstatného ujednání. K tomu je nutné dále upozornit, že smluvní pokuta byla ujednána pro případ prodlení s fakturou, přičemž žalobce tuto požadoval za prodlení, které mělo trvat 769 dní od 12.5.2022 do 18.6.2024, nicméně v řízení nebylo prokázáno, že by se žalovaná dostala do prodlení dříve než 5.7.2024. Nemohla tedy být dle doložených důkazů v prodlení v době, za níž žalobce požaduje smluvní pokutu. S odkazem na výše uvedené tedy soud žalobu co do zaplacení 7 690 Kč zamítl.

8. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalovaná byla v řízení většinově úspěšná a měla by tak vůči žalobci právo na náhradu poměrné části nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Jelikož však žádné náklady řízení neuplatnila, rozhodl soud o nákladech řízení, jak je shora uvedeno. O splátkách soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když zohlednil povahu žalované jako fyzické osoby, která má více dluhů po splatnosti, což je soudu známo z jeho činnosti a dále povahu žalobce jako podnikající právnické osoby, pro níž musí být předmětný dluh ze své povahy a výše pouze marginální záležitostí. Proto soud shledal lhůtu zhruba šesti měsíců k jeho úhradě jako dostatečnou. Pro ochranu žalobce jako oprávněného pak soud vyslovil podmínku ztráty výhody splátek, jež znamená, že pokud se žalovaná opozdí se splácením svého dluhu byť s jedinou splátkou, stane se tím splatnou celá zbývající nesplacená částka najednou.