8 C 295/2024
č. j. 8 C 295/2024-45
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 142 § 151 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 9
- o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), 458/2000 Sb. — § 71
- Vyhláška o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, 108/2011 Sb. — § 7
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1040
- Vyhláška o Pravidlech trhu s plynem, 349/2015 Sb. — § 119
- Vyhláška o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2024, 398/2023 Sb. — § 1
Plný text
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce se sídlem Adresa žalobce , zastoupeného advokátem Jméno advokáta , se sídlem Adresa advokáta , proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného , trvale bytem Adresa žalovaného , o vydání věci – měřícího zařízení,
I. Žalovaný je povinen vydat žalobci měřící zařízení – plynoměr výrobní číslo , hodnota, , umístěný v bytě č. , hodnota, , v domě na adrese , adresa, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku za účasti pověřeného zástupce žalobce.
II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 11 000 Kč, to vše v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč splatných do každého 25. dne v měsíci předem k rukám právního zástupce žalobce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, to vše pod ztrátou výhody splátek.
1. Žalobce se žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat měřící zařízení shora specifikované. V odůvodnění žaloby uvedl, že na odběrném místě v nemovitosti, kterou užívá žalovaný, bylo dne 27.10.2023 osazeno v souladu s ust. § 71 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, (dále jen „energetický zákon“) měřící zařízení, které je ve vlastnictví žalobce (provozovatele distribuční soustavy), za účelem měření spotřeby zemního plynu dodávaného žalovanému do odběrného místa. V odběrném místě dochází od 14.5.2024 k neoprávněnému odběru zemního plynu, obchodník s plynem požádal o ukončení distribuce plynu. Žalobce se snažil provést demontáž měřícího zařízení, žalovaný však neumožnil na adrese odběrného místa přístup, k nápravě nevedly ani opakované výzvy. Žalovaný tak na shora uvedené adrese neoprávněně zadržuje věc ve vlastnictví žalobce.
2. Žalobce při jednání soudu setrval na žalobě. Žalovaný ve věci uvedl, že předmětné zařízení je skutečně instalováno v domě, kde bydlí, ale je na chodbě, zvonky nezvoní. Žalovaný splácí dluh za plyn, případný dluh v této věci by byl schopen splácet po 1 000 Kč měsíčně. Právní zástupce žalobce s těmito splátkami souhlasil.
3. Z protokolu ze dne 27.10.2023 vyplynulo, že na shora uvedené adrese evidované zároveň jako odběrné místo plynu ve prospěchu žalovaného bylo instalováno shora specifikované měřící zařízení, přičemž součástí protokolu je též fotodokumentace svědčící o instalaci měřícího zařízení.
4. Ze smlouvy ze dne 6.10.2023 vyplynulo, že tuto uzavřel žalovaný a žalobcem ohledně distribuce plynu na shora uvedené adrese (odběrném místě).
5. Z žádosti ze dne 26.4.2024 vyplynulo, že tuto adresovala společnost , právnická osoba, . žalobci s tím, že žádá ukončení distribuce plynu žalovanému na shora uvedeném odběrném místě.
6. Z protokolu ze dne 4.9.2024 vyplynulo, že tento vyplnil zaměstnanec žalobce s tím, že žalovaného nezastihl na shora uvedeném místě za účelem demontáže plynoměru ve dnech 15.7.2024 a 4.9.2024. K tomuto zároveň žalobce doložil fotodokumentaci svědčící o přítomnosti zaměstnanců žalobce v daný den na daném odběrném místě.
7. Z oznámení ze dne 15.8.2024, resp. 12.6.2024, soud zjistil, že tato byla adresována žalobcem žalovanému s tím, že tomuto je oznamováno, že na předmětné adrese dochází k neoprávněnému odběru a tento byl zároveň vyzván k vydání měřícího zařízení dne 4.9.2024, resp. dne 26.6.2024. Dle připojeného podacího lístku bylo odesláno žalovanému dne 15.8.2024, resp. dle připojené dodejky ve sféře dispozice žalovaného dne 14.6.2024.
8. Z předžalobní upomínky ze dne 18.9.2024 vyplynulo, že tuto adresoval právní zástupce žalobce žalovanému v zájmu splnění žalobou uplatněného nároku s výstrahou jeho soudního vymáhání. Dle přiloženého potvrzení pošty byla tato písemnost ještě týž den odeslána a dne 27.9.2024 dodána.
9. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, . ze dne 15.8.2024 vyplynulo, že tato sdělila, že žalovaný je nájemníkem předmětného bytu na shora uvedené adrese.
10. Dále žalobce též doložil svůj interní předpis ohledně distribuce plynu nazvaný jako Řád provozovatele distribuční soustavy , Anonymizováno, , Jméno žalobce, .
11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný odebíral od třetí osoby plyn, jejímž distributorem byl žalobce, od nějž žalovaný převzal dne 27.10.2023 měřící zařízení výše specifikované. Obchodník s plynem následně požádal žalobce o přerušení distribuce plynu na dané odběrné místo z důvodu jeho neoprávněného odběru. Žalobci se následně nepodařilo demontovat zařízení v jeho vlastnictví ani přes opakované výzvy žalovanému či přes osobní účast zaměstnanců žalobce v daném místě spotřeby, jehož uživatelem je žalovaný. Žalovaný měřící zařízení nevydal i přes zaslání předžalobní výzvy žalobcem.
12. Podle § 59 odst. 1 písm. j) bod 6 energetického zákona, má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru plynu. Podle ustanovení § 71 odst. 6 věta první energetického zákona jsou zákazníci povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Dle § 119 odst. 3, odst. 4 vyhlášky č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem na žádost dodavatele plynu provede provozovatel distribuční soustavy plynu přerušení či ukončení dodávek plynu. Dle § 7 odst. 2 vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, demontáž nebo výměnu měřicího zařízení lze provést zejména při ukončení odběru nebo dodávky plynu, přerušení odběru nebo dodávky plynu z důvodu neoprávněného odběru nebo dodávky, neoprávněné přepravy, neoprávněné distribuce, zjištění závady nebo poruchy na měřicím zařízení, pravidelném ověřování měřicího zařízení nebo při ověření správnosti měření na žádost dotčeného účastníka trhu s plynem.
13. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Na základě prokázaného skutkového stavu má pak po jeho právním posouzení soud žalobu za důvodnou, když žalovaný tím, že převzal měřící zařízení a toto následně jeho vlastníkovi v době neoprávněného odběru nevydal, porušil povinnost danou mu ustanovením § 71 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., tedy umožnit provozovateli distribuční soustavy přístup k měřícímu zařízení za účelem jeho odebrání, resp. obecnou povinnost danou občanským zákoníkem (podle § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.). Soud tedy žalobě s odkazem na shora uvedené vyhověl soud a žalovanému uložil povinnost předmětné měřící zařízení žalobci vydat. Na výše uvedených závěrech pak ničeho nemění, jestli žalovaný má či nemá funkční zvonek, když výzvy mu byly zasílány opakovaně písemně a své povinnosti si při ukončení odběru plynu měl a mohl být i sám vědom. Stejně tak je dle soudu v daném ohledu lhostejno, v jaké části domu se měřící zařízení nachází, když žalovaný nijak nepopíral (a vyplývá to i z logiky věci), že na chodbu domu má též, na rozdíl od žalobce, přístup.
14. Podle § 151 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží žalobci, jenž měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalovanému, když zároveň doložil splnění podmínek daných § 142a o.s.ř. (zaslání předžalobní výzvy). V této věci spočívají náklady řízení v uhrazeném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč a v nákladech na právní zastoupení. Advokátu tak dle § 7 bod 4 ve spojení s § 9 odst. 1 cit. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“), ve znění účinném v době zahájení řízení, náleží odměna ve výši 1 500 Kč za jeden úkon právní služby, když v daném případě advokát vykonal čtyři tyto úkony (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva, účast u jednání soudu). Vzhledem ke skutečnosti, že v předžalobní výzvě zaslané žalovanému právním zástupcem žalobce absentuje právní posouzení věci, jedná se tak o výzvu jednoduchou dle § 11 odst. 2 písm. h) tarifu, za níž dle cit. ust. náleží odměna ve výši jedné poloviny, tedy ve výši 750 Kč. Za úkony právní služby advokátu náleží rovněž paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč za každý úkon dle § 13 odst. 3 tarifu. Dle § 14 odst. 3 tarifu náleží advokátu rovněž náhrada ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu, kterou promeškal v souvislosti s cestou k jednání soudu. V daném případě se jednalo o cestu z , adresa, a zpět, za níž advokát nárokoval adekvátní náhradu v rozsahu šesti půlhodin (což je obecně známo), tedy za 600 Kč. Co se týče náhrady cestovného, advokát požadoval náhradu za cestu z , adresa, a zpět v adekvátní délce 184 km (rovněž obecně známo), k čemuž předložil technický průkaz použitého vozidla, z nějž vyplynulo, že vozidlo má průměrnou spotřebu 4,9 l benzinu na 100 km. Dle § 1 písm. b) vyhl. č. 398/2023 Sb. činí náhrada za 1 km 5,60 Kč, dle § 4 písm. a) činí průměrná cena benzinu 95 oktanů 38,20 Kč. Za vykonanou cestu tedy advokátu náleží 184 x 5,6 + 4,9 x 38,20 x 184/100, tedy celkem 1 375 Kč. Jelikož se právní zástupce účastnil v předmětný den u zdejšího soudu za žalobkyni celkem dvou jednání, je třeba náklady na cestovné a za promeškaný čas v celkové výši 1 975 Kč (600 + 1 375) přiznat v jednotlivých věcech v rozsahu jedné poloviny, tedy ve výši 988 Kč. Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze součtu výše uvedených částek, tedy ve výši 1 562 Kč, když soud ověřil, že advokát je plátcem DPH. Náhrada nákladů řízení na straně žalobce tedy činí celkem 11 000 Kč (2 000 + 3 x 1 500 + 750 + 4 x 300 + 988 + 1 562).
15. O splátkách soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř. dle souhlasného prohlášení obou stran sporu. Pro ochranu žalobce jako oprávněného pak soud vyslovil podmínku ztráty výhody splátek, jež znamená, že pokud se žalovaný opozdí se splácením svého dluhu byť s jedinou splátkou, stane se tím splatnou celá zbývající nesplacená částka najednou.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.