8 C 30/2023

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně , zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení , se sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného , o zaplacení 14 324,85 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 9 161,08 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 21.12.2022 do zaplacení a dále spolu s úrokem z prodlení ve výši 621,08 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 5 163,76 Kč, úroku ve výši 1 021,65 Kč a úroku z prodlení z částky 2 640,42 Kč od 21.12.2022 až do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 2 348 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit 14 324,85 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 621,08 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 021,65 Kč a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 801,50 Kč od 21.12.2022 až do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že s žalovaným uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru a využívání kreditní karty [číslo] na jejímž základě se zavázal žalovanému poskytnout finanční prostředky, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se sjednaným úrokem a poplatky. Žalovanému byl poskytnut úvěrový rámec ve výši 11 000 Kč od 3.12.2021. Žalovaný se dostal do prodlení s pravidelným měsíčním splácením, proto žalobce využil svého práva sjednaného ve smlouvě a úvěr ke dni 30.6.2022 zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě. K tomuto datu činila dlužná jistina 15 967,58 Kč, dlužné úroky a úroky z prodlení kapitalizovanou výši uvedenou shora, dále dlužná částka sestává z poplatku za upomínku ve výši 600 Kč, poplatku za pozdní platbu ve výši 1 800 Kč, ročního poplatku za kartu ve výši 245 Kč a poplatku za přečerpání úvěrového rámce ve výši 900 Kč. Žalovaný k výzvě k úhradě ze dne 29.11.2022 ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavil. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Při jednání soudu dne 19.5.2023 právní zástupce žalobce k výzvě soudu doplnil, že žalobce úvěruschopnost žalovaného zkoumal, k tomuto se podrobně vyjádřil zaměstnanec žalobce, žalobce rovněž podrobně zkoumal výpisy z účtu žalovaného. Soud následně žalobce poučil dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř., nechť podrobněji doplní tvrzení a důkazy k prokázání skutečnosti, že se žalobce odpovědně zabýval úvěruschopností žalovaného, když dosud předložené důkazy svědčí o opaku.

5. Žalobce v podání ze dne 16.6.2023 doplnil, že žalobce se úvěruschopností žalovaného zabýval s péčí řádného hospodáře, v souladu s platnými předpisy a judikaturou. Žalobce posuzoval tento případ individuálně, vycházel z informací poskytnutých žalovaným, dále žalobce kontroloval všechny dostupné informace v dostupných interních i externích databázích. Žalobce podrobně zkoumal výpisy z účtu žalovaného, které měl k dispozici za období od ledna 2021 do června 2021, z těchto vyplynulo, že žalovanému zde každý měsíc od února 2021 dále zbýval dostatek finančních prostředků, když splátky v daném případě činily průměrně 700 Kč měsíčně, nikdy nepřesáhly 1 400 Kč. K tomuto žalobce připojil výpis ze svého interního systému, který označil jako žádost o úvěr. K následně nařízenému jednání se žalobce omluvil, žalovaný se opět bez omluvy nedostavil.

6. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] vyplynulo, že tuto uzavřel dne 5.7.2021 žalovaný žalobce. Předmětem úvěru bylo poskytnutí úvěru ke kreditní kartě s úvěrovým rámcem 11 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet spolu s úroky a poplatky v měsíčních splátkách. K této žalobce rovněž doložil formulář s informacemi o tomto úvěru a Produktové podmínky sjednané jako její součást.

7. Z výpisu k předmětné kreditní kartě za období od 1.7.2021 do 30.6.2022 a listiny označené jako Platební historie soud zjistil, že žalovaný celkem čerpal 12 272 Kč, celkem pak splatil 3 110,92 Kč.

8. Z upomínky ze dne 1.7.2022 soud zjistil, že touto žalobce vyzval žalovaného k úhradě předmětného dluhu a zároveň jej vyrozuměl o zesplatnění předmětného úvěru. Dle poštovního archu byla tato písemnost žalovanému odeslána dne 4.7.2022.

9. Z předžalobní upomínky adresované žalovanému právním zástupcem žalobce dne 29.11.2022 vyplynulo, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiložené dodejky byla písemnost žalovanému odeslána před podáním žaloby.

10. Z listiny označené jako Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti vyplynulo, že zde zaměstnanec právního předchůdce žalobce popsal proces zkoumání úvěruschopnosti obdobným způsobem, jako je uvedeno ve vyjádření žalobce. Dále jsou zde uvedeny údaje o žalovaném, konkrétně pak, že je svobodný, žije u rodičů, kde hradí 55,16 % nákladů na bydlení, jeho příjem činí 33 097 Kč měsíčně. Dále z listiny vyplynulo, že žalovaný splácí u právního předchůdce žalobce úvěry v celkové výši 4 934,05 Kč a dále externí úvěry ve výši 10 150 Kč. Výsledná další měsíční splátka má činit 430,74 Kč. U výdajů žalovaného je uvedeno 0 Kč.

11. Dále žalobce doložil výpis z bankovního účtu žalovaného za období od ledna 2021 do června 2021. V měsíci lednu 2021 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného - 6 046,90 Kč a konečný zůstatek pak - 7 799,67 Kč, obrat činil 66 409 Kč kredit a - 68 161,77 Kč debet. Žalovaný obdržel mzdu 29 109 Kč. Žalovaný obdržel 20 000 Kč od společnosti [právnická osoba] označených jako půjčka, této uhradil 25 018,84 Kč, dále bylo učiněno celkem 32 transakcí označených jako [webová adresa]“ se zápornou bilancí ve výši 12 294 Kč. V měsíci únoru 2021 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného - 7 799,67 Kč a konečný zůstatek pak 82 359,93 Kč, obrat činil 328 714,20 Kč kredit a - 238 554,60 Kč debet. Žalovaný obdržel mzdu 40 828 Kč. Žalovaný obdržel 20 000 Kč od společnosti [právnická osoba] označených jako půjčka, této uhradil 45 333 Kč, dále obdržel 218 000 Kč označených jako čerpání úvěru od blíže neurčeného zdroje. Dále bylo učiněno celkem 63 transakcí označených jako [webová adresa]“ se zápornou bilancí ve výši 64 335 Kč a 3 transakce označené„ [příjmení] [webová adresa]“ se zápornou bilancí 3 500 Kč. V měsíci březnu 2021 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného 82 359,93 Kč a konečný zůstatek pak 1 514,66 Kč, obrat činil 267 115 Kč kredit a - 347 960,27 Kč debet. Žalovaný obdržel mzdu 33 280 Kč. Žalovaný obdržel 102 000 Kč označených jako čerpání úvěru od blíže neurčeného zdroje. Dále bylo učiněno celkem 79 transakcí označených jako [webová adresa]“ se zápornou bilancí ve výši 15 353 Kč. V měsíci dubnu 2021 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného 1 514,66 Kč a konečný zůstatek pak 19 065,08 Kč, obrat činil 163 936,55 Kč kredit a - 146 386,13 Kč debet. Žalovaný obdržel mzdu 35 987 Kč. Žalovaný obdržel 31 000 Kč označených jako čerpání úvěru od blíže neurčeného zdroje, dále 12 000 Kč, 6 000 Kč a 2 000 Kč a 20 000 Kč od společnosti [právnická osoba] a 7 000 Kč od společnosti [právnická osoba] Dále bylo učiněno celkem 87 transakcí označených jako [webová adresa]“ se zápornou bilancí ve výši 81 316 Kč. V měsíci květnu 2021 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného 19 065,08 Kč a konečný zůstatek pak 5 518,88 Kč, obrat činil 181 786 Kč kredit a - 195 332,20 Kč debet. Žalovaný obdržel mzdu 37 612 Kč. Žalovaný obdržel 20 000 Kč a 13 000 Kč od společnosti [právnická osoba], 12 000 Kč od společnosti [právnická osoba] a 83 000 Kč od„ [jméno] [celé jméno žalovaného]“. Dále bylo učiněno celkem 83 transakcí označených jako [webová adresa]“ se zápornou bilancí ve výši 87 931 Kč. V měsíci červnu 2021 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného 5 518,88 Kč a konečný zůstatek pak 4 605,60 Kč, obrat činil 252 339 Kč kredit a - 253 252,28 Kč debet. Žalovaný obdržel mzdu 33 823 Kč. Žalovaný obdržel 22 700 Kč, 7 300 kč a 15 400 Kč od společnosti [právnická osoba] a 54 300 Kč od„ [jméno] [celé jméno žalovaného]“. Dále bylo učiněno celkem 53 transakcí označených jako [webová adresa]“ a [webová adresa]“ se zápornou bilancí ve výši 5 620 Kč a dále 38 transakcí označených jako„ [příjmení] [webová adresa]“ a„ [právnická osoba]“ s kladnou bilancí 15 253 Kč.

12. Z elektronické žádosti o předmětný úvěr vyplynulo, že v této jsou uvedeny osobní údaje o žalovaném a kontakty na jeho osobu. Dále je zde uvedeno, že je vyučen, má jednu vyživovací povinnost, je zaměstnán na dobu neurčitou, jak je shora uvedeno. U položky„ měsíční výdaje na bydlení“ není uvedeno nic, u položek„ ostatní měsíční náklady“ a„ splátky mimo MMB“ je uvedeno:„ 0“.

13. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu, jak je shora specifikována, na jejímž základě žalovaný obdržel 12 272 Kč, žalovaný v této souvislosti splatil celkem 3 110,92 Kč. Žalobce se při uzavírání smlouvy zabýval schopností žalovaného úvěr splácet způsobem, který byl zaznamenán v žádosti o úvěr a v listině Posouzení úvěruschopnosti klienta. Pohyby na bankovním účtu žalovaného odpovídaly v době od ledna 2021 do června 2021 specifikaci uvedené v odstavci 12. tohoto rozsudku. Dopisem odeslaným dne 4.7.2022, žalobce vyzval žalovaného k úhradě předmětného dluhu s výstrahou jeho soudního vymáhání. Žalovanému byla následně také zaslána předžalobní upomínka právním zástupcem žalobce.

14. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o SP“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o SP, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

18. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, jak je shora specifikována, na jejímž základě žalovaný obdržel celkem 12 272 Kč. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou, dále se nezabýval jejími ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.

19. Je nepochybné, že na právní vztah, od nějž žalobce odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o úvěru (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o peněžitou zápůjčku (úvěr) poskytnutý spotřebiteli. Žalobce pak argumentoval tím, že se schopností žalovaného splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabýval (§ 86 odst. 1 zákona o úvěru), tomuto závěru však soud nepřisvědčil. Žalobce sice po formální stránce učinil určitá šetření, nicméně tyto v souladu se zákonnými pravidly nevyhodnotil. Je dále zřejmé, že nepostačuje si pouze od spotřebitele či z jiných zdrojů opatřit příslušné relevantní informace, ale je pro naplnění smyslu zákona nutné z těchto také učinit kvalifikovaný závěr.

20. V daném případě žalobce spolehlivě ověřil příjem žalovaného, a to příjem poměrně solidní, který by v obecném měřítku při obvyklých výdajích měl postačovat k úhradě poměrně nízkých splátek předmětného úvěru. Žalobce si rovněž opatřil výpisy z bankovního účtu žalovaného za dobu několika měsíců před uzavřením smluv. Výpis z bankovního účtu je jistě velmi užitečným nástrojem pro zjištění majetkových poměrů zkoumaného subjektu, především pak pro zjištění bilance příjmů a výdajů a specifik těchto položek. Při kusém prozkoumání těchto listin pak bylo možno nabýt dojmu, že poskytnutí úvěru podporují, neboť žalovaný měl ve čtyřech ze šesti měsíců kladnou bilanci postačující ke splácení předmětného úvěru. Při bližším ohledání těchto výpisů ovšem bylo nutné dospět k závěru opačnému.

21. Z výpisů z účtu žalovaného jednoznačně plyne, že žalovaný byl v době před uzavřením smlouvy, a to po delší dobu a kontinuálně, patologickým hráčem hazardních her a sázek. Je obecně známo, jakým předmětem činnosti se [právnická osoba] a.s. a [právnická osoba] zabývají, přičemž žalovaný byl ve sledovaném období schopen činit mnoho sázek v obratu mnoha tisíc Kč za jediný den, prosázené částky za měsíc pak mnohonásobně přesahovaly jeho příjmy, ve dvou měsících jen záporná bilance sázek bezmála třikrát převýšila mzdu žalovaného. Celkové obraty na účtu pak zjevně výrazně a pravidelně přesahovaly majetkové poměry žalovaného, kdy příjmy byly kromě občasných výher v sázkách dále tvořeny braním si úvěrů a půjček (předmět činnosti společností [právnická osoba], [právnická osoba] či [právnická osoba], je soudu dobře znám z jeho činnosti) či vklady od fyzických osob a čerpání úvěrů od blíže neurčených subjektů. Z výše uvedeného je naprosto zřejmé, že žalovaný nebyl v době uzavření předmětných úvěrových smluv z finančního pohledu důvěryhodnou osobou, když jeho hráčská vášeň zdaleka přesahovala bezpečné meze či meze drobného riskování či neškodné zábavy. Žalovaný tak rozhodně nebyl osobou, která by měla nést další finanční závazky. Jelikož pak žalobce žalovanému i přes výše uvedené úvěr poskytl, je zřejmé, že se řádně úvěruschopností žalovaného nezabýval. Daná zjištění alespoň v obecné rovině přitom znamenaly pouze minimální časovou či odbornou náročnost, žalobce pro žalovaného předmětný bankovní účet vedl.

22. Ze samé skutečnosti, že spotřebitel po určitou dobu úvěr řádně splácí, nelze automaticky uzavřít, že úvěruschopnost byla řádně zkoumána. Tato musí být dána vždy v momentě poskytnutí úvěru a poskytovatel úvěru tuto náležitě zjistit. Pro úplnost je také nutno uzavřít, že žalobce se v souvisejících listinách nijak nezabýval výdaji žalovaného, náklady na bydlení nebyly objasněny nijak, a to ani jednostranným prohlášením žalovaného, tento pak také v žádosti o úvěr uvedl zcela nepravděpodobný údaj, že nemá žádné výdaje, ač má např. vyživovací povinnost a dále, že nemá jiné úvěry kromě úvěrů od žalobce, což odporuje následným zjištěním žalobce. Jen zjištěné úvěry, resp. jejich splácení, představovalo zhruba polovinu příjmů žalovaného, což je samo o sobě poměrně výrazně rizikovým faktorem při dané výši příjmů.

23. Je pravdou, že zákon o úvěru v případě otázky splnění povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr počítá i s jeho vlastní aktivitou (§ 87 odst. 1 zákona o úvěru) ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle § 87 odst. 1 zákona o SP, tak dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku).

24. Jelikož pak soud s odkazem na výše uvedené shledal, že právní předchůdce žalobce se s odbornou péčí úvěruschopností žalovaného nezabýval, když z provedeného šetření vyplynul závěr opačný, shledal soud uzavřenou smlouvu s odkazem na § 86 odst. 1 zákona o úvěru a shora uvedenou judikaturu neplatnou. Pokud pak bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému 12 272 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu a je povinen takové obohacení spočívající v obdržených finančních prostředcích žalobci vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Z provedeného dokazování ovšem rovněž vyplynulo, že žalovaný v souvislosti se smlouvou uhradil 3 110,92 Kč, zbývá tedy uhradit 9 161,08 Kč. Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaný byl tedy povinen bezdůvodné obohacení vydat bezodkladně po výzvě věřitele (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobce dle doložených důkazů žalovaného vyzval k úhradě dluhu nejdříve v upomínce odeslané dne 4.7.2022, kterou má soud za doručenou třetí pracovní den, tedy dne 7.7.2022 (dle § 573 občanského zákoníku). K datu 21.12.2022, od kdy žalobce požaduje úroky z prodlení již pak nepochybně žalovaný byl vyzván k úhradě. Jelikož pak žalovaný bez zbytečného odkladu k výzvě žalobce neplnil, je od dalšího následujícího dne s úhradou ze smlouvy v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). S ohledem na prodlení žalovaného má pak žalobce od shora uvedeného data rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud pak žalobce požadoval kapitalizované úroky z prodlení ve výši 621,08 Kč, tak zákonný úrok z prodlení za dobu od 9.7.2022 (když žalovaný neplnil k výzvě bez zbytečného odkladu) do 20.12.2022 představuje částku vyšší než 621,08 Kč, proto soud žalobci přiznal i úroky z prodlení v této kapitalizované výši. S odkazem na výše uvedené tedy soud žalobě vyhověl pouze v rozsahu uvedeném ve výroku č. I tohoto rozsudku a v rozsahu nad tento rámec žalobu zamítl.

25. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Protože žalobce měl ve věci plný úspěch a doložil splnění podmínek daných § 142a o.s.ř., přiznal mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení v plné výši spočívající v nákladech na uhrazený soudní poplatek (1 000 Kč) a právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 2 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon, a to do podání žaloby včetně. V daném případě byly vykonány tři takové úkony, a to příprava a převzetí zastoupení a písemné podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva. Dalším úkonem právní služby byla účast při jednání soudu a doplnění tvrzení, na něž je třeba již aplikovat obecná ustanovení tarifu (§ 14b odst. 3 tarifu). Dle § 7 bod 5 tarifu, náleží advokátu v daném případě odměna ve výši 1 700 Kč za jeden úkon právní služby a rovněž paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu náleží advokátu rovněž náhrada ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu, kterou promeškal v souvislosti s cestou k jednání soudu. V daném případě se jednalo o cestu z [obec] do [obec] a zpět, za níž advokát nárokoval adekvátní náhradu v rozsahu šesti půlhodin (což je obecně známo), tedy za 600 Kč. Co se týče náhrady cestovného, advokát požadoval náhradu za cestu z [obec] do [obec] a zpět v adekvátní délce 190 km (rovněž obecně známo), k čemuž předložil technický průkaz použitého vozidla, z nějž vyplynulo, že vozidlo má průměrnou spotřebu 6 l benzinu 95 oktanů na 100 km. Dle § 1 písm. b) vyhl. č. 467/2022 Sb. činí náhrada za 1 km 5,20 Kč, dle § 4 písm. a) činí průměrná cena benzinu 95 oktanů 41,20 Kč. Za vykonanou cestu tedy advokátu náleží 190 x 5,2 + 6 x 41,20 x [číslo], tedy celkem 1 458 Kč. Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze součtu výše uvedených částek, tedy ve výši 1 524 Kč, když soud ověřil, že advokát je plátcem DPH. Náhrada nákladů řízení na straně žalobce tedy činí celkem 9 782 Kč (1 000 + 3 x 300 + 3 x 100 + 2 x 1 700 + 2 x 300 + 6 x 100 + 1 458 + 1 524). Žalobce byl úspěšný ohledně zaplacení 9 161,08 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 10 493,71 Kč, žalovaný byl úspěšný ohledně zaplacení 5 163,76 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku č. II tohoto rozsudku, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 6 390,49 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 16 884,20 Kč tak představuje úspěch žalobce 62 %, úspěch žalovaného 38 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobce má právo na úhradu 24 % svých nákladů, z částky 9 782 Kč tedy ve výši 2 348 Kč. Pro úplnost soud ohledně kvalifikace nákladů na právní zastoupení dle § 14b tarifu uvádí, že žalobce podal žalobu prakticky totožného znění např. ve věcech vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] či [spisová značka].