8 C 312/2022

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci žalobce: právnická osoba , IČO: Anonymizováno , se sídlem adresa , zastoupeného advokátem Jméno advokáta , se sídlem Adresa advokáta , proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované , naposledy trvale bytem Adresa žalované , t.č. neznámého pobytu, zastoupené opatrovníkem Jméno opatrovníka , advokátem se sídlem adresa , o zaplacení 55 879,65 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci 55 674,89 Kč spolu s úrokem z částky 49 803,87 Kč ve výši 11,75 % ročně od 1.6.2022 do zaplacení a dále spolu s úrokem z prodlení z částky 55 674,89 Kč ve výši 11,75 % ročně od 1.6.2022 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 204,76 Kč s příslušenstvím, ohledně zaplacení úroků ve výši 20,28 % ročně z částky 5 871,02 Kč za dobu od 1.6.2022 až do zaplacení a úroků ve výši 8,53 % ročně z částky 49 803,87 Kč s příslušenstvím zamítá, zamítá.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 20 076 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalované zaplatit 55 879,65 Kč spolu s příslušenstvím shora specifikovaným. V odůvodnění uvedl, že aktivní legitimace žalobce je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.6.2022 uzavřené mezi žalobcem a společností , právnická osoba, , právnická osoba, podnikající v České republice prostřednictvím , právnická osoba, (dříve , právnická osoba, .), se sídlem , adresa, , IČO: , IČO, (dále jen „, Anonymizováno, “). Žalovaná dne 13.07.2007 prostřednictvím Žádosti/Smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, požádala , Anonymizováno, o poskytnutí úvěru, což , Anonymizováno, akceptoval, akceptace byla žalované doručena spolu s dokumentem Základní informace o úvěru a jeho splácení. Na základě akceptace žádosti došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , v níž se , Anonymizováno, zavázal poskytnout žalované úvěr s úvěrovým rámcem 67 000 Kč. Žalovaná rovněž souhlasila, že aktuální úvěrový rámec je možné zvýšit až do výše maximálního úvěrového rámce podle Produktových podmínek pro revolvingové úvěry. , Anonymizováno, před uzavřením předmětné smlouvy posoudil úvěruschopnost žalované, což žalobce v žalobě dále rozvedl. , Anonymizováno, svůj závazek splnil a otevřel žalované úvěrový účet č. , hodnota, a vydal žalované platební kartu. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr formou měsíčních splátek. Žalovaná svou povinnost nesplnila a nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas dle sjednaných specifických podmínek, čímž se dostala do prodlení se splácením úvěru. Od data prodlení jsou tak žalované účtovány poplatky dle Sazebníku a úvěr je úročen sjednanou úrokovou sazbou ve výši 20,28 %. Jelikož žalovaná nesplácela poskytnutý úvěru řádně a včas, využil , Anonymizováno, svého práva sjednaného ve smlouvě a prohlásil poskytnutý úvěr za splatný v celé výši ke dni 31.5.2022. Před podáním žaloby uhradila žalovaná dne 27.6.2022 částku 2 000 Kč, kterou žalobce započetl následovně: částku 1 843,54 Kč na kapitalizované úroky a poplatky ke dni 31.5.2022 a částku 156,46 Kč na smluvní úrok. Dlužná částka ve výši 55 879,65 Kč sestává z nesplacené jistiny ve výši 55 662,87 Kč, z poplatků dle Sazebníku ve výši 12,02 Kč a pokut ve výši 0,1 % dle Sazebníku ve výši 204,76 Kč.

2. Z důvodu ukončeného pobytu žalované v ČR a jejího neznámého pobytu v zahraničí byl této soudem ustanoven shora uvedený opatrovník. Opatrovník ve svém vyjádření ze dne 10.3.2023 uvedl následující. Tvrzení žalobce jsou zmatečná, když žalovaná měla žalovaná požádat o úvěr č. , hodnota, , který se však neshoduje s žádostí o úvěr doloženou žalobcem, resp. s jejím číselným označením, v žalobě označený akceptační dopis žalobce nedokládá. Žalobce se domáhá zaplacení smluvního úroku dle Produktových podmínek, nicméně prokazuje a ani netvrdí, že žalovaná s těmito včetně Sazebníku byla seznámena, a proto nemohly být sjednány. Z žádosti / smlouvy o úvěr vyplývá, že tato je zmatečná, neboť z ní není jednoznačně patrná výše poskytnutého úvěru a konkrétní výše měsíční splátky. Rovněž nebyla řádně doložena aktivní legitimace žalobce. Závěrem pak opatrovník žalované zevrubně rozvedl, že žalobce nedostatečně doložil, že by se , Anonymizováno, řádně a dostatečně zabýval schopností žalované úvěr splácet.

3. Při jednání soudu dne 31.3.2023 opatrovník žalované dále doplnil, že žalobce má povinnost tvrzení, v žalobě hovoří o poskytnutí úvěrového rámce, přičemž není dále zřejmé, jak dospěl k částce žalované a z výpisu plateb a splátek vyplývá opakované poskytování financí. Co se týče předloženého výpisu, tento je vnitřně rozporný, již jen ve svém závěru, kdy dne 17. 4. 2022 činí saldo 13 351,56 Kč a o tři dny později je zde zmíněno saldo 58 623,19 Kč. Jedná se o rozdíl pouhých tří dnů a není zřejmé, jak k takovému dramatickému navýšení došlo. Výpis čerpání je až od roku 2012, je tedy otázkou, co se dělo v období předcházejícím, přičemž opatrovník provedl propočet záporných a kladných položek ve výpisu a celkový výsledek neodpovídá tomu, co je v tomto výpisu zaznamenáno. Při jednání soud dále poučil žalobce dle § 118 a odst. 1, odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), nechť doplní tvrzení, jakým způsobem byly sjednány smluvní pokuty, které jsou nárokovány žalobou, v jaké konkrétní listině. Dále, nechť upřesní tvrzení ohledně čerpání a splátek provedených žalovanou ve smyslu zmíněném výše., právnická osoba, podání ze dne 28.4.2023 žalobce doplnil, že žalovaná byla povinna dle čl. III.3.

1. Všeobecných úvěrových podmínek , právnická osoba, . (dále jen VOP) hradit náklady na úvěr a poplatky, které se dle a III.3.

6. VOP stanoví dle aktuálního Sazebníku poplatků. Výše poplatků a nákladů na úvěr je tedy stanovena dle Sazebníku platného v okamžiku vzniku daného poplatku. Ke dni účinnosti přeshraniční fúze, tj. k 31.5. 2015, přešel na , Anonymizováno, veškerý majetek, dluhy a práva a povinnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů zanikající společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, . V roce 2017 podnikal , Anonymizováno, pod názvem , Anonymizováno, , veškeré dokumenty po tomto datu jsou uváděny pod novým názvem. Dlužná žalovaná částka 55 879,65 Kč sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 55 662,87 Kč, která sestává z vyčerpaných finančních prostředků ve výši 474 862,28 Kč, měsíčních poplatků za správu a vedení úvěrového účtu (v roce 2018 se název položky změnil na měsíční poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů a takto je uváděn také ve výpisu) v celkové výši 5 046 Kč, poplatků za výběr hotovosti z bankomatu ostatních bank v celkové výši 736 Kč a poplatků za dotaz na zůstatek v bankomatu ostatních bank v celkové výši 77 Kč, to vše poníženo o platby ve výši 425 058,41 Kč. Platné sazebníky pro uvedené poplatky žalobce přikládá. Dále dlužná částka dále sestává z poplatků za upomínku a na náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného (dospělého) závazku dle Sazebníků, část Obecné sazby, a to ve výši 12,02 Kč, když původní částka 1 800 Kč byla ponížena na o platby ve výši 1 787,98 Kč. Konkrétní poplatky pak byly ve výši 100 Kč za upomínku (dopisy ze dnů 17.3.2015, 17.4.2015, 15.1.2016, 16.7.2021, 16.12.2021 a 17.12.2021. Dále se jednalo o paušální náklady vymáhacího procesu ve výši 600 Kč, a to v prvním případě ze dne 2.8.2021 a ve druhém případě ze dne 3.1.2022. Dlužná částka pak finálně sestává také ze smluvních pokut ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení dle Sazebníku poplatků, odměn, sankcí a náhrad nákladů úvěrových produktů, část Obecné sazby - Sankce ve výši 204,76 Kč. Ve výpisu z úvěrového účtu je pokuta účtována ke dni 17.3.2022 jako „pokuta za zpoždění“. Žalovaná celkově vyčerpala na úvěr 474 862,28 Kč, před postoupením pohledávky žalobci celkem uhradila 563 156 Kč a to částku 562 256 Kč do dne odstoupení od smlouvy a 900 Kč dne 2. 5. 2022, tzn. mezi odstoupením od smlouvy a zesplatněním pohledávky. Dále je do plateb chybně zaúčtováno 100,00 Kč za stornování poplatku za upomínku, který byl v prosinci 2021 vygenerován dvakrát. Platby byly započteny takto: 425 058,41 Kč na jistinu vč. nákladů na úvěr, 1 787,98 Kč na poplatky za upomínku a na náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného (dospělého) závazku, 2 181,80 Kč na smluvní pokuty, 107 175,71 Kč na smluvní úrok a 27 052,10 Kč na smluvní pojistné.

5. Dále soud žalobce s odkazem na § 118a odst. 3 vyzval k doplnění důkazů k prokázání tvrzení, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy č. , hodnota, s úvěrovým rámcem do 67 000 Kč a doložení této smlouvy, doložení akceptačního dopis č. , hodnota, , doložení produktových podmínek, které měly být součástí uzavřené smlouvy o úvěru a v nichž měla být sjednána mj. výše smluvního úroku a k prokázání skutečnosti, že byla sjednána povinnost žalované k úhradě smluvní pokuty. Žalobce k tomu ve svém podání ze dne 5.10.2023 uvedl, že úvěrový rámec byl v průběhu platnosti předložené Žádosti/Smlouvy o poskytnutí úvěru změněn v souladu s čl. III.2.

6. Všeobecných úvěrových podmínek , právnická osoba, ., které jsou nedílnou součástí smlouvy (dále jen VÚP). Dle uvedeného ustanovení byl věřitel oprávněn, a to zejména na základě opětovného vyhodnocení klienta, změnit aktuální celkový úvěrový rámec. K jeho navýšení tedy došlo jednostranným právním jednáním na základě čl. III.2.

6. VÚP, kdy právní předchůdce žalobce zvýšil úvěrový rámec na výši 67 000 Kč, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena prostřednictvím pravidelného měsíčního výpisu z úvěrového účtu z března 2017. Výše úvěrového rámce a výše úroku byla součástí každého měsíčního výpisu, který žalovaná obdržela. Žalovaná si při podpisu smlouvy převzala také originál podepsané smlouvy. Produktové podmínky nebyly samostatně vydávány a jsou součástí VÚP, v žalobním návrhu byly nesprávně uvedeny Všeobecné obchodní podmínky a Produktové obchodní podmínky jako dva samostatné dokumenty. Výše smluvního úroku je stanovena přímo ve smlouvě, a to v čl. B1) ve výši 1,78 % měsíčně (21,36 % ročně). Ten byl v průběhu trvání úvěrového účtu snížen na 20,28 % ročně. Tato skutečnost byla žalované oznámena prostřednictvím pravidelného měsíčního výpisu z úvěrového účtu z března 2017. Oprávnění právního předchůdce žalobce požadovat zaplacení smluvní pokuty, není-li poskytnutý úvěr splácen řádně a včas, je ukotveno v ustanovení čl. IV.

3. VÚP.

6. Opatrovník žalované k tomu ve svém podání ze dne 22.11.2023 dále odvětil, že žalobce v rámci doložení aktivní legitimace nijak neprokázal, že došlo k přechodu pohledávek mezi společností , právnická osoba, . jako prvotním věřitelem a , Anonymizováno, . Co se týče změny úvěrového rámce, tak se stále jedná o dvojstranné právní jednání a není možné závazek jednostranně měnit, jak stanoví § 1790 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který je ustanovením kogentním, od nějž se nelze odchýlit. Žalobce ani nedoložil, že by se výpis z účtu za březen 2017, jímž mělo být navýšení sjednáno, dostal do sféry dispozice žalované. Žalovaná tak nemusela mít možnost na toto reagovat, odstoupit případně od smlouvy apod.

7. Z jednání soudu dne 28.11.2023 se žalobce omluvil, soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v jeho nepřítomnosti. Opatrovník žalované setrval na svých stanoviscích a závěrem s odkazem na svá dosavadní písemná vyjádření navrhl žalobu zamítnout.

8. Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění: Ze smlouvy uzavřené dne 27.7.2007 mezi právním předchůdcem žalobce a společností , právnická osoba, . vyplynulo, že jejím předmětem bylo poskytnutí revolvingového úvěru žalované s úvěrovým rámcem 32 000 Kč (a maximálním úvěrovým rámcem 100 000 Kč), které se žalovaná zavázala splácet v měsíčních splátkách vždy k poslednímu kalendářnímu dni v měsíci spolu s měsíčním úrokem ve výši 1,78 %. Ve smlouvě byl též sjednán měsíční poplatek za odeslání výpisu z účtu ve výši 36 Kč a pojištění ve výši 6,99 % ze splátky úvěru. Jako nedílná součást smlouvy byl sjednány VÚP. V čl. III.-3.-6. VÚP byla sjednána povinnost žalované k úhradě poplatků dle aktuálního sazebníku společnosti , právnická osoba, . Dle čl. II.-2.

6. VÚP je společnost , právnická osoba, . oprávněna změnit úvěrový rámec, o jeho změně klienta informuje. Dle čl. III.-5.-2. vyplynulo, že , právnická osoba, . je oprávněna odstoupit od smlouvy, pokud se klient dostane do prodlení se splacením dvou a více splátek. Ke smlouvě žalobce rovněž doložil žalovanou podepsané Prohlášení o udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů, kde žalovaná mj. také deklarovala své příjmy a výdaje.

9. Z výpisu čerpání a splátek vyplynula jednotlivá čerpání, splátky a účel započtení jednotlivých splátek ze strany právních předchůdců žalobce v době od 17.9.2012 do 14.4.2022. Z tohoto vyplynulo, že pouze ve zmíněném období po čerpání 474 862,28 Kč žalovaná uhradila celkem 562 356 Kč, které byly započítány, jak je shora uvedeno v odstavci 4. rozsudku, přičemž zbývá uhradit 58 623,19 Kč ve složení jistina 55 662,87 Kč, úroky ve výši 1 843,54 Kč, pojištění ve výši 509,40 Kč, poplatky ve výši 402,62 Kč a pokuta ve výši 204,76 Kč. Z výpisu dále vyplynulo, že nebyly uhrazeny mj. splátky splatné ve dnech 17.1.2022, 17.2.2022, 17.3.2022 a 17.4.2022.

10. Dále žalobce doložil dvě nedatované lustrace žalované, jednu v rejstříku Solus s negativním výsledkem a jednu blíže neurčenou, z níž vyplývají poskytnuté úvěry žalované v roce 2013, 2018, 2019 a 2020.

11. Dále žalobce doložil listinu označenou jako Produktové podmínky, která upravuje od 1.11.2017 práva a povinnosti revolvingových úvěrů , Anonymizováno, a Všeobecné obchodní podmínky , Anonymizováno, účinné od 1.12.2016.

12. Dále žalobce doložil soubor sazebníků společnosti , Anonymizováno, , resp. , Anonymizováno, , z nichž vyplynuly poplatkové povinnosti klientů ze spotřebitelských úvěrů, zejména se pak jednalo o poplatek za vedení účtu, poplatek za upomínku a náhrada nákladů spojených s vymáháním závazku. V sazebníku účinném od 1.1.20211 tyto činily ve stejném pořadí 49 Kč, 69 Kč či 89 Kč v závislosti na typu úvěru, 100 Kč a 800 Kč. V sazebníku účinném od 1.11.2012, od 1.7.2013 a od 1.6.2015 činily zmíněné poplatky stejnou částku. V sazebníku účinném od 1.12.2016 tyto činily poplatky za vedení účtu 49 Kč, 69 Kč či 89 Kč v závislosti na typu úvěru, za upomínku 100 Kč a za vymáhací proces 600 Kč, stejně tak činily v sazebníku účinném od 12.6.2017. V sazebnících účinných od 14.11.2018 a od 13.11.2019 bylo již vedení účtu zdarma, poplatek za upomínku a vymáhací proces shodný jako v předchozím případě. V sazebnících účinných od 13.11.2019 a od 11.3.2020 se již dané poplatky nevyskytují, resp. je zde uvedeno, že daná služba je zdarma. V sazebnících od roku 2011 do roku 2016 je uvedena povinnost smluvní pokuty ve výši 8 % z dlužné splátky, v sazebníku účinném od 12.6.2017 pak ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, v sazebníku účinném od 13.11.2019 již smluvní pokuta nefiguruje.

13. Z listiny ze dne 26.4.2022 vyplynulo, že tuto adresoval , Anonymizováno, žalované s tím, že odstupuje z důvodu neplacení žalovanou od předmětné úvěrové smlouvy a vyzývá žalovanou k doplacení dluhu, který zde specifikuje.

14. Z oznámení ze dne 24.6.2022 vyplynulo, že žalobce vyrozuměl žalovanou o postoupení předmětné pohledávky. Dle přiloženého podacího archu byla tato výzva žalované odeslána dne 24.6.2022. Z předžalobní upomínky adresované žalované právním zástupcem žalobce dne 8.7.2022 vyplynulo, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého podacího archu byla tato výzva žalované odeslána před podáním žaloby.

15. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 15.6.2022 mezi žalobcem a , Anonymizováno, bylo soudem zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobce, mj. včetně předmětné pohledávky za žalovanou.

16. Z výpisů z úvěrového účtu žalované k předmětné smlouvě za březen 2017 a březen 2022 vyplynulo, že tyto adresoval , Anonymizováno, žalované, je zde uvedeno, že úvěrový rámec činí 67 000 Kč.

17. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Právní předchůdce žalobce s žalovanou uzavřel smlouvu, jak je shora specifikována, na jejímž základě žalovaná v době od 17.9.2012 do 14.4.2022 obdržela 474 862,28 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté částky splácet spolu se sjednaným úrokem, poplatky dle Sazebníku poskytovatele úvěru a sjednaným pojistným, takto na základě předmětné smlouvy uhradila celkem 562 356 Kč, které byly započítány, jak je shora uvedeno v odstavci 4. rozsudku, přičemž zbývá uhradit 58 623,19 Kč ve shora uvedeném složení. , Anonymizováno, dopisem ze dne 26.4.2022 odstoupil od předmětné úvěrové smlouvy. Pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15.6.2022, což bylo žalované oznámeno a tato dále upomínání k úhradě s výstrahou soudního vymáhání dluhu.

18. Dle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 365 obchodního zákoníku je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Podle § 517 odst. 1, odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení.

19. Dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o SP“), ve znění zákona č. 186/2020 Sb. účinném od 24.4.2020, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Dle Čl. II bod 1. přechodných ustanovení zákona č. 186/2020 Sb., dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě, peněžité zápůjčce, úvěru nebo obdobné finanční službě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

20. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak nikoli zcela. S odkazem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud v dané věci aplikoval předchozí právní předpisy, tedy obchodní zákoník a občanský zákoník, když žalobce odvozuje svůj nárok ze smlouvy uzavřené před 1.1.2014.

21. Z provedeného řízení vyplynulo, že právní předchůdce žalobce s žalovanou uzavřel smlouvu o úvěru, jak je shora uvedeno. Jelikož pak žalovaná své závazky z úvěrové smlouvy spočívající ve splacení jistiny spolu s poplatky, smluvními úroky a pojistným řádně nehradila, uložil jí tuto povinnost soud s odkazem na uzavřenou smlouvu, podrobný výpis čerpání a splátek a § 497 obchodního zákoníku. Žalobce v souladu s uzavřenou smlouvou a skutečností, že žalovaná neuhradila několik po sobě jdoucích splátek specifikovaných v odstavci 11. tohoto rozsudku ve lhůtě jejich splatnosti (nebyl tvrzen a tím méně prokázán opak) od této odstoupil. Otázku odstoupení od smlouvy, resp. doručení odstoupení, žalovaná nijak nerozporovala, od data 1.6.2022 tedy byla žalovaná v prodlení s úhradou dluhu jako celku, když poplatky a pojistné byly splatné měsíčně (čl. III.-3.-5. VÚP). Žalobci pak náleží od tohoto data kromě smluvních úroků také úroky z prodlení (§ 365 obchodního zákoníku a § 517 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s ohledem na datum prodlení.

22. Soud tedy žalobě s odkazem na výše uvedené vyhověl co do zaplacení 55 674,89 Kč, když ovšem shledal nárokovanou smluvní pokutu ve výši 204,76 Kč neoprávněnou. V tomto ohledu je nutné poukázat na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11.11.2013, kde Ústavní soud uzavřel, že „v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ Jelikož v daném případě žalobce odvozuje svůj nárok ze spotřebitelské smlouvy a dále z titulu smluvní pokuty, jež si strany sjednaly pouze v obchodních podmínkách, resp. sazebníku, na nějž obchodní podmínky odkazují, je zřejmé, že žalobě nelze ohledně zaplacení smluvní pokuty dle závěrů Ústavního soudu vyhovět. Proto soud žalobu zamítl ohledně zaplacení 204,76 včetně příslušenství. Dále je nutno uzavřít, že žalovaná byla povinna hradit smluvní úroky z dlužné jistiny (čl. III.-3.-5. VÚP), tedy nikoli také z poplatků či pojistného, v této části tedy soud žalobu rovněž zamítl, když uložil žalované uhradit smluvní úroky pouze z dlužné jistiny, tedy z částky 49 803,87 Kč (viz dále v odstavci 27. tohoto rozsudku). Co se týče samotné výše smluvních úroků, tak s odkazem na přechodná ustanovení zákona č. 186/2020 Sb., se tento vztahuje na spotřebitelské úvěry uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Proto i v tomto případě, kde se o spotřebitelský úvěr jednoznačně jedná (viz § 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb.), náleží žalobci smluvní úroky pouze ve výši zákonných úroků z prodlení, které k danému datu činí 11,75 % ročně.

23. Co se týče námitek opatrovníka žalované, soud tyto neshledal důvodnými. Pokud byl namítán nedostatek zkoumání úvěruschopnosti na straně právního předchůdce žalobce, tak je pravdou, že doložená tvrzení, resp. důkazy, o řádném zkoumání úvěruschopnosti nesvědčí, když jedna doložená lustrace není datována a druhá s ohledem na svůj obsah musela být učiněna až po datu uzavření smlouvy. Nebylo také nijak doloženo, že by právní předchůdce žalobce získal a ověřil jakékoliv objektivní podklady ke zjištění poměrů žalované. Vnitrostátní právní úprava spotřebitelských úvěrů (zákon č. 321/2001 Sb.) povinnost zkoumat úvěruschopnost spotřebitelů nicméně v době uzavření předmětné smlouvy (27.7.2007) nijak nestanovila. V této době pak rovněž nebyla platná ani směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23.4.2008, která členské státy do budoucna zavázala k implementaci dalších zákonných opatření v oblasti spotřebitelských úvěrů, což následně tuzemský zákonodárce vyjádřil přijetím zákona č. 145/2010 Sb. Proto soud shledal, že nedostatky zkoumání úvěruschopnosti nelze ani s odkazem na aktuální judikaturu klást k tíži žalobce, resp. jeho právního předchůdce.

24. Pokud opatrovník žalované namítal nedostatek prokázání aktivní legitimace na straně žalobce, tak byla doložena smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi žalobcem a , Anonymizováno, , z níž postoupení předmětné pohledávky jednoznačně vyplývá. Co se týče právního nástupnictví mezi společností , právnická osoba, . a , Anonymizováno, , tak zánik první zmíněné společnosti úplnou fúzí včetně všech pohledávek z úvěrů v roce 2015 s druhou zmíněnou společností vyplývá z veřejných zdrojů – obchodního rejstříku. Soudu je pak tato skutečnost dobře známa z jeho činnosti, kdy obě zmíněné společnosti ve značném rozsahu působily na tuzemském trhu se spotřebitelskými úvěry a byly či jsou účastníky řízení v mnoha stech případů jen u zdejšího soudu, přičemž přechod pohledávek byl tuzemskými soudy rozsáhle řešen v rámci tehdy probíhajících řízení.

25. Pokud dále opatrovník žalované namítal, že výpis čerpání a splátek je vnitřně rozporný a neúplný, tak soud tento názor nesdílí. Co se týče neúplnosti spočívající v tom, že smlouva byla uzavřena již v roce 2007 a výpis pochází z dat od 17.9.2012 do 14.4.2022 je nutno uzavřít, že čerpání a další související finanční operace, které jsou součástí v tomto řízení, pocházejí pouze ze zmíněného období. Pokud by žalované v době před 17.9.2012 čerpala něčeho navíc, byla by povinna uhradit ještě více, než je nárokováno žalobou a stěží pak také mohla v době před 17.9.2012 splácet úvěr, který čerpala až po tomto datu. Výpis čerpání a splátek doložený žalobcem je podrobný a přehledný, veškeré početní operace odpovídají shora uvedeným závěrům a jsou dostatečně specifikovány co do svého obsahu či účelu. V daném ohledu lze na tento dokument bez dalšího odkázat a bylo případně na žalované, aby konkrétně rozporovala jednotlivé položky či výsledky, celková bilance dle závěru soudu odpovídá jednotlivým položkám a jejich součtu. Je pravdou, že když žalovaná čerpala 474 862,28 Kč a uhradila celkem 562 356 Kč, které byly započítány, jak je shora uvedeno v odstavci 4. rozsudku, přičemž zbývá uhradit 58 623,19 Kč ve složení jistina 55 662,87 Kč, úroky ve výši 1 843,54 Kč, pojištění ve výši 509,40 Kč, poplatky ve výši 402,62 Kč a pokuta ve výši 204,76 Kč, tak tento výpočet může být zdánlivě rozporný. Pokud je totiž vycházeno ze započtení v odstavci 4. rozsudku, tak na úhradu jistiny mělo být takto započteno 425 058,41 Kč, po odečtení této sumy od čerpané částky 474 862,28 Kč pak vychází, že zbývá na jistině uhradit pouze 49 803,87 Kč a nikoli 55 662,87 Kč, jak tvrdí žalobce a vyplývá z resumé výpisu. Rozdíl v obou částkách ovšem představují poplatky, na jejichž výčet ve výpisu čerpání a splátek soud odkazuje, a to poplatky nikoli za upomínky či vymáhání, o nichž je hovořeno v rámci výpočtů shora, ale poplatky za služby jako je vedení úvěrového účtu, dotaz na zůstatek apod. K úhradě jednotlivých poplatků dle sazebníků právních předchůdců žalobce se žalovaná zavázala přímo ve smlouvě, resp. VÚP, které byly sjednány jako její nedílná součást, když žalovaná svým podpisem stvrdila, že se s těmito seznámila.

26. Pokud se jedná o avizovanou změnu úvěrového rámce z 32 000 Kč na 67 000 Kč, tak tuto soud nepovažuje za změnu obsahu závazku dle § 1790 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, resp. § 493 občanského zákoníku, neboť úvěrový rámec byl již předem sjednán až do výše 100 000 Kč s tím, že bylo sjednáno právo obou stran s tímto rámcem v jeho mantinelech do budoucna pohybovat. Pro úplnost lze také zmínit, že změna úvěrového rámce nepředstavuje žádný zásah do podstaty práv a povinností účastníků smlouvy a neznamená jakoukoliv nerovnováhu v této oblasti.

27. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle většinového úspěchu žalobce, který také doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 2 794 Kč a náklady na právní zastoupení. Dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“), náleží advokátu v daném případě odměna ve výši 3 340 Kč za jeden úkon právní služby, když v daném případě advokát vykonal pět těchto úkonů (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, písemné podání ve věci samé – žaloba a doplnění žaloby, účast při jednání soudu). Podání ze dne 5.10.2023 soud nepovažuje za písemné vyjádření ve věci samé, když se jednalo pouze o komentář k dokládaným důkazům, jejichž předložení mělo být žalobcem učiněno již v žalobě. Za každý úkon právní služby advokátu náleží rovněž paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Právní zástupce žalobce nevyčíslil cestovné a promeškaný čas, soud tedy vycházel v daném ohledu ze skutečnosti, že byla vykonána cesta hromadnou dopravou – vlakem. Dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu náleží advokátu rovněž náhrada ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu, kterou promeškal v souvislosti s cestou k jednání soudu. V daném případě se jednalo o cestu z , adresa, a zpět, za níž dle názoru soudu náleží náhrada v rozsahu dvanácti půlhodin (což je obecně známo), tedy za 1 200 Kč. Co se týče náhrady cestovného, tak cena jednotlivého jízdného k datu jednání na dané trase činí dle webu www.idos.cz částku 351 Kč za jednu cestu, tedy celkem 702 Kč. Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. náleží advokátu náhrada DPH v sazbě 21 % z výše uvedených částek kromě jízdného tedy ve výši 3 749 Kč, když advokát doložil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 25 095 Kč (2 794 + 5 x 3 030 + 5 x 300 + 12 x 100 + 702 + 3 749 Kč). Žalobce byl úspěšný ohledně zaplacení 55 674,89 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku č. I tohoto rozsudku, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 74 452,27 Kč, žalovaná byla úspěšná ohledně zaplacení 204,76 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku č. II tohoto rozsudku, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na její straně celkem 8 544,45 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 82 996,72 Kč tak představuje úspěch žalobce 90 %, úspěch žalované 10 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobce má právo na úhradu 80 % svých nákladů, z částky 25 095 Kč tedy ve výši 20 076 Kč.