8 C 333/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem titul Petrem Karáskem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa žalobkyně , právně zastoupeného titul . jméno příjmení , advokátkou se sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného , o zaplacení 1 974 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 1 974 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 13. 10. 2019 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 4 980 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení 1 974 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, jak je shora specifikován. V odůvodnění žalobkyně uvedla, že žalovaný je vlastníkem či provozovatelem vozidla [registrační značka], číslo technického průkazu [anonymizováno] s objemem válců motoru nad 2 500 cm3 a neměl od 10.12.2018 do 27.12.2018 k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Tím žalovaný porušil § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., kdy vozidlo nebylo pojištěno 18 dní a žalobkyni dle § 4 zmíněného zákona tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení příspěvku dle tohoto zákona. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku do 30 dnů od doručení výzvy k úhradě, a to výzvou doručenou žalovanému dne 12.9.2019, splatnost příspěvku tak nastala v den předcházející dni, od nějž žalobce požaduje úhradu úroků z prodlení. Nároková částka pak sestává z příspěvku a paušální náhrady nákladů na mimosoudní vymáhání pohledávky, obojí ve výši dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný ničeho neuhradil i přes předžalobní upomínku zaslanou mu žalobkyní. Žalobkyně následně ve svém podání ze dne 16.2.2021 zevrubně rozvedla žalobní tvrzení, k výzvě soudu doložila výpis z registru vozidel a svého registru a dále doplnila, že vlastník předmětného vozidla zapsaný v registru vozidel k výzvě žalobkyně doložil kupní smlouvu, jejímž předmětem byla koupě předmětného vozidla a kupujícím žalovaný. Registr vozidel je pouze informační systém veřejné správy, zakládá vyvratitelnou právní domněnku vlastnictví. Žalovaný v podání ze dne 19.2.2021 uvedl, že žalobou uplatněný nárok neuznává, žalobkyně dokládá pouze upomínky k úhradě a doklady o jejich odeslání, ale ničím neprokazuje, že by žalovaný byl vlastníkem předmětného vozidla. Žalovaný nikdy nebyl zapsán v registru vozidel jako vlastník. Žalovaný se bez omluvy, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavil. Soud tedy věc rozhodl a projednal v jeho nepřítomnosti s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Právní zástupce žalobkyně při jednání soudu na žalobě setrval, závěrem navrhl této vyhovět a přiznat žalobkyni náhradu nákladů řízení. Žalobkyně doložila výzvu k úhradě dlužného příspěvku, jak je shora specifikován, adresovanou žalovanému s tím, nechť tak žalovaný učiní do 30 dnů od doručení této výzvy. Z potvrzení provozovatele poštovních služeb vyplynulo, že daná písemnost byla odeslána dne 28.8.2019, dne 29.8.2019 byla doručena. Dále žalobkyně doložila upomínku adresovanou žalovanému k úhradě dlužného příspěvku, jež byla dle přiloženého potvrzení pošty (a dodejky) žalovanému doručena dne 21.1.2020. Upomínka obsahuje rovněž výstrahu soudního vymáhání daného dluhu. Dále žalobkyně doložila další upomínku adresovanou žalovanému, bez dokladu jejího odeslání. Dále žalobkyně doložila předžalobní upomínku, jež byla dle výpisu z pošty žalovanému zaslána před podáním žaloby právní zástupkyní žalobkyně. Z kupní smlouvy ze dne 17.9.2016 vyplynulo, že jejím předmětem byla koupě shora specifikovaného vozidla, když kupujícím byl žalovaný a prodávajícím [jméno] [příjmení]. Z výpisu z databáze žalobkyně vyplynulo, že shora uvedené vozidlo se shora uvedeným objemem motoru je v registru silničních vozidel evidováno jako provozované, přičemž v době shora uvedené nebylo k tomuto vozidlu uzavřeno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalovaný provozoval shora specifikované vozidlo ve shora specifikovaném období bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku výzvou odeslanou dne 28.8.2019, následně žalovaného k úhradě upomínala s výstrahou soudního vymáhání dluhu. Dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od 1.1.2018 (dále jen„ zákon“), nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Dle § 4 odst. 1 zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle § 4 odst. 2 zákona při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Dle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Dle § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., ve znění účinném od 1.1.2018, činí denní sazba příspěvku u vozidla s objemem válců motoru shora specifikovaným částku 93 Kč. Dle § 2a cit. vyhlášky činí výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že žalovaný jako provozovatel vozidla specifikovaného shora ve výše zmíněném období neměl k tomuto vozu sjednané pojištění odpovědnosti z provozu. Žalobkyně doložila kupní smlouvu, jíž uzavřel žalovaný s třetí osobou, žalovaný tuto okolnost nijak nerozporoval, i co se týče úhrady příspěvku či sjednání pojištění odpovědnosti z provozu v daném období. Vzhledem k těmto skutečnostem má tedy žalobkyně právo na úhradu příspěvku dle § 4 zákona. Za dané období čítající 18 dní po 93 Kč (§ 2 odst. 1 shora cit. vyhlášky) tedy v celkové výši 1 674 Kč, žalobkyně má pak rovněž právo na paušální náhradu svých výdajů dle § 4 odst. 4 zákona, které dle § 2a shora cit. vyhlášky činí 300 Kč Celkem tedy v součtu dlužná částka odpovídá žalobnímu nároku. Žalovaný byl dle § 4 zákona povinen plnit k výzvě žalobkyně (dle § 573 občanského zákoníku je třeba odeslanou zásilku považovat za doručenou třetí den od jejího odeslání), jelikož tak v dané lhůtě řádně a včas neučinil, je od následujícího dne v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyni náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měla žalobkyně ve věci plný úspěch a zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokátka v daném případě účelně vykonala dva takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a písemné podání ve věci samé – žaloba) a náleží jí tak odměna a náhrady v celkové výši 600 Kč (2 x 200 + 2 x 100). Náklady na zaslání předžalobní upomínky právní zástupkyní nelze shledat účelně vynaloženými, když dle doložených dokladů byl žalovaný opakovaně vyzýván i samotným žalobcem, a to rovněž s výstrahou soudního vymáhání dluhu (žalobkyně tím konečně pouze plnila povinnost danou § 4 odst. 7 zákona), přičemž náklady na předžalobní upomínky byly žalobkyni přiznány. Co se týče doplnění žaloby k výzvě soudu, tak žalobkyni ničeho nebránilo, aby dané listiny a tvrzení uvedla již v žalobě, nereagovala tak na protistranu či obdobný procesní vývoj ve věci. Dalším úkonem právní služby byla účast při jednání soudu, na níž je třeba již aplikovat obecná ustanovení tarifu. Dle § 7 bod 3 tarifu, náleží odměna ve výši 1 000 Kč za jeden úkon právní služby a rovněž paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu náleží advokátu rovněž náhrada ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu, kterou promeškal v souvislosti s cestou k jednání soudu. V daném případě se jednalo o cestu z [obec] do [obec] a zpět, za níž advokát nárokoval adekvátní náhradu v rozsahu šesti půlhodin, což je obecně známo, tedy za 600 Kč. Co se týče náhrady cestovného, advokát požadoval náhradu za cestu z [obec] do [obec] a zpět rovněž v obecně známé adekvátní délce 220 km, k čemuž předložil technický průkaz použitého vozidla, z nějž vyplynulo, že vozidlo má průměrnou spotřebu 5,3 l motorové nafty na 100 km. Dle § 1 písm. b) vyhl. č. 589/2020 Sb. činí náhrada za 1 km 4,40 Kč, dle § 4 písm. c) činí průměrná cena motorové nafty 27,20 Kč. Za vykonanou cestu tedy advokátu náleží 220 x 4,4 + 5,3 x 27,20 x [číslo], tedy celkem 1 285 Kč. Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze součtu výše uvedených částek, tedy ve výši 795 Kč, když soud ověřil, že advokát je plátcem DPH. Náhrada nákladů řízení na straně žalobce tedy činí celkem 4 980 Kč (400 + 2 x 200 + 2 x 100 + 1 000 + 300 + 600 + 1 285 + 795).