8 C 35/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa, obec, právně zastoupený Mgr. jméno jméno, advokátkou se sídlem adresa, proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného, o zaplacení 11 007 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 5 307 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 25. 7. 2019 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 5 700 Kč s příslušenstvím a úroku z prodlení z částky 5 307 Kč za dobu od 25. 11. 2015 do 24. 7. 2019 zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou po žalovaném domáhal zaplacení 11 007 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši od 25.11.2015 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum se společností anonymizováno právnická osoba, IČO (dále jen„ T-Mobile“), což bylo žalovanému oznámeno. Zmíněná společnost uzavřela s žalovaným účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací pro níže uvedená telefonní čísla. Ve smlouvě si strany dohodly, že se smluvní vztah řídí obchodním zákoníkem a součástí smlouvy jsou Všeobecné podmínky anonymizováno. Jednalo se o telefonní číslo s datem aktivace 25.11.2013 a datem deaktivace 25.11.2015. Na základě smlouvy byla anonymizováno povinna poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací, a to včetně služeb s nimi souvisejícími, které nejsou službami elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Právě tato druhá skupina služeb tvoří nároky vymáhané tímto žalobním návrhem (jedná se zejména o tzv. služby třetích stran či služby obsahu), když pohledávky za služby elektronických komunikací jsou vymáhány zvlášť u Českého telekomunikačního úřadu. Žalovaný se zavázal za veškeré poskytované služby řádně platit ceny dle platného Ceníku služeb, a to nejpozději do 18 kalendářních dnů ode dne vystavení Vyúčtování služeb na účet anonymizováno (dle čl. 4 Všeobecných podmínek). anonymizováno zcela v souladu se Smlouvou služby žalovanému poskytovala a tyto poskytnuté služby vždy žalovanému vyúčtovala v pravidelném vyúčtování, která zasílala na žalovaným zvolenou adresu. Žalovaný však přestal anonymizováno platit řádně a včas za poskytnuté služby, a ke dni podání žalobního návrhu dluží z vyúčtování částku ve výši částky žalované. Žalobce požaduje úrok z prodlení až od prvního dne prodlení u nejmladšího vyúčtování cen služeb (tedy od nejpozději splatného). Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána žalovanému dne 19.7.2019.

2. Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, k jednání bez omluvy nedostavil, soud tedy věc s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Z účastnické smlouvy ze dne datum vyplynulo, že tuto uzavřeli anonymizováno a žalovaný, jejímž předmětem byl závazek anonymizováno poskytovat žalovanému služby elektronické komunikace a další služby související a závazek žalovaného za tyto hradit sjednanou cenu. Dále žalobce doložil neúplnou dodejku, z níž není zřejmý adresát ani odesílatel, k této je připsáno, že měl být předána 30.3.2015 jméno příjmení. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.6.2019 uzavřené mezi žalobcem jako postupníkem a anonymizováno jako postupitelem má soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobci. Z oznámení ze dne 19.7.2019 soud zjistil, že toto bylo adresováno žalovanému za účelem informování o postoupení předmětné pohledávky žalobci. Žalobce rovněž předložil předžalobní výzvu ze stejného dne, z níž je v kombinaci s rovněž doloženým podacím lístkem zřejmé, že žalobce zaslal žalovanému tyto listiny před podáním žaloby dne 19.7.2019. Žalobce dále doložil několik vyúčtování vystavených žalovanému ze strany anonymizováno, a to fakturu na částku 3 156 Kč, z toho služby 1 756 Kč a smluvní pokuta a„ splátky“ ve výši 1 300 Kč, splatnou dne 24.11.2015, fakturu na částku 3 112 Kč, z toho služby 1 712 Kč a smluvní pokuta a„ splátky“ ve výši 1 300 Kč, splatnou dne 25.1.2016, fakturu na částku 392 Kč, z toho služby 392 Kč splatnou dne 24.2.2016, fakturu na částku 2 847 Kč, z toho služby 1 447 Kč a smluvní pokuta a„ splátky“ ve výši 1 300 Kč, splatnou dne 28.12.2015 a fakturu na částku 1 500 Kč za splátky za zařízení splatnou dne 7.7.2017.

4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: anonymizováno poskytl žalovanému služby elektronických komunikací v ceně 5 307 Kč, jíž žalovaný neuhradil i přesto, že se k tomu v uzavřené smlouvě ze dne datum zavázal. anonymizováno rovněž žalované vyúčtoval blíže neurčenou smluvní pokutu a splátky. anonymizováno postoupil pohledávku za žalovaným žalobci, což bylo žalovanému oznámeno v dopise odeslaném před podáním žaloby dne 19.7.2019.

5. Podle § 563 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“, není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

6. Podle § 517 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení.

7. Dle § 51 občanského zákoníku mohou účastníci uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona.

8. Podle § 494 občanského zákoníku je z platného závazku dlužník povinen něco dát, konat, něčeho se zdržet nebo něco trpět a věřitel je oprávněn to od něj požadovat.

9. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se anonymizováno zavázal žalovanému poskytovat služby a žalovaný za tyto hradit sjednanou cenu. Takto právní předchůdce žalobce žalovanému vyúčtoval celkem 5 307 Kč, které žalovaný neuhradil. Tento netvrdil a tím méně tak prokázal, že by provedl nějakou úhradu žalobci či jeho právnímu předchůdci či, že by anonymizováno služby v daném rozsahu a ceně nedodal. V daném ohledu tedy soud žalobě s odkazem § 51 a 494 občanského zákoníku vyhověl, neboť na straně žalovaného vznikl závazek platit za poskytnuté služby, a to na základě smluvního vztahu. Co se týče smluvní pokuty a splátek v celkové vyúčtované výši 5 700 Kč, tak z žalobních tvrzení nevyplývá, zda a jak byla nějaký smluvní pokuta sjednána a na základě jakého porušení povinnosti má být žalovaný k její úhradě povinován, stejně tak, čeho se týkalo vyúčtování splátek, proto soud v této části včetně odpovídající části příslušenství žalobu zamítl, přičemž svou neúčastí při jednání se žalobce vzdal možnosti poučení dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. Ohledně úroků z prodlení pak soud dále shledal, že doba plnění nebyla mezi účastníky řízení dohodnuta a žalovaný tak měl plnit první den poté, kdy byl žalobcem, resp. jeho právním předchůdcem požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Byť žalobce ohledně splatnosti faktur odkazoval na obchodní podmínky, tak tyto nedoložil, bylo tedy třeba vycházet z obecné právní úpravy jako by splatnost sjednána nebyla. Žalobce pak tedy neprokázal, že žalovaného jeho právní předchůdce vyzval ke splnění dluhu, když předložil pouze vystavené faktury se jménem a adresou žalovaného a není zřejmé, kdy byly tyto ve sféře dispozice žalovaného. Jelikož tedy žalobce neprokázal, že došlo k požádání dlužníka dříve, je třeba za kvalifikovanou výzvu považovat až výzvu předžalobní, kterou je nutno dále považovat za doručenou třetí pracovní den od jejího odeslání (§ 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), tedy dne 24.7.2019. Jelikož pak žalovaný v tento den bez zbytečného odkladu neplnil řádně a včas, je od tohoto dne v prodlení a žalobci vzniklo právo na úroky z prodlení (§ 1970, 1968 občanského zákoníku) Tyto soud žalobci přiřkl v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a tedy nikoli od data následujícího po splatnosti faktur, když soud pouze pro úplnost dodává, že žalobce tvrdil, že požaduje úroky z prodlení od splatnosti nejmladší z faktur (25.11.2015), ač byly kromě jedné všechny faktury splatné až později.

10. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalovaný byl v řízení většinově úspěšný a měl by tak vůči žalobci právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení. Jelikož však žádné náklady neuplatnil a žádné náklady na jeho straně ani ze proběhlého řízení nevyplývají, rozhodl soud, jak je shora uvedeno. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.