8 C 35/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa , obec , právně zastoupený Mgr. jméno jméno , advokátkou se sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného , o zaplacení 11 007 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 5 307 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 25. 7. 2019 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 5 700 Kč s příslušenstvím a úroku z prodlení z částky 5 307 Kč za dobu od 25. 11. 2015 do 24. 7. 2019 zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou po žalovaném domáhal zaplacení 11 007 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši od 25.11.2015 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] se společností [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ T-Mobile“), což bylo žalovanému oznámeno. Zmíněná společnost uzavřela s žalovaným účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací pro níže uvedená telefonní čísla. Ve smlouvě si strany dohodly, že se smluvní vztah řídí obchodním zákoníkem a součástí smlouvy jsou Všeobecné podmínky [anonymizováno]. Jednalo se o telefonní [číslo] s datem aktivace 25.11.2013 a datem deaktivace 25.11.2015. Na základě smlouvy byla [anonymizováno] povinna poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací, a to včetně služeb s nimi souvisejícími, které nejsou službami elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Právě tato druhá skupina služeb tvoří nároky vymáhané tímto žalobním návrhem (jedná se zejména o tzv. služby třetích stran či služby obsahu), když pohledávky za služby elektronických komunikací jsou vymáhány zvlášť u Českého telekomunikačního úřadu. Žalovaný se zavázal za veškeré poskytované služby řádně platit ceny dle platného Ceníku služeb, a to nejpozději do 18 kalendářních dnů ode dne vystavení Vyúčtování služeb na účet [anonymizováno] (dle čl. 4 Všeobecných podmínek). [anonymizováno] zcela v souladu se Smlouvou služby žalovanému poskytovala a tyto poskytnuté služby vždy žalovanému vyúčtovala v pravidelném vyúčtování, která zasílala na žalovaným zvolenou adresu. Žalovaný však přestal [anonymizováno] platit řádně a včas za poskytnuté služby, a ke dni podání žalobního návrhu dluží z vyúčtování částku ve výši částky žalované. Žalobce požaduje úrok z prodlení až od prvního dne prodlení u nejmladšího vyúčtování cen služeb (tedy od nejpozději splatného). Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána žalovanému dne 19.7.2019.

2. Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, k jednání bez omluvy nedostavil, soud tedy věc s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Z účastnické smlouvy ze dne [datum] vyplynulo, že tuto uzavřeli [anonymizováno] a žalovaný, jejímž předmětem byl závazek [anonymizováno] poskytovat žalovanému služby elektronické komunikace a další služby související a závazek žalovaného za tyto hradit sjednanou cenu. Dále žalobce doložil neúplnou dodejku, z níž není zřejmý adresát ani odesílatel, k této je připsáno, že měl být předána 30.3.2015 [jméno] [příjmení]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.6.2019 uzavřené mezi žalobcem jako postupníkem a [anonymizováno] jako postupitelem má soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobci. Z oznámení ze dne 19.7.2019 soud zjistil, že toto bylo adresováno žalovanému za účelem informování o postoupení předmětné pohledávky žalobci. Žalobce rovněž předložil předžalobní výzvu ze stejného dne, z níž je v kombinaci s rovněž doloženým podacím lístkem zřejmé, že žalobce zaslal žalovanému tyto listiny před podáním žaloby dne 19.7.2019. Žalobce dále doložil několik vyúčtování vystavených žalovanému ze strany [anonymizováno], a to fakturu na částku 3 156 Kč, z toho služby 1 756 Kč a smluvní pokuta a„ splátky“ ve výši 1 300 Kč, splatnou dne 24.11.2015, fakturu na částku 3 112 Kč, z toho služby 1 712 Kč a smluvní pokuta a„ splátky“ ve výši 1 300 Kč, splatnou dne 25.1.2016, fakturu na částku 392 Kč, z toho služby 392 Kč splatnou dne 24.2.2016, fakturu na částku 2 847 Kč, z toho služby 1 447 Kč a smluvní pokuta a„ splátky“ ve výši 1 300 Kč, splatnou dne 28.12.2015 a fakturu na částku 1 500 Kč za splátky za zařízení splatnou dne 7.7.2017.

4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: [anonymizováno] poskytl žalovanému služby elektronických komunikací v ceně 5 307 Kč, jíž žalovaný neuhradil i přesto, že se k tomu v uzavřené smlouvě ze dne [datum] zavázal. [anonymizováno] rovněž žalované vyúčtoval blíže neurčenou smluvní pokutu a splátky. [anonymizováno] postoupil pohledávku za žalovaným žalobci, což bylo žalovanému oznámeno v dopise odeslaném před podáním žaloby dne 19.7.2019.

5. Podle § 563 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“, není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

6. Podle § 517 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení.

7. Dle § 51 občanského zákoníku mohou účastníci uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona.

8. Podle § 494 občanského zákoníku je z platného závazku dlužník povinen něco dát, konat, něčeho se zdržet nebo něco trpět a věřitel je oprávněn to od něj požadovat.

9. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se [anonymizováno] zavázal žalovanému poskytovat služby a žalovaný za tyto hradit sjednanou cenu. Takto právní předchůdce žalobce žalovanému vyúčtoval celkem 5 307 Kč, které žalovaný neuhradil. Tento netvrdil a tím méně tak prokázal, že by provedl nějakou úhradu žalobci či jeho právnímu předchůdci či, že by [anonymizováno] služby v daném rozsahu a ceně nedodal. V daném ohledu tedy soud žalobě s odkazem § 51 a 494 občanského zákoníku vyhověl, neboť na straně žalovaného vznikl závazek platit za poskytnuté služby, a to na základě smluvního vztahu. Co se týče smluvní pokuty a splátek v celkové vyúčtované výši 5 700 Kč, tak z žalobních tvrzení nevyplývá, zda a jak byla nějaký smluvní pokuta sjednána a na základě jakého porušení povinnosti má být žalovaný k její úhradě povinován, stejně tak, čeho se týkalo vyúčtování splátek, proto soud v této části včetně odpovídající části příslušenství žalobu zamítl, přičemž svou neúčastí při jednání se žalobce vzdal možnosti poučení dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. Ohledně úroků z prodlení pak soud dále shledal, že doba plnění nebyla mezi účastníky řízení dohodnuta a žalovaný tak měl plnit první den poté, kdy byl žalobcem, resp. jeho právním předchůdcem požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Byť žalobce ohledně splatnosti faktur odkazoval na obchodní podmínky, tak tyto nedoložil, bylo tedy třeba vycházet z obecné právní úpravy jako by splatnost sjednána nebyla. Žalobce pak tedy neprokázal, že žalovaného jeho právní předchůdce vyzval ke splnění dluhu, když předložil pouze vystavené faktury se jménem a adresou žalovaného a není zřejmé, kdy byly tyto ve sféře dispozice žalovaného. Jelikož tedy žalobce neprokázal, že došlo k požádání dlužníka dříve, je třeba za kvalifikovanou výzvu považovat až výzvu předžalobní, kterou je nutno dále považovat za doručenou třetí pracovní den od jejího odeslání (§ 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), tedy dne 24.7.2019. Jelikož pak žalovaný v tento den bez zbytečného odkladu neplnil řádně a včas, je od tohoto dne v prodlení a žalobci vzniklo právo na úroky z prodlení (§ 1970, 1968 občanského zákoníku) Tyto soud žalobci přiřkl v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a tedy nikoli od data následujícího po splatnosti faktur, když soud pouze pro úplnost dodává, že žalobce tvrdil, že požaduje úroky z prodlení od splatnosti nejmladší z faktur (25.11.2015), ač byly kromě jedné všechny faktury splatné až později.

10. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalovaný byl v řízení většinově úspěšný a měl by tak vůči žalobci právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení. Jelikož však žádné náklady neuplatnil a žádné náklady na jeho straně ani ze proběhlého řízení nevyplývají, rozhodl soud, jak je shora uvedeno.