8 C 363/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem titul Petrem Karáskem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa , číslo anonymizováno , země , právně zastoupeného advokátkou titul . jméno příjmení anonymizováno , se sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného , o zaplacení 1 517 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 1 517 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 517 Kč za dobu od 6.6.2016 do zaplacení a z částky 1 517 Kč za dobu od 23.6.2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 517 Kč za dobu od 23.6.2016 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 1 517 Kč s příslušenstvím, jak je shora specifikováno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaný ve dnech 5.6.2016, 22.6.2016 a 22.6.2016 nastoupil přepravu na linkách [právnická osoba] měst [obec] a [právnická osoba] (dále jen„ DP“). Mezi žalovaným a DP tak došlo k uzavření smlouvy o přepravě osob. Při kontrole revizorem bylo zjištěno, že žalovaný nastoupil přepravu bez platného jízdního dokladu. Revizorem proto bylo žalovanému předepsáno dne 5.6.2016 neuhrazené jízdné ve výši 17 Kč dle Tarifu jízdného a přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč, dne 22.6.2016 neuhrazené jízdné ve výši 17 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč a dne 22.6.2016 neuhrazené jízdné ve výši 17 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaná částka je složena z částky rovnající se ceně jízdného a částky 1 500 Kč za smluvenou přirážku. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25.4.2018, postoupil DP předmětnou pohledávku společnosti [právnická osoba], [IČO], tato společnost postoupila dne 20.3.2019 předmětnou pohledávku společnosti [právnická osoba], [IČO], která ji smlouvou ze dne 2.4.2019 postoupila žalobci a oznámila žalovanému prostřednictvím žalobce tuto skutečnost, a opětovně jej vyzvala k zaplacení dlužné částky. Žalovaný nereagoval ani na výzvy DP k zaplacení pohledávky, ani na oznámení DP o postoupení pohledávky, a v poslední řadě ani na předžalobní upomínku právního zástupce žalobce. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit na jistině 1 517 Kč, která se skládá z jízdného a smluvní přirážky. Vedle této částky žalobce požaduje po žalovaném zaplacení příslušenství pohledávky, a to výhradně jen zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky do zaplacení. Z jednání soudu se žalobce omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ze záznamu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne [datum] podepsaného žalovaným soud zjistil, že žalovaný se přepravoval bez platné jízdenky, jak je shora uvedeno, kontrola byla provedena v 11:13 v lince [číslo]. Ze záznamu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 5.6.2016 podepsaného žalovaným soud zjistil, že žalovaný se přepravoval bez platné jízdenky, jak je shora uvedeno, kontrola byla provedena v 16:04 v lince [číslo]. Z tarifu DP platného od 1.4.2018 vyplynulo, že základní jízdné dospělé osoby činí 17 Kč. Dle čl. 2 Smluvních přepravních podmínek DP (dále jen„ SPP DP“) je smlouva o přepravě uzavřena tím, že cestující nastoupí do vozidla dopravce. Dle čl. 3 odst. 1 SPP DP je cestující mít povinen po celou dobu přepravy u sebe platný jízdní doklad. Dle čl. 7 SPP DP je cestující, který se na výzvu dopravce neprokáže platným jízdním dokladem povinen uhradit jízdné a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26.4.2018 vyplynulo, že touto DP postoupil pohledávky společnosti [právnická osoba] Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.3.2019 vyplynulo, že shora uvedená společnost postoupila pohledávky společnosti veritonplus s.r.o. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2.4.2019 vyplynulo, že společnost veritonplus s.r.o. postoupila pohledávky žalobci. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6.6.2019 vyplynulo, že touto oznámil DP žalovanému, že došlo k postoupení předmětné pohledávky žalobci, písemnost rovněž obsahuje výzvu k zaplacení dluhu s výstrahou jeho soudního vymáhání. Dle přiloženého poštovního archu bylo toto dne 10.6.2019 žalovanému odesláno. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění účinném v době přepravy v daném řízení, se železniční dráhou ve smyslu citovaného zákona rozumí i speciální dráha, která slouží zejména k zabezpečení dopravní obslužnosti obce. Podle § 37 odst. 4 písm. d) citovaného zákona je pověřená osoba dopravce oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odst. 5 písm. c) citovaného ustanovení je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 citovaného ustanovení ve znění účinném od 1.5.2013 výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1500 Kč. Podle § 18a odst. 1 písm. c) věta druhá zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění účinném od 4.10.2017 do 30.6.2020, je pověřená osoba oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 2 písm. c). Dle odst. 2 písm. c) citovaného ustanovení je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu nebo pokynu a příkazu pověřené osoby nebo za znečištění vozidla nebo za rušení klidné přepravy cestujících nebo jiné obtěžování cestujících. Dle odst. 3 citovaného ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich souvislosti má soud za prokázané, že se žalovaný ve výše popsaných dvou případech cestoval drážním či silničním vozidlem DP /v tomto ohledu byla tvrzení žalobce nedostatečná, soud nicméně s ohledem na hospodárnost řízení a obdobnost právní úpravy žalobce nevyzýval k doplnění/ bez platného jízdního dokladu a je tedy dle zákonů citovaných shora a SPP DP povinen zaplatit jízdné (17 Kč) a přirážku k jízdnému (1 500 Kč) se splatností v den provedené kontroly. Za druhou doloženou přepravu žalovaného žalobce jízdné ani přirážku k jízdnému nepožadoval. Žalobce dále nijak nedoložil, že by žalovaný cestoval ještě ve třetím případě dne 22.6.2016, proto v daném rozsahu žalobu zamítl, když se žalobce svou neúčastí při jednání vzdal možnosti být poučen o nutnosti doplnit v daném ohledu důkazy. Jelikož žalovaný dluh řádně a včas neuhradil jízdné a přirážku k jízdnému ve dnech 5.6.2016 a 22.6.2016 (nebyl tvrzen a tím méně prokázán opak), je v prodlení (§ 1968 odst. 2 občanského zákoníku) a žalobce může požadovat rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od data následujícího po provedené kontrole. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy měl žalobce ve věci pouze nepatrný neúspěch a zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189).