8 C 48/2022

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně , zastoupeného advokátem Mgr. jméno příjmení , se sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného , o vydání věci – měřícího zařízení,

I. Žalovaný je povinen vydat žalobci měřící zařízení – plynoměr výrobní [číslo] umístěný v bytě [číslo] (v místnosti [číslo] v [anonymizováno] poschodí), v domě na adrese [adresa žalovaného], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku za účasti pověřeného zástupce žalobce.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 7 627 Kč, to vše v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách ve výši 300 Kč, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobce se žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat měřící zařízení shora specifikované. V odůvodnění žaloby uvedl, že na odběrném místě v nemovitosti, kterou užívá žalovaný, bylo osazeno v souladu s ust. § 71 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, (dále jen„ energetický zákon“) měřící zařízení, které je ve vlastnictví žalobce (provozovatele distribuční soustavy), za účelem měření spotřeby zemního plynu dodávaného žalovanému do odběrného místa. V odběrném místě dochází od 1.3.2021 k neoprávněnému odběru zemního plynu, obchodník s plynem požádal o ukončení distribuce plynu. Žalobce se snažil provést demontáž měřícího zařízení, žalovaný však neumožnil na adrese odběrného místa přístup, k nápravě nevedly ani opakované výzvy. Žalovaný tak na shora uvedené adrese neoprávněně zadržuje věc ve vlastnictví žalobce.

2. Z jednání soudu se žalobce omluvil, soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v jeho nepřítomnosti. Žalovaný ve věci uvedl, že se na uvedené adrese a v uvedeném bytě se zdržuje. Plyn odebírá, nicméně si není vědom toho, že by odběr byl neoprávněný. V minulosti měl nějaký problém s placením, ale toto bylo s obchodníkem vyřešeno. Dále k výzvě soudu uvedl, že má minimální příjem ze mzdy a jiné závazky, byl by schopen náklady řízení žalobce uhradit po 300 Kč měsíčně.

3. Z protokolu ze dne 10.3.2014 vyplynulo, že na shora uvedené adrese evidované zároveň jako odběrné místo plynu bylo instalováno shora specifikované měřící zařízení.

4. Z žádosti ze dne 25.2.2021 vyplynulo, že tuto adresovala společnost [anonymizováno] [právnická osoba] žalobci s tím, že žádá ukončení distribuce plynu žalovanému na shora uvedeném odběrném místě.

5. Ze smlouvy o připojení k distribuční soustavě ze dne 24.7.2020 vyplynulo, že tuto uzavřeli účastníci řízení ohledně shora uvedeného odběrného místa.

6. Z protokolu ze dne 20.8.2021 vyplynulo, že tento vyplnil zaměstnanec žalobce s tím, že žalovaného nezastihl na shora uvedeném místě za účelem demontáže plynoměru ve dnech 14.4.2021 a 20.8.2021. K tomuto zároveň žalobce doložil fotodokumentaci svědčící o přítomnosti zaměstnanců žalobce v daný den na daném odběrném místě a dále o zanechání informace o neoprávněném odběru žalovanému ve schránce označené jeho jménem.

7. Z protokolu ze dne 24.8.2020 vyplynulo, že tento vyplnil zaměstnanec žalobce s tím, že žalovaného nezastihl na shora uvedeném místě za účelem demontáže plynoměru.

8. Z oznámení ze dne 4.8.2021 soud zjistil, že tato byla adresována žalobcem žalovanému s tím, že tomuto je oznamováno, že na předmětné adrese dochází k neoprávněnému odběru a tento byl zároveň vyzván k vydání měřícího zařízení dne 20.8.2021. Dle přiloženého poštovního archu byla písemnost odeslána dne 6.8.2021.

9. Z předžalobní upomínky ze dne 3.12.2021 vyplynulo, že tuto adresoval právní zástupce žalobce žalovanému v zájmu splnění žalobou uplatněného nároku s výstrahou jeho soudního vymáhání. Dle přiloženého potvrzení pošty byla tato písemnost ještě týž den odeslána.

10. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný odebíral od třetí osoby plyn, jejímž distributorem byl žalobce, s nímž žalovaný uzavřel shora uvedenou smlouvu o připojení předmětného odběrného místa na adrese trvalého pobytu žalovaného, přičemž na předmětném odběrném místě bylo dne 10.3.2014 osazeno předmětné měřící zařízení. Obchodník s plynem následně požádal žalobce o přerušení distribuce plynu na dané odběrné místo z důvodu jeho neoprávněného odběru. Žalobci se následně nepodařilo demontovat zařízení v jeho vlastnictví ani přes opakované výzvy žalovanému či přes osobní účast zaměstnanců žalobce v daném místě spotřeby, jehož uživatelem je žalovaný. Žalovaný měřící zařízení nevydal i přes zaslání předžalobní výzvy žalobcem.

11. Podle § 59 odst. 1 písm. j) bod 6 energetického zákona, má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru plynu. Podle ustanovení § 71 odst. 6 věta první energetického zákona jsou zákazníci povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Dle § 119 odst. 3, odst. 4 vyhlášky č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem na žádost dodavatele plynu provede provozovatel distribuční soustavy plynu přerušení či ukončení dodávek plynu. Dle § 7 odst. 2 vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, demontáž nebo výměnu měřicího zařízení lze provést zejména při ukončení odběru nebo dodávky plynu, přerušení odběru nebo dodávky plynu z důvodu neoprávněného odběru nebo dodávky, neoprávněné přepravy, neoprávněné distribuce, zjištění závady nebo poruchy na měřicím zařízení, pravidelném ověřování měřicího zařízení nebo při ověření správnosti měření na žádost dotčeného účastníka trhu s plynem.

12. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Na základě prokázaného skutkového stavu má pak po jeho právním posouzení soud žalobu za důvodnou, když žalovaný tím, že převzal měřící zařízení a toto následně jeho vlastníkovi v době neoprávněného odběru nevydal, porušil povinnost danou mu ustanovením § 71 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., tedy umožnit provozovateli distribuční soustavy přístup k měřícímu zařízení za účelem jeho odebrání, resp. obecnou povinnost danou občanským zákoníkem (podle § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.). Soud tedy žalobě s odkazem na shora uvedené vyhověl soud a žalovanému uložil povinnost předmětné měřící zařízení žalobci vydat. Pro úplnost soud dodává, že žalobce jako distributor plynu, tedy osoba odlišná od obchodníka s plynem, nemá možnost přezkoumat do všech důsledků důvodnost žádosti obchodníka s plynem o odpojení. Pokud má žalovaný za to, že disponuje platnou smlouvou o odběru či žádost o odpojení byla z jiného důvodu neopodstatněná, je na něm, aby případně uplatnil svůj nárok případně škodu po obchodníkovi s plynem.

13. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží žalobci, jenž měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalovanému, když zároveň doložil splnění podmínek daných § 142a o.s.ř. (zaslání předžalobní výzvy). V této věci spočívají náklady řízení v uhrazeném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč a v nákladech na právní zastoupení. Advokátu tak dle § 7 bod 4 ve spojení s § 9 odst. 1 cit. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném v době zahájení řízení, náleží odměna ve výši 1 500 Kč za jeden úkon právní služby, když v daném případě advokát vykonal tři tyto úkony (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva). Vzhledem ke skutečnosti, že v předžalobní výzvě zaslané žalovanému právním zástupcem žalobce absentuje právní posouzení věci, jedná se tak o výzvu jednoduchou dle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za níž dle cit. ust. náleží odměna ve výši jedné poloviny, tedy ve výši 750 Kč. Za úkony právní služby advokátu náleží rovněž paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč za každý úkon dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze součtu výše uvedených částek, tedy ve výši 977 Kč, když soud ověřil, že advokát je plátcem DPH. Náhrada nákladů řízení na straně žalobce tedy činí celkem 7 627 Kč (2 000 + 2 x 1 500 + 750 + 3 x 300 + 977). O splátkách soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Zde vzal soud v potaz, že je mu z jeho činnosti známo s ohledem na počet a povahu řízení vedených u zdejšího soudu proti žalovanému, že tento má více závazků po splatnosti, jimž není schopen dostát. Žalobce je naopak podnikající právnickou osobou ve značném rozsahu, což je soudu známo z jeho činnosti, ale jedná se o skutečnost známou i obecně. Soud má pak za to, že úhrada nákladů řízení i s ohledem na povahu tohoto nároku a povahu žalobce nemůže jít tomuto k tíži. Pro ochranu žalobce jako oprávněného pak soud vyslovil podmínku ztráty výhody splátek, jež znamená, že pokud se žalovaný opozdí se splácením svého dluhu byť s jedinou splátkou, stane se tím splatnou celá zbývající nesplacená částka najednou.