8 C 59/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci žalobce: Anonymizováno Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce , se sídlem Adresa žalobce , právně zastoupeného advokátem Jméno advokáta , se sídlem Adresa advokáta , proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného , IČO: IČO žalovaného , trvale bytem Adresa žalovaného , v řízení o zaplacení 57 450 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 57 450 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 49 975 Kč od 11. 2. 2025 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 475 Kč za dobu od 11. 2. 2025 až do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 16 922 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit 57 450 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 57 450 Kč za dobu od 11. 2. 2025 do zaplacení. V odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovaným dne 17. 7. 2024 uzavřel smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému bezhotovostně úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se tento úvěr zavázal splatit spolu s poplatkem 12 475 Kč a úrokem 7 475 Kč. V případě prodlení se splacením se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 50 % jistiny úvěru, tedy ve výši 12 500 Kč. Splátky úvěru byly sjednány ve výši 3 746 Kč měsíčně splatných vždy do 16. dne v měsíci počínaje dnem 16. 8. 2024 až do 16. 7. 2025. Žalovaný na předmětný úvěr ničeho nesplatil, tento se tedy dle uzavřené smlouvy stal splatným jako celek co do částky 44 950 Kč. Dopisem ze dne 3. 2. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě smluvní pokuty 12 500 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil i přes následnou předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. K jednání soudu dne 22. 8. 2025 se žalovaný, ač řádně a včas předvolán (fikcí do datové schránky), bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání soudu omluvil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení.Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:

3. Ze smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 17. 7. 2024 vyplynulo, že jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 25 000 Kč žalovanému. Žalovaný je zde označen identifikačním číslem IČO a sídlem podnikání. V čl. V smlouvy byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 12 475 Kč a dále úrok ve výši 9,52 % měsíčně počínající dnem poskytnutí úvěru a konče dnem splacení jistiny. V čl. VII smlouvy byl ujednán závazek žalovaného uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 50 % jistiny úvěru pro případ prodlení splácení jistiny či příslušenství. Smluvní pokuta je splatná do 5 dnů od doručení výzvy k její úhradě. Úvěr, úroky a poplatek se žalovaný zavázal splácet dle splátkového kalendáře, který byl přílohou smlouvy (čl. V odst. 1 smlouvy), tedy v pravidelných měsíčních splátkách 3 746 Kč splatných vždy k 16. dni v měsíci počínaje 16. 8. 2024 a konče 16. 7. 2025 Kč s tím, že celková splatná částka činí 44 950 Kč. V obchodních podmínkách, které byly sjednány jako nedílná součást předmětné smlouvy bylo mj. ujednáno, že bude-li žalovaný v prodlení s jakýmkoliv závazkem dle smlouvy, stává se zbytek nesplacené částky splatným jako celek do 14 dnů.

4. Z potvrzení o platbě ze dne 17. 7. 2024 vyplynulo, že na účet žalovaného uvedený ve shora specifikované smlouvě o úvěru bylo z účtu žalobce převedeno 25 000 Kč.

5. Z upomínky ze dne 3. 2. 2025 vyplynulo, že tuto adresoval právní zástupce žalobce žalovanému s tím, že jej vyzval k úhradě dluhu z předmětné smlouvy ve výši 44 950 Kč a dále k úhradě smluvní pokuty dle smlouvy ve výši 12 500 Kč. Dle připojené doručenky byla tato písemnost doručena do datové schránky žalovaného dne 3. 2. 2025.

6. Z výpisu z živnostenského rejstříku vyplynulo, že žalovaný je od 19. 8. 2022 v tomto rejstříku evidován se zde vymezenými okruhy činností na dobu neurčitou, je mu přiděleno IČO: , IČO žalovaného, .

7. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobce s žalovaným jako podnikatelem uzavřel smlouvu o úvěru, jak je shora specifikována co do svého obsahu, na jejímž základě žalovaný obdržel dne 17. 7. 2024 bezhotovostně 25 000 Kč. Žalovaný na základě této smlouvy neuhradil žalobci ničeho. Právní zástupce žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku a výzvu k úhradě smluvní pokuty, která byla žalovanému doručena dne 3. 2. 2025.

8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Z provedeného řízení vyplynulo, že žalobce s žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru (dle § 2395 občanského zákoníku) shora specifikovanou, na jejímž základě žalovaný obdržel 25 000 Kč. Žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní, uzavření smlouvy tedy nijak nesporoval, stejně jako jiná tvrzení žalobce, především co se týče výplaty zápůjčky a absence jakýchkoliv splátek jím učiněných. Jelikož pak žalovaný na základě smlouvy neuhradil ničeho, uložil mu závazek splnit soud, tedy uložil zaplatit poskytnutou jistinu 25 000 Kč a dále také sjednaný poplatek (12 475 Kč) a úroky (7 745 Kč) s odkazem na § 2395 občanského zákoníku. Jelikož pak žalovaný své závazky řádně neplnil, vzniklo žalobci dle smlouvy a § 2048 občanského zákoníku rovněž právo požadovat sjednanou smluvní pokutu, v daném případě tedy 50 % poskytnuté jistiny, což představuje částku 12 500 Kč. I tuto částku tedy soud uložil žalovanému k úhradě.

10. Co se týče úroků z prodlení, dospěl soud k následujícím závěrům. Žalobce požadoval úroky z prodlení v zákonné výši ze součtu výše uvedených částek od data 11. 2. 2025. Je zřejmé, že k tomuto dni již veškeré částky byly splatné, když nastala předčasná splatnost úvěru s odkazem na obchodní podmínky, které stanovují předčasnou splatnost do 14 dnů od porušení od splatnosti neuhrazené splátky, když neuhrazenou byla hned první splátka splatná dne 16. 8. 2024. Co se týče smluvní pokuty, tato byla splatná do 5 dnů od doručení výzvy žalobce, která byla žalovanému doručena dne 3. 2. 2025. Je tedy zřejmé, že ke dni 11. 2. 2025 byl žalovaný s veškerými úhradami v prodlení a žalobci tak náleží dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku též úroky z prodlení, a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11. Soud shledal žalobu nedůvodnou pouze v té části, kdy žalobce požadoval úroky z prodlení též ze sjednaných smluvních úroků. Tyto by bylo možné požadovat pouze za předpokladu, že by toto bylo mezi stranami výslovně sjednáno (viz § 1806 občanského zákoníku), k čemuž v daném případě ovšem nedošlo. Sjednané Obchodní podmínky v čl. 10 výslovně hovoří o úrocích z prodlení výslovně pouze pro případ jistiny a poplatku, nikoli pak úroků. Pro úplnost soud dodává, že v daném případě nepřicházela v úvahu podmínky zkoumání úvěruschopnosti, neboť žalovaný sice uzavíral smlouvu jako fyzická osoba, ale v postavení podnikatele a nikoliv jako spotřebitel. Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, pak stanoví i určité korektivy pro případ úvěrových smluv uzavřených s fyzickými osobami, které nejsou v postavení spotřebitelů, nicméně těmto korektivům obsaženým v § 122 zmíněného zákona žalobce vyhověl, především co se týče maximální výše smluvní pokuty.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. dle většinového úspěchu žalobce, jehož neúspěch spočívající v menší části příslušenství byl pouze marginální a jenž zároveň doložil splnění podmínek daných § 142a o.s.ř. (zaslání předžalobní výzvy). Náklady na straně žalobce spočívají v uhrazeném soudním poplatku ve výši 2 873 Kč a nákladech na právní zastoupení. Dle § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“), náleží v daném případě advokátu odměna ve výši 3 420 Kč za jeden úkon právní služby a rovněž paušální náhrada výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 tarifu za každý úkon. Právní zástupce žalobce v daném řízení účelně vykonal tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva). Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze součtu výše uvedených částek, tedy ve výši 2 439 Kč, když soud ověřil, že advokát je plátcem DPH. Náhrada nákladů řízení na straně žalobce tedy činí celkem 16 922 Kč (2 873 + 3 x 3 420 + 3 x 450 + 2 439).