8 C 88/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce adresa žalobkyně – příjmení příjmení zastoupeného advokátem: JUDr. Ing. jméno příjmení jméno , se sídlem adresa žalobkyně , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného , okres okres , s adresou pro doručování adresa žalovaného , o zaplacení 48 341,51 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 41 205 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 3.9.2020 až do zaplacení a na náhradě nákladů řízení 3 674 Kč, to vše v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách ve výši 3 300 Kč splatných do každého 25. dne v měsíci předem k rukám žalobce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, to vše pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 7 136 Kč a příslušenství nad rámec uvedený ve výroku č. I tohoto rozsudku zamítá.

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne 29.1.2021 a nadále vedenou pod sp. zn. [spisová značka] domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit 36 582,51 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 343,54 Kč, úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 36 582,51 Kč od 1.8.2020 až do zaplacení a úrokem z částky 33 967,55 Kč ve výši 22,68 % ročně od 1.8.2020 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že žalobu podává z titulu dluhu vzniklého na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], registrační číslo: [tel. číslo], se sídlem v [anonymizováno], 1 [příjmení] [příjmení], [země], [anonymizována dvě slova] [země] [anonymizována tři slova] [právnická osoba], [IČO] ([anonymizována dvě slova]„ [anonymizována dvě slova]“). Na základě smlouvy bylo žalovanému umožněno čerpání úvěrového rámce do výše 40 000 Kč, což žalovaný učinil do výše 40 123 Kč prostřednictvím kreditní karty do 30.9.2019. Žalovaný se úvěr zavázal splácet, a to vždy v měsíčních částkách ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč, a to spolu se sjednaným úrokem ve výši 22,68 % ročně. Pro případ prodlení se také žalovaný zavázal hradit smluvní pokutu a poplatky. Jelikož se žalovaný dostal se splácením do prodlení s více jak dvěma po sobě jdoucími splátkami, [anonymizována dvě slova] využil svého práva sjednaného ve smlouvě a dopisem ze dne 26.6.2020 ke dni 31.7.2020 od předmětné smlouvy odstoupil. Dlužná částka pak sestává z jistiny ve výši 33 967,55 Kč, pojistného ve výši 1 067,65 Kč, poplatků ve výši 700 Kč a smluvní pokuty ve výši 547,31 Kč. Pohledávka z předmětné smlouvy byla ze strany [anonymizována dvě slova] postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13.8.2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, byl rovněž před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání, avšak marně.

2. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne 19.3.2021 a nadále vedenou pod sp. zn. [spisová značka] domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit 11 759 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 242,28 Kč, úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 11 759 Kč od 1.8.2020 až do zaplacení a úrokem z částky 10 760 Kč ve výši 22,68 % ročně od 1.8.2020 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že žalobu podává z titulu dluhu vzniklého na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 19.8.2019, kterou žalovaný uzavřel s [anonymizována dvě slova]. Na základě smlouvy bylo žalovanému umožněno čerpání úvěrového rámce do výše 10 000 Kč, což žalovaný učinil do výše 10 760 Kč prostřednictvím kreditní karty do 2.12.2019. Žalovaný se úvěr zavázal splácet, a to vždy v měsíčních částkách ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč, a to spolu se sjednaným úrokem ve výši 22,68 % ročně. Pro případ prodlení se také žalovaný zavázal hradit smluvní pokutu a poplatky. Jelikož se žalovaný dostal se splácením do prodlení s více jak dvěma po sobě jdoucími splátkami, [anonymizována dvě slova] využil svého práva sjednaného ve smlouvě a dopisem ze dne 26.6.2020 ke dni 31.7.2020 od předmětné smlouvy odstoupil. Dlužná částka pak sestává z jistiny ve výši 10 760 Kč, poplatků ve výši 700 Kč a smluvní pokuty ve výši 299 Kč. Pohledávka z předmětné smlouvy byla ze strany [anonymizována dvě slova] postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13.8.2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, byl rovněž před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání, avšak marně.

3. S ohledem na skutečnost, že žalobce podal v blízké časové souvislosti proti totožnému žalovanému dvě žaloby týkající se obdobného předmětu plnění, soud v zájmu hospodárnosti obě shora uvedená řízení spojil ke společnému projednání pod sp. zn. [spisová značka] dle § 112 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“)

4. Při jednání soudu dne 20.7.2021 soud vyzval žalobce, nechť pod výstrahou neúspěchu ve věci doplní důkazy k prokázání skutečnosti, že se [anonymizována dvě slova] při sjednávání předmětných smluv zabýval schopností žalovaného úvěry splácet. Žalovaný ve věci uvedl, že se v minulosti dostal do finančních potíží, proto již nebyl schopen úvěry splácet.

5. Žalobce v podání ze dne 4.8.2021 k výzvě soudu doplnil, že [anonymizována dvě slova] splnil svou zákonnou povinnost a schopností žalovaného úvěr splácet se řádně zabýval, když zhodnotil informace získané od žalovaného, který již v žádosti o uzavření smlouvy uvedl, že pobírá čistý příjem ve výši 15 049 Kč měsíčně, žije u rodičů a náklady na domácnost činí 2 500 Kč. Je tedy dále zřejmé, že žalovanému musel zbývat dostatek finančních prostředků ke splácení úvěru. [anonymizována dvě slova] také osobu žalovaného prověřil v registrech [příjmení], [spisová značka] a také dotazem na interní systém [anonymizováno] systém, který žadatele komplexně posoudí.

6. Při jednání soudu dne 27.8.2021 již žalobce žádné důkazy k prokázání skutečnosti, že jeho právní předchůdce řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr nenavrhl, ač soudem poučen, že shora uvedené doplnění není dostatečné. Žalovaný dále uvedl, že by byl dluh schopen splácet po 2 000 Kč měsíčně, aktuálně žádné příjmy neměl, ale očekává příjem ve výši 20 000 Kč s očekávanými náklady kolem 12 000 Kč. Právní zástupce k tomu odvětil, že pro žalobce jsou s ohledem na výši dluhu přijatelné splátky v minimální výši 3 300 Kč. Závěrem žalobce navrhl žalobě vyhovět a přiznat žalobci náhradu nákladů řízení, žalovaný závěrem ničeho neuvedl. <b>Soud provedl následující důkazy ze spisu sp. zn. [spisová značka]:</b> 7. Ze smlouvy (žádosti) o revolvingovém úvěru [číslo] vyplynulo, že tato byla uzavřena dne [datum] mezi [anonymizována dvě slova] a žalovaným. Jejím předmětem bylo poskytnutí revolvingového úvěru v rozsahu 40 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet vždy k 17. dni v měsíci ve splátkách, jak je shora uvedeno s tím, že 7 593 Kč bylo aktuálně poskytnuto a žalovaný se tyto zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 22,68 % ročně, dále spolu s poplatkem ve výši 50 Kč měsíčně a pojistným ve výši 5,99 % měsíční splátky. Ve smlouvě byla pro případ prodlení žalovaného sjednány a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení a dále poplatky, a sice souhrnný poplatek 600 Kč jako náhrada nákladů spojených s vymáháním a 100 Kč jako poplatek za odeslání upomínky. Žalovaný zároveň stvrdil, že mu byly předány Informace o spotřebitelském úvěru a Všeobecné obchodní podmínky („ VOP“), sazebník a produktové podmínky, které byly sjednány jako nedílná součást uzavřené smlouvy, a které žalobce rovněž doložil. Ze smlouvy dále také vyplynulo, že žalovaný prohlásil následující údaje o svých poměrech, a sice že je zaměstnán od května 2019 v dělnické profesi, jeho čistý měsíční příjem činí 15 049 Kč, celkové výdaje na domácnost 2 500 Kč, nesplácí úvěry. Je svobodný, žije u rodičů a má bankovní účet.

8. Z dopisu ze dne 26.6.2020 soud zjistil, že tento adresoval žalobce žalovanému a zde jej upozornil, že s ohledem na jeho prodlení se splácením předmětného úvěru odstupuje od úvěrové smlouvy a dluh se tedy stává splatný jako celek ke dni 31.7.2020.

9. Z výpisu z úvěrového účtu k předmětnému úvěru vyplynuly specifikace jednotlivých položek čerpání finančních prostředků žalovaným od data 6.9.2019 do 18.6.2020 s tím, že k 18.6.2020 vykazoval úvěrový účet záporný zůstatek ve výši 40 926,05 Kč. Z listiny dále vyplynulo, že žalovaný v daném období čerpal celkem 39 593 Kč a uhradil 8 388 Kč. Splátky byly žalovanému předepisovány ve výši 2 796 Kč měsíčně.

10. Z oznámení ze dne 27.8.2020 vyplynulo, že [anonymizována dvě slova] oznámil žalovanému, že pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena žalobci. Dle přiloženého podacího lístku bylo toto oznámení žalovanému odesláno dne 27.8.2020.

11. Z předžalobní upomínky adresované žalovanému právním zástupcem žalobce dne 8.12.2020 vyplynulo, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého podacího lístku byla tato výzva žalovanému odeslána dne 9.12.2020.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 13.8.2020 mezi žalobcem a [anonymizována dvě slova] bylo soudem zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobce, mj. včetně předmětné pohledávky za žalovaným. <b>Soud provedl následující důkazy ze spisu sp. zn. [spisová značka]:</b> 13. Ze smlouvy o úvěru [číslo] smlouvy (žádosti) o revolvingovém úvěru [číslo] vyplynulo, že tato byla uzavřena dne [datum] mezi [anonymizována dvě slova] a žalovaným. Jejím předmětem bylo poskytnutí revolvingového úvěru v rozsahu 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet vždy k 17. dni v měsíci ve splátkách, jak je shora uvedeno a žalovaný se tyto zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 22,68 % ročně, dále spolu s poplatkem ve výši 50 Kč měsíčně. Ve smlouvě byla pro případ prodlení žalovaného sjednány a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení a dále poplatky, a sice souhrnný poplatek 600 Kč jako náhrada nákladů spojených s vymáháním a 100 Kč jako poplatek za odeslání upomínky. Žalovaný zároveň stvrdil, že mu byly předány Informace o spotřebitelském úvěru a Všeobecné obchodní podmínky („ VOP“), sazebník a produktové podmínky, které byly sjednány jako nedílná součást uzavřené smlouvy, a které žalobce rovněž doložil. Ze smlouvy dále také vyplynulo, že žalovaný prohlásil následující údaje o svých poměrech, a sice že je zaměstnán od května 2019 jako obsluha strojů, jeho čistý měsíční příjem činí 18 500 Kč, celkové výdaje na domácnost 1 000 Kč, nesplácí úvěry. Je svobodný, žije u rodičů a má bankovní účet.

14. Z dopisu ze dne 26.6.2020 soud zjistil, že tento adresoval žalobce žalovanému a zde jej upozornil, že s ohledem na jeho prodlení se splácením předmětného úvěru odstupuje od úvěrové smlouvy a dluh se tedy stává splatný jako celek ke dni 31.7.2020.

15. Z výpisu z úvěrového účtu k předmětnému úvěru vyplynuly specifikace jednotlivých položek čerpání finančních prostředků žalovaným od data 2.12.2019 do 17.6.2020 s tím, že k 17.6.2020 vykazoval úvěrový účet záporný zůstatek ve výši 13 001,28 Kč. Z listiny dále vyplynulo, že žalovaný v daném období čerpal celkem 10 000 Kč a neuhradil ničeho.

16. Z oznámení ze dne 27.8.2020 vyplynulo, že [anonymizována dvě slova] oznámil žalovanému, že pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena žalobci. Dle přiloženého podacího lístku bylo toto oznámení žalovanému odesláno dne 27.8.2020.

17. Z předžalobní upomínky adresované žalovanému právním zástupcem žalobce dne 8.12.2020 vyplynulo, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého podacího lístku byla tato výzva žalovanému odeslána dne 9.12.2020.

18. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 13.8.2020 mezi žalobcem a [anonymizována dvě slova] bylo soudem zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobce, mj. včetně předmětné pohledávky za žalovaným.

19. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvy, jak jsou shora specifikovány, na jejichž základě žalovaný obdržel 49 593 Kč. Žalovaný na základě těchto smluv uhradil pouze 8 388 Kč. Právní předchůdce žalobce se při uzavírání smluv zabýval schopností žalovaného úvěr splácet, když do obou smluv zanesl informace získané od žalovaného, jak je shora uvedeno. Pohledávky z předmětných smluv byly následně postoupeny žalobci, o čemž byl žalovaný vyrozuměn a následně mu také zaslána předžalobní výzva, jak je shora uvedeno.

20. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

24. Dle § 573 občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

25. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

26. Dle § 87 odst. 1 zákona o úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvy o úvěru, jak jsou shora specifikovány, na jejichž základě žalovaný obdržel 49 593 Kč. Žalovaný na základě těchto smluv uhradil pouze 8 388 Kč. Jelikož však soud shledal tyto smlouvy neplatnými, dále se nezabýval jejich ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.

28. Je nepochybné, a tvrdil to konečně i žalobce, že na právní vztah, od nějž žalobce odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá nový zákon o úvěru (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o peněžitou zápůjčku poskytnutou spotřebiteli. Žalobce pak opakovaně argumentoval tím, že se jeho právní předchůdce schopností žalovaného splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabýval (§ 86 odst. 1 zákona o úvěru), tomuto závěru však soud nepřisvědčil. Žalobce sice po formální stránce učinil určitá zjištění, nicméně tyto v souladu se zákonnými pravidly nevyhodnotil. Z doložených smluv, resp. provedeného dokazování, navíc ani nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce informace od žalovaného, byť kusé, alespoň elementárně ověřil souvisejícími listinami (typicky výplatní pásky apod.). Je totiž zřejmé, že nepostačuje si pouze od spotřebitele či z jiných zdrojů opatřit příslušné relevantní informace, ale je pro naplnění smyslu zákona nutné tyto ověřit a z těchto také učinit kvalifikovaný závěr. Poskytoval spotřebitelských úvěrů má dle dikce zákona sám aktivně v daném ohledu postupovat a především pak, a to mimochodem i v ryze vlastním obchodním zájmu, jednostranné informace o poměrech spotřebitele náležitě ověřovat, k čemuž v daném případě, alespoň dle doložených důkazů, jejichž portfolio žalobce i přes seznámení se shora uvedeným právním názorem soudu, nijak nerozšířil (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] a navazující usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1742/15 ze dne 8.7.2015), nedošlo.

29. V případě příjmu žalovaného není zřejmé, zda se jedná o příjem jednorázový, dlouhodobý apod. Výdaje žalovaného nejsou nijak blíže specifikovány a rovněž nijak nevyplývá, že by byly nějakým způsobem ověřovány či doloženy. Žalovaný přitom rovněž prohlásil, že disponuje bankovním účtem, právnímu předchůdci žalobce tedy ničeho nebránilo, aby si od žalovaného opatřil výpis z účtu za několik měsíců nazpět a získal poměrně velmi věrohodný obrázek o finanční bilanci žalovaného. Údaje o poměrech žalovaného v obou smlouvách jsou také poměrně nevěrohodné, když žalovaný má o pouhé dva týdny po uzavření chronologicky první ze smluv vyšší příjem u zcela jiného zaměstnavatele, náklady žalovaného klesají z 2 500 Kč měsíčně na 1 000 Kč měsíčně, přičemž žalovaný v pozdější smlouvě prohlašuje, že nesplácí jiné úvěry, přitom má již v této době poměrně značný závazek přímo u [anonymizována dvě slova] (bezmála 3 000 Kč měsíčně).

30. Je pravdou, že zákon o úvěru v případě otázky splnění povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr počítá i s jeho vlastní aktivitou (§ 87 odst. 1 nového zákona o úvěru) ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle § 87 odst. 1 nového zákona o úvěru, tak dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku).

31. Jelikož pak soud s odkazem na výše uvedené shledal, že právní předchůdce žalobce se s odbornou péčí úvěruschopností žalovaného nezabýval, shledal soud uzavřené smlouvy s odkazem na § 86 odst. 1 zákona o úvěru a shora uvedenou judikaturu neplatnými. Pokud pak bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce uhradil žalovanému 49 593 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu a je povinen takové obohacení spočívající v obdržených finančních prostředcích žalobci vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Z tvrzení žalobce ovšem rovněž vyplynulo, že žalovaný v souvislosti se smlouvami uhradil celkem 8 388 Kč, zbývá tedy uhradit 41 205 Kč. Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaný byl tedy povinen bezdůvodné obohacení vydat bezodkladně po výzvě věřitele (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobce dle doložených důkazů žalovaného vyzval k úhradě dluhu nejdříve v oznámení o postoupení pohledávky odeslaném dne 27.8.2020. Toto je třeba považovat dle § 573 občanského zákoníku za doručené třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 1.9.2020, jelikož pak žalovaný bez zbytečného odkladu v následující den neplnil, je od dalšího následujícího dne s úhradou ze smlouvy v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). S ohledem na prodlení žalovaného má pak žalobce od shora uvedeného data rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S odkazem na výše uvedené tedy soud žalobě vyhověl pouze v rozsahu uvedeném ve výroku č. I tohoto rozsudku a v rozsahu nad tento rámec žalobu zamítl.

32. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle poměrného úspěchu žalobce. S ohledem na blízkou skutkovou souvislost nároku, totožnost účastníků řízení, povahu žalobce jako právně zastoupené podnikající právnické osoby a také skutečnost, že obě uplatněné pohledávky byly shodně splatné a postoupeny na základě jedné smlouvy o postoupení pohledávek, má soud za to, že po žalobci lze spravedlivě požadovat, aby po žalovaném v daném případě oba nároky uplatnil jedinou žalobou a přistoupil tím k řízení hospodárně. Ústavní soud již opakovaně judikoval, že je úkolem obecných soudů, aby se zabývaly účelností nákladů řízení. S odkazem na výše uvedené pak lze za účelně vynaložené považovat jen takové náklady, které by byly vynaloženy na řízení jediné, kdy by žalobní nároky byly uplatněny jedinou žalobou dne 29.1.2021. V případě žaloby na zaplacení 48 341,51 Kč by soudní poplatek činil 1 934 Kč (Položka 2 sazebníku soudních poplatků, jenž je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). V dané věci by se i v případě jediného řízení stále jednalo o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 3. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 500 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát by v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 800 Kč (3 x 500 + 3 x 100). Dalšími úkony právní služby byly dvě účasti při jednání soudu, na něž je třeba již aplikovat obecná ustanovení tarifu (§ 14b odst. 3 tarifu). Dle § 7 bod 5 tarifu, náleží v případě spojeného předmětu řízení odměna ve výši 3 060 Kč za jeden úkon právní služby a rovněž paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Doplnění žaloby soud rovněž neshledal účelným, když žalobce k výzvě soudu žádné nové důkazy nenavrhl a doplněná tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti měl a mohl při znalosti relevantních právních předpisů a soudní praxe doplnit již v žalobě případně při prvním jednání soudu. Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 1 790 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 12 244 Kč (1 934 + 1 800 + 2 x 3 060 + 2 x 300 + 1 790).

33. Žalobce byl úspěšný ohledně zaplacení 41 205 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 44 545,48 Kč, žalovaný byl úspěšný ohledně zaplacení 7 136 Kč s úroky z prodlení, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 24 543,66 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 69 088,94 Kč tak představuje úspěch žalobce 65 %, úspěch žalovaného 35 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobce má právo na úhradu 30 % svých účelně vynaložených nákladů, z částky 12 244 Kč tedy ve výši 3 674 Kč.

34. O splátkách soud rozhodl dle § 161 o.s.ř., když žalobce s úhradou dluhu ve splátkách souhlasil. Co se týče výše splátek, soud se přiklonil k výši navrhované žalobcem, když tento jako oprávněný má právo na brzkou úhradu dluhu a poměry žalovaného nastíněné jím samotným při jednání soudu takové splátky umožňují. Pro ochranu žalobce jako oprávněného pak soud vyslovil podmínku ztráty výhody splátek, jež znamená, že pokud se žalovaný opozdí se splácením svého dluhu byť s jedinou splátkou, stane se tím splatnou celá zbývající nesplacená částka najednou.