9 C 151/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDR. Vladislavou Štulcovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa , proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované , o zaplacení 6 718 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 1 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit mu výše uvedenou částku. V odůvodnění žaloby uvedl, že dne 22.8.2017 si žalovaná objednala internetové televize [anonymizováno] pod uživatelským jménem [anonymizována dvě slova]. Součástí objednávky byl pronájem [anonymizováno] boxu (dále jen„ zařízení“), žalovaná se zavázala žalobci hradit za službu a pronájem po dobu 24 měsíců, za službu [anonymizováno] pak 199 Kč měsíčně, za pronájem 99 Kč měsíčně. Služba [anonymizováno] je sledování více než 110 televizních stanic online s moderními funkcemi (nahrávání, zpětné zhlédnutí, přetáčení apod. V případě smlouvy na dobu určitou zůstává zařízení ve vlastnictví poskytovatele po celou dobu trvání smlouvy, žalovaný si zařízení převzal. Po ukončení smlouvy byla povinna zařízení vrátit nebo odkoupit za plnou cenu 1 999 Kč. Žalovaná nedodržela smlouvu a za služby a pronájem nehradila a [anonymizováno] box si ponechala. Žalovaná neuhradila fakturu ze dne 28.8.2017 na 566 Kč. Za nedodržení smlouvy a hrazení služby včetně pronájmu vznikl žalované dluh ve výši žalované částky, který se skládá z ceny služby za dobu od 28.9.2017 do 12.11.2017 (za 45 dnů 294 Kč) a z ceny pronájmu za stejné období ve výši 146 Kč. Dále se žalovaná částka skládá z ceny za odkoupení zařízení ve výši 1 999 Kč a zbývajícího nájemného za dobu od 12.11.2017 do dvou let od uzavření smlouvy ve výši 4 279 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byla žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Soud provedl důkaz smlouvou uzavřenou mezi účastníky řízení dne 22.8.2017. Jejím předmětem bylo poskytnutí zařízení ze strany žalobce a poskytování shora uvedených služeb po dobu 24 měsíců. Žalovaná se zavázala hradit za služby a pronájem zařízení dle ceníku, tedy ve výši 199 Kč měsíčně a 99 Kč měsíčně. Pro případ, že se žalovaná ocitne v prodlení se svými platebními povinnostmi delšími než 30 dní, bylo sjednáno právo žalobce od předmětné smlouvy odstoupit a povinnost žalované uhradit jako sankci všechny platby za služby, na něž má žalobce dle dané smlouvy právo a dosud nebyly uhrazeny a dále plné ceny zařízení dle ceníku. Dle ceníku činila cena zařízení 1 999 Kč. Z odstoupení od smlouvy ze dne 3.1.2018 vyplynulo, že toto adresoval žalobce žalované s tím, že odstupuje od předmětné smlouvy z důvodu neplacení pohledávek žalovanou. Odstoupení obsahuje i výzvu k zaplacení dluhu s výstrahou jeho soudního vymáhání. Dle připojené dodejky byla písemnost ve sféře dispozice žalované dne 28.2.2018. Dále žalobce doložil fakturu shora specifikovanou vystavenou žalované. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o poskytnutí služeb a zařízení, kde se zavázal žalované poskytnout služby a žalovaná se zavázala hradit žalobci za tuto služby shora uvedenou cenu. Ve smlouvě bylo sjednáno právo žalobce od smlouvy odstoupit při prodlení žalované s úhradami, jak je shora uvedeno, což žalobce učinil dopisem doručeným dne 28.2.2018. Pro případ odstoupení byly sjednány shora uvedené sankce. Dle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) má ze závazku věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Dle § 1746 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku se zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když se žalovaná zavázala uhradit žalobci sjednanou cenu za poskytnuté služby a za pronájem, což řádně neučinila. Bylo případně na žalované, aby prokázala, že žalobci uhradila více, než žalobce tvrdí, když tento nemůže prokazovat negativní skutečnost spočívající v tom, že mu někdo něco neuhradil. Proto soud žalobci přiznal dlužné částky za služby a za pronájem v celkové výši 440 Kč (závazek zněl na 199 Kč a 99 Kč měsíčně), když žalobce má právo na úhradu sjednané ceny za poskytnuté služby na základě uzavřené smlouvy – platného závazku (§ 1721, § 1746 odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož pak žalovaná řádně nehradila své závazky, žalobce v souladu s uzavřenou smlouvou od této odstoupil a vzniklo mu tak dále právo na úhradu sjednané smluvní pokuty (§ 2048 občanského zákoníku), která byla sjednána přímo ve smlouvě, a která činí 1 999 Kč za nevrácené zařízení a 4 279 Kč jako platby za služby do skončení sjednané doby trvání služeb. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měl žalobce ve věci plný úspěch. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a náklady nezastoupeného žalobce, jemuž náleží paušální náhrada ve výši 100 Kč za každý procesní úkon dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. Žalobce v daném případě vykonal dva takové úkony, a to dvě písemná podání ve věci samé (žaloba a předžalobní upomínka).