9 C 16/2023

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Vladislavou Štulcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 22 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 23. 12. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 954,76 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 850 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč, částku ve výši 7 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 352 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 19. 5. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu Smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] [rok] uzavřené mezi původní věřitelkou, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“) dne 17. 2. 2018. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal původní věřitelce vrátit jistinu ve výši 15 000 Kč a příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 10 350 Kč celkem tedy částku ve výši 25 350 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 950 Kč do 17. 3. 2019. Žalovaný dlužnou částku neuhradil řádně a včas. Žalovaný na svůj závazek uhradil 9 500 Kč. Jednotlivé úhrady splátek byly původní věřitelce alokovány dle předpisu splátek tvořící přílohu smlouvy o úvěru. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou částky 15 850 Kč představující součet zůstatku jistiny ve výši 15 000 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 850 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný poskytnutý úvěr ve lhůtě splatnosti řádně nesplatil vznikl původní věřitelce nárok na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 15 000 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 240 Kč, nesplacený poplatek za správu úvěru 195 Kč a nesplacený poplatek za hotovostní výběr splátek 415 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 954,76 Kč za období od 18. 3. 2019 do 29. 11. 2021, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč, smluvní pokuta ve výši 7 500 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti poslední splátky úvěru od 23. 12. 2021 z jistiny ve výši 15 000 Kč. Dne 28. 9. 2018 byla část závodu původní věřitelky (divize spotřebitelských úvěrů) převedena na společnosti [právnická osoba] [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“). Ze společnosti [právnická osoba] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 s účinností ke dni 11. 1. 2021. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. O postoupení pohledávky ze předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný vyrozuměna dopisem. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po předžalobní výzvě.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Na výzvu soudu, jakým způsobem, zkoumala žalobkyně (předchůdkyně žalobkyně) úvěruschopnost žalovaného žalobkyně reagovala podáním ze dne 16. 2. 2023, kdy žalobkyně soudu sdělila, že schopnost žalovaného úvěr splácet byla prověřována předchůdkyní žalobkyně (původní věřitelkou) na základě žádosti o úvěr, kde žalovaný uvedl číslo občanského průkazu, jakož i další údaje, dále požadovanou částku úvěru, údaje o zaměstnání a své příjmy a výdaje. Na základě této žádosti pak původní věřitelka s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet a poskytla mu úvěr ve výši 15 000 Kč. Dle údajů uvedených žalovaným mu měsíčně zbývalo k úhradě případných ostatních závazků 8 506 Kč, z tohoto bylo dovozeno, že finanční situace žalovaného mu tedy umožňuje uhradit celkovou částku poskytnutého úvěru. Žalobkyně k přípisu přiložila dokumenty k ověření bonity žalovaného, credit scoring, četné prohlášení žalovaného a finanční analýzu.

4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně již v podaném návrhu souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

5. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

6. Ze smlouvy o úvěru č. 11 2018 soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO] dne 17. 2. 2018. Dle úvěrové smlouvy se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč v hotovosti, který se žalovaný zavázal původní věřitelce uhradit formou 13 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 950 Kč. V rámci smlouvy se žalovaný zavázal kromě vrácení poskytnutých prostředků s úrokem 28 % z jistiny zaplatit i poplatek uzavření smlouvy ve výši 600 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 3 300 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 2 850 Kč, celkem tedy všechny položky tvoří částku 25 950 Kč.

7. Ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 17. 2. 2018, soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba], [IČO] na dobu neurčitou, jako operátor ve výrobě, je ženatý, se dvěma výdělečně čin. osobami v domácnosti, bydlel v nájmu. Jeho měsíční příjmy činily [částka] (příjmy ze závislé činnosti, mzda). Náklady žalovaného činily v celkové výši [částka], přičemž náklady na bydlení (nájem + služby) měly být [částka], náklady na stravu [částka] a ostatní náklady [částka].

8. Z credit scoringu žalovaného ze dne 17. 2. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný získal 19 bodů za jednotlivé položky scoringu. Dle bodových limitů pro poskytnutí spotřebitelského úvěru mohl být žalovanému poskytnut úvěr maximálně do 25 000 Kč.

9. Z čestného prohlášení ze dne 17. 2. 2018 soud zjistil, že žalovaný čestně prohlásil, že platí nájem + energie (celkem), vždy tři nájmy a energie. Jako kontaktní osoba je na čestném prohlášení uvedena [jméno] [příjmení], matka žalovaného.

10. Z nájemní smlouvy ze dne 11. 11. 2017 uzavřené mezi [jméno] [příjmení] (manželkou žalovaného) a [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaný s manželkou žije v nájmu, přičemž měsíční nájem činil [částka] a zálohy na služby [částka]. Nájemné je hrazeno na dobu, po kterou je nájemní smlouva uzavřena tj. 3 měsíce (částka [částka]) s možností prolongace.

11. Z protokolu o stavu měřičů ze dne 16.12.2017 byly zjištěny stavy měřidel.

12. Z potvrzení o vkladu ze dne 15. 11.2017 vydané [právnická osoba] bylo zjištěno, že dne 15. 11. 2017 byla ve prospěch účtu [bankovní účet] vložena částka ve výši 22 506 Kč.

13. Z finanční analýzy ze dne 17. 2. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný má měsíční příjem [částka], měsíční výdaje [částka], rezervu na neočekávané výdaje [částka], měsíční volné finanční zdroje 7 506 Kč.

14. Z pracovní smlouvy uzavřené dne 7. 5. 2015 mezi žalovaným a společností [právnická osoba] bylo zjištěno, že tato byla sjednána na dobu určitou do 30. 4. 2016, druh práce operátor výroby.

15. Z dohody o změně sjednaných pracovních podmínek (dodatek [číslo] pracovní smlouvy) ze dne 9. 2. 2016 bylo zjištěno, že pracovní poměr sjednaný pracovní smlouvou ze dne 7. 5. 2015 byl nově sjednán na dobu neurčitou.

16. Z výplatních pásek žalovaného bylo zjištěno, že příjem žalovaného za listopad 2017 byl v částce [částka], leden 2018 v částce [částka], za prosinec 2017 v částce [částka].

17. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 ve znění jejího uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, včetně její přílohy a potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 22. 12. 2021, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni.

18. Z dohody o úplatě za postoupení pohledávek uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní ze dne 22. 12. 2021 bylo zjištěno, že byla mezi smluvními stranami sjednána úplata za postoupení pohledávek dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021.

19. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2022 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni, kdy vyčíslila postoupenou pohledávku na 28 999,50 Kč a vyzvala žalovaného k uhrazení do 10 dnů od obdržení dopisu.

20. Z podacího archu ze dne 12. 1. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému téhož dne doporučenou zásilku.

21. Z výzvy žalobkyně ze dne 1. 2. 2022 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému postoupení jeho pohledávky na žalobkyni a vyzvala ho k uhrazení dlužné částky 29 139,44 Kč.

22. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 2. 5. 2022 bylo zjištěno, že touto vyzýval zástupce žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné částky 28 979,17 Kč, nejpozději do 12. 5. 2022. Z podacího archu bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně odeslal doporučenou zásilku na adresu žalovaného dne 4. 5. 2022.

23. Z předžalobní upomínky ze dne 2. 3. 2022 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 29 255,64 Kč.

24. Z notářského zápisu NZ [číslo] [rok], [spisová značka] sepsaného JUDr. [jméno] [příjmení], notářskou v [obec], jako dokladem o koupi části závodu soud zjistil, že původní věřitelka ([anonymizována dvě slova]) a předchůdkyně žalobkyně společně uzavřeli dne 27. 9. 2018 smlouvu o prodeji části závodu původní věřitelky – divize spotřebitelských úvěrů.

25. Z přepisu splátek ke smlouvě o úvěru [anonymizována tři slova] [rok] ze dne 17. 2. 2018 uzavřené s žalovaným na jistinu 15 000 Kč byl zjištěn rozpis splátek na období 13 měsíců, kdy každá splátka je splatná 17 dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena.

26. Z listiny označené jako [anonymizováno] [číslo] byly zjištěny informace o žalovaném a základní podmínky úvěru společně s aktuálním dluhem, úrokem, smluvní pokutou. Tento dokument není datován ani nikým podepsán či jinak potvrzen.

27. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav:

28. Dne 17. 2. 2018 byla mezi původní věřitelkou a žalovanou uzavřena úvěrová smlouva, v níž se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému úvěr – spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč. Daný úvěr poskytla původní věřitelka žalované v hotovosti, při podpisu úvěrové smlouvy. Žalovaný se opak zavázal poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet formou 13 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 950 Kč. Žalovaný se zavázal původní věřitelce poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem za půjčené prostředky ve výši 28 %, poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 600 Kč, poplatkem za správu úvěru ve výši 3 300 Kč a poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 2 850 Kč, celkem tedy všechny položky tvoří částku 25 950 Kč.

29. Žalobkyně v žalobě, a i v doplnění žaloby ze dne 16. 2. 2023 tvrdí, že původní věřitelka dostatečně prověřila schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, a zároveň doložila, že měla k dispozici i část dokumentace nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného, konkrétně credit scoring žalovaného, pracovní smlouvu, 3 výplatní pásky žalovaného, dodatek k pracovní smlouvě, nájemní smlouvu, protokol o stavu měřičů, potvrzení o vkladu [právnická osoba], finanční analýzu, čestné prohlášení žalovaného o hrazení nájmu. S ohledem na tyto skutečnosti soud konstatoval, že úvěruschopnost žalovaného byla ze strany původní věřitelky dostatečně zkoumána. Z předložených důkazů tedy vyplývá, že původní věřitelka vycházela ze všech nezbytných dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné. Původní věřitelka převedla své pohledávky za žalovaným na předchůdkyni žalobkyně a ta pak postoupila tyto pohledávky na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021. Žalovaný byl o postoupení pohledávky na žalobkyni informována dopisem ze dne 11. 1. 2022. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne 2. 5. 2022 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně.

30. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

31. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

32. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, 33. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

34. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

35. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

36. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

37. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi původní věřitelkou a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.), kdy na základě této smlouvy byla žalovanému vyplacena částka 15 000 Kč. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy, když původní věřitelce ve lhůtě splatnosti poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem nevrátil. V rámci uzavřené smlouvy si dále strany sjednaly shora uvedenou smluvní pokutu. Žalobkyně tak požaduje na základě smluvního ujednání zaplacení smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč, která představuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 15 000 Kč za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 18. 3. 2019 do 30. 7. 2020 (§ 2048 o.z.). Původní věřitelka dále zaslala a vyúčtovala žalovanému upomínku k úhradě dlužné částky, kdy poplatek za zaslanou upomínku činí dle smlouvy 39 Kč. Žalobkyní požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 850 Kč je tvořen součtem nesplaceného úroku 240 Kč, nesplaceného poplatku za správu úvěru 195 Kč a nesplaceného poplatku za hotovostní výběr splátek 415 Kč. Původní věřitelka převedla pohledávku za žalovaným na předchůdkyni žalobkyně, kdy tato postoupila pohledávku na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 o.z.). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Z vyložených důvodů soud shledal žalobu důvodnou a uložil tak žalovanému zaplacení jak dlužné jistiny a sjednaného úroku, tak požadované smluvní pokuty účtovaných v souladu s ujednáními smlouvy. Protože dlužná částka nebyla žalovaným ve lhůtě splatnosti uhrazena, shledal soud žalobu důvodnou i co do úroku z prodlení z dlužné jistiny, kdy část zákonného úroku z prodlení žalobkyně kapitalizovala, a to za období ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 18. 3. 2019 do 30. 7. 2020 (§ 1968, § 1970 o.z.). Žalobkyně tak požaduje úrok od data, kdy žalovaný již byl v prodlení a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

38. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 352 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 900 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 500 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně.

39. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.