9 C 296/2022

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Vladislavou Štulcovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně , zastoupeného advokátem Mgr. jméno příjmení , se sídlem adresa , proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení 10 714,76 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 714,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 10 714,76 Kč od 7.8.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 252 Kč splatnou k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit výše specifikovanou částku a příslušenství za neoprávněný odběr plynu v odběrném místě [ulice a číslo], [obec] v době od 14.12.2018 do 8.6.2020, po odstoupení od smlouvy z důvodu dluhu za odebraný plynu dodavatelem plynu, společností [právnická osoba] Fakturovanou částku splatnou v den předcházející dni, od nějž je požadováno příslušenství, žalovaná neuhradila, a to ani přes upomínku zaslanou žalobcem. Žalobce je aktivně legitimován k vedení sporu jako distributor, který musí být dle zákona č. 458/2000 Sb. z hlediska právní formy oddělen od obchodníka s plynem. Počáteční stav plynoměru ve výši 1 100 m3 byl stanoven dle výpočtu dle vyhl. č. 108/2011 Sb. Celková cena za neoprávněně odebraný plyn činila 10 714,76 Kč. Z jednání soudu se žalobce omluvil, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána se k jednání soudu bez omluvy nedostavila. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. Z protokolu ze dne 29.10.2018 a 18.12.2018 zároveň vyplynulo, že žalobce se v minulosti opakovaně pokoušel měřidlo demontovat, avšak neúspěšně. Z žádosti o přerušení dodávky plynu vyplynulo, že žalovaná měla uzavřenou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu s obchodníkem s plynem společností [právnická osoba] s účinností od data 16.ů2 .2018. Dne 4.10.2018 podal obchodník s plynem společnosti [právnická osoba], prostřednictvím webové aplikace žádost o přerušení dodávky plynu z důvodu neplacení, s požadovaným datem přerušení 8.10.2018 a dne 11.12.2018 žádost o ukončení distribuce plynu, s požadovaným datem ukončení 13.12.2018. Z oznámení ze dne29 .10.2018 a 18.12.2018 vyplynulo, že tímto žalobce žalovanou vyrozuměl o skutečnosti, že na daném odběrném místě dochází k neoprávněnému odběru plynu počínaje dnem 26.10.2018 s tím, nechť umožní demontáž. Z faktury ze dne 23.7.2021 splatné dne 6.8.2021 vyplynulo, že touto žalobce fakturoval žalované za neoprávněný odběr plynu ve shora uvedeném období 10 714,76 Kč. Dle připojeného potvrzení pošty byla žalované odeslána dne 2.9.2021. Dále žalobce doložil upomínku adresovanou žalované včetně doložení potvrzení o jejím odeslání. Dále žalobce doložil předžalobní upomínku adresovanou žalované, která byla dle připojeného podacího lístku žalované odeslána před podáním žaloby. Z žádosti ze dne 24.10.2018 vyplynulo, že tuto daného dne podal obchodním s plynem, společnost shora uvedená, žalobci s tím, že žalovaná přestala za dodaný plyn řádně hradit. Ze smlouvy o připojení k distribuční soustavě vyplynulo, že tuto ohledně distribuce plynu uzavřela žalovaná s žalobcem dne 13.2.2018 ohledně shora uvedeného odběrného místa. Podle § 72 odst. 1 věta první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. Podle § 74 odst. 1 cit. zákona je neoprávněným odběrem plynu a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti nebo příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo jehož připojení jím nebylo schváleno, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu nebo na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy, zařízení pro výrobu nebo těžbu plynu či zařízení pro uskladňování plynu, g) odběr plynu bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. Dle § 74 odst. 3 cit. zákona je neoprávněnou přepravou plynu a) využití služby přepravy plynu bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) využití služby přepravy plynu při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností, c) využití služby přepravy plynu uskutečněné v rozporu s podmínkami obsaženými v Řádu provozovatele přepravní soustavy. Dle § 74 odst. 7 cit. zákona je při neoprávněném odběru plynu osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu. Dle § 9 odst. 1 vyhl. č. 108/2011 Sb. účinné od 1.5.2011 při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu. Dle § 9 odst. 10 písm. a) cit. vyhl. se výše náhrady škody při neoprávněném odběru plynu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebraného plynu zjištěného podle odstavce 1 nebo vypočteného podle odstavců 3 až 6 a přepočteného na energetické jednotky podle odstavce 9 složkami ceny podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru plynu, přičemž cena neoprávněně odebraného plynu je složena z dvojnásobku měsíčního aritmetického průměru pevné denní ceny plynu za chybějící vyrovnávací plyn v měsíci předcházejícím zjištění neoprávněného odběru. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Po provedeném řízení s přihlédnutím k provedeným důkazům a tvrzením žalobce dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, netvrdila tedy a tím méně prokázala, že by měla s žalobcem či jiným subjektem pro dané odběrné místo v daném období uzavřenou smlouvu o odběru plynu, a že plyn v daném množství za danou cenu bez takové smlouvy neodebrala. Žalobce naopak prokázal, že ke dni 13.12.2018 byl odběr plynu na základě kupní smlouvy k žádosti obchodníka s plynem ukončen, přičemž žalovaná dle smlouvy o distribuci plynu a protokolech o demontáži měřidla byla zjevně uživatelem daného odběrného místa a plyn zde odebírala. Za období od 14.12.2018 do 8.6.2020 žalobce jako provozovatel distribuční soustavy vyúčtoval žalované odběr plynu v hodnotě žalované jistiny, jehož cenu vypočetl dle výše cit. vyhl. (resp. dle vyhl. č. 349/2015 Sb.), což žalovaná rovněž nijak nerozporovala. Soud proto žalované uložil povinnost odebraný plyn zaplatit, když takový odebrala bez právního důvodu a tím se na úkor žalobce svého druhu bezdůvodně obohatila. Cena plynu byla stanovena dle výše citované vyhlášky. Jelikož doba plnění nebyla mezi účastníky řízení z povahy jejich právního vztahu dohodnuta (§ 563 občanského zákoníku), byla žalovaná povinna plnit prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelem požádána, což žalobce učinil fakturou splatnou dne 6.8.2021, kterou žalované prokazatelně odeslal. Jelikož pak žalovaná nesplnila dluh řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobci rovněž náleží úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku), tedy dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Protože žalobce měl ve věci plný úspěch a doložil splnění podmínek daných § 142a o.s.ř., přiznal mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení v plné výši spočívající v nákladech na uhrazený soudní poplatek (400 Kč) a právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon, a to do podání žaloby včetně. V daném případě byly vykonány tři takové úkony, a to příprava a převzetí zastoupení a písemné podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva. Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze součtu výše uvedených částek, tedy ve výši 252 Kč, když soud ověřil, že advokát je plátcem DPH. Náhrada nákladů řízení na straně žalobce tedy činí celkem 2252 Kč (800 + 3 x 300 + 3 x 100 + 252).