Okresní soud v Chomutově · Rozsudek

9 C 315/2014

č. j. 9 C 315/2014-80

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-07-21 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSCV:2021:9.C.315.2014.4

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Vladislavou Štulcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 15 768 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 270 Kč s poplatkem z prodlení ve výši 2,5 promile denně nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení z částky 1 314 Kč od 1. 2. 2013 do 24. 2. 2015, z částky 175 Kč od 25. 2. 2015 do 24. 3. 2015, z částky 1 314 Kč od 1. 3. 2013 do 24. 3. 2015, z částky 350 Kč od 25. 3. 2015 do 14. 4. 2015, z částky 1 314 Kč od 1. 4. 2013 do 14. 4. 2015, z částky 525 Kč od 15. 4. 2015 do 20. 5. 2015, z částky 1 314 Kč od 1. 5. 2013 do 20. 5. 2015, z částky 700 Kč od 21. 5. 2015 6. 2015, z částky 1 314 Kč od 1. 6. 2013 do 9. 6. 2015, z částky 875 Kč od 10. 6. 2015 24. 7. 2015, z částky 1 314 Kč od 1. 7. 2013 do 24. 7. 2015, z částky 1 314 Kč od 1. 8. 2013 24. 7. 2015, z částky 1 314 Kč od 1. 9. 2013 do 24. 7. 2015, z částky 1 314 Kč od 1.10 2013 24. 7. 2015, z částky 1 314 Kč od 1. 11. 2013 do 24. 7. 2015, z částky 781 Kč od25.7. 2015 8. 2015, z částky 1 314 Kč od 1. 12. 2013 do 19. 8. 2015, z částky 956 Kč od 20. 8. 2015 do zaplacení, z částky 1 314 Kč od 1. 1. 2014 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 6 237 Kč k rukám žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou podanou dne 24.7.2014 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil původně žalovaným [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] povinnost zaplatit jí 15 768 Kč spolu s příslušenstvím, s odůvodněním, že užívací právo k bytu [adresa] v ulici [ulice] v [obec] získali žalovaní na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 25.7.2001, uzavřené původně mezi pronajímatelem a původně žalovanou [celé jméno žalované], provdanou [příjmení], s jejím tehdejším manželem [jméno] [příjmení], kdy po odhlášení pana [příjmení], exmanžela původně žalované, z nájmu bytu se [celé jméno žalované], jež zůstala jediným nájemcem bytu, následně provdala za žalovaného [celé jméno žalovaného], který se tak společně s ní stal nájemcem bytu z titulu vzniku společného nájmu. Dle rozpisu úhrad ze dne 30.11.2011 a navazující evidence úhrad za rok 2013 ze dne 27.6.2014 byli žalovaní povinni v roce 2013 měsíční nájemné ve výši 1 314 Kč, které bylo splatné vždy do každého posledního dne v měsíci za měsíc, za který se nájemné platí. Za měsíce leden – prosinec 2013 činil dluh ve výši 15 768 Kč. Usnesením KS v [obec] č.j. [insolvenční spisová značka] [anonymizováno] ze dne 12.9.2014 byl zjištěn úpadek dlužníka – [celé jméno žalované] a soud povolil řešení úpadku oddlužením. Usnesením KS v [obec] č.j. [insolvenční spisová značka] – [anonymizováno] ze dne 23.1.2020 bylo splněno oddlužení [celé jméno žalované] a současně byla osvobozena od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Vzhledem k uvedené skutečnosti vzala žalobkyně žalobu proti žalované [celé jméno žalované] zpět, proto soud řízení proti této žalované usnesením ze dne 9.3.2021 č.j. 9C 315/2014 – 68, zastavil. Usnesení nabylo právní moci dne 10.4.2021 Zástupkyně žalobkyně při jednání konaném dne 21.7.2021 uvedla, že původně žalovaná [celé jméno žalované] v insolvenčním řízení zaplatila celkem částku 13 498 Kč, proto trvala na zaplacení částky 2 270 Kč s poplatkem z prodlení uvedeném ve výroku rozsudku. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: užívací právo k bytu [adresa] v ulici [ulice] v [obec] získali žalovaní na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 25.7.2001, uzavřené původně mezi pronajímatelem a původně žalovanou [celé jméno žalované], provdanou [příjmení], s jejím tehdejším manželem [jméno] [příjmení], kdy po odhlášení pana [příjmení], z nájmu bytu se [celé jméno žalované], jež zůstala jediným nájemcem bytu, následně provdala za žalovaného [celé jméno žalovaného], který se tak společně s ní stal nájemcem bytu z titulu vzniku společného nájmu. Dle rozpisu úhrad ze dne 30.11.2011 a navazující evidence úhrad za rok 2013 ze dne 27.6.2014 byli žalovaní povinni v roce 2013 měsíční nájemné ve výši 1 314 Kč, které bylo splatné vždy do každého posledního dne v měsíci za měsíc, za který se nájemné platí. Za měsíce leden – prosinec 2013 činil dluh ve výši 15 768 Kč. V průběhu řízení byl zjištěn úpadek dlužníka – [celé jméno žalované] a soud povolil řešení úpadku oddlužením. Usnesením KS v [obec] č.j. [insolvenční spisová značka] – [anonymizováno] ze dne 23.1.2020 bylo splněno oddlužení [celé jméno žalované] a současně byla osvobozena od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, proto žalobkyně vzala žalobu proti této žalované zpět. V rámci insolvenčního řízení zaplatila částku 13 498 Kč, proto žalobkyně trvala na zaplacení částky 2 270 Kč s příslušenstvím. Podle ustanovení § 685 odst.1 občanského zákoníku nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Podle ustanovení § 696 odst. 1 občanského zákoníku se nájemné při uzavírání nájemní smlouvy nebo změna nájemného v průběhu trvání nájemního vztahu sjednává dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. Protože bylo nájemní smlouvou prokázáno, že mezi účastníky trval ve výše uvedeném období právní vztah založený smlouvou o nájmu, a dále bylo prokázáno, že žalovaný za výše uvedené období nezaplatil nájem, tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalobkyně požadovala nájemné ve výši sjednané v souladu se shora uvedeným ustanovením § 696 odst. 1 občanského zákoníku. Rovněž důvodným je požadavek žalobkyně na zaplacení poplatku z prodlení, který se opírá o ustanovení § 697 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 237 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, ([titul]. [příjmení]), kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 768 Kč sestávající z částky 1 740 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 856 Kč + částky 300 Kč (za účast u jednání) jako náklady nezastoupeného účastníka dle vyhl. č. 254/2015 Sb.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.