Okresní soud v Chomutově · Rozsudek

9 C 326/2019

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-04-19 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSCV:2021:9.C.326.2019.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Chomutově rozhodl ve prospěch žalobkyně o uložení žalovanému zaplatit částku 5 076 Kč s příslušenstvím, včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně od 13. července. Soud se opřel o § 1724 a § 1759 občanského zákoníku, kterými potvrdil platnost smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod. Rozhodnutí bylo založeno na listinných důkazech, včetně vyúčtovací faktury a cenových předpisů pro vodné a stočné. Soud také uložil žalovanému zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 600 Kč.

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Vladislavou Štulcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 076 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 076 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 076 Kč od 12. 7. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 600 Kč.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému zaplatit částku 5 076 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod ze dne 29. 10. 2012 žalobkyně dodávala žalovanému do odběrného místa na adrese adresa žalovaného pitnou vodu a odváděla vodu odpadní. Žalovaná částka pak představuje cenu vodného a stočného za období od 18. 7. 2017 do 20. 6. 2019 vyúčtovanou fakturou číslo splatnou 11. 7. 2019. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslané předžalobní výzvě.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) Ani jeden z účastníků se k výzvě soudu nevyjádřil, a proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř.

5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:

6. Dne 29. 10. 2012 byla mezi účastníky uzavřena smlouva, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodávat žalovat žalovanému do odběrného místa na adrese adresa žalovaného, pitnou vodu a odvádět vodu odpadní, to vše za sjednanou cenu. Dle čl. II. smlouvy vodné a stočné hradí Odběratel Provozovateli formou pravidelných zálohových plateb a konečného vyúčtování vodného a stočného podle skutečné spotřeby nebo formou pravidelných plateb, není-li množství vody měřeno. Dle čl. VI. Smlouvy cena vodného a stočného bude stanovena podle cenových předpisů a rozhodnutí vlastníka vodovodu a kanalizace na příslušné cenové období, kterým je zpravidla období 12 měsíců. Dle cenového výměru anonymizováno číslo s platností od 1. 1. 2017 byla cena pitné vody 43,46 Kč/m3 a vody odpadní 42,02 Kč/m3. Dle cenového výměru anonymizováno číslo s platností od 1. 1. 2018 byla cena pitné vody 43,46 Kč/m3 a vody odpadní 42,34 Kč/m3. Dle cenového výměru anonymizováno číslo s platností od 1. 1. 2019 byla cena pitné vody 44,23 Kč/m3 a vody odpadní 42,34 Kč/m3. Za období od 18. 7. 2017 do 20. 6. 2019 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu číslo ze dne 24. 6. 2019, kterou vyúčtovala žalovanému částku 6 859 Kč, splatnou 11. 7. 2019. Vyúčtovaná částka sestávala z ceny vodného a stočného ve výši 9 359 Kč a zaúčtovaných záloh ve výši 2 500 Kč. Z takto vyúčtované částky žalobkyně provedla odpočet částky 1 783 Kč z důvodu chybného odečtu a k úhradě tak zbývala částka 5 076 Kč. K úhradě dlužné částky vyzvala žalobkyně žalovaného předžalobní výzvou ze dne 16. 9. 2019.

7. Podle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle § 1723 odst. 1 o. z. závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

8. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1759, věta první, o. z. smlouva strany zavazuje.

9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi stranami došlo k uzavření smlouvy ve smyslu § 1724 o. z., jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodávat žalovanému pitnou vodu a odvádět vodu odpadní za sjednanou cenu. Cenu vodného a stočného za období od 18. 7. 2017 do 20. 6. 2019 žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou číslo ze dne 24. 6. 2019, kterou žalovaný ve lhůtě splatnosti neuhradil. Na vyúčtovanou částku bylo následně provedeno pro chybu měření zaúčtování částky 1 783 Kč a na předmětnou fakturu tak zbývá uhradit částka 5 076 Kč. Z vyložených důvodů tak soud shledal žalobu důvodnou a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 5 076 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení, kdy vznik prodlení je dán dnem následujícím po splatnosti předmětné faktury a výše úroku z prodlení je určena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

11. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen“ Vyhláška”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 Vyhlášky (podání žaloby a písemná výzva k plnění dle § 142a odst. 1 o.s.ř.) Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.