9 C 328/2019

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Vladislavou Štulcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 500 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 500 Kč od 10. 8. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 719 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 4 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl dne 26. 7. 2018 vyšetřen a hospitalizován na protialkoholní záchytné stanici polikliniky [anonymizováno] v [obec], kterou provozuje žalobkyně. Za toto vyšetření a hospitalizaci vznikly žalobkyni náklady s tím spojené a žalovaný se zavázal tyto náklady ve výši 4 500 Kč žalobkyni zaplatit nejpozději do 9. 8. 2018. Závazek byl zároveň sjednán a uznán v listinné podobě nazvané Dohoda o úhradě dluhu za pobyt v PAZS uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným. Žalovaný dlužnou částku neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žádný z účastníků se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

5. Dne 26. 7. 2018 uzavřeli účastníci dohodu označenou jakou Dohoda o úhradě dluhu za pobyt na PAZS, jejímž podpisem žalovaný potvrdil, že je si vědom toho, že dne 26. 7. 2018 byl vyšetřen a hospitalizován na protialkoholní záchytné stanici polikliniky [anonymizováno] v [obec], a to na náklady provozovatele. Žalovaný uznal dluh za pobyt na protialkoholní záchytné stanici ve výši 4 500 Kč co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit nejpozději do 14 dnů od podpisu dohody na bankovní účet věřitele. Z čl. VI. provozního řádu protialkoholní záchytné stanice [anonymizována tři slova], [obec], soud zjistil, že náklady na vyšetření a pobyt na protialkoholní záchytné stanici činí 4 500 Kč za každý jednotlivý pobyt. Žalovaný ve lhůtě splatnosti dlužnou částku žalobkyni neuhradil. Dne 8. 10. 2019 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu, na kterou žalovaný nereagoval a dlužnou částku neuhradil.

6. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podle odst. 2 téhož ust. prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce.

7. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z § 2053 o. z. se podává, že z obsahu písemného projevu musí být zřejmé, že si je dlužník své povinnosti k plnění vědom. Je třeba, aby dlužník písemně uznal, že splní svůj dluh, uvedl důvod jeho vzniku a výši (rozsah), v jaké dluh uznává. Uvedení důvodu dluhu znamená označení, jakého dluhu se uznání týká nebo v čem dluh (skutkově) spočívá. Rovněž výše uznaného dluhu musí být vyjádřena tak, aby byla objektivně určitelná. Uznáním dluhu pak nezaniká původní závazek dlužníka ani nevzniká nový, ale zakládá se jím vyvratitelná právní domněnka, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Nejde proto jen o pouhý důkazní prostředek sloužící k prokázání nároku věřitele v soudním řízení, nýbrž přímo ze zákona je s ním spojena právní domněnka o existujícím dluhu ke dni, kdy bylo vydáno.

8. V projednávaném případě tak listina nazvaná Dohoda o úhradě dluhu za pobyt na PAZS obsahuje platné uznání dluhu, když obsahuje všechny náležitosti dle § 2053 o. z. shora uvedené. Dlužník (žalovaný), zde uznává svou povinnost uhradit žalobci svůj dluh v přesně specifikované výši a z důvodu, jež blíže rozvádí (vyšetření a pobyt v protialkoholní záchytné stanici). Má se tudíž za to, že dluh v době uznání trval a důkazní břemeno ohledně případného tvrzení opaku by tak leželo na žalovaném. Žalovaný se však k věci nevyjádřil. Soud proto při svém rozhodování zcela vycházel z uznání dluhu.

9. Na základě shora uvedeného tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení, jak jej žalobkyně požadovala, kdy první den prodlení je dán dnem následujícím po uplynutí lhůty k úhradě dlužné částky stanovené v Dohodě o úhradě dluhu, tj. od 10. 8. 2018. Výše zákonného úroku z prodlení je určena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

10. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 719 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 500 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad ve výši 819 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni, neboť v mezidobí došlo k ukončení právního zastoupení žalobkyně. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.