9 C 342/2019

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Vladislavou Štulcovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem titul. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 500 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 500 Kč od 29. 6. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 3 546 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku uvedenou ve výroku tohoto rozsudku s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 9. 4. 2019 bylo žalobcem, který je ze zákona vlastníkem místních komunikací nacházejících se na jeho území, odtaženo vozidlo značka automobilu, registrační značka, z ulice ulice v obec, a to z důvodu blokového čištění. Lokalita, z níž bylo vozidlo odtaženo, byla v souladu se zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, označena dopravní značkou o dočasném zákazu stání. Cena za technický úkon, provedení odtažení a vrácení vozidla zpět na místo odtahu, činí dle usnesení schůze anonymizováno územní celek č. spisová značka ze dne 29. 2. 2019 částku 1 500 Kč. Po složení vozidla zpět do místa odtahu byla za stěrač vozidla umístěna informace, že vozidlo bylo nuceně odtaženo a vráceno zpět s uvedením dlužné částky a platebních údajů k uhrazení dluhu. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani přes výzvu žalobce.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř.

5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav:

6. Vozidlo značka automobilu, registrační značka, jehož vlastníkem a provozovatelem byl dle karty vozidla v rozhodné době žalovaný, bylo dne 9. 4. 2019 z rozhodnutí správce komunikace, společnosti právnická osoba, odtaženo z ulice ulice v obec, a to z důvodu prováděného blokového čištění. Z pověření primátora územní celek č. j. spisová značka ze dne 30. 6. 2016 a z Příkazní smlouvy číslo ze dne 8. 6. 2016 soud zjistil, že společnost právnická osoba byla pověřena žalobcem coby vlastníkem místních komunikací na území územní celek ke správě pozemních komunikací na území stát. instituce a v jejím rámci byla oprávněna zajišťovat odstraňování vozidel v souladu s § 19a a § 19b zák. č. 13/1997 Sb. a vymáhat pohledávky vzniklé nezaplacením ceny za odtahy vozidel. Dle usnesení anonymizováno územní celek č. spisová značka ze dne 27. 2. 2019 činí cena za technický úkon, zpětný odtah v místě prováděný dle zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, částku 1 500 Kč. Z přiložených fotografií má soud za prokázané, že odtah vozidla byl proveden a že místo provádění blokového čištění bylo v rozhodné době označeno dopravní značkou o dočasném zákazu stání. Dne 12. 6. 2019 zaslal žalobce prostřednictvím zástupce právnická osoba žalovanému výzvu k zaplacení částky 1 500 Kč před podáním žaloby.

7. Podle §19a odst. 1, věta první, zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, silniční správní úřad opatřením obecné povahy dočasně zakáže nebo omezí stání nebo zastavení silničních vozidel na místní komunikaci nebo průjezdním úseku silnice nebo na jejich části, je-li to nezbytné z důvodu zajištění bezpečnosti státu, veřejného pořádku, bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, stavebních prací nebo údržby nebo z důvodu přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí a odstraňování jejich následků. Podle odst. 4 písm. a) téhož ust. bylo-li dočasně zakázáno nebo omezeno stání nebo zastavení silničních vozidel podle odstavců 1 až 3, musí být příslušná dopravní značka na pozemní komunikaci umístěna nejméně 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení.

8. Podle § 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Podle odst. 2 téhož ust., věta první, bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit.

9. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.

10. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce coby osoba k tomu oprávněná v souladu v ust. § 19a z. č. 13/1997 Sb., dočasně omezil stání v ulici ulice v obec za účelem provádění údržby komunikace. Žalovanému bylo dočasné omezení oznámeno příslušnou dopravní značkou. Žalovaný však své vozidlo v rozporu s uvedeným zákazem z předmětné komunikace neodstranil a žalobce tak byl oprávněn dle § 19b z. č. 13/1997 Sb. provést nucený odtah vozidla z komunikace, a to na náklady provozovatele vozidla. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobci náklady na odtah vozidla a jeho navrácení na původní místo ve výši 1 500 Kč. Žalovanému byla povinnost úhrady nákladů odtahu oznámena ponecháním výzvy na místě, avšak žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani po následně zaslané předžalobní výzvě. Protože dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované jistiny, tak i co do úroku z prodlení z této částky, přičemž žalobce požadoval úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené v upomínce. Žalobce tak požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaný již byl v prodlení, a výše žalobcem požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády 351/2013 Sb.

11. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 546 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 500 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad ve výši 546 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobce. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.