9 C 363/2019

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Vladislavou Štulcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 3 378 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 378 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 323 Kč od 8. 5. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 55 Kč od 3. 9. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 719 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení]. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 19. 12. 2019 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 3 378 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 323 Kč od 8. 5. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 55 Kč od 3. 9. 2019 do zaplacení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že dlužná částka ve výši 3 378 Kč představuje neuhrazenou platbu za odběr pitné vody a odvod odpadních vod na adrese [adresa žalované]. Žalovaná ani přes zaslanou výzvu k úhradě na dlužnou částku nezaplatila ničeho. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaná se k této výzvě nevyjádřily, ačkoliv jim byla výzva doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46 a § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 11. 10. 2016 smlouvu, na základě které dodávala žalované pitnou vodu a odváděla vodu odpadní v odběrném místě na adrese [adresa žalované], a žalovaná se zavázala za poskytnuté služby zaplatit dohodnutou cenu. Za období od 10. 10. 2018 do 9. 4. 2019 vystavila žalobkyně žalované fakturu [číslo] ze dne 18. 4. 2019 znějící na částku 3 323 Kč, splatnou 7. 5. 2019. Dále za období od 10. 4. 2019 do 28. 4. 2019 vystavila žalobkyně žalované fakturu [číslo] ze dne 16. 8. 2019 znějící na částku 55 Kč splatnou 2. 9. 2019. Žalovaná žádnou z požadovaných částek neuhradila. Dne 2. 9. 2019 zaslal zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu. Skutkový stav soud hodnotil po právní stránce následovně: Podle § 15 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o vodovodech a kanalizacích“) povinnost dodávky vody je splněna vtokem vody z vodovodu do vodovodní přípojky. Podle § 16 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích množství dodané vody měří provozovatel vodoměrem, který je stanoveným měřidlem podle zvláštních právních předpisů. Jiný způsob určení množství dodané vody může stanovit v odůvodněných případech pouze vlastník vodovodu, popřípadě provozovatel vodovodu, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, a to se souhlasem odběratele. Vodoměrem registrované množství dodané vody nebo jiným způsobem určené množství dodané vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce pitné vody a odvádění odpadních vod ve smyslu ustanovení § 8 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalované pitnou vodu a odvádět vodu odpadní a žalovaná se zavázala zaplatit za tyto služby cenovým výměrem dohodnutou cenu. Žalovaná neplnila svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni platby za dodávku pitné vody a odkanalizování, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala, když žalobkyni nezaplatila vyúčtování za období od 10. 10. 2018 do 9. 4. 2019 a za období od 10. 4. 2019 do 28. 4. 2019. Žalobkyně má proti žalované splatnou pohledávku v tvrzené výši, neboť žádný důkaz nesvědčí o tom, že pohledávka žalobkyně zanikla plněním žalované či jiným právně relevantním způsobem. V důsledku prodlení žalované vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni vzniku prodlení tj. 8. 5. 2019 a 3. 9. 2019 a odvíjí se od repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud žalobě zcela vyhověl. V souladu s ustanovením § 151 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 719 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 378 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů (příprava a převzetí právního zastoupení, sepsání žaloby a výzva k plnění) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit advokátu žalobkyně. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.