9 C 409/2023

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Kvízovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 32 425 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 12 425 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 26 045 Kč ve výši 15 % od 11. 11. 2022 do zaplacení, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a částku ve výši 6 380 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 519,95 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 26. 9. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí celkem 26 045 Kč spolu s tam blíže specifikovaným úrokem z prodlení a smluvní pokutou ve výši 6 380 Kč. Žalobkyně uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 11. 10. 2022 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (na internetových stránkách www., Anonymizováno, .cz) smlouvu o zápůjčce na základě, které poskytla žalovanému převodem na účet č. , č. účtu, částku 7 000 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 12.10.2022 žádost o navýšení zápůjčky o 13 000 Kč, které byly žalovanému taktéž poskytnuty převodem na výše zmíněný účet. Žalovaný se naproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky vrátit společně s poplatkem ve výši 6 045 Kč do 10. 11. 2022. Žalobkyně si před uzavřením smlouvy ověřovala totožnost žalovaného skenem dokladu totožnosti s fotografií a pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platbě. Smlouva o zápůjčce je podepsaná elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené číslo. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, resp. případně nahlédnutím do relevantních databázích. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Žalovaný svoji povinnost řádně a včas uhradit poskytnuté finanční prostředky v souladu se smlouvou nesplnil. Žalovaný byl žalobkyní opakované vyzývám k uhrazení dlužné částky. V důsledku prodlení žalovaného s uhrazením dlužné částky vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 20 000 Kč, poplatku ve výši 6 045 Kč, nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 6 380 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Na výzvu soudu, jakým způsobem zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného žalobkyně reagovala přípisem ze dne 21. 6. 2024. Žalobkyně soudu sdělila, že schopnost žalovaného úvěr splácet byla prověřována pomocí příjmů a výdajů žalovaného, kdy bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán u společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, (, právnická osoba, ., na plný pracovní úvazek, s příjmem ve výši 35 000 Kč, na dobu neurčitou, na pozici zástupce mistra, kdy u zaměstnavatele je zaměstnán více než 5 let, dále žalobkyně doložila výplatní pásky za 5/2022 výše čisté mzdy 33 645 Kč, za 6/2022 výše čisté mzdy 40 107 Kč. Žalovaný nemá u zaměstnavatele strhávány žádné částky z exekucí. Měsíční výdaje žalovaného činí částku 7 000 Kč, je ženatý, má 1 nezletilé dítě, bydlí v podnájmu. Při posuzování žalobkyně vycházela u výdajové stránky z nezabavitelného životního minima. Žalovanému tak po odečtení výdajů měla zbýt disponibilní částka 25 772 Kč (průměrný příjem 36 876 Kč – 11 104 Kč).

4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

5. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:

6. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 10. 10. 2022 bylo zjištěno, že tato smlouva není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, ale pouze PIN kódem: , Anonymizováno, . Z obsahu textu této listiny vyplývá, že žalobkyně a žalovaný měli uzavřít smlouvu, na jejímž základě se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaný se měl zavázat vrátit poskytnuté peníze, včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 820 Kč, nejpozději do 10. 11. 2022 od poskytnutí zápůjčky. Pro případ prodlení žalovaného s plněním jeho závazků se měl žalovaný zavázat uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně a dále nahradit účelně vynaložené náklady, které vznikly žalobkyni v souvislosti s prodlením žalovaného, a to poplatek za písemnou upomínku/výzvu k úhradě činil 500 Kč.

7. Z dodatku ke smlouvě o úvěru č., Anonymizováno, ze dne 12.10.2022 bylo zjištěno, že tímto mělo být mezi žaobkyní a žalovaným ujednáno navýšení zápůjčky o 13 000 Kč na celkovou výši 20 000 Kč. Na základě tohoto dodatku pak měl žalovaný zavázat uhradit vedle poskytnutých finančních prostředků i navýšený poplatek ve výši 4 225 Kč, tj. celkem na poplatku částku ve výši 6 045 Kč. Zápůjčka společně s poplatkem byla splatná dne 10. 11. 20228. Ze Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně byla zjištěna úprava vztahů mezi účastníky řízení vzniklých v souvislosti s uzavřením smlouvy. Tyto podmínky nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného, ale pouze PIN kódem: , Anonymizováno, .

9. Z kopie občnaského průkazu byly zjištěny nacionále žalovaného.

10. Z výpisu exekucí plyne, že ke dni kontroly 18. 9. 2022 a dni 21. 12. 2022 nebyla na žalovaného vedena žádná exekuce.

11. Z výplatní pásky žalovaného za 5/2022 bylo zjištěno, že čistá mzda žalovaného činila 30 592 Kč. Z výplatní pásky žalované za 6/2022 bylo zjištěno, že čistá mzda žalovaného činila 39 052 Kč.

12. Z upomínky ze dne 17.11.2022, ze dne 24. 11. 2022, ze dne 1. 12. 2022, ze dne 10. 12. 2022, ze dne 25. 12. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu, a to ihned.

13. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že z tohoto účtu byla dne 11. 10. 2022 zaslána platba ve výši 7 0000 Kč, dne 12. 10. 2022 platba ve výši 13 000, a to na bankovní účet č. , č. účtu, .

14. Z výzvy ze dne 22. 8. 2023 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 33 004 Kč, a to do tří dnů. Tato výzva byla dle poštovního podacího lístku odeslána dne 22. 8. 2023.

15. Z potvrzení o platbě , Anonymizováno, . ze dne 1. 8. 2024 bylo zjištěno, že dne 11. 10. 2022 byla na účet č. , č. účtu, poukázána částka 7 000 Kč a dne 12. 10. 2022 částka ve výši 13 000 Kč. Majitelem/disponentem bankovního účtu je žalovaný.

16. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 87 odst. 1 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

19. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

20. Podle § 562 odst. 1 o.z písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.

21. Podle § 582 odst. 1, věty první, o.z není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.

22. Dle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

23. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části a z jiných než žalobkyní uvedených důvodů. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi ní a žalovaným byla dne 11. 10. 2022 ve znění dodatku ze dne 12. 10. 2022 uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžité prostředky v celkové výši 20 000 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit, včetně poplatku. Předložená smlouva o úvěru ze dne 11. 10. 2022 a dodatek ke smouvě ze dne 12. 10. 2022 nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného. Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ním „na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaný sám, či osoba od žalovaného odlišná, která osobní údaje žalovaného „pouze“ použila) a kdo smlouvu o úvěru elektronicky podepsal.

25. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle § 565 věty druhé o.z. v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listiny. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrovou smlouvu podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalovaného, ten však v řízení zůstal nečinný. Nepřímé důkazy v podobě prokázání vlastnictví účtu a vyplacení peněžních prostředků na tento účet, jakož i případné splácení úvěru sice mohou vést k závěru, že smlouvu pravděpodobně uzavřela žalovaný, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalovaného k uzavření smlouvy bez jeho vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaný (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděl o podmínkách úvěrové smlouvy (a tedy i o výši splátky). A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2682/2013 ze dne 26. 6. 2014). Protože presumpce pravosti a správnosti soukromé listiny v daném případě z právní úpravy nevyplývá, bylo na žalobkyni, aby v řízení prokázala, že smlouvu podepsal právě žalovaný. Žalobkyně však ničeho neprokázala. S ohledem na uvedené skutečnosti soud uzavřel, že v daném případě nebyla jednoznačně a nezaměnitelně určena osoba jednající se žalobkyní o uzavření úvěrové smlouvy ani nebyla splněna písemná forma vyžadována k zachování platnosti právního jednání, tedy nebyly splněny podmínky zakotvené v ustanovení § 561 odst. 1 věta první o.z., ani § 562 odst. 1 o.z.

26. Z ustanovení § 104 zák. o spotřebitelském úvěru vyplývá, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu je nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky občanského zákoníku na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst. 1 o.z. a § 562 odst. 1, 2 o.z.). V projednávané věci k uzavření smlouvy mělo dojít prostřednictvím komunikace na dálku, a to prostřednictvím registrace žalovaného a jedinečného autorizačního kódu (SMS kódu). Tato forma uzavírání smlouvy nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje bez uznávaného elektronického podpisu, respektive jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. V projednávaném případě tak smlouva, v níž měla být sjednána tvrzený úvěr, trpí nedostatkem písemné formy. A protože zákon spojuje tuto podmínku s platností právního jednání (§ 561 odst. 1 o.z.), je podle názoru soudu smlouva o úvěru neplatná.

27. Zároveň soud, pokud odhlédne od výše odůvodněné neplatnosti smlouvy pro nedostatek písemné formy, konstatuje, že žalobkyně důsledně v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného úvěr splácet. Dle tvrzení žalobkyně tato vycházela z informací získaných od žalovaného, tedy z předložených výplatních pásek žalovaného za období 5, 6/2020, z nichž má soud za prokázané, že žalovaný dosáhl čisté měsíční mzdy 30 592 Kč a 39 052 Kč. Dále měla žalobkyně dotazem u žalovaného zjistit, že byl ženatý, má jedno nezletilé dítě, žije v podnájmu a jeho výdaje měly činit 7 000 Kč měsíčně. Žalobkyně však netvrdila a ani nedoložila, že by tyto informace, získané od žalovaného, jakkoliv ověřovala. Navíc sama žalobkyně tvrdila, že vzala pro výpočet vyhodnocení úvěruschopnosti v úvahu částku nezabavitelného minima ve výši 11 104 Kč. Dále měla žalobkyně nahlédnout do databáze exekucí, kde žalovaný neměl evidován žádný záznam. Z výpisu exekuční evidence předložené žalobkyni plyne, že ke dni 18. 9. 2022 a kde dni 21. 12. 2022 žalovaný nebyl exekučně evidován, tedy v době před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce (jejího dodatku). Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně ohledně příjmu žalovaného z pracovní činnosti vycházela z výplatních pásek, které předcházely období před uzavřením smlouvy o zápůjčce. Příjmová stránka žalovaného tak byla zkoumána i doložena. Žalobkyně však dle názoru soudu řádně nezkoumala výdaje žalovaného, když je nezbytné, aby zkoumala a ověřovala způsob uspokojování bydlení, výši nákladů žalovaného na bydlení, výdaje na domácnost, výživu nelze. dítěte apod. Pokud žalobkyně při zjišťování výdajů žalovaného vycházela toliko pouze z částky nezabavitelného minima (byť se jedná o částku vyšší, než jakou uvedla na výdajích žalovaný), nezkoumala tak řádně výdaje žalovaného.

28. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně prověřila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit.

29. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 o.z. je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. 4048/12) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného úvěr splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení § 580 odst. 1 o.z., neplatná, přičemž k této neplatnosti právního jednání přihlédl i bez návrhu (§ 588 o.z.).

30. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly na jeho bankovní účet poukázána dne 11. 10. 2022 částka ve výši 7 000 Kč a dne 12. 10. 2022 částka 13 000 Kč.

31. S odkazem na § 87 odst. 1 zákona o úvěru je pak žalovaný za daného stavu povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru (20 000 Kč) poníženou o již učiněné splátky v době přiměřené jeho možnostem, v daném případě je tedy povinen vrátit částku 20 000 Kč, když ve zbytku žalovaného nároku spočívajícího v nárocích pramenících ze samotné neplatné smlouvy soud žalobu zamítl. Pro úplnost soud dodává, že se v daném případě nejedná o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť úprava obsažená v zákoně o úvěru ve vztahu k obecné úpravě obsažené v občanskému zákoníku úpravou speciální. Žalobce tak touto optikou nemá ani nárok na úroky z prodlení (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku), když dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 splatnost zbývající jistiny úvěru zatím nenastala a tedy nemohl ani vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení, když specifický nárok poskytovatele úvěru dle § 87 zákona o SP spočívající v nesplacené jistině úvěru má novou dobu splatnosti, buď mezi účastníky dohodnutou nebo soudem určenou, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobce může požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jelikož však možnostem žalovaného neodpovídají žádné splátky a ani nedeklaroval očekávání jakýchkoliv příjmů v budoucnosti, uložil mu soud dluh uhradit ve standardní lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 519,95 Kč, přičemž tato částka představuje 14,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 57,27 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 42,73 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 398 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 925 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.

33. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.